Dobrodružství
Už asi tři dlouhé měsíce a žádná mise. Skoro všichni Shinobi úplně ztratili fyzickou kondici. Proto Tsunade, pátá Hokage, vyhlásila, ninjové budou vysláni na jeden týden pryč z vesnice, aby zase dosáhli skvělé kondice. Ninjové byli rozděleni po dvou a Hinata skončila s Narutem.
Naruto stál před bránou do Konohy a čekal, až se objeví Hinata. Asi po deseti minutách se konečně přiřítila, celá rudá a udýchaná.
,,Naruto-kun… promiň, že jdu pozdě, zaspala jsem,“ řekla na vysvětlenou Hinata.
„Cože???!“ Kibovi se zjevil na tváři ustaraný výraz, který ostatní překvapil.
„Kankurou sežeň schopný ninji jdeme za nimi !!!“ zařvala Temari.
Po chvíli se vydali všichni z Konohy už vyléčení s posilou, Temari, Kankurou a pár ninjama za Kazekagem, mladou dívkou a zločineckou organizací Akatsuki …………………………..
"Bude t-t-t-o tři-š-ta padě ry-ooo za o-----osobb-u!" Řekla a Kakashi pomyslel "-teď začla ještě šilhat-"
Venku pořád sněžilo, Ruby zkontrolovala směr kudy se vydají. Rock Lee musel přidržovat Shikamara.
"Naruto, vyvolej nějakou velkou žábu!" Řekl kakashi.
"Dobrá!" Naruto přivolal Gamabuntu.
"Co chceš Naruto?" Zeptal se hned.
"Nemohl bys nás někam hodit?" Řekl poníženě Naruto.
"-Proč se musí ptát svého zvířete?!-"Pomyslela Ruby, Gamabunta udělal nějaký mlaskavý zvuk.
"Tady je zima!" Řekl.
Naruto - "ďábelský drak!"
Sníh obklopuje krajinu kolem, vlak jede rychleji a rychleji. Náhle někdo skočí ze střechy jednoho vagonu na druhý.
"Zastavte ho!" Křičí někdo z dálky. Postava skáče dovnitř vlaku ale tam ho někdo chytí.
"Máme tě!" Řekne Naruto a pokusí se ho chytit, postava s eleganci uhne.
"Mám ho!" Zakřičí Shikamaru a použije svoje stínové jutsu. Osoba vyskočí a hodí po něm shurikeny, Shikamaru jim musí uhnout jinak by byl zasažen.
Byl večer. U brány Konohy někdo hlasitě oddychoval. Byli to Naruto a Sasuke. Vešli branou do vesnice a šli k Tsunade. Došli ke kanceláři a Naruto zaklepal.
„Dále,“ ozvala se Tsunade.
Naruto otevřel dveře.
„Vy? Já myslela, že vám to bude trvat dýl,“ překvapeně vyhrkla, jakmile je uviděla.
Naruto a Sasuke vešli a ukázali Tsunade první střep. Položili ho na stůl, rozloučili se a odešli zpět do spící vesnice.
Procházeli se a uviděli Ten Ten.
„Kluci, kde se tu berete,“ zeptala se jich.
„Do toho ti nic není,“ odsekl jí Sasuke.
„Tak a už jsme na 18ce 
, fíha to je číslo 
taky se vám tak líbí? Hranice dospělosti 
Dnes ti mám někoho kdo by možná mohl vyrábět, Shikamarovu přítelkyni….Temari.
