Dobrodružství

Ostatní z týmu Kakashi se vyrovnali podél stěn, až na Sakuru, která si stoupla před kámen, střežící vchod.
„Jdeme na to s útočně provokačním nástupem.“ Řekl Kakashi.
„Ok!!“ řekl Jaden odhodlaně.
„Jasně!!“ řekl stejně Naruto.
„Jo!“ kývla Sakura a připravila se.
Kakashi chvíli čekal a najednou…ztrhl pečeť.
„Sakuro!!“ zavolal a uskočil pryč.
„Ano!!“ zavolala Sakura a rozeběhla se proti kameni.

Ano já vím, dnešní díl je krapánek kratší než jindy, ale musela sem to tak ukončit, protože by mi to jinak nevyšlo do dalšího dílu tak jak bych chtěla )myslím své oblíbené závěry )
Taky chci oznámit, že už se blížíme ke konci, takže tak ještě možná 3 díly abude ende, ale teď to bude to nejlepší. No i když nevim, co mi na to řeknete až to ukončím mno...samy uvidíte XD

21. díl Poslední společná noc

Nobu nosově zachrápal a vzápětí zamlaskal a trhl hlavou. Chvilku doznívala ozvěna, která se odrážela od stěn rozlehlé jeskyně, na jejímž stropu byly stalaktity, které se nebezpečně houpaly, až utichla úplně.
Po dlouhé půlhodině Nobu zívl div si pusu neroztrhl, protáhl se jako starý kocour, zanadával na své klouby, protřel si oči a překvapeně zamrkal.

Zachránila jí její chakrová vlákna, kterými se zachytila o strom a vmanévrovala se na správné místo.
„Dobrá práce, kdyby ses nepřichytila asi by sis pořádně natloukla.“ zmateně se podívala směrem odkud hlas vycházel a spatřila Kakashiho dřepícího v okně, držícího nějakou knížku.
„Dobrý den Kakashi.“ vrhla po Kakashim pohled ´Já to měla všechno pod kontrolou.´“Vy tu bydlíte?“
„No dalo by se říct, že jo.“
´OK, introvertní kliďas, to nevypadá na nějakej dlolouhej hrozhovor.´

Ahojky lidičky, takže jsem se rozhodla napsat další povídku, název už znáte a jenom bych chtěla upozornit, že některé pasáže budou převzaty z povídky Já slibuji... kterou jsem kdysi dávno smazala. Proč? Protože mi bylo líto některých super hlášek a pasáží z této povídky. Proto jsem vymyslela tuto povídku, aby moje nápady nebyly nazmar.
Tak konec planých řečí, doufám že se vám 1. díl s názvem, kupodivu velmi zajímavým a oroginálním, Začátek cesty bude líbit.

*****

Začátek cesty

K zemi padne bezhlavé tělo posledního Uchihy. Had se rozdělí na 12 menších a ti se poslušně vrátí na své původní místo. Ucítím příval energie. Chakra, kterou měl Uchiha mladší, kekkei genkai, kterou vlastnil... se nyní stala součástí mé, což znamená...zabila jsem Itachiho...člověka, pro mě velmi důležitého...někoho, koho jsem měla ráda...
..."Mangekyou Sharingan..."
Ano, funguje to...

Po určité době,u Neko doma, odpoledne, Konoha

2 přibližně stejně velké osoby si to mířili ke Konoze. Zhruba hodina cesty je dělila od jejich cíle. Už to nebude dlouho trvat a oba se vrátí konečně domu.
„Už to jsou 3 roky co jsme odešli z vesnice.“
„Asi ano sensei.“
„Při odchodu jsi mi neřekl tvůj důvod k odchodu, řekneš mi ho alespoň teď?
„Itai-sensei, já nevím…“ Zapřemýšlel chlapec, zda může svému senseiovi vyprávět o tom co se tehdy stalo.
„Anshine, mě to říct můžeš.“ Pohlédla na svého žáka bývalá anbu.

„Ha ha ha, tomu sa vravia dobré správy,“ smial sa natešene.
„Čo sa stalo?“ Pristúpili k nemu ostatní.
„Konečne, po tom Deväťchvostom zasranovi, ktorí už dávno vonia fialky spod zeme, sa tam pobralo mnoho ďalších a ostalo ich len už jedenásť.“ Uškrnul sa spokojne. Všetkými od prekvapenie myklo.
„Nepovedal si správy?“ Opýtal sa ho Itachi.

No a tady je další pokračování. Ale upozornuji, že k hlavnímu boji ještě dojde, protože toto byla jen předehra Tak se do budoucých dílů budete mít na co těšit

20. díl Podivuhodný ústup

Už se téměř dotýkala špička Sasoriho ocasu Sakuřiny krku, když najednou se jeho loutkový bodec zprudka odrazil od jejího těla.
Sakura svůj pohled mírně pozvedla, a pohlédla směrem odkud byl bodec odražen.

Takže poslední díl !!! Ovšem .... no přečtěte si to a uvidíte!

Druhou místností byla pracovna Hokage. Seděli v ní dva sanninové a jeden z nich byla Tsunade.
„Aha … Jsi rozhodnutý ? Vážně zrovna teď … opravdu … ?“ podívala se na něj. Na muže dříve jejího týmového partnera.
„Ano a myslím, že protestovat nebude…“ pravil Jiraiya.
„Dobrá … dej ovšem dobrý pozor,“ souhlasila Pátá.
„Neboj,“ usmál se na ní sannin……………………………………………………………… .

