Obecné

6. kapitola: Porozumění

Naruto upadl do bezvědomí. Vstřebal všechnu chakru Kyuubiho, to ale vyčerpalo všechny jeho síly. Teď se ocital někde ve tmě. Byl tam sám. Najednou uslyšel něčí kroky. Prudce se otočil. „Kdo je tam?“zavolal. Žádná odpověď. „Tak kdo je tam?“
„Nemá smysl se mnou bojovat, Naruto. Stejně tě vždycky porazím. Možná že si zesílil, ale já jsem stále o krok napřed. Mě nepřemůžeš. Smiř se s tím…“ a Sasukeův hlas utichl.

5.kapitola: Ve víru vzpomínek

Později večer Kamayia navrhla Kakashimu, aby u ní přespali. Kakashi vděčně souhlasil a rozdělil tým na dvě skupiny, aby se dva z nich mohli prospat, zatímco zbylí dva budou na stráži. Nakonec se dohodli že Kakashi a Naruto budou první noc hlídat, aby si dívky mohli po náročném dni odpočinout.
Když už šli všichni spát, Naruto a Kakashi v domě osaměli. Hodinu zůstali v baráku, ale pak už to Naruta přestalo bavit, tak řekl Kakashimu, že se půjde porozhlídnout po okolí.

4. kapitola: Příběh jutsu Dračí oko

„Prosím, nechte je být! Vemte si mě, ale jim nic nedělejte!“ zaječela ta žena.
„No no… ale vždyť mi jim nechceme nic udělat. To oni nás napadli a mi se museli jen bránit.“ Začal uklidňujícím hlasem Kakashi.
„Ano, mi nechtěli nikomu ublížit.“ Připojila se Hinata, která teď podepírala Sakuru, která se uzdravovala svým jutsu lékařského ninji. Nyní už nikdo nebojoval a tým sedm všechny přemohl.

3. kapitola: První překážka

2. kapitola: Noční výlet

„Ano,“ odpověděl Gaara, „napadli nás… Sasuke Uchiha a Kabuto Yakushi.“
Se Sakurou se zatočila země. Nemohla popadnout dech. Bylo jí jako kdyby do ní někdo udeřil takovou silou že ztratila pojem o světě. Nemohla tomu uvěřit. Sasuke že by někdy napadl Písečnou? To prostě není možné. Nevěřila tomu. Podívala se na Naruta, který se tvářil přímo vyděšeně. Pak najednou sklopil hlavu, jako kdyby o něčem usilovně přemýšlel. Sakura asi věděla o čem. Chtěla něco říct, nějak ho utěšit, ale-

1. kapitola: Vyrážíme!

Bylo krásné brzké ráno a Naruto, již jounin z Vesnice ukryté v Listí, se právě probouzel. Nasnídal se a šel na schůzku na mostě se Sakurou a Kakashim. Sakura tam už byla a čekala na ně. Nevšimla si Naruta, který se tiše přibližoval. Když se dostal blíž všiml si že Sakura opírající se o zábradlí zamyšleně, nebo snad zasněně sleduje nějaký předmět, připomínající rám na fotografie, schovaný v jejích dlaních.

Nikdo mě tu nechce!
"Správně..." zase jeho hlas. Teď už i když jsem vzhůru?
"...nikdo tě tu nechce..."
Slzy se mi řinou po tvářích.
"...nikdo tě nikde nechce..."
probíhám ulicemi Konohy.
"...ale u mě máš dveře otevřené..."
nohy mě neposlouchají.
"...pojď za mnou..."
Stojím před bránou...

Rozbíhám se.
"Héj, Neko! Kam to běžíš?" křikne na mě Kotetsu.
První člověk, kterého jsem tady poznala...
"Na trénink. To snad můžu, ne?"
"No... jasně..."

Pokráčko... trochu kratší...
__________________________________________________________________

Procházím se po Konoze. Je tu nuda, nikoho neznám a nikdo nechce znát mě. Jsem jenom ta "divná nová holka co málem oddělala Hyuugu" . To je neuvěřitelný, jak se drby rychle rozšiřujou. Zastavím se před květinářstvím.
"Květiny Yamanaka..." přečtu název.
Dostanu najednou supr nápad - koupim kytky a zajdu za Nejim do nemocnice. Snad tam nebude ta protivná růžovovlasá Sakura. Málem mě zabila, když uviděla, co jsem mu udělala...

Tak tady je sedmá kapitola.Já vím že to docela brzo ale myslím že někteří z vás ocení A jako obvykle doufám že se vám bude líbit!Tentokrát jsem se opravdu snažila ji udělat dlouhou! Takže hezké čtení!!
(PS:V této kapitole by neměly být žádné hrubky! A pokud nějaké najdete tak mi to napište do komentářů.Tot vše. )

Kapitola 7
Po večeři se všichni odebraly do svých pokojů jen Hinata se šla projít do blízkého lesa.
Šla asi hodinu a vůbec si nevšimla že je moc daleko od sídla. Pokračovala dál, na velkou mýtinu.

"Tak jsme tady. Tohle je nejlepší restaurace ve vesnici! Dattebayo!"
(Kam jinam moh Naruto nebohou Neko vzít, než do Ichiraku ramen...)
"Hmm... to je fakt zajímavý," podotknu jízlivě a vypadnu z té jeho "nejlepší restaurace".
Koneckonců, můj byt mi už ukázal, tak co...
Nečekám ale, že do někoho vrazím...
"Eh... omlouvám se..." řeknu dlouhovlasému hnědovlasému klukovi a vyloudím ten nejnevinnější úsměv,co dokážu. Odhaduju, že je tak o tři roky starší než já.
"Hmm..." se zájmem si mě prohlíží.

