Dobrodružství
Ou kej..mám tady pro vás další díl 
..Pokusila jsem se již zlepšit si sklonování Saiova jména na radu od hAnko..
..Velice si tvé rady vážím...a je pravda, že já na tu češtinu opravdu nejsem...
Snad se vám bude díl líbit... :-)Budu ráda za každý komentář
Všichni měli sbaleno. Každý měl nějakou tašku nebo batoh. Země Hadů byla daleko a tak si vzali dva stany, aby měli kde odpočívat. Věděli, že to bude potřeba, protože jejich nepřítel je silný.
TAK....DNESKA MÁM TADY PRO VÁS NĚCO, NA CO MNOZÍ Z VÁS DLOUHO ČEKALI A VĚŘTE, DALA JSEM SI ZÁLEŽET. TAKŽE SNAD SE VÁM TO ZALÍBÍ
NO JE TO PRO VÁS TAKOVEJ DALŠÍ , ALE TENTOKRÁT MNOHEM EXTRA DELŠÍ BONUSOVEJ DÍLEK, ZA TO, ŽE SE VÁM MŮJ PŘÍBĚH LÍBÍ. A UPŘÍMNĚ DOUFÁM, ŽE TO TAK BUDE I DO BUDOUCNA A TO I S MOJÍ BUDOUCÍ POVÍDKOU, A OSTATNÍMI DÍLY TÉTO
TAK SI TO UŽIJTE, A PAK MI DEJTE VĚDĚT, JAK SEM VÁS ZKLAMALA (UVNITŘ SEBE DOUFÁM ŽE MOC NE) 
21. díl
„Tak co si zjistil?“ Zajímalo Sakuru když se Naruto s Niki vrátili domu.
„No jak to říct?“ 
„Co říct?“
„Niki má 2 chackrový oběhy, a myslím že ty taky!“
„Cože?!“ Vletěla na něj Sakura.
„Vzpomínáš si na růžovou chackru?“
„Myslíš tu díky který sme strávili týden v nemocnici ?“
„Jo to je ona! Niki jí má a já si myslím že ty jí budeš mít díky tomu jutsu taky!“
„To je blbost!! Za těch 12let by se už musela projevit!“
„Od té doby zas nebylo tolik těžkých misí, kde bys vypotřebovala všechnu chackru!“
„Jsem Konohamaru,“ zopakoval a on i dívka stojící ve dveřích se rozzářili. Elizabeth proklouzla na chodbu a opřela se o dveře. Svezla se dolů a sedla si na studenou nemocniční dlažbu. S úsměvem si přehrávala jejich rozhovor, aby se jí jejich první, vlastně už druhé, setkání zarylo do paměti.
Mezitím v pokoji 317
Druhá časť, tiež neovplýva dlhosťou (he )
Obviazal si ruky do bielučkého obväzu, vzal do ruky kunai a obraz v kôre stromu začínal mať zmysel. Listy sa po tichu sunuli k zemi vo farebných obláčikoch.
Hiro s Narutem a Leem zrovna zahlédli stát Gaaru a na obrovském sloupu z písku a točit nějakým týpkem za kovovou tyč nad sebou dál před nimi, když se hnali lesem k němu.
„Zdá se, že se nám nepodaří splatit dluh. Jsme tu zbytečně.“ Řekl Lee a pousmál se.
„To…to je Gaara??!!!“ vyvalil oči Hiro.
„Jo.“ Řekl Naruto a bojovně se pousmál.
Gaara natáhl před sebe ruku, zavřenou v pěst, a otevřel jí.
Písek, co držel toho ninju za zbraň ho pustil a ten ninja odletěl daleko do lesa.
„Vau…!“ řekl uznale Hiro.
Kapitola třetí: Výsledky tvrdé dřiny
Po dlouhé, z většiny probdělé noci se Ishidate konečně vzbudil. Posadil se a promnul si oči. Z představy, co na něj dnes čeká, ho zamrazilo. I když byl zvyklý na stres z tréninků a nátlak od učitelů, tohle bylo něco jiného. Jít do něčeho nepředvídatelného je úplně jiný pocit. Jak může očekávat neočekávané? Pak si ale vzpomněl na slova svého senseie...
