Parodie
První den lyžování a co se nestane…
24. kapitola: Nový Sharingan
Nakonec to všichni nějak vzali…
Tenten usínala s dojmem, že už ví, kam přesně patří a kdo je, a rozhodla se, že hned, jak přijedou domů, požádá Sasukeho, aby jí pomohl využívat techniky Sharinganu a osvítil věci kolem rodiny.
Byla ráda, že se má o koho opřít, nepočítaje Nejiho, Temari… A ostatně všechny z ŠNAKPP, ale mít někoho z rodiny asi stejně starého se vyplatí.
Teď má celé jméno, už není jen Tenten, teď je TENTEN UCHIHA.
Tak a máme tu pokračování
Star wars (Naruto) 2 Jedi nebo Sith?!
"Ano jsem to já!" Odpověděl Benrutobi.
"Vy jste Jedi?!"Zeptal se ho Naruto.
"Ano, a ty můžeš být také pokuď chceš?" Řekl.
"Nechcu!"Odfrkl Naruto.
"JAk je libo.. ale osud si tě najde..."Pobudil ho Benrutobi. Zadíval se na oblohu."Víš tam nahoře, tam je plno..."
"Plno dobrodružství?" Doplnil Naruto, Berutobi mu dal facku.
"Ne, plno chlastu a mejdanů.."Zasmál se.
//Omlouvám se že jsem nesplnil termín ale měl jsem toho prostě moc//
"Ale, nic! vy jste Jedi asi tady jako tenhle mravenec."Urazil ho Naruto." A já jedu dom!"
,,Do háje!“ zaklel Shikamaru.
23. kapitola: Překvapení
,,Tak tohle bude menší problém…“ řekla Hed a skočila do vody. Na dno bylo špatně vidět, jednak protože se stmívalo a druhak že už tam byla hloubka.
Hed se vynořila. ,,Já ho nevidím!“
,,Pozor!“ křikla Hinata a skočila za ní. Obě dvě se potopily a snažily se ho najít.
,,Proč je ten bazén tak velkej?!“ zeptal se Neji a šel hledat taky.
Čas byl rychlý i pomalý – rychlý proto, že Kibovi každou chvíli dojde kyslík a pomalý proto, že se to čekání nedalo vydržet.
Tahle kapitola podle mě neni tak povedená, ale uvidite :)
Pilot požádal, aby se všichni usadili a nastartoval letadlo. Nejdřív se letadýlko táhlo jak smrad po několik kolimetrů a pak se konečně zvedlo ze země. Chvíli se hejbalo ze strany na stranu a nebylo schopný se na obloze nějak srovnat.
„Já to mám nejlepší“ vytahoval/a se Deiadara na svým keramickým ptákovi a ze zimy, v několika metrech nad zemí, se mu už dělaly u nosu krápníky.
Tak a je tu další pokračování:)
Pilot se zamyšleně posadil do trávy a zíral na svoje maličké letadýlko.
„Jak se tam jenom všichni narvou?“ přemýšlel pilot nahlas.
„Tak dobře, 20 si vás tam sedne a zbytek dvanácti se posadí na různá volná místa, jak jen to půjde-na klíny ostatních, vedle mě je také jedno místo, pak jsou místa i na křídlech a nebo by se ještě někdo narval do zavazadlového prostoru“ rozhodl se pilot a hned se všichni začali hádat, kdo bude sedět na sedačkách. Já jsem měla už své místo vybrané.
Tak tu máte pokračování... já vím že je to celkem brzo, ae prostě sem dneska měla nějakou tvořivou náladu. A je to trochu delší, takže přeju hezký čtení. ;)
Když si všichni všimli, že jsme tam taky, nahrnuli se k nám a představovali se. První k nám přiběhl ztřeštěný blonďák.
Tak jsem se pokusila o další FF, teď trochu z jiného doušku, ale Narutovo divné chování budu psát pořád :)
Hodiny odbíjely desátou hodinu ranní a celá naše rodina seděla nad katalogem cestovní kanceláře Fischer.
„Tak kam by jste chtěli jet, rodino?“ zeptá se hlava naše hlava rodiny.
Nikdo se nějak nezapojuje do diskuze o výběru dovolené a táta si bere uraženě do ruky katalog a prochází jednu stránku za druhou.
tak po "menší" pauze jsem napsal pokračování příběhu o turnaji o Ultimátního ninju. Zatím se nic zajímavého neděje, jen malé, snad vtipné , příběhy jak se naši hrdinové o dozvěděli o Kometě osudu.
