Bitevní

Tohle je moje první povídka.

První den lyžování a co se nestane…

24. kapitola: Nový Sharingan

Nakonec to všichni nějak vzali…
Tenten usínala s dojmem, že už ví, kam přesně patří a kdo je, a rozhodla se, že hned, jak přijedou domů, požádá Sasukeho, aby jí pomohl využívat techniky Sharinganu a osvítil věci kolem rodiny.
Byla ráda, že se má o koho opřít, nepočítaje Nejiho, Temari… A ostatně všechny z ŠNAKPP, ale mít někoho z rodiny asi stejně starého se vyplatí.
Teď má celé jméno, už není jen Tenten, teď je TENTEN UCHIHA.

Takže... ten rádoby humor jsem zahodila za devatero polí plných výbušných lístků, poněvadž nám, dámy a pánové, začíná BOJ! :D

Po Namiččině tváři přeběhl úšklebek. „Na to, že jsi u nás strávil týden a ještě ukradl cenné papíry mě nějak neznáš.“

Když přišli do kanceláře, Tsunade na ně už čekala. Celkem netrpělivě klepala nehty o stůl a s nevrlým výrazem probodávala příchozí.
„To si aspoň jednou nemůžete pohnout?!“ nadávala Tsunade a zamračila se na ně. Kakashi se pod maskou omluvně usmál.
„Tak co pro nás máte Tsunade-sama?“ zeptala se zdvořile Sakura. Tsunade na ně ještě na po sledy hodila vražedný pohled a začala vysvětlovat jejich další misi.

Zbytek týmu napjatě sledoval počínání Rin, která se snažila zasáhnout Narutovi klony. Museli uznat, že si vede dobře, i přesto, že se snaží zasáhnout právě Naruta. Během deseti minut sejmula kolem šesti klonů. Na chvíli se zastavila a zhluboka oddechovala, přitom žasla, že Naruto není vůbec zadýchaný. Kakashi to celé sledoval s malý úsměvem. Bylo vidět, že do svého týmu dostal další talent.
"Můžeš trochu zrychlit, Naruto."

Tsunade seděla ve své kanceláři a nepříliš nadšeně podepisovala dokumenty, které se před ní kupily. Pokaždé, když jeden papír dodělala, umučeně si povzdechla. Z pohledu na další obrovské stohy papíru, se jí udělalo špatně. Někdy přemýšlela nad tím, proč se vlastně rozhodla stát Hokage. Vždyť je to nuda a odrána do večera musela podepisovat hnusné papíry. Už si ani nepamatovala, kdy byla naposledy venku. Ale nejvíce jí štvalo, že si ani nemůže otevřít saké, které má u sebe v pokoji.

,,Do háje!“ zaklel Shikamaru.

23. kapitola: Překvapení

,,Tak tohle bude menší problém…“ řekla Hed a skočila do vody. Na dno bylo špatně vidět, jednak protože se stmívalo a druhak že už tam byla hloubka.
Hed se vynořila. ,,Já ho nevidím!“
,,Pozor!“ křikla Hinata a skočila za ní. Obě dvě se potopily a snažily se ho najít.
,,Proč je ten bazén tak velkej?!“ zeptal se Neji a šel hledat taky.
Čas byl rychlý i pomalý – rychlý proto, že Kibovi každou chvíli dojde kyslík a pomalý proto, že se to čekání nedalo vydržet.

tak po "menší" pauze jsem napsal pokračování příběhu o turnaji o Ultimátního ninju. Zatím se nic zajímavého neděje, jen malé, snad vtipné , příběhy jak se naši hrdinové o dozvěděli o Kometě osudu.

Písečná vesnice
„Kazekage-sama, tuhle fotografii zachytili naši špioni, když ta věc přelétavala nad našim územím. Vypadá to jako balistická střela.“ „Ne, okamžitě zavolejte mého bratra!“ rozkázal Kazekage a sluhové šli splnit rozkaz.
„Kankurou-san žádá o audienci.“ „Pošlete ho dál a omluvte nás.“

Dokonce i Sasuke se uklidnil a hodil trapas za hlavu…

22. kapitola: Prvně na lyžích

I přes menší potíže jako věci, které se berou na svah (nebo spíš smějí vzít, Ino), pro Choujiho snídaně a Kibovy ztracené ponožky se nakonec podařilo všechny dostat na svah.
Byli strašně happy, když dostali svou první permanentku.
,,Víte, jak se nasazují lyžáky a lyže?“ zeptala se Hedanna a vysvětlovala to těm, co to nepochopili (Naruto hned na druhém místě).
Ti ,inteligentní‘ se zatím zabavovali jinak…

Kakashi se zase narovnal a odhrnul si pásku.

Kakashi se rozhodl, že začne natvrdo. Jestli chce tenhle souboj vyhrát, tak bude muset. Byl si jist, že ho Yoshino šetřit nebude. Začal si už připravovat Raikiri (Bleskové ostří). Yoshino tam jen tak stála a pozorovala ho. Znejistěl. Na jejím místě by se rychle schoval.

Yuna neměla špatnou cestu. Vždy se někde na chvíli usadila, ale po pár týdnech se zase vydala na cestu. Nemohla najít žádnou vesnici, která by se jí zamlouvala natolik, že by se v ní usadila.
Až jednoho dne přišla k bráně Konohy. Procházela ulicemi a nejednou zaslechla cizí rozhovor. Všichni mluvili jen o jednom tématu. Brzy budou chuuninské zkoušky.
Yuna přibližně věděla, co jsou tyto zkoušky zač. Docela jí lákalo se přihlásit. Po trošce váhání se nakonec odhodlala dostavit se k Hokage.

