Dobrodružství
Tým Kakashi šel večerní hlavní ulicí Konohy.
Ulicí se táhla vůně ramenu a jiných jídel, chodilo tudy spousta lidí a menší restaurace obsluhovali o stošest.
„No jo, vy jste opravdu mnohem silnější!“ pochválil je Kakashi.
„Nemůžu uvěřit, že jste získali ty rolničky.“
Naruto se zasmál.
„Myslím, že jsem vás i překonal, sensei Kakashi!“
„Nepraštil jsi se tam někde do hlavy, Naruto?“ poznamenal Jaden.
„Já praštim tebe!!!“ urazil se Naruto.
No, a je tu 5. dílek. Sakriš, to to pěkně rychle letí 
5. díl Přepadení u jezera
Náhle se však vzpamatovala a řekla: „Co tady děláš??? Jak si nás našel????“
„Neptej se. Chci ti něco ukázat. Pojď semnou,“ zněla jeho odpověď.
Sakura na něj hleděla trošku zaskočeně, než se konečně vzpamatovala a ozvala se: „Proč bych měla s tebou někam jít?? Vždyť tě ani neznám.“
Kurenai hleděla zamyšleně z okna. Už to bylo dvanáct dní. Dvanáct dní, co odešel... Určitě už dávno dorazil na místo. Není pochyb, že tam dorazil. Ne, na cestě tam ho nemohlo nic zaskočit. A o jeho vyzvědačských schopnostech nemohlo být pochyb. Vždycky uměl být tichý, když na to přišlo. Jenže... kdo ví, s kým se mohl střetnout TAM...
Fugaku přichází ke svému otci, který klečí na podlaze a myje podlahu.
"Ta mise je příliš obtížná.." Řekl sklesle.
"Proč?" Zeptal se ho Sasuke.
"Byl bych mrtvej, kdyby to máma zjistila.." Odpověděl a Sasuke vzdychl. Ale náhle ho něco koplo.
"A kdybych jí dal hodnocení jako misi typu S!" Pobuzoval ho a mírně ho bouchl.
"Ne!" Řekl Fugaku.
"Tak to ti děkuji!"
----
Ruido leží uprostřed menší místnosti. Všude po zemi jsou namalované znaky. Kolem stojí pár lékařských ninjů včetně Sakury.
Kdysi dávno, ještě před legendárním bojem klanů Senju a Uchiha, se dvěma obyčejným farmářům narodilo neobyčejné děcko. No dobrá, nebudu to dramatizovat, či z toho dělat rádoby pohádku. To dítě jsem byla já.
Brána se zavřela. Sasuke a Naruto se naposledy podívali na bránu a vydali se na cestu. Vzpomínali a šli tou samou cestou jako před 10 lety. Konečně po dvou dnech dorazili k mostu, kde byla jejich poslední bitva se Zabuzou a Hakuem. Na chvíli se zastavili, nadechli se a přešli po mostě. Naruto si vzpomněl na Inariho. Najednou ho spatřil. Šel kousek od nich s nějakou dívkou. Byla hezká. Měla krásné, dlouhé, do hnědě-ořechova zbarvené vlasy a blankytně modré oči.
„Ahoj Inari!“ zahalekal Naruto.
Tak dneska jsem tu opět bez hosta, a díl 11 je pojat celkem netradiční formou. Popisovat všech 14 dní by bylo na dlouho a tak si shrňme co všechno tým 13 stihl.
2.den
Nitsuki stále rozbíjí balónky s vodou, chodí od skupiny ke skupině a na všechny stříká. Naruta nas*ala a musel jí honit po celé vesnici. Z čehož vyplývá že celá vesnice byla pod vodou.
Mikon se nechtěně oddělila od rodičů a zatoulala se do vesnice. Hinata s Kibou ji marně hledali.
Anshin už zvládá pečetě, oheň se však stále nedostavil.