Tak jsem napsala novou povídku, je to moje první povídka na díly.Řeknu pár slov k ději.Všichni jsou tam už o rok starší, takže Narutovi je 16.Za ten rok se mu podařilo přivést Sasukeho zpět do Konohy, jenže spolu nemluví.Naruto stále miluje Sakuru, jenže ta je zamilovaná jen do Sasukeho.V téhle povídce chci popisovat hlavně jejich přátelské vztahy a vztyhy v lásce.
Snad se vám to bude líbit....prosím o každý komentář..děkuju Haya
Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 4. Díl
17:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, Akademie.
Iruka právě vycházel ze své sluncem zalité kanceláře a mířil domů. Testy již měl opravené a nic ho už na Akademii tedy nedrželo. Rozhodl se jít domů přes školní dvůr, protože odtud to měl blíž domů. Zrovna šel k tréninkovému úseku, když uviděl zcela zpocenou a totálně vyřízenou Hamano, jak háže shurikeny na terč z posledního.
„Ty si ještě tady?!“ Zeptal se překvapeně.
TAK JÁ VÁM TEDA MOŽNÁ UDĚLÁM RADOST :-)TAK SE MRKNĚTE :-)NO ALE MUSIM SE PŘIZNAT, ŽE JSEM HODNĚ PŘEMÝŠLELA JAK TO MÁ POKRAČOVAT :-)TAK TADY JE 20.
20. díl
Itachi se na ni ještě chvíli díval, a pak stisk povolil. Odvrátil se od Konan přímo k Sirii. Chtěl ji ještě naposledy něco říct, dotknout se jí.
Bylo mu už jedno kdo všechno ho vidí. Proto se k ní beze slov sehl. Jemně ji přejel dlaní od špičky nosu, přes rty, bradu, až po její sametový krk.
4.Kapitola
Mika běžela nevěděla kam. Věděla jen že chce co nejrychleji utéct. Potom si všimla malé stezky, která vedla do malého lesíka za Konohou. Po chvíli přemejšlení se rozhodla tam jít, ale než se tam vydala na cestu, tak se rozhlídla jestli ji někdo nesleduje. Když zjistila že ne tak šla do lesíka. Po chvíli chůze uviděla něco neuvěřitelného. Byl tam vodopád, který padal do jezírka. Je to jako z pohádky pomyslela si Mika a šla k jezírku. Tam si sedla a začala přemejšlet co se stalo, co vlastně řekla.
„[i]PROČ?“
Krok číslo 1: Staňte se listovým ninjou, i když vás chtěl do svý sbírky exotů!
"Jmenuji se Neko Aka a vy asi máte být můj zkoušející," oslovím podivně vypadajícího zamaskovanýho týpka.
"A taky tvůj budoucí sensei," odtrhne nos od knížky a začne si mě zkoumavě prohlížet...
"Tak se do toho dáme," strčí knížku do kapsy a vede mě na nějakou podivnou louku, či co.
"A to mi ani neráčíte prozradit, kdo jste?"
"Pátá ti to neřekla?"
Tato povídka nepřímo navazuje na mou první 2. šance. Nic se neděje pokud jsi jí nečetl(a), jen možná nebudeš chvílema vědět o čem mluvím
Kurzívou najdete v průběhu čtení otázky které by vás mohly napadnout, a proto sem k jejich ztvárnění pozval Sakuru (mělo vliv i ukončení předešlého příběhu 
) , protože použití Naruta by znamenalo trapné otázka
Trvalo to skoro dva dny, než se Haruna opět probrala k vědomí. Kakashi byl celou dobu u ní a nespouštěl ji z očí.
Náhle otevřela oči. Posadila se. Žádná závrať, nic. Zhluboka se nadechla. Cítila se silnější.
“Začínal jsem o tebe mít starosti…. Vypadala jsi jako mrtvá.“
Překvapeně se ohlédla a usmála se: “Ale jdi ty… cítím se skvěle!“
Kakashi se na ní s obavami podíval. Úsměv ji okamžitě pohasl.
