Banda tupců 19

V sídle Akatsuki uběhl už celý týden, během kterého se všichni členové zdatně snažili bojovat s hromadnou invazí blešího neřádstva. Kisame se dokonce díky tomu odmítal zdržovat v baráku a snažil se před blechami uniknout častými výlety ven. Kakuzu zas dlouhou dobu odmítal zaplatit deratizéra, což přivádělo k šílenství nejen ostatní, ale hlavně šéfa, jemuž se jedna bleší rodinka usadila v manželské posteli. Díky tomu se z poklidných a romantických nocí s Konan stal prakticky každodenní závod o to kdo druhého silněji poškrábe. Když situace dosáhla bodu, kdy dvojice v záchvatu drbání rozbila své vratké lože a strávila tak celou noc na podlaze, rozhodl se Pein k drastickému opatření, a to vykrást Kakuzovu pokladničku a konečně přivolat všemi očekávaného deratizéra. Od té chvíle pak byla mezi vůdcem a vrchním Skrblíkem taková nevraživost, že kdykoliv se někde potkali, tak se div neprobodnuli pohledy.

***
Nasledující den večer.
„Mami nedej se!“ křičel rybák, když s ostatními sledoval videokazetu s filmem Čelisti.
„Sklapni, nic neslyším!“
„Sasori má recht Kisame,“ ozval se Itachi a napjatě pozoroval vázu s kytkami „Teď je to zrovna tak napínavý a já si to chci užít až do konce a né poslouchat jak moc by si svou mamku láskou snědl. Kromě toho tvá mamka tu hraje záporačku takže jí stejnak na konci zabijou.“
„Nesmysl Itachi-san, má máti je správná žraločice. Tu nějaká banda pitomců s puškami nedostane,“ chlubil se Kisame.

***
Za hodinu.
„NÉÉÉÉÉÉ, matko!“
„Vidíš, já ti to říkal!“
„Taková krutost na slabších jedincích ...“ mával dramaticky rukama Kisame.
„Zatraceně. Teď si mi vyrazil můj čaj,“ rozčiloval se celý mokrý DeiDei.
„...vy krutí necitelní vrazi ryb, vy odpudiví masoví zabijáci, vy ...“
„Hele modrej, přestaneš mi ku**a kapat těma tvýma slzama do mé nudlové polévky!“ nadával Hidan a ihned si jí vzal z jeho očního dostřelu „Už takhle je dost přesolená.“
„K-kdyžž já nemůžu p-přestat, oni mi právě zabili mou ...“
„A kvůli tomu se ku**a mám asi co? Pos...“
„Ale noták lidi, projevte aspoň trochu citu, Kisák nám tu právě ztratil jednoho rodinného příslušníka z jeho přemnoženého vrhu. Tak mu popřejme soustrast se zemřelým,“ usmíval se nuceně Ita, dokud i jemu na klíně nepřistála slušná sprška rybích slz „A TAKY MU UŽ NĚKDO ZATRACENĚ PUJČTE KAPESNÍK!“
„Kisame-senpai, Tobi vám milerád půjčí ten svůj,“ hlásil se zakrslík a podával oslovenému z kapes zahnědlý zbytek čehosi pokrouceného.
„Smrk, díky Tobi,“ usmál se rybák a vzal si od něj "kapesník".
„Tobi je good boy,“ kulil na něj očkem Lízatko.
„Můj ty sardel, co to je,“ zděsil se Kis po té co se vysmrkal „Tobi!!! To není kapesník! To sou tvoje ...“
„Jaj, promiňte senpai, já si to spletl ... já ho zapoměl nahoře, tak Tobi vzal to první co uviděl na posteli ...“
Kisameho následná nadávka zanikla v blížícím se hluku z kuchyně.
„Kdybych to neudělal, tak bychom se tu ještě celý rok drbali jak o život!“
„ALE PROČ moje prasátko?! Mé celoživotně nakradené úspory.“
„Vsadím se že v tvých úsporách byli i MÉ úspory, takže sem si jen vzal zpět co mi patří.“
„Argggghh zabiju tě!“
„Zkus to, vykopnu tě ven a pujdeš pak pracovat jako levná chůva do domácností s malými ...“
„Proboha ne!“
„... dětmi.“
„Copak? Bojíš se? Náhodou mooc pěkně ses staral o Hidánka, jen co je pravda Kakuzko,“ dobíral si Pein maskovaného, kterému se pod růžovou vlečkou objevoval stále více vražedný výraz.
Jejich hádku následně přerušil pohled na společnost kolem televizní obrazovky.
„No co koukáte, mejdan skončil. A běda vám jestli jste nás poslouchali za dveřma!“ pohrozil zrzek a odešel po schodech do svého pokoje. Za chvíli byl pak zezhora slyšet jeho hlas:
„Jo a dnes se půjde spát už v 8. Takže žádný ponocování, svícení na chodbách a courání na záchod!“
Kakuzu si mezitím přisednul k ostatním na gauč a dělal že Peina neslyšel. Kupodivu se nikdo z přítomných raději neptal co se stalo, protože věděli co dokáže naštvaný Skrblík vyvádět za scény a nové bydlení se nikomu schánět nechtělo.

