manga_preview
Boruto TBV 17

NFFORPG - Konohagakure no Sato

HOKAGE ZÁSTUPKYNĚ STARŠÍ STARŠÍ
       
 Hiroko Satsuma  Yuhi Shinzare  Fumiko Abe Tsutomi Itou 


Konoha Keimu Butai neboli Jednotky Konožské vojenské policie je speciální útvar zabývající se jak prací pořádkové policie, tak i vyšetřováním shinobi.

VELITEL ZÁSTUPKYNĚ
Taterou Sarutobi Kotoka Hyuuga

Tým 1

Vypravěč - Jaden
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 2

Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 3

Vypravěč - Stan.com
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 4

Vypravěč - Vikitori
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 6

Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 11

Vypravěč - Davien
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!

Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám. Kakashi YES

5. 5. 2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Po, 2016-11-28 20:52 | Ninja už: 4298 dní, Příspěvků: 675 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Naomi Taiko, tým 14

Oddechla si, když se Nanami přidala na jejich menší "temnou" stranu. Na senseiovu otázku ohledně obličeje se zasmála a odmávla ho rukou. Otočila se Yoiovi, přičemž na sucho polkla. Sice měla dlouhé vedení, ale i jí došlo, že jsou všichni v průšvihu, až si to sensei uvědomí, pokud si to uvědomí. Chvíli tam jen tak stála a utápěla se ve svých myšlenkách, co by mohlo nastat. Při jeho lenosti by je třeba jen zatahal za ucho, nebo by je poslal běhat, nebo... Na své jménu sebou vyděšeně cukla.
"Ha-hai!" vydala ze sebe křečovitě a pustila se do hledání sirek, které měla v ruce. Ani ne minutku prohledávala kapsy, než jí to došlo. Povzdechla si a natáhla ruku před sebe s maličkou krabičkou. Podala je Yoiovi, načež si dřepla tak, aby clonila větru.

Obrázek uživatele Remmu---
Vložil Remmu---, Ne, 2016-11-27 20:41 | Ninja už: 3435 dní, Příspěvků: 25 | Autor je: Prostý občan

Nao Nakanawa
Už už to vypadalo, že by tenhle příšerný den nakonec přeci jen mohl mít dobrý konec, když v tom se dívce něco mihlo před očima. Chvilku jen bloumala očima po místnosti, aby zjistila, co se stalo, až najednou ucítila, jak jí kapky čehosi dopadají na ruce. Bylo to teplé a... Rudé? Oči se jí vytříštily, ruce roztřásly, jako nikdy předtím a její mysl úplně zamrzla. Křičela, ale ne nahlas. Nemohla. Nedokázala ze sebe vypustit ani hlásku. Jen mlčky sledovala jak se kapky mění v proudy, jak přímo před jejíma očima a v její náručí mizí život a ona s tím nemohla nic dělat. "Ne... Ne, ne, ne! Já... Já vás odsud dostanu, slibuju! Já... Já..." Šeptala tiše směrem k ženě. Ta však už nic z toho co dívka řekla neslyšela. Jen tam tak nehybně ležela, oči měla stále vlhké od slz, ale smutné už nebyly, byly už jen prázdné. O kus dál mezitím Shin vytvořil klony a vypadalo to, že se chce pustit do souboje se senseiem. Nao s ním sice sympatizovala, ale i tak se nemohla od těla oné ženy odtrhnout, měla ho stále v náruči a nevěděla co dělat. Její oblečení nasávalo krev jako nějaký nenasytný upír a ona cítila, jak se všechny její naděje na bytí ninjou vytrácejí. Kdyby jen nebyla blbá a zůstala doma. To jí přece vždycky stejně šlo nejlíp. Všechno vzdát a zůstat doma, být litována od rodičů. Ty tu už však pro ni nebyli, zemřeli poměrně dávno. Umřeli stejně příšerně jako tato žena? Teď navíc možná umře i Shin. Zabije ho sensei? Nevěděla co dělat. Jedno však věděla... Nechtěla už vidět nikoho umírat. "Prosím nech toho..." Zvolala na Shina, který byl nejspíš plně odhodlaný bojovat, i když to spíš znělo jako šepot. "Nechci, aby se ti taky něco stalo." Její hlas se chvěl. Nikdy nikoho umírat neviděla. Vždyť přece bylo jasné, že když se stane ninjou, tak na stoprocent uvidí někoho umírat. Bylo tak naivní si myslet, že to dokáže.