“Děje se něco? Řekni… vypadáš ustaraně..“
“No…. Zahojila ses, jsi skoro v pořádku..“
“Co myslíš tím skoro?“
TAK NEVIM JESTLI MNĚ PO TOMHLE DÍLU NEUŠKRTÍTE, ALE TENHLE DÍL SE MI SNAD I PVEDL. TAK SI TO UŽIJTE
19. díl
Itachi už byl téměř u sídla, když najednou ucítil nepatrný dotek na jeho zápěstí. Při tomto dotyku pohlédl na Siriu.
Celá bledá, se mu snažila něco říct, jenže byla na tom tak zle, že se nezmohla na nic jiného než jen pootevřít ústa.
Itachi poznal že se mu snaží dát něco najevo, a proto se zastavil a naklonil se jen lehce k jejím rtům.
3.Kapitola
Ta osoba ji držela pod krkem, ale nedusila ji naopak spíš jí držela něžně. A pomalu ji pouštěla i ruku z úst. Mika se rychle otočila, to co uviděla jí vyděsilo.
„Promiň nechtěl jsem tě vyděsit a taky jsem nechtěl, abys začala křičet,“ usmál se na ni omluvně.
„Ty si mě nechtěl vyděsit? A co to mělo být Yuki?!“ řekla mu vyčítavě, ale taky se usmála.
„A co si vlastně chtěl?,“ zeptala se, ale viděla jen rudnoucího Yukiho.
Už nemůžeš?!“ Zařval jeden z jejích protivníků a vrazil jí pěstí do břicha, tak že se již neudržela a skácela se k zemi v bezvědomí.
„Sakra!“ vykřikl Kakashi.
„Co teď s nimi, to nemam šanci dát sám!Ale, možná! Kage bunshin no jutsu!“ Naklonoval se Kakashi .
„Musím doufat že se Naruto co nejdřív vzpamatuje, jinak bude problém a to ne jen s feudálním pánem!“
Mezi tím zase v onom sklepení.
„Cože, to už jsem zase tady? Vždyť nespím! Leda že by mě dostali?!“ 
Přerývaně dýchala, klečela na větvi stromu. Držela se za ránu na boku, ze které jí odkapávala krev. Rána byla hluboká a bolestivá. Ona přesto myslela na bolest v srdci, která jí způsobovala daleko větší bolest, než zranění na těle. Přehrávala si vzpomínky, co zažila ani ne před pár hodinami. Musela se ukrývat v lese, nebyl totiž sám. A jeho společníka nalákat nechtěla.
Běželi ke skále a Ino udělala pečetě a objevil se vedle ní klon, proměnila se v Sasukeho a klon nechala dělat pasti. Měli už nachystané pasti a postavili se na louku a čekali na Orochimara když v tom najednou „PRÁÁÁSK“.
„Co to bylo…….Sasuke!!!! Sasuke!!!Nééééé Sasuke“Křičela Sakura a až teď jí došlo v čem ta otázka na kterou se jí Ino zeptala spočívala, Ptala se jí na to jestli má Sasukeho ještě ráda a ona řekla že ho ještě pořád miluje kdyby jí řekla že ho už nemiluje tak ho tam pošle a nepřemění se na něho.
TADY JE DALŠÍ ČÁST, TAK DOUFFÁM, ŽE SE VÁM TROŠKU ZALÍBÍ NO ASPOŇ TROŠKU. JE TO TAKY TROŠINKU DELŠÍ NEŽ POSLEDNĚ. SNAD BUDETE RÁDI
18. díl
Když k Sirii došel, vzal do ruky kunai, naposledy na ni pohrdavě pohlédl, a bodl.
Její myslí se ještě stačili prolnout krátké vzpomínky z života, při pohledu na přibližující se ostří k jejímu tělu.
Bylo slyšet jakési vzdechnutí,a jeho kunai mířený do jejího srdce se však nedostal do cíle. Bylo vidět jak se zastavil, snad jen dva milimetry od její zkrvavené pokožky.