„Čus cvrčci.“
„Hele, Temari, Jak je to mezi tebou a Shikamarem?“
„Ehm…no…ka…ká…kámoši.“
„Jo? A proč si tak rudá?“
„Jáááá nejsem rudá! „
„Oka, ok tak k dílu.“
Část desátá - Tady
Část jedenáctá - Prohlédnout
Sasuke ležel na zemi. Necítil bolest, cítil něco, co ji přehlušovalo. Něco, co vycházelo přímo z jeho nitra a usmívalo se na něj … Hrdost …
„Chraň … Chraň své přátele …“ vybavilo se mu v myšlenkách, „Tak, teď je to dobře. Ochránil jsem je, bráško. Ochránil …“
„Sasuke!“
[i] Takže po menší dohodě s Fibinnkou…nééé byl sem donucen…tedy jme se dohodli ….ehm ona se dohodla … že tuhle fíkovinu napíšeme společně. Příběh bych pasoval někam do rozmezí 1-2 série. Našim hrdinům je stále 12, Sasan je stále v Konoze, Sakura stále visí na každém jeho slově, stále ještě je to tým 7 a aby těch „stále“ nebylo málo , stále je Kakashi jejich senseiem. Tak to by mohlo být k úvodu všechno takže 1. půle 1. dílu byla hozena na mě (Pary7) takže se do toho pusťme.
Ahoj lidičky No takže dnes je tu jedna z další řady pokračování této ochablé povídky 
No ale naštěstí né pro všechny, takže pokračuje dál, a bude mít ještě ..... no tak to kdybych věděla kolik dílů protože sem sknčila u 13. dílu, takže dnes nebo zítra musím honem psát Ale jednu věc vím, a to že těch dílů bude klem 20. určitě 
Je tam ještě dost zápletek.
12. díl Odhalení záhadného muže
Únos a démon
Probudilo ho nepřetržité dloubání klackem do obličeje, o čemž se přesvědčil poté, co otevřel oči.
„Vstávej,“ řekl Konohamaru znuděně a dál zabodával větvičku dubu do jeho pravé tváře.
„Jde to i jinak, ne?!“ rozzuřil se Hideki, který Konohamarovi ještě zcela dopustil, když ho včera vyrušil s... Hanabi. Rozhlédl se po okolí a očima vyhledal její tmavé a lesklé vlasy, které se třpytily v ranních paprscích slunce. Tvářila se tak obyčejně a normálně, jako kdyby si včerejší noční hlídku ani nepamatovala.
Půlnoční vyznání
„Už mě začínají bolet nohy,“ postěžovala si Hanabi, když už pár hodin skákali po větvích mohutných stromů směrem k mlžné.
„Utáboříme se, jen co najdeme vhodné místo,“ uklidnil jí Hideki a Konohamaru se na něj nakvašeně zašklebil. „Co je?“
„Hideki! Říkal jsem přece, že tu velím já, ne? A správný hokage musí něco vydržet.“
„Hokage možná, ale ty přece nejsi hokage. A neměl by –oprav mě, jestli se pletu- hokage jednat v zájmu ostatních?“ zarazil ho Hideki a oba se na sebe zamračili.
Trénink
„Co že jsi to udělal?“ zeptala se nevěřícně Sakura. „Ty jsi poslal Hidekiho, Hanabi a Konohamara na misi proti nebezpečnému a silnému ninjovi?! Hanabi a Konohamara bych možná pochopila, ale Hideki ještě na žádné misi nebyl!“
„Počkej Sakuro!“ zastavil jí Naruto a instinktivně ucukl, když sevřela svojí ničivou pěst. „Když mu věřím já hokage, měla bys mu věřit i ty, ne? Tvrdě jsem ho trénoval a nezapomínej na to podstatné- má v sobě démona!“
Démon jde do akce!
„Co se stalo?“ zopakoval Naruto.
„Tohle bys měl vidět.“
Lee i Naruto vyšli ven do ulic Konohy a spěchali do nemocnice. Došli až do prvního patra a Lee otevřel dveře jednoho z pokojů. Lékařský ninja se otočil a když uviděl Hokageho, opustil místnost a nechal je v pokoji se zbědovaným ninjou.