Díl 7. - Dvojité rande

NÁMĚSTÍ KONOHY 16:00:

„Sakra,kde jsou?!Mají zpoždění!“ stěžovala si Sakura.
„Klídek,určitě se za chvíli objeví“
„To doufám,jinak je uškrtím!“
„Halóóó,holky.Tady!“ křičel na ně zdálky Naruto.
„No vidíš,už jsou tady,tak nepanikař!“
„Ahoj,holky.Promiňte nám to zpoždění,ale---„MÁTE 2 min. ZPOŽDĚNÍ!!!“ zuřila Sakura.
„Sakuro,prosím tě uklidni se.Oni toho litují!ŽE?“ uklidňovala jí Nanami.
„Věř mi,že toho teprve litovat budou!“ odsekla Sakura a nalepila se na Sasukeho.

Zemřít...další z mých divných minipovídek...

Takže se předem omlouvám, že je to tak pesimistický a krátký, ale zrovna nemám nejlepší náladu....
I tak doufám, že se to bude líbit...
__________________________________________________________

[i]Zabil jsem je.
Ano, opravdu jsem to udělal.
Já hlupák...
To díky mě vymře můj klan.
Bratr je mrtvý... to já zabil všechny.
Všechny mé přátele... rodinu... všechny, co pro mě něco znamenali.
Naruto... Sakuro... ani vy jste nedokázali zastavit moje ničení světa.
I vás jsem zabil.

Tak tady je první kapitolka mojí druhé FF na pokračování.
______________________________________________________________
Tak jsem tady. Konoha. S úsměvem projdu bránou a zamávám na dva mladíky.Ninjové ze zdejší vesnice, celkem pěkní... Nejprve se na mě usmějí, pak nasadí užaslý výraz. Samozřejmě. Takhle je to všude. Můj Midorigan uvádí lidi v úžas.

takže konec...
______________________________________________________________

Týden po Sasukeho návratu do Konohy, Orochimarův úkryt

Sakura zaklepala na dveře, za nimiž obvykle přebýval Orochimaru. Když nikdo neodpovídal, vstoupila. Uviděla Orochimara, hlasitě chrápajícího mezi střepy flašek od saké apod.
Takhle teď vypadá pořád, ušklíbla se.

V minulém díle končím tím, jak Sasuke odchází s ostatníma do Konohy a Sakura nachází dopis od něj, kde jí vyzná lásku.... přesněji takhle to končí:

"Sa... Sasuke-kun... ne..."
Sakura už přes szly neviděla.
Tolik jí bolelo u srdce, že byla tak slepá a uvěřila Orochimarovi ty báchorky...
___________________________________________________________________

Konoha, po určité době (doba cesty z toho místa, kde našli Sasukeho ), přibližně večer

Stála jsem tam, zase na stejném místě. V té tmavé chodbě. Podivně povědomé a přesto neznámé. Slyšela jsem znovu jeho hlas. Jeho smích. Strašlivý smích, který mi naháněl hrůzu. Znovu jsem pocítila ten vztek. Vztek na něj, za to, že mě změnil. Že mě tak moc změnil, udělal ze mě někoho naprosto jiného. Vztek za to, že mi vzal šanci normálně a šťastně žít. Zabil mi rodiče i bratra. Vyvraždil celý můj klan. Já tenkrát byla miminko. Malé, bezbranné děcko, neschopné se jakkoliv bránit jeho zvůli. A on ze mě vytvořil tohle.

Takže další epizodka. Pro připomenutí, minulá končí tímhle:

Neji, ustanovený lídrem mise překontroloval složení, chvíli se
dohadoval s Itachim (prohrál a tak museli vytrpět Itachiho přítomnost) a nakonec po krátkém proslovu ohledně mise zavelel:
"Vyrážíme!"
Tak tedy vyrazili, směrem Orochimarovo doupě...
...po takové době vyrazili zachránit Sakuru...
...snad ještě není pozdě...
________________________________________

Díl 6. - Itachi Uchiha se vrací

Všude je tma.Všude je ticho.Všude je prázdno.Ocitáme se na místě,které právě bylo napadeno.Vesnice Konoha.Někteří se o tom dozvídají jako poslední a vůbec z toho nejsou nadšeni.
„Ne!To není možné!TO SE NEMOHLO STÁT!!!“ řve Shikamaru na celou vesnici.
„Shikamaru,to bude dobrý!“ utišuje ho Temari.Kankuro s Gaarou se snaží zjistit podrobnější informace a rozhlížejí se po okolí.Shikamaru se mezitím topí v slzách a Temari se snaží ho utěšovat.

Za prvé se omlovám za mezeru(nějak nemám poslední dobou inspiraci a píšu spíš svůj druhej příběh - povídku co chci vydat
za druhé se omlovám, ale v důsledku prvního bodu(nedostatku inspirace) bude tenhle díleček trošku slabší...
a za třetí v důsledku prvních dvou bodů bude i celkem krátký...
...ale commentíky potěší...

--------v minulém díle-konec------

Sakura ležela na posteli a přemýšlela.
[i]Naruto..promiň, ale do Konohy se už nevrátím. Jsem tu šťastná. Prosím, pochop to... a nehledej mě...

No takže tady máte šestý díl mé povídky.Asi bych to sem nedala tak brzo ale holt jste někteří až příliš nedočkavý.
At se vám to líbí!
Kapitola 6
Hned na to ji následovala Sakura s Hinatou , Nejim a Kushinou.Kakashi, Naruto a TenTen tam ještě chvíly zaraženě stály ale nakonec se také vzpamatovaly a vydaly se za ostatníma.
Venku bylo menší cvičiště podobné tomu co má Hyuuga klan.Neji a Hinata se už nemohly dočkat až uvidí Yuu bojovat.