Počítač v Konoze 007

Bylo časné ráno a z budovy Bezpečnostního a informačního oddělení Konohy se linulo protáhlé zívání. Morino Ibiki totiž tenhle úřad zřídil proto, aby zlenivělí Shinobi nedělali na konožském internetu něco, co neměli (to byla ta nudnější část pracovní náplně tamních hlídačů) anebo aby zaznamenávali potenciální nebezpečí, blížící se na Konohu v podobě viru.
„Uááááááárrrgggghhhh…“ Zívnul Kotetsu a látka na nose se mu úplně shrnula. Izumo se rozvaloval u psacího stolu a s kruhy pod očima, za které by se ani Itachi nemusel stydět, pomalu upíjel z hrnku ranní kávy. Ibiki totiž potřeboval na tohle místo dosadit nějaké idio- … teda vysoce kvalitní Shinobi, kteří by byli ochotní držet tu službu prakticky celých 24 hodin.
„No páni, mně snad praskne hlava,“ stěžoval si Kotetsu a připravoval se k dalšímu pokusu vyhodit si klapačku z pantů – čili k dalšímu návalu zívání.
„To mi povídej,“ přitakal Izumo a ofinku už měl, chudáček, dočista úplně zplihlou.
„Dělej, Sakuro, tomuhle říkáš útok, sakra?! Nechtěj, abych ti pomohla ocelovými závažími a oranžovými návleky!!!“ Ozýval se řev zdola.
Izumo se naklonil z okna a zařval: „Kdo to tam dole tak huláká?! Nedá se to vydržet!“
Na parapet s dupnutím přistála Gamblerka číslo jedna – aneb Tsunade v celé své ranní kráse.
„Říkal jsi něco?!“ Ječela Slimáčí princezna pět centimetrů před Izumovým nosem.
„N-Ne, neříkal, Godaime, jen jsem tady svému parťákovi Kotetsíčkovi právě- -ehm- šeptem sděloval, že máme dojem, že vás slyšíme...“ Koktal Izumo, rudý až za ušima. Tsunade se s odfrknutím odrazila od parapetu a šla zas dolů mořit chudinku Sakuru.
Zpocený Izumo s vyčerpáním dosedl zpět na svou židli, když do dveří vtrhl Skrytý zvrhlík Ebisu se svými brejličkami.
Nevěděli ale, že Karasu 0.1 už byl vpuštěn do oběhu (proto se spustil maják) a stejně tak to nevěděl ani Orochimaru.

----------------------------------------------------------------------------

„Sasuke, Sasuke! Ona mi napsala, že by se se mnou chtěla sejít osobně! Co mám dělat?!“ Hysterčil Orochimaru u svého Hadikompjútru.
„Chudák holka, neví do čeho jde…“
„Tak mám se s ní sejít, nebo ne?!“
„Radši ne, ale pokuste se z ní dostat nějaký informace…“

----------------------------------------------------------------------------

Iruka seděl na střeše svého domu a četl si knížku. Náhle před ním přistál pták, který měl na zádech cedulku Rychlopísečák 3000. Iruka už několik dní očekával zprávu od Kazekageho, proto ho velice potěšilo sdělení, že Karasu 0.1 již volně koluje po celé síti NinjaInternetu.
„Konečně se vše vrátí do starých kolejí,“ zasnil se mladý ninja a zasněně si prohrábl vlasy. Nejspíš už zase vzpomínal na ty staré dobré časy.

--------------------------------------------------------------------------

„Jéééé, Sasánku!!! Hele! Ta důvěřivá dylinka mi umožnila přístup k vysoce tajným dokumentům Konohy, chachachááá!“ Juchal Oroušek před Hadikompem. Sasuke se s nezájmem a brbláním jako: „Bych věděl, že tu bude taková nuda, bych sem ani nelez…“ přišoural blíž.
Náhle, vlivem Karasu 0.1, naskočil na obrazovku Itachi v červených bikinkách a svůdně mával ručičkou směrem k Sasukemu. Toho to dožralo. Vyrval Orouškovi myšítko z ruky a s řevem: „Zabiju tě, zabiju tě, zabiju tě,“ klikal na Itachiho. Z obrazovky vylétlo hejno havranů a okamžitě spolykalo cokoliv, co se dosahovalo v jejich blízkosti (Sasuke si svůj mečík srdnatě bránil.).
Když bylo po všem, z počítače teď zbyl jen prázdný stůl. Oroušek se rozvzlykal: „T-To je všechno jenom kvůli tobě! Tobě a té tvojí věčné nenávisti! Teď nemůžu zničit Konohu!!! Ta ošklivá Tsunade mě urazila a já se jí teď nemůžu pomstíííííííít, béééhéééhééé…“ Orouškovi teď stříkaly slzy na všechny strany. Do místnosti vtrhl Kabuto a začal hladit plačícího Orouška po hlavě.
„Tos to zase pěkně pos*al, kdo myslíš, že ho teď musí jít utěšovat?! NO SAMOZŘEJMĚ ZASE JÁ!!! Pojďte, Orochimaru-sama, přečtu vám nějakou hezkou pohádku….“
„Tu o Haďáčkovi Syčáčkovi?“ Zeptal se kajícně Oroušek, s nudlí u nosu a mokrými tvářemi.
„No třeba tu. Tak pojďte…“
Kabuto vzal Orochimara kolem ramen a odvedl ho z místnosti.