„Chouji?“ vyhrkl Naruto. „Co se to stalo?“
„Byla to obyčejná mise,“ začal a zkřivil obličej bolestí, když se pokusil sednout si na postel. „Všechno šlo hladce, až se objevil... on.“
V kruhu rodiny a přátel
Toho večera, když slunce z posledních sil vrhalo na oblohu růžové světlo, sešla se rodina a přátelé.
„Mami, tati,“ vyhrkl malý Raion Uchiha a přiběhl ke svým rodičům.
„Snad ses tu neměl tak špatně, ne?“ namítl uraženě Naruto.
„Tiše,“ napomenula Sakura svého syna, „nebo zbudíš Akane.“
Právě Akane Uchiha jako jediná ze tří dětí zdědila Sakuřiny zelené oči. Raion se na svojí sestru spokojeně podřimující ve svém kočárku podíval a uraženě odešel zpět ke svým kamarádům.
Nový začátek
„Do toho!“ povzbuzovaly nadšeně dětské hlásky a čtyři páry očí dychtivě sledovaly trénink dvou dospělých mužů.
„Tati!“ fandila malá Kushina svému otci a dlouhé vlásky se světle třpytily v záři poledního slunce.
„Hideki!“ přidala se k malým divákům Hanabi a dětské ručičky jí tahaly za tmavé vlasy.
Hideki se otočil a rozpačitě se usmál na mladou Hyuugu. Naruto využil jeho chvilkové nepozornosti a svalil ho na zem.
Léto… krásné období…. Všude teplo, čerství vzduch a klid.
Konoha byla klidná… Žádné nebezpečí jí dnes neohrožovalo. Nikde žádný ANBU, který by musel dnes nasazovat život za svou vesnici.
Na jednom kopci před Konohou, porostlém stromy stála postava v tmavošedém plášti.
Byl to vysoký muž s tmavě blonďatými vlasy, které mu cuchal letní vánek a který zároveň šustil listím okolních stromů.
Muž se zadíval na vesnici, rozkládající se před ním.
Na tváři se mu roztáhl úsměv.
Konoho…. Jsem zpět!
„Budeš muset a když to nepůjde po dobrém…“ udělal efektivní pomlku a stoupnul si za stůl opřel se o něj, naklonil se až těsně k její hlavě a výstražně jí zasyčel do obličeje „půjde to určitě po zlém.“
Ta slova, ten zvuk! Málem se jí zastavilo srdce, po těle jí přejížděli ledové vlny strachu, div se netřásla.
„Takže copak mi teď odpovíš?“ zeptal se aniž by se odtáhnul od jejího obličeje.
„Nemohu vám to říct.“ trvala na svém.
Sakura vydechla. Tohle nečekala. A už vůbec ne od tak mladého chlapce. Jak si troufá postavit se proti takové přesile? Jeden proti čtyřem, jedině kdyby měl trumf v rukávu nebo nějaké super Kekkei Genkai.
„Tak dobře, uděláme to!“ vykřikl Naruto.
„Ale není to nefér? Je nás víc. No ale jestli o to vážně stojí...“ řekla Sakura a pohlédla na Doragona.
Další moje slátanina výplodu mé fantazie je na světě Tak snad, no nevim.......snad se bude líbit
11. díl Záhadný neznámý
Naruto už jen s hlubokým povzdechnutím pohlédl před sebe, a jen tiše šeptnul : „Sakuro…..kde jenom jsi“
V hlubokém lese se v tu samou chvíli ocitla dívka s růžovými vlasy, v jednom hluboko zastrčeném krásném domě. Obýval ho ten muž, který ji odnesl z místa boje.
Kap. Kap. Kap. Nemůže to blbý kapání přestat? Kap. Kap…. Haruna se naštvaně probudila. Zdál se jí sen…. , že zachránila svého bratra a…. kde to je? Otevřela oči a zaostřila zrak. Byla opravdu ve skrýši své matky a jejího bratra. Podívala se před sebe. Itachi….
