Nováčci
„Promiň mi to, Sakuro, ale teď nemám čas na ležení v nemocnici.“
Naruto už byl dávno z vesnice a teď míří k Údolí konce.
Zatímco se skupinka ninjů žene přes Konožský les. Kakashi, Neji, a Kiba míří k místu setkání.
„Sensei! Jaký bude náš plán?“ zeptá se Neji.
„Zatím ještě nevím. Musíme nejprve prozkoumat to místo,“řekl Kakashi. Zastavil se a použil techniku přivolání. Před ním se objevil Pakkune.
„Děje se něco Kakashi?“zeptá se pejsek s ninja čelenkou na hlavě.“
[i][i]Sandaimeho jsem zastihla na střeše budovy Kage v jeho klasickém mundůru, jak uděluje jakési rozkazy několika týmům.
Když si mě všiml zavolal : „ Pojď sem Kohaku – chan. Musíme si promluvit.”
„Ano pane.” Odpověděla jsem mu a přiběhla k němu blíž.
„Víš Kohaku, něco se stane… Vím, že jsi to dneska cítila.. cítila jsi sílu, která zasáhne naší vesnici a mnoho jejích obyvatel.. Potřebuju aby ses plně soustředila a dokázala chronologicky lokalizovat místa zasažení vesnice. Rozumíš Kohaku??” a pohlédl na mě.
Nie, ja už nemám city.
Nádej má len ten. kto cíti.
Ani prvé, ani druhé ja už nemám.
Som sám, tak strašne sám.
A tak, ako som,
už len prechádzam životom.
Jediná vec, ktorú moje oči vidia.
Jediné, čoho sa moje ruky chytia.
To, čo ma ešte pri živote drží.
Tá chuť pomsty, čo na jazyku mi leží.
Ten pocit, čo cítil som kedysi,
keď som ešte cítil.
To, nad čím som premýšľal,
keď som ešte rozum mal.
To, pri čom som si nohy dral,
keď som ešte utekal.
To, čomu som srdce dal,
keď som ho ešte mal.
Keď som mal to,
Keď sa ráno prebudili, okamžite vyrazili na cestu.
Išli smerom na sever. Kakashi poznal cestu priam bravúrne. Prví kráčali Sasuke, Sai a Kakashi. Za nimi šli Ino a Sakura, pričom Ino neustále hľadela na Saia. Spomínala na to, aká bola kedysi zbláznená do Sasukeho. Pripustila však, že v okamžiku ako zazrela Saia, na neho zabudla. Vedela, že láska k Sasukemu nebola nič iné než detská zamilovanosť do niekoho, koho obdivovala. Nevedela však, ako to cíti Sai.
„Zasa!“ kričala Sora. „Do r*ti! A to som si povedala, že sa tu už nikdy, ale nikdy nevrátim!“ hysterčila.
„Upokoj sa!“ dohováral jej tučný chlapec s čiernymi vlasmi.
„Drž hubu, šunka!“ odbila ho.
„Nebuď nervózna!“ tentoraz sa ozval blonďavý a o niečo vyšší chlapec.
„A ked nie tak čo, Keita!“ pri tomto oslovení ho trhlo, „Toto meno si už dlho nepočul, čo?“
„Kde to sme?“ ozval sa blonďavý chlapec s veľkými modrými očami.
„Na jednom mieste, ktoré je veľmi ďaleko od nášho domova,“ Milo mu povedala Sora.
[b]Po pěti dnech.
Hinata ležela vedle Naruta. Jen tak tam ležela a po tvářích jí stékaly v malých potůčcích slzy, které jako jediné věděly, jak trpí. Nenáviděla ten pohled. Nechtěla se dívat na Naruta, když je v tomhle stavu. Byla plná beznadějí. Nevěděla, co má dělat. Nevěděla jak mu pomoct a to Hinatu ničilo. Chtěla mu pomoct tak moc, ale nemohla. Její zoufalství nadále stoupalo a ještě horší bylo to, že skoro došly zásoby…)
Po 7 dnech.
Ledový vítr mi pročísl vlasy. Pár zmoklých pramínků mi spadlo do obličeje. Zastrčila jsem si je za ucho a dál, svižně pokračovala v práci. Musím to mít hotové do západu, nebo mě pán potrestá a já nedostanu najíst.
„Sakura, rýchlejšie! Sasuke je už v dome!“ náhlil sa Naruto.
„Bežím najrýchlejšie ako viem,“ odpovedala mu.
„Naruto! Dávaj si pozor na Sasukeho sharingan! Je v ňom veľa nenávisti. A ak ho Madara trénoval, tak sa bojím, že ma môže ovládnuť,“ nepokojne sa ozvala Kurama. Dom bol už na dohľad, a tak spomalili tempo. Zrazu sa nad domom vzniesla veľká stena. Naruto so Sakurou sa skryli za najbližší roh.
„Toto nie je Sasukeho chakra!“ zvolal nepokojne Naruto. „Je to ...“ nedokončil lebo oblohu preťal modrý blesk.
Když vyšla před úkryt, uviděla mladíka, jak sedí pod stromem a kouká na oblohu. Přistoupila k němu a podívala se stejným směrem.
„Na co hledíš?“ otázala se trochu drze.
„Promiňte.“ omluvil se a stoupl si, „Jmenuji se Hiroki.“ Dívka se na něj překvapeně podívala.
„Laskavě mi tykej, nebo to budu brát jako urážku, že vypadám staře.“ řekla nepříjemně a vyrazila někam přes řeku do lesa.
„Co tam tak stojíš? Pohni, čekat na tebe nebudu!“ vyjela na něj, když si uvědomila, že ji nikdo nesleduje.
Z nohy jí začala proudit krev. Ležela na boku a pevně svírala svoji poraněnou nohu.