3.den
Všichni vtrhli dovnitř. Stáli v temné místnosti s ohništěm uprostřed. V mihotavém světle se daly rozeznat temné siluety draků. Seděli kolem ohně, nad kterým něco bublalo v kotli.
„Rámen!“ Vykřikli všichni Narutové a vrhli se k ohništi. Začali hltat nudle a draci na ně obdivně koukali. Když byl kotlík prázdný, všechny klony se svalily na zem. Draci rozzuřeně cenili zuby a z nosních dírek jim vycházel horký dým.
,,Tady je ten malý zlobivka!“ zajásal nadšeně Kiba a vytáhl si Akamaru na klín. Ten se mu tam uvelebil a říkal si, že to ani za ty granule nestálo.
28. kapitola: Poslouchat je blbina
Asi po čtvrt hodině jízdy začal Chouji rejdit rukou v batohu, ,aby si vytáhl svačinku‘…
,,Co to je?!“ vykřikl najednou a v ruce držel – broskev! Zase. Zahodil ji kdovíkam a pokračoval. Opět neúspěšný pokus – rajče. Odpálil je přes celý autobus – na přední sklo.
No tady je 4. ale nevim jak se vám zalíbí.
4. díl Znovushledání neznámého cizince
Byl to ten muž, co se s ním setkala v Ichiraku Ramen, a pak se s ním srazila. Ten, co byl tak podobný Uchihům.
Měl na sobě stále ten svůj světlý plášť, a opět zakrytý obličej pod kápí.
Část osmá - Tady
Část devátá - Říct sbohem
Kushina se zmateně rozhlížela kolem. Kdo … Co se tu stalo? Nechápala … Nechápala, proč někdo narušil obřad. Nechápala, kdo byli ti dva. A teď … Už vůbec nechápala, proč jeden toho druhého zabil. Tušila jenom jednu věc … Její syn byl v nebezpečí. A něco … Něco tu nehrálo. Přerušit tuhle techniku je velice riskantní. Ale chlapec byl v pořádku. Alespoň jí tak připadal.
[i] „Tak tě vítám v pořadí již u 10. dílu, a zdaleka nejsem u konce. Dnes tu musím uvítat samotnou nejperverznější postavu z seriálu….Jiraiya!“
„No to oslovení bych si vyprosil.“
„Sry žabí poustevníku.“
„To je lepší.“
„Můžu mít dotaz?“
„Jistě.“
„Jak těžké bylo naučit Naruta rasengan?“
„Těžké? To je slabý slovo! To co jsi mohl vidět v anime byla asi tak poloviční pravda.“
„Cože?“
„Jo, ten debil podplatil scénáristy.“
„A jak dlouho to teda trvalo?“
Tato část obsahuje materiál spoilerů!
Pohlížela na něj s napětím, kdy konečně něco řekne. Minuty se táhly a to ticho bylo tak pronikavé, že byla jen otázka času, až ho někdo protne. Pohledy shinobi z Listové střídavě pozorovaly Harunu a maskovaného muže.
Jelikož Haruna čekání nesnášela, povzdechla si: “Nebudu to opakovat…. Opravdu musím bojovat, abych dostala primitivní odpověď na tuto otázku?“
“Máš Sharingan… heh… nevěděl jsem, že je další člen naživu… podle historie by neměl být..“
„Co?“ zaječel Naruto na Tsunade, která se usmívala. „To snad ani není pravda! Vyrážíme na misi! Kdy se my čtyři máme sbalit?“
Tsunade se zamračila.
„Co tím myslíš, že máte vy čtyři misi? Vidíš tady ještě nějaké dva chuuniny? Pokud vidím dobře, tak tady stojí JEN Sasuke!“
„Takže… Já budu muset odejít od Hinaty a Sasuke od Sakury? „
„Ano. Správně Naruto. Ta mise pude nebezpečná už jen pro vás dva. Nechci, aby byly Sakura a Hinata v nebezpečí.“ odpověděla mu Tsunade.
