Parodie

Tak, naša paródia na členov organizácie Akatsuki zasa našla pokračovanie!

Po lese se procházela dívka. Měla tmavé vlasy a na tváři měla dvě fialové rýhy. Podle toho mohl každý hned poznat, že je z klanu Inuzka. Přesto to, ale nebyla úplná pravda. Dívka pocházela i z klanu Nohara - stejně, jako její sestra Rin.
Jmenovala se Kona.

Často se takto procházela lesem, ale to co záhy uviděla se ji stalo poprvé. Kona narazila na obřího pavouka. No, samozřejmě, že na ni pavouk hned zaútočil.
„Klid, klid, klid,“ snažila se pavouka uklidnit, „vyčerpáš mi snad všechnu chakru, jestli to nevidíš."

Cesta ninji, 2. část- Hokage

Po několika sekundách mě do místnosti pozval tvrdý ženský hlas. Až jsem se ze síly toho hlasu zajíkla. Vzala jsem za kliku a chvíli jsem váhala. Má to vůbec cenu? Přijme mě? Klid! okřikla jsem se a rázným krokem vešla do místnosti. Má odvaha mě náhle opustila. Ta ženská je děsivá!
"Co potřebuješ?" zeptala se mě nesympatická blondýna.
"Hokage-sama?" otázala jsem se nejistě. Blondýna si mě nejistě měřila.
"Ano. Co potřebuješ?" zeptala se znovu a já hledala slova.

Cesta ninji, 1.část- Za zdmi Listové

Je to tady, znělo mi hlavou. Stanula jsem právě před branami Listové.
Rodiče mi o této vesnici vždycky vyprávěli. Říkali, jaká je to úžasná vesnice, že se pro každého najde nějaká mise, a že její obyvatelé jsou mírumilovní. Ne jako v naší vesnici. Když jsem odmaturovala a stana se geninem, začalo to naplno. Vždy, když jsem měla vyrazit na misi, třásla jsem se strachy, abych nedostala výprask.

Akamaru se koupe!

"Musíš ho vykoupat!" prohlásila jednoho rána Tsume. Kiba vykulil oči. "Vykoupat?" ujišťoval se a sám byl zvědavý, jak to provede. Akamaru vodu zrovna nemusel. Tsume rozhodně přikývla. No nazdar.
"Ehm... Já to nezvládnu," poukázal Kiba a nervózně se rozhlížel okolo, jestli Akamaru tu zmínku o koupání slyšel.
"Nedá se nic dělat. Nebude mi tahat do bláto po domě! Vykoupej ho, nebo si to tu budeš uklízet!" vyhrožovala Tsume a Kiba se otřásl. Otráveně zamručel, ale nakonec souhlasil s koupáním.

Na světě jsou dva druhy lidí, myslel si Sakon. Jedni svému šéfovi musí podlízat, úplácet ho a případně s ním spát. A ti druzí mají to -rvený štěstí, že jsou roztomilá chlupatá koule, sdílel se svým dvojčetem myšlenky Ukon.

Nacházel se ve svém pokoji, jako vždy když spal. Už několikrát se mu zdála ta strašlivá noční můra. Bylo to od doby, kdy se stala ona nehoda, která ne jen jeho mohla stát život. Naštěstí, vše dobře dopadlo. Téměř vše. Tehdy se cítil být posílen, ale postupně mu to začalo stravovat jeho myšlenky. Byly čím dál tím více temnější a temnější, nic a nikdo mu nemohl pomoci. Pokaždé, když se probudil, obával se toho, kam míří méně a méně, jenže právě to zbytky jeho lidství děsilo.

Na světe jsou dva druhy lidí, říkala si v duchu Tayua. Jedni můžou jít normálně do obchodu a ti druzí si musí vybrat mezi nebezpečným vykrádáním konožských skladišť a fakt super dobrými kostýmy.
A jelikož celá Zvučná velmi rychle zjistila, že konožské sklady hlídají Kakashiho psi, tak si během velmi krátkého a hladového období osvojili schopnost cosplayerství, herectví a skládání improvizovaných převleků.

Už je to tady, Mieko-chan se zase rozhodla napsat nějakou jednorázovku. Nechala se inspirovat Orochimarem v jistém dílu Naruto SD, za což mu děkuje, a jednou svojí rozepsanou sérií, která ale uvízla na mrtvém bodě a nebude nejspíš nikdy dopsaná.
No, dost mých keců, tady to je.

„ÁÁÁ! Co to sakra?! Nepřátelská invaze nebo co?!“ lekl se Naruto. Jeho pokoj se kvůli tomu neskutečnému kraválu otřásal v základech. Vymotal se z peřiny a posadil se na posteli. Došlo mu, že ten neskutečný kravál dělá jeho budík.