„Bojovala jsi celkem dobře. Ale ne dost.“ řekl a přistoupil k ní, „Teď už je konec!“
Sasuke se napřahoval, aby Rin zasadil poslední ránu.
„S-Sakra... Co to je?“ zarazil se, když se nemohl ani pohnout.
„Kage Mane no Jutsu... uspělo.“ Rin se podívala na člověka, který jí právě zachránil život.
„Shi-Shikamaru... C-Co tu děláš?“ zeptala se ho s obtížemi.
Úvod
Tento příběh je fikce! Nemá s originálem skoro nic příběhově společného. Bude se odehrávat o čtyři až pět let později po Narutovi, kdy Naruto odešel do světa
Budu používat i japonské výrazy, lehčí verze, omlouvám se pokuď by Vám to vadilo.
Piště komentáře jak se Vám líbí, nelíbí, … znáte to 
Přeji Hezké trávení času u této ?ságy?
Dny ubíhali jako voda a Neji si s neznámé dívkou vytvořil velmi silné pouto, stejně na tom byla i Hinata se svým tajemným chlapcem. Už zítra se koná jejich ples, ples na kterém se konečně poznají, ples který jim změní život.
Paprsky ranního slunce svítily přes malé okno a dopadaly na mladíka, spícího na posteli. Ospale zazíval, převrátil se na bok a zasvítilo mu do obličeje. Chvíli tam ležel a pak vyskočil z postele, chytil se za hlavu a začal pobíhat kolečka kolem svého pokoje.
„Aaaaa! Pálí, pálí!“ křičel a poskakoval s dlaněmi na obličeji. Dveře do pokoje se rozletěly dokořán a vstoupil blonďatý muž, oblečený v černém plášti s červenými mraky a otráveným obličejem.
„Co to vyvádíš Tobi takhle po ránu?“ zeptal se blonďák a sednul si do křesla v rohu.
"Ptala jsem se, jestli bys mě mohla trénovat," opakovala jsem. Tsunade nakrčila jedno obočí, ale nakonec se usmála.
"Jo, to by šlo. Ale bacha, jsem dost silná!" zvedla se smíchem ruku a ukázala své "svaly".
Ještě dlouho jsme si povídaly, ale pak se Tsunade zvedla k odchodu.
"Naučím tě všechno," řekla a odběhla.
[hide=!!DŮLEŽITÉ PŘEČÍST!!]Nápad na tuto povídku nás napadl při jednom filmu, takže jsme neváhali sedli k počítači a začali jsem psát. Doufám že se to aspoň‘ někomu bude líbit. Předtím než začtete číst vám jen stručně něco ‘‘řekneme‘‘. Sasuke se vrátil zpět do Konohy. Hinata v den svých osmnáctých narozenin zmizela, nebo možná i odešla, nikdo o ní nic neslyšel už pět let. Díky tomu si Naruto uvědomí, že k té dívce něco cítí. Záhy se vydává na misi a doufá že se mu podaří najít Hinatu.
Meshiki : Ať je za tím cokoliv, prostě chci, aby mi řekla o co jde, i kdyby to byla zbytečnost, stejně to z ní vytáhnu. Přece jako babička neměla důvod se o nás nestarat, a pokud nějaký měla, určitě mi to ráda vysvětlí. Vběhla jsem k ní do kanceláře a zabouchla za sebou. Uvnitř byl ale Neji s Kakashim, Gaiem a Kurenai, což mě zaskočilo. Babča po mém příchodu nevypadala zrovna nadšeně, spíš jako sopka před výbuchem. Nejspíš jsem měla slušně zaklepat a vyčkat na vybídnutí ke vstupu, jenže tohle je celkem důležité, alespoň myslím.
Neztrácet naději ! 3
Chvíli bylo ticho. Hinata se rozmýšlela, jestli o tom snu má se Sakurou mluvit. Byla nejistá, a tak tam jen chvíli přešlapovala. „Proč jí to neříct? Nic se mi nestane, jen se jí prostě zeptám a bude to.“ Řekla si nakonec.
„Sakuro? “ Začala.
„Ano Hin?“
„No já se tě jen na něco chtěla zeptat.“ Řekla Hinata s pohledem na své spojené ruce.
„Ptej se.“
„No víš … „ začala Hinata „ zdál se mi sen. Dnes v noci.“
„Večeře!“ ozvalo se v doupěti Akatsuki a všichni členové se belhali chodbou do velké místnosti s dlouhým stolem. Každý usedl na svou židli a podívali se do misky s údajnou večeří. Proč musí vařit Konan, postěžovala si v duchu Natsumi, protože kdyby to řekla nahlas, zřejmě by další měsíc nic nedostala. Když se rozhlédla, podle obličejů poznala, že si to nemyslí sama.
„Tak... Dobrou chuť.“ popřál Pein a nabral si lžičku zelené kaše. Všichni ho napjatě pozorovali, potom se odhodlali udělat to samé.
„Teraz sa rozdelíme, “ zavelil Madara , „Sasuke, pôjdeš z juhu. Už o nás vedia, ale mám pár prekvapení v rukáve,“ uškrnul sa, lebo dobre vedel čo chce urobiť. „A, Sasuke dávaj pozor aby ťa nevideli.“
„Myslíš, že som amatér?“ oboril sa na neho Sasuke.
„Nie, ale budeme mať moment prekvapenia,“ pripomenul mu chladne Madara.
„Zetsu a Kisame sú na mieste. Vyrážame!!!“ zakričal Madara.
„Naruto?“ opatrne sa opýtala Sakura. „Už dobre poznáš môj postoj k Sasukemu. A preto ho musíme zastaviť za každú cenu!“ dodala drsnejším tónom.