Přibližně ve stejnou dobu v lese Konohy

Nami stála tváří v tvář ninjovi a připravovala se na další útok.
„Jutsu Vodních klonů!“ řekla a kolem ní se vytvořilo 5 klonů.
Nami a její klony vytáhli kunai a rozeběhli se na ninju.
Zkusíme taijutsu!! Řekla si Nami a švihla po ninjovi kunaiem.
Ninja její výpad pohotově vykryl a jeho kunaiové postavy se vrhli proti Nami a jejím klonům.
Několik klonů seklo po postavách kunaiem, ale ten se jenom se zařinčením svezl po kovovém povrchu postav.
Sakra!! Ty postavy jsou vůči útokům na blízko imunní!! Zaklela Nami.

14 dní bylo pryč. Zkoušky byly už zítra.
Jaden seděl u sebe v pokoji na posteli a leštil si dýky.
Takže zítra je ten den. Už se nemůžu dočkat! Usmíval se napjatě Jaden.
Ne že by ten týpek ze Zvučné byl nějakej problém, ale ti po něm možná jo. Přemýšlel.
Doleštil dýku a zasunul jí do pouzdra.
Konec úvah! Měl bych se vyspat, ať jsem zítra fit! Řekl si a natáhl se.

Druhý den se otevřela brána a do Konohy vjeli průvody.
Nosítka, tažená býky. Průvody lidí…
Třetí to sledoval z věže radnice.
„Tak to začalo.“

Vzduchem vířil písek. Točil se v neuvěřitelném tanci spolu s lidským tělem. Někdo by to považoval za umění, ale já ne. Příliš mi ji to připomínalo. To hbité uskakování. Bolelo mě na ni myslet. Ta bolest byla téměř nesnesitelná. O to zuřivěji jsem se vrhl do boje. Kolem prolétly kunaie, avšak písek je stihl včas zastavit.Jakou dobu ho písek pronásledoval. Neustále jsem se ho pokoušel v písku pohřbít, ale byl příliš rychlý. Najednou se těsně vedle mě objevil had s mečem v tlamě. Nezbylo mi nic jiného, než se spolehnout na svého ochránce.

Tak tu máme další příběh, kapánek jiného žánru a to o trochu akčnější žánr. Jde o naruto adaptaci Mortal Kombat. pro ty, co neví, co to MK je tak si to představte jako "Chuuninskou zkoušku":D

poklidná čtvrť v Listové

Naruto svůj zápas s Kibou vyhrál.
Po něm bojovala Hinata s Nejim a pak Sakura s Ino.
Vyhrál Neji a u holek to bylo nerozhodně, takže propadli bohužel obě.
Jaden ležel na zábradlí balkónu a měl takový znuděně ospalý výraz
To snad není možný! Už tu čumim snad půl století! Kdy už budu na řadě já?! Přemýšlel naštvaně.
„Neboj! Za chvíli už určitě budeš na řadě.“ Snažila se ho uklidnit Nami.
„Jsem zvědaví, s kým budu bojovat.“ Pookřál Jaden a rozhlédl se po zbývajících účastnících.
Na tabuli začali běhat jména.

Tady je nachystaná další část mého příběhu.Tentokrát už osmá část.Psala jsem jí během lyžáku,takže nic moc…
P.S.: Omlouvám se,že to tak trvalo,ale nějak mi dochází nápady.Slibuji,že se polepším

Díl 8. - Oslava narozenin

Přípravy byly v plném proudu.V celé vesnici se nemluvilo o ničem jiném.Jediný Naruto nevěděl vůbec nic.Byl právě na procházce po Konoze.Cestou potkal Sasukeho a Nejiho.
„Čau,Naruto!Jak je?“ křikl Sasuke.Naruto obrátil oči v sloup a ani neodpověděl.
„Nechceš si někam vyrazit?“ zeptal se ho Neji.

,,Když myslíš...‘‘

21. kapitola: Dárky! Na co se tak těšíme?!!

V tu chvíli je ale přerušil Akamaru.
,,No co to je?!!‘‘ křičel na něj Kiba, když se chtěl ,podhrabat‘ do vedlejší místnosti.
,,Vrr, haf haf!!‘‘
,,No teda!‘‘ Kiba se neudržel a rozrazil dveře. Jakmile to udělal, ozvalo se klasické Jingle Bells.
,,Páni!‘‘ užasla Sakura.
,,Fíha!‘‘ přidal se Neji.
,,Tak to je teda něco!‘‘ řekl Shino.

Sasuke ke svému štěstí neměl co a říkal si, že je vlastně užitečné držet půst na Štědrý den.

20. kapitola: Štědrý – teď už večer, ale ještě ne dárky

Na večeři se všichni sešli v plném počtu. Proběhlo to klidně, pokud se tomu tak dá říct… Chouji jako obvykle pojedl většinu jídla, co kde bylo. Naruto si to protentokrát odpustil. Díky bohu za ten omyl.

Všichni, co prošli druhou zkouškou se shromáždili ve velké hale ve věži.
Na zadní zdi byly z kamene vytesané ruce s pečetí ovce.
Byl tam Třetí, jouninové a několik jiných ninjů.
Stál tam i sensei Kawara.
Jaden si ho všiml a usmál se. Kawara na něj mrkl a pak se podíval někam jinam.
Jaden se podíval, kam se dívá všiml si Nami a dvou kluků, stojících za ní v řadě.
Takže jsi to taky zvládla…to jsem rád. Usmál se v duchu Jaden.
„Za prvé vám gratulujeme k dokončení druhé zkoušky.“ Řekla hlasitě Anko.