Domem čtvrtého Kazakageho se rozlehl výbuch.
„Kdo to tady k sak… použil to přilb… techniku!“ ozvalo se z Gaarova pokoje, „snad se Kimi zas o něco nepokouší?“
No, Gaara měl vyjímečně pravdu. Dívka jménem Sabaku no Kimi, dcera čtvrtého Kazakageho a sestra Gaary, Temari a Kankuroua použila Go, no jutsu.
Podle ní, bylo opravdu nudné, žít v tak nedobrodružné vesnici, a tak prostě, jednoduše emigrovala do Konohy.
Od té doby ji Gaara nenáviděl ještě víc a její postoj k nudné Písečné, přirovnával k postoji jakéhosi Shikamarua.

Hidan všechny zastavil před místní putykou a pak sám nakouknul dovnitř.
„Pánové, tak tomuhle říkám pořádná hospoda,“ pochvaloval si. Pro jistotu si všichni sundali pláště a on jim pokynul, aby vešli dovnitř. Sám vešel jako poslední.

Na světě jsou dva druhy lidí, říkal si Sasuke, když padal ze schodů. Jedni jsou v tuhle dobu vzhůru a ti druzí nezapomněli na noc vypojit pevnou linku.
Podotkněme, že to nebyla tak úplně pravda, protože kromě Sasukeho byl v tuto brzkou ranní dobu vzhůru ještě Kabuto. Měl v sobě sedmé kafe a právě řval na toho stupidního paladina, že kvůli němu vychcípalo celý Ruby Sanctum. O tom ale nikdo ze Zvučné nevěděl, takže se to nepočítá.

„Tohle bude moje smrt,“ povzdechla si, když je ten komediant zapínal do bezpečnostních pásů.
„Neboj jsem tu s tebou,“ zasmál se. I ona se usmála, takového ho neznala. A nikdy by neřekla, že bude mít tak krásný úsměv. Jenže na přemýšlení už nebyl čas. Atrakce se pomalu rozjížděla. Temari si instinktivně zakryla oči a když se dráha začala svažovat dolů, ječela, jako kdyby se řítila přímo do horoucích pekel.
„A tohle je jenom začátek,“ zasmál se Shikamaru.
…

Na světě jsou dva druhy lidí, říkal s Kimimaro, když sledoval společnost u stolu a především Jiroba, který míchal s překvapivou zručností karty. Jedni mají společenský život a přátele a ti druzí se musí jít zeptat Sasukeho Uchihy, aby s nimi šel hrát Aktivity.

„Sasuke!“
„Ano, tati?“ otočilo se na svého otce sedmileté dítě.
„Doneseš tento balíček strýčkovi Madarovi, který bydlí za lesem.“
„Je to mise?“ zeptal se malý kluk nadšeně. Fugaku mu to odkýval, aby se tam Sasukemu chtělo. Nejmladší Uchiha si vzal balík a vydal se na cestu.

Po chvilce už poskakoval po lesní cestičce a šťastně si prozpěvoval:

Kým začnete čítať, rada by som Vás upozornila, že : Sasuke nikdy neopustil Konohu a celý Uchiha klan je nažive.

Zobudili ma ostré slnečné lúče, ktoré mi svietili priamo do tváre. Ubolene som vstal a dovliekol som sa do kúpeľne. Osprchoval som sa a keď som vyliezol zo sprchy a pozrel do zrkadla, neveril som vlastným očiam.
„Do r*ti!“ Kde sú moje krásne čierne vlasy? Namiesto nich mi teraz z hlavy trčalo blonďavé hniezdo. Toto je zlý sen! Modré oči, čiarky na lícach... Dokonca aj hlas mám ako on! Nie, nie, nie! Za noc som sa zmenil na Naruta!

Na světě existují dva druhy lidí, přemýšlel Kabuto, když kolem druhé odpoledne našel sáček něčeho, z čeho si zaimprovizoval včerejší snídani. Jedni potřebují ke správnému fungování pravidelně a zdravě jíst, míst svůj zdravý režim, sportovat a držet diety. Druzí potřebují každý den pětkrát silné kafe nebo přelouhovaný čaj a jednou za čas ukrást někde instantní polévku a horkou vodu.

Jako každé jiné ráno, většina čuňat už seděla v kuchyni a jedla. Hidan se z ničeho nic zvedl a beze slova zmizel. S Kakuzem se stále neusmířil, Sasuke otráveně dloubal do sušenek na svém talíři.
„Chybí ti housenky?“ Zeptal se starostlivě Deidara.
„Chybí mi zabijení bezvýznamných tvorů jako si ty,“ zavrčel Uchiha, protože k jeho smůle se jeho starší bratr už několik dní neukázal,tedy neměl koho šikanovat, což mu výrazně snižovalo náladu.
„Tak mě napadá, kde je Kisame?“ Vystrčil Zetsu hlavu z myčky, kde olizoval zbytky.