***
Mezitím začali zprávy, přičemž se Kisame přesunul i s křeslem přímo k obrazovce a nadšeně si něco tužkou zapisoval do bloku.
„Kisame, mohl by ses trochu posunout,“ prosil svýho parťáka Itachi „Nevidím totiž na televizi.“
„Itachi-san, vy na ní ale nevidíte vždycky,“ odbyl ho nečekaně Kis.
„Nejen Itachi, ale i já přes tu tvou modrou zadnici nic nevidím, tak kdyby ses ráčil trochu hnout z místa,“ začínal být už značně nevrlý Sasori.
„Ne!!!“
„Rybáku, hoď tam fotbal,“ přisedl si k němu Kakuzu a chňapal se po ovladači.
„Ne! Teď se koukám já!“
„Co to zatraceně do tebe vjelo,“ vztekal se Kak a snažil se mu vzít ovladač násilím.
„Copak nevidíte, že je na ten krám fixovanej,“ šklebil se Deidara a dalekohledem si potají dělal snímky peroucí se dvojice.
„Deidara-senpai, copak to vyvádíte?“
„To nic Tobi, jen se dívej a uvidíš.“
„A co uvidím Senpai?“
„Takhle Tobi, takhle to dopadne když nebudeš poslouchat svou mámu,“ ukázal blonďák na Kakuza v růžové zástěře, který zrovna mlátil rybáka flaškou saké po hlavě a snažil se mu sebrat ovladač od televize.
„Mojí mámu?“ při zmínce o svojí mámě se Tobi kupodivu stáhl a vyděšeně sebou začal klepat
„Zatraceně dej mi to!“ řval Kakuzák a ohýbal se pro dekorativní Konaninu vázu, když mu flašky už došly.
„Neeeee, moje!“
„Hej lidi, přineste ku**a někdo popcorn, máme tu film a zadarmo,“ sledoval scénku se zaujetím Hidan.
-Tříííískk-
„Můj bože, co to tady zatraceně vyvádíte,“ vlítla do pokoje celá zděšená Konan „MOJE VÁZA!!“
„To byl tady Skrblík,“ prásknul svého partnera Hidan a čekal co mu Kon provede.
„Kakuzu!!! Moje váza ... vysvětlit ... jak ... hned!“ přeskakoval už modrovlásce vzteky hlas.
„Za to může Kisame, rozčílil mě. Nechtěl mi totiž dát ovladač od televizoru.“
„Tu vázu si s tebou vyříkám později Kakuzu a teď mi zmiz z očí!“ rozkázala dívka a otočila se na druhého viníka „Ty ne! Zůstaň!“
Kisame nevinně pustil ovladač a snažil se udělat štěněčí kukuč v naději, že mu to nakonec projde. Bohužel jeho šílenej škleb spíš Konan nejspíš přesvědčil o tom, že si z ní položralok chce asi dělat srandu.
„Zaprvé, tohle si vezmu,“ uzmula ovladač a vypla právě probíhající večerní zprávy, přičemž Kisák něco zakvílel „A za druhé se tě chci zeptat ...“
Kisame si pomalu začínal chystat hrob.
„...co je prosímtě na tom krámu tak návykovýho, že bez toho nemůžeš vydržet ani minutu! Být to třeba Ordinace tak to chápu, ale zprávy???“
„Je tu něco, co se dozvím jen z nich.“
„Co je to něco?“ zeptala se nevěřícně Kon.
„Oooo je přesně 8 hodin a Šéf rozkázal jít právě spát, takže už musím. Dobrou noc!“ vykroutil se z odpovědi Kisame.
„Fajn tak padej,“ řekla otráveně modrovláska „Vy všichni do ložnic a spát!“ Na to se celá parta v pokoji rozešla do svých pokojů. Konan však zůstala aby uklidila střepy a přitom se ještě otočila na odcházejícího rybáka:
„Kisame, měl by sis jít vygruntovat v pokoji, něco ti tam děsně smrdí.“
„Jste horší než strejda rejnok.“