Lidé jsou zlí? Snězme je T_T

Obrázek uživatele Tobicek
Vložil Tobicek, Ne, 2016-11-27 16:57 | Ninja už: 5930 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan

Sarutobi Asayake
Tým 6
Když došel na místo srazu, už tam stál chlapec. Možná to nebylo úplně správné označení, vzhledem k tomu, že Asayake sám nebyl o moc starší, ale Asayakeho odhad soudil jeho věk někde mezi 12-13 lety. Okamžitě po příchodu ho chlapec oslovil a trochu ostýchavě se představil.
"Jo, tým 6, Asayake." odpověděl neutrálně a raději si nechal soudy na později. Když se Tokune otočil směrem k bráně, sledoval Asayake jeho pohled, dokud nespočinul na modrovlasé ženě. Ne, že by ho zaujalo to co říkala, ale spíše její oblečení. Jednoduše shrnuto, měla dobrou postavu, Asayake byl v tom správném, nebo možná spíše špatném, věku a její oblečení nenechávalo zase tak moc prostoru představivosti.
O to větší překvapení Asayake zažil, když k nim přistoupila. Sice se původně chtěl okamžitě zeptat, proč mají nového senseie a opravdu toužil zdůraznit ono ZASE, ale jeho kolega ho předběhl a tak se Asayake uchýlil k prostému "Asayake, připraven."

Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, So, 2016-11-26 17:54 | Ninja už: 5923 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan

Kumaru (tým 11)
Kumaru dokončil sérii úderů pěstmi a lokty a hodil očkem po svým žácích. Usoudil, že by mohl Takuyu konečně trochu navést. Popošel pár dlouhých kroků směrem k němu.
"Hmmm...Takuyo, nevím, jestli sis to neuvědomil, ale Housenka no jutsu má vlastní pečeti." Prohodil k němu jako by jen tak. Občas se choval jako Utari. Hrozný zlozvyk.
Musel si přiznat, že ho v tom chvíli nechal, ale už byl čas ho popostrčit. Pomalu před mladíkem složil pečeť krysy, tygra, psa, vola, zajíce a zase tygra tak, aby byl mladík schopný si je zapamatovat.
Onigiri si mezitím jela svoje. S takovýmhle tréninkem jí nemohl moc pomoci. Meče nebyly zrovna jeho styl. Když ji povede správným směrem, mohla by být něčím víc než jen šermířem.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Pá, 2016-11-25 22:16 | Ninja už: 4280 dní, Příspěvků: 421 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
tým 16
Underground
Shinovo hrdlo se sevřelo hlubokým polknutím.Mezitím co sledoval senseie,Nao rozřízla kokon,ze kterého vypadla žena.Shin se na ní zasoustředil a to stálo ženu život.Blondák s vytřeštěnýma očima sledoval jeho kunai teď potřísněný krví.Adrenalin vystřelil nahoru jako silně nakopnutá okřídlená koza a Shin se s nenávistí zadíval opět na muže před ním.
Ledabylý úšklebek byla poslední kapka.Ať byl Shin jakkoli rozhodnut v této věci,byl pořád příliš mladý člověk na zachování klidu.Muž před ním ani nestihl domluvit a Shin už vypálil.Opustil obrannou pozici a poskládal pečetě pro -Oboro bunshin no jutsu-.Pětice Shinů máchli katanou a vyběhli.Dva muže oběhli a dostali se ke dvoum nejbližším kokonům,zbylí tři senseie přeskočili a namířili na něj svoje čepele.Shin se musel v rychlosti pousmát.Jeho mlžným klonům ,už při sebemenším otevření úst neunikala bílá mlha a vypadali přesně jako originál.Jenže to nic neměnilo na tom ,že to byly pouze atrapy,kterými vše prošlo,natož aby něco zmohli proti jouninovi.
"Už nikdy nedopustím, abych zažil pocit prohry!"Prolétlo hlavou Shinovi č.1 a 2,kteří běželi ke kokonům.Shin č.3 stojící proti sensei poznamenal ,že Sachi není první sensei ,se kterým Shin bojoval za poslední dobu.Shin č.4 a č.5 stojící po stranách o kousek blíž muži nestihli nic říct,jen se soustředili na nepřítele,protože všichni Shinové věděli jak jsou Jounini rychlý a nebezpeční,když chtějí...