Sasuke se díval z okna a přemýšlel o té misi.
...zvláštna, je tá myseľ, ktorú nechápeme, môžeme ju pokladať aj za blázna, keď jej neveríme...
Nie! Nedávalo mu to zmysel. Nech sa snažil akokoľvek, skrátka to nešlo, buď bol on taký hlúpy, alebo Soru rozpráva samé lži, nezmysli, klamstvá, hlúposti, znova sa ho snaží obalamutiť, ale to by znamenalo, že klame, a to on predsa nerobí, len podáva význam slova inými slovami.
„Takže, existujú pravidlá, ktoré ti zakazujú vykonávať určité činnosti, ako...povedať svojmu Kazekage pravdu?!“
Soru sa urazil, toto si predsa nemusí nechať!
...podoba nezvratnej apokalypsy je niečo také, čo je vidieť, cítiť a pred čím určite, ale určite neutečiete. Podstata klamstva, je niečo také, čo môžete len cítiť, a pred niečím takým sa dá ujsť len v tom prípade, že klamstvo rozpoznáte...
Bod mrazu, zamrznutá Arktída, tak sa dala nazvať nálada, ktorá panovala na záchrannej výprave za Sasukem.
Kakashi si vzpomněl na svou knížku, co měl v tašce.
Chci vědět co se stane v té nové knížce!! Umanul si a zamračil se.
Naruto udělal pečeť : „Multi Stínová replikace!!“ zvolal a kolem Kakashiho se objevila asi stovka Narutů.
„Jako vždy mě ohromil množstvím svých klonů.“ Řekl Kakashi.
„Jdeme na to!“ zvolaly klony a vrhli se na Kakashiho.
Kakashi jejich útoky celkem dobře vykrýval a klony mizeli v kouři jeden za druhým…až se do toho vložila opět Sakura a vrazila ránu pěstí do země.
Sakura si večer docela užívala, dokud ji ho Ino nezkazila. Kjoman se hned poté omluvil, že si něco musí zařídit a ji nechal samotnou. Teď byla naštvaná. „Prvně mě zkazí rande, pak se totálně ztrapní, ale stejně si pak odejde s jedním z nejhezčích kluků v sále. Stejně se na ni, ale nemůžu zlobit, na tu mršku jednu“ chtě, nechtě se usmála. Před chvílí donesly poslední chod a tak začala hrát taneční hudba.
„Smím prosit“ ozvalo se za ní. Otočila se a spatřila muže, co po ní už dlouhou dobu pokukoval.
Najednou se vše odehrávalo jako ve zpomaleném filmu. Kakashi, Sasuke i Naruto vyskočili směrem ke drakovi, který se postupně vytrácel...až zmizel úplně. Oba uživatelé Chidori se zatvářili vyděšeně, protože narozdíl od Naruta letěli přímo proti sobě se smrtícím jutsu v rukou.
Naruto přivolal stínový klon a odkopl se jím zpět, ale to, co se odehrávalo mezi Uchihou a senseiem se již zastavit nedalo. Byl to nezvratný osud dvou shinobi. Letěli přímo proti sobě. Oba vyděšeně vykřikli. Byl to snad poslední zvuk jejich života?
„Jelikož jsem se dneska hodně nudil, tak jsem napsal i druhý díl 
. Je bez hosta, doufám že to nevadí, tak se usaď a příjemný čtení 
Mikon se jen s velikou nechutí vrátila z budovy hokáge. Její týmový kolegové + Naruto na ní s vytlemeným obličejem čekali.
„No…kousek.“ Podotkla smutně.
„Tak se tam vrať a získej jí.“ Odvětil jí Anshin.
„To se ti řekne… ale jak to mám udělat!“ Zoufala, věděla že úkol splnit musí.
„Že jsem tvůj sensei, tak ti poradím!“ Ušklíbl se Naruto.
