Noví Akatsuki 01 - Nevyhraješ? Přidej se k nim

Nevyhraješ? Přidej se k nim

Ach jo! Už to bude rok, co jsem vstoupila do téhle pošahané organizace. Proč říkám 'už' rok? Protože poslední rok mého života se mi zdál nekonečný. Nejprve ta válka, potom Peinovo směšné rozhodnutí, nebo bych to spíš měla nazvat, jak řekl on, 'náhlé pochopení zásadní pravdy'. Asi mi nerozumíte, že? Dobrá, tak tedy od začátku.
Před rokem jsem se přidala k Akatsuki. Bylo to v dost nejisté době, ale nestěžovala jsem si. Zrovna začínala válka, v pořadí už čtvrtá. Ano, ta válka, ve které se snažil Madara s Obitem o nastolení věčného míru, nebo co. A právě tehdy si Pein uvědomil, že to asi nebude ten pravý mír, který si představoval a že to, co Akatsuki dělají, nejspíš nebude dvakrát dobré a nezajišťuje lepší budoucnost, ale přesně naopak. Ještě přilévá olej do ohně. Tak velký šéf, jak mu říkám já a pár dalších 'společníků', svolal schůzi ve velké síni Aka sídla. Byla jsem v organizaci asi půl roku. Seděla jsem od Peina nejdál, až na druhém konci stolu, protože jsem byla nejmladší a úplný nováček, stejně jako kdysi můj bratr, ale i tak jsem Peina dost dobře slyšela a vnímala každé jeho slovo.
Vypadalo to asi tahle, Pein stál v čele stolu a snažil se uklidnit všechny přítomné, po té, co jim přednesl svůj návrh.
"Ticho, prosím! Uklidněte se! Už mě z vás bolí hlava! Tohle je důležité, tak vyžaduji naprosté ticho a prosím, aby se všichni přítomní zamysleli a uvažovali, jaké by nám to přineslo výhody, než řeknou své rozhodnutí."
Šlo o tohle. Jakmile si Pein uvědomil, co se celou dobu děje, že byl jen loutkou v rukou Madary a Obita, zamyslel se a došel na to nejstupidnější, ale zároveň geniální řešení, jak z téhle kaše ven.
První se z velkého houfu nukeninů ozval člověk, o kterém bych řekla, že mu to v té jeho makovici bude šrotovat nejdýl. Byl to ten nesprostější, nejperverznější a asi nejtupější člen organizace.
Ano, byl to Hidan a nikdy bych nečekala, že právě jeho argumenty přesvědčí všechny v místnosti, aby s tím 'bezva nápadem' souhlasili.
"Hele lidi, mě je jedno, co se se mnou po válce stane, já jsem nesmrtelnej. Pro mě za mě, ať si vás všechny zabijou, bude mi to jedno, aspoň budu mít klid. Ale pro jednou musím se šéfem souhlasit. Když se přidáme k Alianci, tak nám po válce prominou část toho, co jsme za těch několik let udělali." Všichni se na něj dívali, pusy otevřené dokořán, v celé místnosti bylo ticho, že by bylo slyšet spadnou špendlík a nejen díky tomu, že neřekl ani jednou sprosté slovo a tak jsem toho využila.
"Má pravdu, když se přidáme, bude trest menší. Kdo souhlasí?" zvedla jsem ruku, na znamení souhlasu a dívala se po všech v místnosti a vyčkávala, kdo bude následovat mého příkladu. Nikdo. Přece jenom jsem byla pořád nováček, jehož slovo nemá, oproti ostatním žádnou váhu. Najednou jsem uslyšela zvuk podobný šustění látky a bylo mi jasné, že buď někdo zvedá ruku, nebo tasí zbraň, aby ji po mě hodil, jak to, že se opovažuju, vůbec něco říkat.
Po chvíli se ozval dobře známý neutrální hlas, patřící nukeninovi ze skryté Listové. "Souhlasím."
Uchiha Itachi má buďto velký vliv, protože se po pár vteřinách přidal taky Hoshigaki Kisame a ostatní, nebo, jak jsem se domnívala, se to všem rozleželo v hlavě.

***
I když dost váhavě a s četnými podmínkami, naši 'kapitulaci' všichni Kágové přijali, pokud jim pomůžeme vyhrát válku a všechno skončí našim vítězstvím, jinak bude dohoda neplatná. To se moc nezamlouvalo šéfovi, ale neměl na vybranou.
Bratr mi nedovolil, abych se na bojích podílela, protože měl o mě strach. Pane bože, nejsem malé dítě! Ale nakonec jsem mu byla vděčná. Tsunade-sama mě přidělila k lékařským jednotkám, abych byla pod dohledem její podřízené a neměla k dispozici žádné zbraně. Jmenovala se Sakura Haruno. Když jsem viděla, jaká zranění měli všichni, které k nám přinášeli, byla jsem ráda, že jsem mimo bojiště.

***
A bylo to tady. Válka skončila a šéfovi se dostali do rukou podmínky, které nám stanovili Kágové. Tehdy jsem ještě ani já, ani členové Akatsuki, netušila, že na naši organizaci čekají následky, ve světě zločinců, za Peinovo, i když jen dočasné, rozhodnutí.