Obrázek uživatele Monkey D. Kikul
Vložil Monkey D. Kikul, Čt, 2016-11-24 19:30 | Ninja už: 5578 dní, Příspěvků: 263 | Autor je: Prostý občan

Tenshi Inuzuka
Tím 1
Urukawa

Tenshi prešla Kaitovu poznámku o obočí a vlasoch ich tímu s nechápavým naklonením hlavy do strany. Po ceste do dediny sa stala drobná udalosť, po ktorej začala prechovávať k Homurovi určitý druh rešpektu vlastný len jej. Avšak to bolo jej vinou a tak si nebola vedomá ničoho o chlapovej podstate charakteru. Tenshi sa po pár sekundách pristihla, ako mlčí a "premýšľa" o jeho odpovedi. Kaito však už odchádzal ku stolu. Dievča samotné bolo príšerne hladné a teraz, keď zavetrilo tú vôňu.. Skoro jej doslova začali tiecť sliny. V momente zabudla na svoj úbohý pokus o konverzáciu s novým chlapcom a rozbehla sa ako strela ku stolu, čím predbehla aj jeho samotného. Usadila sa tak, aby Haru mohla prísť až vedľa nej a na voľné taniere nabrala po jednej rybe sebe aj fene.
"Itadakimásu!" zvolala trochu hlasnejšie než zbytok a pustila sa i s Haru do jedla.
"Mmmm.. Oishii desu~!" Prehovorila šťastne s plnými ústami a s jedlom v puse sa usmiala na svoju najlepšiu priateľku, ktorá tiež vyzerala veľmi spokojne a zalizovala sa až za ušami.

Som späť, bojte sa ^_^

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Čt, 2016-11-24 17:14 | Ninja už: 6414 dní, Příspěvků: 2188 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Nozomi Okazaki
Sensei týmu 2
Cvičiště
Nozomi si povzdychla. „Myslím, že to bude něco horšího než youkai…,“ přemýšlela. „Bude to spíš lidská práce.“ Ren měl očividně rád záhady, za kterými mohla stát strašidla. Jenže Nozomi na nic takového nevěřila. Největším strašidlem byl, je a bude člověk.
„Přesně tak, Adi,“ odpověděla dívce a pobaveně se usmála. „A neboj se.“
Shinya neměla nic k věci.
A na scéně se objevila další rudovláska, která měla dokonce i červený obličej. Nozomi nemusela být empatik, aby vytušila, že je dívka šíleně nervózní a nemá daleko ke ztrátě vědomí. „Další?“ povytáhla udiveně obočí hnědovláska. Že by náhrada za Hidehara? „Takže Hanako,“ usmála se na ni povzbudivě, „skoč si pro věci, sbal si jen to nejnutnější, zbytek zařídíme cestou. Jdeme na misi. Zbytek ti povíme, až se vrátíš,“ vysvětlila jí a trochu ostražitě sledovala, jestli se kunoichi nezřítí ve mdlobách k zemi.


Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2016-11-23 08:23 | Ninja už: 6194 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Tým 11
Les poblíž Konohy
Čeernovlásek se vyškrábal zpátky na kmen a se zádumčivý, avšak umanutým výrazem se zahleděl směrem, kde si pořád představoval dvojici nukeninů, na které měl seslat ohnivou salvu.
Ti se mu ale tentokrát celkem posmívali. Černovláskovi naskočila žilka na čele.
„Jen počkejte vy šmejdi! Spálim vás na popel!“ probodl Takuya pomyslnou dvojici pohledem a znovu poskládal sadu pečetí, soustředící se na plamen ve svém nitru, který musel převést v plamen skutečný.
„Katon: Housenka no Jutsu!“ zvolal mladý shinobi název techniky, kterou se tak usilovně snažil ovládnout, a přiložil si dva prsty k ústům.
První nepřítel zmizel v plamenech... druhému stekla pomyslně pomyslná kapka po čele, když ho ovál maximálně tak černý kouř a černovlásek se znovu rozkašlal.
„Gah... tohle... hah... neni... heh... možný!“ funěl zadýchaně, zpoceně a začouzeně černovlásek, snažící se popadnout dech.
Kumaru sice říkal, že to bude těžké, ale že až takhle!?


Obrázek uživatele Ikuse
Vložil Ikuse, Po, 2016-11-21 14:36 | Ninja už: 4363 dní, Příspěvků: 337 | Autor je: Prostý občan

Yoi Yamanaka
Tým 14

Nanami se přidala ke svým dvěma kolegům. Vypadalo to, že nehodlala prozradit jejich malý vtípek. Až teď, když se nad tím chlapec trochu víc zamyslel, mu došlo, že vlastně neví, co se stane, až se o tom Shikarou dozví. Bude naštvaný? Hmm, to asi ne. Asi se to spíš zasměje. Doufejme...
Yoi posbíral dříví, které Nanami našla v lese a se kterým tu uběhla úctyhodnou vzdálenost. Naskládal do kruhu z kamenů nejdřív malé klacíky a větévky a poté i větší polena.
"Naomi! Hodíš mi prosím ty sirky? Pokusil bych se zapálit oheň." houkl na dívku. Hned si však uvědomil, že sám sebe hodil do pěkně husté kaše, jelikož nebyl nijak zdatný táborník a rozdělávání ohně...'Uf...no tak to nějak zkusím no...' pomyslel si.

Yuki Minoshi
Tým 16

Okamiina odpověď Yuki prozatím uklidnila. Nejspíš byla stejně znepokojená jako její studentka, jen to na sobě nechtěla dát znát.
Postupovali chodbou dál tak, jak sensei rozhodla. Zanedlouho se stěny začaly rozšiřovat do všech směrů a oni se ocitli na začátku jeskyně, kde to navíc příšerně smrdělo zdechlinou. Okami chtěla slyšet jejich návrhy.
"Ta jeskyně mi tu připadá nepřirozená...obávala bych se, jestli nejde o genjutsu, které má zakrýt třeba fakt, že je tu ve skutečnosti propast jen s úzkou lávkou." Yuki vystrčila pravou nohu a poklepala jí na několik míst na zemi. Zdála se být pevná. "Hmm mohla by se klidně pohnout až na ni vstoupíme. Viděla jste přece, co se stalo s tou chodbou, kde byl Taiko." Dívce se tam vůbec nelíbilo. Něco v tom jeskynním komplexu pěkně smrdělo a nemyslela tím onen odporný puch, ale nějakou past.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2016-11-21 10:45 | Ninja už: 6414 dní, Příspěvků: 2188 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Junna Sasaki
Tým 3
Les
„D-děkuju,“ pípla červenající se dívka. Hned si všimla, jak Shikamuro reagoval a pohotově k němu přiskočila, aby ho přidržela. „Jste v pořádku, sensei?“ optala se starostlivě.
Než stačil odpovědět, doskočila před ně trojice maskovaných osob. Junna se polekaně schovala za muže a bojácně stiskla jeho svršek mezi pěstmi. Z rozhovoru těch dvou vyrozuměla mnoho, což na jejím náhlém strachu jen přidalo.
Jejímu sensei zemřel tým? Má sestru, která je ANBU?
Z myšlenek ji vytrhnul sensei. Zdrženlivě kývla, ostražitě pohlédla na jeho sestru a raději odběhla za mužem.