Písečná vesnice
„Kazekage-sama, tuhle fotografii zachytili naši špioni, když ta věc přelétavala nad našim územím. Vypadá to jako balistická střela.“ „Ne, okamžitě zavolejte mého bratra!“ rozkázal Kazekage a sluhové šli splnit rozkaz.
„Kankurou-san žádá o audienci.“ „Pošlete ho dál a omluvte nás.“
Dokonce i Sasuke se uklidnil a hodil trapas za hlavu…
22. kapitola: Prvně na lyžích
I přes menší potíže jako věci, které se berou na svah (nebo spíš smějí vzít, Ino), pro Choujiho snídaně a Kibovy ztracené ponožky se nakonec podařilo všechny dostat na svah.
Byli strašně happy, když dostali svou první permanentku.
,,Víte, jak se nasazují lyžáky a lyže?“ zeptala se Hedanna a vysvětlovala to těm, co to nepochopili (Naruto hned na druhém místě).
Ti ,inteligentní‘ se zatím zabavovali jinak…
Kdysy dávno, v daleké galaxii..
Tenhle díl - jedním slovem - nuda. Nějak nemám vtipkovací náladu... ono právě jsem dopsala další Loučení... tak snad příště ;)
V očích měla šílený výraz. Vnitřní Sakura se dostala ven. A chtěla vraždit. Pomalu, pomaličku se zadívala na Sasukeho, který okamžitě s hrůzou zbledl…
Celý krámek ani nedutal. Všichni ztichli. Sasukeho věta všem zněla v uších… tohle opravdu přehnal. Bude masakr.
Tak a mame tu typický deň Akatsuki básnickou ( aj keď sa to sem - tam nerýmuje) formou.
Deidara si letí, letí, letí,
a vletel do ri- a ri-
a rybníka malého,
kde zrazil Kisameho.
Rybníka malého,
kde zrazil Kisameho.
Kisamino zreve, zreve, zreve:
,,Ty si teda de- a de-
a devedečko kúpiš,
za to žes´ ma odhodil.
Devedečko kúpiš,
za to žes´ ma odhodil."
Itachi dnes kope, kope, kope,
Do toho ich ko- a ko
a komína starého,
už roky nefunkčného.
Komína starého,
Protože u mě nastala tvůrčí krize při psaní Missky a Chlapečka, rozhodla jsem se odreagovat takovou jednorázovkou. S parodiemi na pohádky se v poslední době roztrhl pytel, proto ani já nezůstanu stranou.
Ale předem všechny varuju – pokud nechcete přijít o zbytky iluzí, které snad ještě o hrdinech z Naruta máte, NEČTĚTE TO!
Tak jo, a další.... snad vás tenhle alespoň trošičku pobaví Jinak příště už snad budou i ty vzpomínky... teď nějak nebyla příležitost... :)
„Sasuke… Sasuke? SASUKE??? To má být ŘASENKA ?!?“ Sakura nevěřícně zírala jeho směrem. Ten taky ale, z jinýho důvodu. Její obličej byl sotva dvacet centimetrů od jeho. Na chvíli ho napadla nesmyslná myšlenka, že se ho snad pokouší políbit. No, tohle v úmyslu fakt neměla…
A je tu další.... no, už byly lepší, ale já teď mám myšlenky hlavně na Loučení...
Takže se velmi elegantně ve stylu držkopád-zdrhejte skácel přímo Sakuře k nohám….která vyděšeně uskočila. Před ní ležel na zemi rozpláclý Mr. Mašlička (nebo teď spíš Mr. Nalepená-nesundatelná-kůže).
„Ehh… SASUKE???“
Milé děti. Byl jednou jeden dědeček Chouza a jedna babička. A neměli žádné děti. Asi moc dlouho čekali na čápa a nechodili na hodiny biologie. Takže tu školu neflákejte, vidíte, kam to vede.
Malinkaté upozornění - v téhle povdíce jsem bohužel musela z Deidary udělat holku....Je mi to líto,ale bohužel to jinak nešlo,protože kdybych to měla napsat normálně,že je kluk,bylo by to semka na konohu nepřístupné
Tak tu máme další příběh, kapánek jiného žánru a to o trochu akčnější žánr. Jde o naruto adaptaci Mortal Kombat. pro ty, co neví, co to MK je tak si to představte jako "Chuuninskou zkoušku":D
poklidná čtvrť v Listové