Bitevní
Kurenai hleděla zamyšleně z okna. Už to bylo dvanáct dní. Dvanáct dní, co odešel... Určitě už dávno dorazil na místo. Není pochyb, že tam dorazil. Ne, na cestě tam ho nemohlo nic zaskočit. A o jeho vyzvědačských schopnostech nemohlo být pochyb. Vždycky uměl být tichý, když na to přišlo. Jenže... kdo ví, s kým se mohl střetnout TAM...
Kdysi dávno, ještě před legendárním bojem klanů Senju a Uchiha, se dvěma obyčejným farmářům narodilo neobyčejné děcko. No dobrá, nebudu to dramatizovat, či z toho dělat rádoby pohádku. To dítě jsem byla já.
Naruto rychle vzbudil ostatní a Gaara bleskově zmizel ve víru písku.
Všichni se probudili hned po prvním zavytí a to ještě zaznělo dvakrát. Vyřítili se ze stanu a rozběhli se za Narutem, který už mezitím zmizel mezi stromy.
Všichni vtrhli dovnitř. Stáli v temné místnosti s ohništěm uprostřed. V mihotavém světle se daly rozeznat temné siluety draků. Seděli kolem ohně, nad kterým něco bublalo v kotli.
„Rámen!“ Vykřikli všichni Narutové a vrhli se k ohništi. Začali hltat nudle a draci na ně obdivně koukali. Když byl kotlík prázdný, všechny klony se svalily na zem. Draci rozzuřeně cenili zuby a z nosních dírek jim vycházel horký dým.
Gaara pomalu otevřel oči. Rozhlédl se kolem sebe a mírně se zamračil a posadil se.
"Kde to jsem?!" podivil se nahlas.
"V nemocnici." odpověděl mu někdo vedle něj. Gaara sebou trhl a otočil se za zmámím hlasem.
"Naruto ... C-co se stalo?!" vyhrkl zmateně Gaara. Naruto posmutněl.
"Akatsuki ... oni ... unesli Rin!" řekl smutně Naruto a podíval se na Gaaru. Ten na něj vyděšeně zíral a v mysli se mu začali objevovat obrazy z boje.
"Ano už si na včerejšek vzpomínám." přikývl Gaara. Naruto se zamračil.
,,Tady je ten malý zlobivka!“ zajásal nadšeně Kiba a vytáhl si Akamaru na klín. Ten se mu tam uvelebil a říkal si, že to ani za ty granule nestálo.
28. kapitola: Poslouchat je blbina
Asi po čtvrt hodině jízdy začal Chouji rejdit rukou v batohu, ,aby si vytáhl svačinku‘…
,,Co to je?!“ vykřikl najednou a v ruce držel – broskev! Zase. Zahodil ji kdovíkam a pokračoval. Opět neúspěšný pokus – rajče. Odpálil je přes celý autobus – na přední sklo.
No tady je 4. ale nevim jak se vám zalíbí.
4. díl Znovushledání neznámého cizince
Byl to ten muž, co se s ním setkala v Ichiraku Ramen, a pak se s ním srazila. Ten, co byl tak podobný Uchihům.
Měl na sobě stále ten svůj světlý plášť, a opět zakrytý obličej pod kápí.
Tato část obsahuje materiál spoilerů!
Pohlížela na něj s napětím, kdy konečně něco řekne. Minuty se táhly a to ticho bylo tak pronikavé, že byla jen otázka času, až ho někdo protne. Pohledy shinobi z Listové střídavě pozorovaly Harunu a maskovaného muže.
Jelikož Haruna čekání nesnášela, povzdechla si: “Nebudu to opakovat…. Opravdu musím bojovat, abych dostala primitivní odpověď na tuto otázku?“
“Máš Sharingan… heh… nevěděl jsem, že je další člen naživu… podle historie by neměl být..“
Popadla mě divná nálada a já prostě nevěděla co dělat. Tak jsem psala.Jenže to byla asi chyba 
Napsala jsem něco o Narutovi, co se může stát, když ví, kdo je jeho otec. Je to dost divný, ale mě nic jiného nenapadlo
„Promiň Sakuro-chan. Já...já musím....musím dokázat něco víc,“ řekl smutně blonďatý ninja, když ho Sakura žádala o pomoc při úklidu domu Hokage.
Naruto si o sobě myslel, že nic nedokázal. Že nic nezvládl. Že je naprosto k ničemu.
Najednou se vše odehrávalo jako ve zpomaleném filmu. Kakashi, Sasuke i Naruto vyskočili směrem ke drakovi, který se postupně vytrácel...až zmizel úplně. Oba uživatelé Chidori se zatvářili vyděšeně, protože narozdíl od Naruta letěli přímo proti sobě se smrtícím jutsu v rukou.
Naruto přivolal stínový klon a odkopl se jím zpět, ale to, co se odehrávalo mezi Uchihou a senseiem se již zastavit nedalo. Byl to nezvratný osud dvou shinobi. Letěli přímo proti sobě. Oba vyděšeně vykřikli. Byl to snad poslední zvuk jejich života?