Onigiri Ueda
Tým 11
V lese
Onigiri se vrátila do základního postoje a teprve pak si oddychla. Deset technik by zatím mohlo stačit, proto se rozhodla si krátce odpočinout. Žíznivě se napila z čutory a zahleděla se na zbytek týmu.
Takuya pilně trénoval, ačkoliv mu to příliš nešlo. Tmavovláska se usmála. Věděla, že i když chlapcovi začátky vypadají špatně, jeho snaha a píle ho dovede k dokonalosti. Tohle měla na svém kamarádovi ráda. Silnou vůli stát se nejlepším ze všech.
Všimla si, že i Kumaru trénuje. Chvilku pozorovala jeho pohyby a polkla. Musela se přestat flákat, napití stačilo. Chtěla být tak dobrá, aby se mohla rovnat silným jouninům. Dokonce silnější. Ale to musela pilně trénovat!
Uchopila katanu za jílec a levačkou si přidržela pochvu. Soustředěně se nadechla a kompletně se zklidnila. K okolním zvukům se znovu přidal zvuk ostří svištícího vzduchem v souhře s kroky a tlumenými bojovými vykřiky.


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Ne, 2016-11-20 15:41 | Ninja už: 5979 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Torashi Hanako
Tým 2
kancelář Hokageho, Východní most

Překvapeně zamrkala, když dostala téměř ihned instrukce a ke všemu si musela očividně pospíšit, ab svůj tým dostihla. Takže přeci jen nakonec přišla pozdě?!
"Hai, Hokage-sama!" uklonila se ženě po druhé a se spěšnou otočkou vyšla z její pracovny. Sotva za sebou opatrně zavřela dveře, dala se do zběsilého úprku. Nesměla přijít na Východní most pozdě, to se nesmělo stát!
Rudovláska vyběhla z Radnice jako ohnivá střela, načež se nejkratší cestou vydala na místo, které jí Hokage určila. Východní most nebyl právě blízko centra vesnice, musela být tedy opravdu hbitá, pokud se nechtěla spozdit až příliš. Hanako při běhu zrůžověly tváře, nikoliv však námahou či rychlostí, ale studem. Všichni na ulici se za ní otáčeli, aby se podívali, kdo a proč tak strašně chvátá a tolik pozornosti od ostatních lidí bylo pro dívku nevítané. Raději proto sklonila obličej k zemi, hlavu zarazila mezi rameny a ještě přidala na tempu, aby se co nejrychleji dostala ze středu, kde bylo nejvíce lidí. Na most doběhla celá zadýchaná a zrudlá. Tentokrát už za to ale přeci jen mohla vynaložená námaha.
Dlaněmi se opřela o svá stehna a se zrychleným oddechováním se rozhlédla kolem. Téměř ihned zahlédla čtveřici opodál. Rychle se znovu narovnala a vykročila jejich směrem, vzápětí však ztuhla uprostřed pohybu. Byli tam čtyři. Čtyři lidé, které vůbec neznala. Lidé, kteří neznali ji. Čtyři lidé, které mohla velmi rychle zklamat nebo nemile překvapit. Do tváří se jí začala zpět hrnout červená barva, jež postupně vymizela se zpomalujícím se tepem srdce. Ne, musela tam jít, musela s nimi mluvit. Musel jim říci, kdo je a musela s nimi utvořit tým. A především se musela snažit co nejlépe, aby všechno dopadlo dobře.
Se značnou dávkou sebezapření se přiměla dokončit první krok a rozejít se vstříc svému novému osudu. Čím blíže však čtveřici byla, tím více se jí zmocňovala nervozita.
Ještě krok a ještě jeden. Už bude téměř u nich. Srdce jí s každým metrem bušilo stále prudčeji, zorničky se rozrušením chvěly a tváře měly již konstantně zrůžovělou barvu. V okamžik, kdy stanula přímo u nich, se jí zmocnil pocit, že každým okamžikem omdlí. Nedostávalo se jí dechu a chybějící kyslík si začínal vybírat svou daň. Před očima se jí nepatrně zamlžilo, když z dálky uslyšela svůj vlastní hlas.
"Gomennasai. Jmenuji se Torashi Hanako. Právě jsem byla přidělena do Týmu 2," špitla za jejich zády s pohledem zabodlým někam do úrovně jejich kolen a prsty pevně propletenými k sobě.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Ne, 2016-11-20 14:22 | Ninja už: 4472 dní, Příspěvků: 1297 | Autor je: Obsluha v Ichiraku