Tak po menší odmlce je tu 5. díl záměny , mam dobrou náladu a tak jsem smajlíky a závorky celkem krotil . Snad vám to bude k smíchu strávil sem nad tím asi 30minut takže by asi mělo . Tak ke čtení a ještě jednou se omlouvám za delší prodlevu Byl by dříve ale na chalupě mam net pomalejší než Narutovy myšlenky tak já nebudu už moc zdržovat tak si tedy čtěte no

„Takže kam to vlastně jdeme sensei?“ dohnala Sakura Kakashiho a udiveně se na něho podívala.

Hlavně mě prosím neukamenujte ! xD :D

Podívala se na Naruta běžící k ní a volající její jméno. Usmála se na něj … chtělo se jí plakat, ale už nezbyli síly ani na slzy. Jen tam stála, přesně podle snu … unavená, bezmocná … nedokázala se bránit a čekala, až přijde ta osudná rána, která zapečetí konec jejího života …. Kisame se blížil víc a víc …. Napřáhl se a sekl Samahadou . Zavřela oči ze kterých se skutálela jedna obrovská slaná slza ……………/Promiň …/ .……………………………… .

Dúfam, že sa vám moja prvá poviedka bude páčiť......tak príjemnú zábavu

"Ahoj Tsunade," povedala s radosťou Sakura.
"Ako si sa mala na misii mi povieš potom, teraz si chod oddychnut"rozkázala Tsunade

"ale.."nestihla dopovedat Sakura

"ziadne ale to bol rozkas"povedla už zvýšeným hlasom Tsunade

"hai!"povedala

ked prisla sakura domov tak ansla na stole mali listocek

uz na teba skoro stale myslim,coskoro sa uvidime...

"kto to môže byť?"opítala sa sama seba Sakura

Část sedmá - Tady

Část osmá - A co teď?

„Hmm … A co teď?“ zeptala se sama sebe Kushina a očekávala nějakou chytrou odpověď. Nic ale nepřicházelo.
Zamyšleně bloudila uličkami vesnice. S rukama za hlavou, s nešťastným výrazem ve tváři, dělala pomalu krok za krokem a ani nevěděla, kam ji její vlastní nohy nesou.
Může se vrátit? Ne, ne …

Tak a máme tu 10. Díl a je to speciálek! Není sice, tak dlouhý, jak jsem prvně plánovala, ale tohle je na mě už výkon . Tak doufám, že se bude líbit a nebudu ukamenována z důvodů mé choré mysli a špatného pravopisu.

Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa ...10.Díl speciál!

10. Díl – Speciál!!

14:00
Shinobi svět, Ohnivá země, Konoha, Kancelář Hokage.

Byl horký ,slunečný den, Hokage si znuděně podepírala hlavu a dívala se na ten obrázek, který se jí naskytl.

[b] Na začátku každé série dělám nějaký ten otravný úvod a ani tady to nebude výjimkou. Náš tým 13 se pohádal a každý svou cestou vesnici opustil, po 3 letech se každý svou cestou zase vrací do Konohy. Jak to začalo se dozvíte z pohledu každé postavy v příštích 3 dílech, jak to bude pokračovat se dozvíte později. Na scéně se objevují nové postavy atd. . Ještě sem zapomněl na malou poznámku Povídka navazuje na mou předešlou povídku - Nitsuki.

Ako to všetko začalo alebo 1.kapitola ktorá mala byť vlastne prológ

Na zničenom bojisku, v priesmyku Ankoku, sa odohrával krutý boj medzi shinobi z Konohy a shinobiň zo zeme víru. Na oboch stranách už bolo mnoho mŕtvych, keď na bojisko prišiel Žltý blesk. Hneď ako ho shinobi zo zeme víru uvideli, začali vo veľkej rýchlosti opúšťať bojisko.

Země vodních vírů. Haruna neměla sebemenší ponětí, kde ji má hledat. Podle Kakashiho to byla malá, nepříliš známá a nepodstatná vesnice a to z jednoho prostého důvodu, že byla skoro vyhlazena nájezdem znepřátelených ninjů. Prý měla být někde poblíž ukryté Mlžné. Jenže to byl ten problém. Procházeli okolo už po milionté a nikde nic. Ani zříceniny či jen sebemenší stopy.

Tak a tady je vaše vtoužené pokračování Jen doufám, že se vám to bude líbit. No ve skutečnosti to mělo být mnohem delší, ale kvůli včerejšímu problému to hold dopadlo takto, když sem to psala znova zjistil sem, že to bude na víc jak pět stránek než předtí, tak sem to rozložila na dva díly
No je to bojový díl, tak nebuĎte zklamaní

. 19.DÍL Poslední úder svého bratra

BITVA JE TU !!!

„Vypadá to, že se opět vidíme!“ řekl z chladným hlasem Itachi stojící proti týmu 7.
„Už to tak bude … a zase vás zastavíme,“ Kakashi si aktivoval Sharingan.
„To se ještě uvidí …“ vyřítil se proti nim.
Boj z Akatsuki se opět rozhořel ………………………………………………….. .