No a tady je pro vás mé 3. pokračování Anděla 
Upozorňuji že je tato povídka zahrnuta i mezi bojové, takže mi doufám nebuduete mít za zlé, když každý díl nebude jen love, ale i bojový jako například ten dnešní
Je tovšem zapotřebí, protože je tu mnoho protivníků a taky bojové scény v tomto příběhu jsou velkou částí zahrnujjící celý děj.
3. díl Nová mise
Když tam přišla, byli tam všichni její společníci z týmu 7. To ale nečekala.
Smutně si povzdychl a vydal se zpět za klukama.
Tak tady je druhý dílek. Musím říct, že ten zítřejší bude dost zajímavej, no a taky trochu bojovej.
2. díl Noční přepadení
Při hlubším zkoumání jí však došlo že to není on, jen je mu tak velice podobný, že by si ho s ním mnoho lidí na první pohled mohlo splést, tak jako ona.Ale nebyl to ani Itachi. Byl to úplně jiný muž, jim velice podobný.
Další kapitola je tu, tak to jako dycky ohodnoťte a okomentujte. Hezký čtení přeju.:-)
Yorik scházel pomalu ze schodů, pořád ještě otřesen tím, co se odehrálo na palubě. Pomalu brouzdal krví, co sem natekla z paluby, už stoupal na schody co vedly k pokojům, náhle se mu smekla noha a on sjel po zadku celé zkrvavené schodiště. Zastavil se až u chodby k prvním pokojům, kde ho do nosu praštil silný zápach ohořelých mrtvol, okamžitě se mu udělalo špatně, ale jelikož už vyzvracel všechno nahoře, nastaly jen svalové křeče a dávivé zvuky.
lidičky tady je druhý díl druhé serie!!!! Doufám, že se bude líbit! Jinak na trojku si budete muset chvíli počkat, protože ji nemám ještě ani rozepsanou a ted se vrhnu na Nový život a Když ztratíš city!!
Naruto, Kushina, Hinata a Sakura dorazili před velký dům. Hinata se na to užasle podívala.
"Ty bylíš tady? Sakuro?" zeptala se ji překvapeně Hinata a Sakura jen u usměvem kývla. Otevřela dveře a vstoupila dovnitř.
„Cože ???!“ stoupne si Hokage tak rychle, až se jí všude rozlétly papíry, co držela v ruce …..
„Zjistila jsem to před chvílí, když jsem se chystala k ní na pokoj, dát jí její lék,“ dodá Sakura.
„Musíme jí okamžitě najít!“ křikne Tsunade a vydají se spolu s její žákyní rychlostí blesku ze dveří.Doběhnou do jejího pokoje.
/Alespoň, že si vzala svůj lék./ koukne se Hokage na stolek jen s poloplnou skleničkou vody.
Nano se pomalu probouzí.
Vyšlehl mu z tlamy obrovský rudý plamen. Naruto uskočil stranou a podíval se drakovi zpříma do očí, načež mu začaly slzet.
„Kdo je to?“ zeptal se Kakashiho, svého senseie.
„Bájný drak Ketsueki,“ informoval ho a stočil svůj pohled jeho směrem.
„Sakuro, Sasuke, za vámi!“ zakřičel, prtože viděl ohromnou ohnivou střelu, blížící se ke dvěma mladým ninjům.
ANDĚL STRÁŽNÝ
ÚVOD:
V tomto příběhu se jedná o TÝM 7. Převážně se jedná o Sakuru, která ve svém pochmurném životě zažije něco velmi zvláštního , krásného , ale také velké zklamání. Je to o její části života vyplňující dobu, kdy byl Sasuke pryč. Nechte se překvapit mou novou povídkou, která vám ukáže trochu jiný pohled na Sakuřin život. Ale mám malinké upozornění, tato povídka není na pár SASU x SAKU, ale na SAKURA x TAKANA Měli by tam být vtipné, bojové, ale i milostné scény, tak se mrkněte
Ještě chvilku se tam tak na něj dívala, pak se otočila a vydala se vstříc hlubokému lesu.
Slunce pomalu vycházelo na obzor. Ptáci se rozezpívali, trávu pokryly kapičky třpytivé rosy a Konoha se pomalu probouzela. Blonďatý chlapec se ospale protáhl a zamrkal. Provedl potřebné rituály a vydal se pln energie vstříc novému dni. Náhodou na cvičišti narazil na Kibu a Gaaru. Zamířil tedy k nim a nasadil svůj debilní úsměv číslo 1.
"Nazdar pánové, co vy tady?" zeptal se jich.
"Čau Naruto," pozdravili ho oba chlapci najednou.
,,Super…“ zašklebila se Hedanna. ,,Happy new year!“
27. kapitola: Odjezd – Akamaru v batohu
Pomíchané pokoje už ale do konce zájezdu zůstaly.
,,Vstávej!“ budil Gaara Sakuru.
,,Co se děje?“ zamumlala. Bylo teprve půl sedmé ráno, aby mohli vyjet dřív a tím pádem být v Konoze něco po poledni. Momentálně nebyla zvyklá na takové buzení.
,,Za chvíli máme jít na snídani…“ odpověděl Gaara.