Tokune Wakamuro
Tím 6
Brána

Chvíľu som tam čakal a dorazil tam niekto ďalší, niekto neznámy. Očami som ho sledoval.
To musí byť ten ďalší, o ktorom hovoril sensei, pomyslel som si.
,,Ahoj... Ty... Ty si s tímu 6? Ja, uhm, ja som Tokune, som z tímu 6, sensei mi niečo hovoril o druhom tímovom partnerovi..." vytiahol som zo seba. Chvíľu sme tam stáli a sensei neprichádzal. V tom som si všimol niekoho pri stráži brány. Rozprávala sa s nimi nejaká modrovlasá žena. V ich rozhovore som si všimol, že hlavou kývla na nás. Spozornel som a bol som pripravený vybrať kunai, keby to bolo nevyhnutné. Žena potom pristúpila k nám. Nespúšťal som z nej zrak. Predstavila sa ako Onodera Sayuri, náš nový sensei.
Nový sensei? Zasa? Čo sa stalo? prebehlo mi mysľou. Spýtala sa nás, či sme pripravení vyraziť.
,,Kde je náš starý sensei? Asai?" spýtal som sa. Na toho chlapíka som si začínal zvykať, a určite by neskončil ako môj prvý sensei.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, So, 2016-11-19 21:24 | Ninja už: 6414 dní, Příspěvků: 2188 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Hiroko Satsuma
Jedenáctá hokage
Radnice
Hiroko dopila čaj a líně se zahleděla na dno šálku. Chtěla další, jenže to by znamenalo zajít do kuchyňky, což se jí dvakrát nechtělo. Z hlubokého přemýšlení ji vytrhlo klepání na dveře. „Vstupte.“
V místnosti se objevila rusovlasá dívka. Žena zkušeně poznala, že je dívka neskutečně nervózní, ale vlastně netušila, jak jí slovy pomoct, aby jí ještě nepřihoršila. „Torashi Hanako,“ zopakovala a zalovila v šuplíku. „Tady jsi,“ vzhlédla od papírů. „Byla jsi zařazena do týmu 2 pod vedením Okazaki Nozomi. Právě teď by se měli nalézat na Východním mostě, tak si pospěš, ať je nepropásneš.“


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, So, 2016-11-19 19:48 | Ninja už: 5979 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Torashi Hanako
Tým 2
byt rodiny Torashi, kancelář Hokageho

