Dobrodružství
„O čem to mluvíte děcka??“
„To uvidíte seinsei.“ Řekl Naruto hrdě.
„O čem to tam sakra mluvíte! Buďte sakra zticha!“ Přilít na ně strážník.
„Máš problém.“ Zeptal se Naruto a asi mu nedošlo že se nemůže hýbat.
„Jo mam, ale není problém ho vyřešit.“ Dostal Naruto odpověď v podobě pěstí, která pro něj znamenala další spánek.
„Naruto, nééé!“
„Buď zticha taky ty d*vko, nebo chceš dostat taky?!“
Omlouvám se že další díl vyšel tak Pozdě, ale byla škola a já se musím bohužel ještě učit 
Konohagakure no Sato:
„Připrav se na to že tě budou všichni vyslýchat Naruto. To je taky jediný důvod proč tě přinesli sem do nemocnice a do střediska... když se teď ten ANBU.“ Vysvětloval Kakashi jak se situace doopravdy má. Pořád sice nemohl uvěřit že je Orochimaru mrtvý, že je opět postaráno o další obrovský problém ale nechtěl na to myslet. Naruto se vrátil. Co řekne ostatním až zjistí že o Narutovi věděl...
Nitashi Uchiha
Prekliaty sen...
Po oblohe sa preháňali malé obláčiky pripomínajúce ovečky. Slabý vánok strapatil čierne vlásky malého dievčatka, ktoré sa hralo na lúke so strakatým šteniatkom. Opodiaľ stál ešte ktosi. Postava stále v tieni stromu a pozorovalo dievčatko.
Byla již tma. Muž s bledou tváří a hadíma očima zaujatě pozoroval inkubátory s oběťmi jeho pokusů. Tu a tam se zastavil a pobaveně se usmál. Tenhle muž byl zvíře…. Ne tenhle muž byl něco daleko horšího. Ani ho nemůžeme nazývat mužem, přestože před nějakou dobou jím jistě byl. Teď se z něj stalo zvrácené monstrum. Něco jako býval Frankenstein. Jenže i on byl v porovnáním s ním v podstatě neviňátko.
Část první - Ty správné cíle
Část druhá - Samuraj a shinobi
O pár let později, v Zemi vodních vírů
Křik? Doopravdy uslyšel dívčí křik? To není dobré. Určitě ne teď, v jeho domě. To křičela jeho dcera? Sakra! Proč jenom odcházel pryč…
Omlouvám se, že jsem sem ten dílek nedala dřív, ale jaksi nezbyl čas.
Někde v Lese v zemi Ohně
Tým Kakashi vyběhl po deseti minutách za brány Konohy. Nikdo celou cestu nic neřekl, až prolomila ticho Sakura.
“Mohli by to být opravdu oni?“ stále na to musela myslet. Jestli to jsou oni , tak,... tak se s nimi vrátí do Listové a všechno bude jako dřív.
ahojte! Dávam sem svoju ďalšiu poviedku o naruhina. chcem vám len povedať, že nick Mike19 predtým patril tiež mne lebo sa vyskytli komplikácie. a aj poviedka Keď láska odchádza je moja. Ďakujem za pochopenie a teším sa na vaše odkazy.
Slová sú zbytočné
MOC SE OMLUVÁM ALE VYPOJILI MI INTERNET……….DÁM CO NEJVÍC AŽ MI ZASE POJEDE TAK DÁM NOVÉ DÍLY
„Ona ho miluje, ona miluju jeho rty, ona miluje jeho ruce, ona miluje jeho hlášky, ona říká, že je k sežraní, ale já jí miluju“brečel Shikamaru.
„Shikamaru uklidni se, uklidni se ono se to vysvětli“říkala Sakura, ale moc dobře věděla že to se nevyřeší že Ino miluje Diedaryho a že Shikamara má možná ráda víc než ostatní ale pořad je to jen kamarád a ne její láska že její láska je Diedary.
„proč to chce udělat, ne to jí nesmím dovolit ja ji miluju, konečně něco takového cítím a ona mě o sebe chce připravit, to ne ona nesmí“ říkal si sám pro sebe Diedary, který seděl na stromě a najednou za sebou někoho slyšel, prudce se otočil a uviděl tam Ino.
„Ahoj Ino“řekl smutně a otočil se zpátky. Ino mlčela a měla na sobě kamenný výraz a dívala se na něho tak ledově, že by i horké kakao zmrzlo na led.
A TADY JE TEN DRUHÝ SLÍBENÝ DÍL 
TAK SI HO UŽIJTE. TEDY JESTLI SE BUDE LÍBIT 
DOUFÁM , ŽE VÁS NEZKLAMU 
17. díl
Miushi se zbraní namířenou přímo do jejího srdce plný zloby zvolal „zemři sestřičko!!!!“
Poté už se jen napřáhl a než stačil udeřit, zastavila ho něčí ruka.
„Shibuki-sama…….Proč jste to udělal??“ Tázavě se Miushi podíval na Shibukiho.
„Chci ji živou Miushi“ Na jeho tváři byl vidět jakýsi zamyšlený pohled, směrovaný na ni.
Naruta pustili z nemocnice asi týden po oslavě, když už byl docela zdráv.(Myslím po fyzické stránce ) Shizune měla co dělat aby ho udržela na lůžku. Několikrát se Naruto dokonce naklonoval a nechal klona ležet v posteli zatím co si zašel na rámen. Shizune ovšem o každé takové intrice věděla a naschvál vždy přišla s injekcí, Narutův klon se ale radši zrušil než aby se nechal píchnout, a tak Shizune hledala spolu se Sakurou Naruta skoro po celé vesnici.
První Narutova noc doma byla skoro jako každá jiná, jen ráno bylo dost neobvyklé.
Jááááj, ono si nás to všimlo...ono to na nás dokonce i upozornilo, takže právě teď na nás čumí fůra ninjů. Podivná melodie zvuků z oné modlitby na chvíli ustala. Ony Oči se zúžily vztekem...
,,Hlupáci! Pokračujte, nebo vás všechny zabiju!" ozvalo se.
Deset ninjů vstalo a začali popohánět své druhy...nebo spíš podřízené? Ano, to spíš. I vzhledově vypadalo, že mají nějakou vyšší hodnost. Měli masky, na rozdíl od nich. Ty masky vypadaly skoro stejně, až na barvy, kterými byly zdobeny.
2.Kapitola
„Co se stalo s Konohou,“ zeptala se ustrašeně Mika.
„Tak už mi to konečně řekněte,“ zakřičela a Gaara na sucho polkl a dořekl to.
„Konoha by- byla n- napadena a skoro zičena, potřebují naši pomoc,“ řekl skoro neslyšně. Mika se podívala z okna a zeptala se.
„Tak co tady ještě děláme rychle mu…,“ ale Gaara ji přerušil a řekl
„Ty nikam nepůjdeš mohlo by to být až moc nebezpečné,“
„ale...,“ vykřikla
TADY JE MÁ MLUVA ZA VČEREJŠÍ DÍL,TAK SNAD SE VÁM BUDE LÍBIT.A DALŠÍ DÍL SLÍBEN VYYDÁM VEČEER NA OSMOU.
16. díl
Byly to její vzpomínky, které se jí postupně násilím draly na povrch.
Ano,vzpomněla si. Vzpomněla si na vše, co se oné noci stalo.
FLASHBACK (VZPOMÍNKA)
[b]„Mami,mami. Opravdu musíte jít s tátou na tu misi???“ Já…….. nemám z toho dobrý pocit. Mám o vás strach“
„Sirio, nemusíš se ničeho bát. zítra už budeme zpátky.“
„Prosím buďte na sebe opatrní“
1.Kapitola
V Písečné vesnici se právě dokončovaly zkoušky geninů. A na řadu přišla dívka oblečená v černé sukni pod sukní měla kraťasy a tričko s tříštvrtečnímy rukávy a nakkonec dlouhé rukavice. Vlasy měla v culíku a obličej jí rámovaly dva pramínky černých vlasů.
„Tak Miko teď nám ukaž Henge no jutsu (přeměna)a Kage Bushin no Jutsu (stínový klon),“ řekl zkoušející a upřeně se díval na dívku jménem Mika.
Po chvíli se kolem Miky objevilo asi pět klonů a byly všechny přeměněny na zkoušejícího.
Všichni pohledem spočinuli na postavě, kterou Orochimaru přivolal zakázanou technikou.
Tou technikou jakou jednou při útoku na Konohu přivolal prvního a druhého při boji se Sarutobim zvaným Profesor. Nikdo se nezmohl slova. Všichni pořád koukali na postavu, která stála před nimi. Věděli že bude zle.
„Tati.“ Hlesl po chvíli Naruto. V hlase se dalo rozpoznat zoufalství a radost. Bolest a láska.
Všichni pořád sledovali Yondaime HoKageho, který se teď probouzel z dlouhého spánku v podsvětí.
Uplynula už docela dlouhá doba, od té chvíle, co spolu Jaden a Nami začali chodit.
A od té doby se Jaden usmíval víc, než je u něj běžný. Takže by se dalo říct, že se smál stále.
Nedávno bylo Jadenovy 14. Byl o půl roku starší než ostatní z týmu 7.
Zrovna ležel na trávě za vesnicí a vychutnával si chvilku pohody. Od té doby co byl velitelem týmu Delta, měli docela často Stopařské mise. A ty měli skoro pravidlem být velice náročné.
Takovej krásnej den…jako tenkrát…zasnil se Jaden a vzpomněl si na jeho a Namino první rande.
Bylo brzké ráno. Většina lidí ještě spala, ale Konoha se už pomalu probouzela ke každodennímu životu…
Tsunade právě dopíjela saké po dlouhé noci, když se do místnosti její kanceláře vřítila Shizune.
Tohle tady editnu.
Vlastně jsem se vás ještě nezeptal jak byste si do daleké budoucnosti představovali konec? jako Smutný nebo štastný... a taky koho mám zpárovat
(teda pokusit se o to protože tímhle směrem se zatím moje povídka moc neubírala
„Kdo- ... kdo jsi ?“
„Jen klidně ležte. Kakashi-sensei.“
„Ty... ty jsi... ten hlas!!... Naruto.“
„Řekl jste o mě někomu?“ pronesl Naruto trochu nervózním hlasem.