V bytovém domě bylo za dveřmi posledního bytu v nejvyšším patře už od časného rána živo. Hanako stála v kuchyni u kuchyňské linky, kolem krku světle růžovou zástěru a s tichým prozpěvováním chystala snídani stejně jako každé ráno.
"Dobré ráno, Hanako-chan," ozvalo se s posunutím dveří, do kterých vstoupil její otec. Hřbetem ruky si rozespale přetřel oči a se zazýváním prošel kolem dcery ke stolu, kde se usadil na židli.
"Dobré ráno, otou-san," zašvitořila rudovláska s milým úsměvem na odpověď, přičemž se chopila misky misoshiru, kterou vzápětí postavila před otce na stůl.
"Dobrou chuť," popřála mu při nalévání sencha čaje do šálku. Tmavovlasý muž trochu upil, přičemž sklouznul pohledem na hodiny visící na zdi.
"Neměla bys už být na cestě, Hanako-chan? Dneska máš první den v novém týmu," odložil šálek zpět na stůl a chopil se hůlek. Dívka stočila pohled k hodinám tak jako předtím on.
"Ještě mám trochu času, otou-san," ujistila ho vzápětí a nejistě se pousmála. Myšlenka na návštěvu kanceláře Hokage a následné setkání s týmem v ní vyvolávala silné, rozporuplné pocity.
"Hm, dobrá," přikývnul na souhlas. Jakmile si vstčil první sousto do úst, otevřely se znovu dveře a do kuchyně vstoupila rudovlasá žena.
"Dobré ráno, okaa-san," pozdravila ji Hanako okamžitě a postavila na stůl druhou misku i pro ni. Rychle si pak rozvázala zástěru, kterou si přetáhla přes hlavu a úhledně v rukách složila.
"Půjdu se připravit. Dobrou chuť!" popřála oběma rodičům při spěšném odchodu z kuchyně, kde je ponechala na pospas klidné snídani. Rudovlasá žena se za ní tázavě otočila.
"Vážně doufám, že tam konečně trochu ožije. Je strašně zakřiknutá," povzdechla si při dosednutí na židli. Muž se na manželku blahoskloně usmál.
"Bude v pořádku," ujistil ji.
Tou dobou už Hanako mířila z dveří domu ven na ulici, po které klidnými kroky mířila k budově Hokage. Měla ještě dost času, takže nemusela spěchat, především si ale potřebovala urovnat zběsilé myšlenky na to, co ji čeká. Nový tým, noví lidé. Sensei a týmoví partneři, se kterými bude trávit každý den. Hanako zřetelně cítila, jak tep jejího srdce postupně stoupal a do tváří se jí začala hrnout červeň. Ne, nesměla se toho bát, byl to přirozený vývoj pro každého shinobi, rostoucí nervozitu ale zahodit nedokázala.
S divoce bušíčím srdcem vystoupala po schodech až nahoru a zaklepala na velké, dřevěné dveře. Obě dlaně měla úplně zpocené, tváře zčervenalé a panenky se jí rozrušeně chvěly, když na vyzvání vstoupila dovnitř.
"Hokage-sama," hlesla s tichým zajíknutím a uctivě se ženě za stolem uklonila.
"Jsem Torashi Hanako. Přišla jsem kvůli- zařazení do týmu," vymáčkla ze sebe chvějícím se hlasem, jakmile se znovu narovnala.

Onodera Sayuri
Tým 6
Brána Konohagakure no Sato

Dvojice ninjů, která právě střežila bránu do vesnice, po očku sledovala dva mladíky postávající poblíž. Už to tvalo nějakou dobu, co přišli s oznámením, že mají misi a čekají tu na svého senseie. Ten byl ale zatím stále v nedohlednu, jak se tak zdálo.
"Hm?" zpozorněl jeden z nich, když kolem náhle zavanulo, přestože bylo bezvětří. Okamžik na to se kousek od něj objevil malý vzdušný vír, po jehož zmizení zůstala na místě stát tmavovlasá žena. Oba strážní se opět uvolnili při pohledu na známou tvář - nebo spíše masku a jeden zdvihnul ruku na pozdrav.
"Ah, Sayuri-san. Co ty tady?" promluvil na modrovlásku druhý muž přátelsky, když k ní přístoupil. Oslovená žena stočila pohled ke chlapcům opodál, načež se obrátila ke strážnému.
"Jdu si tu něco vyzvednout," odpověděla s pokývnutím hlavy za sebe.
"Aha?" povytáhnul muž tázavě obočí.
"Rozhodnutí Hokage," objasnila mu Sayuri krátce, ale výstižně. Jakmile ninja chápavě přikývnul, vrátil se zpět na své místo a modrovláska přistoupila k čekající dvojici.
"Tým 6? Jsem Onodera Sayuri. Váš nový sensei," promluvila na ně autoritativním hlasem.
"Pokud jste připravení, půjdeme. Máme misi."

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Tobicek
Vložil Tobicek, So, 2016-11-19 18:47 | Ninja už: 5930 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan

Sachi Kyosei
Tým 16
Kokon pod kunaiem okamžitě povolil, jak by taky nemohl, když to byl jen pevně utažený obvaz. Jakmile se obvaz uvolnil na jednom místě, povolil celý kokon a z něj vypadla vyčerpaná žena. Když si všimla, že ten kdo ji osvobodil z jejího vězení je mladá dívka, vděčně se na ni zahleděla, až jí do očí vyhrkly slzy úlevy, byla volná. Pomalu se zvedla na rukou do sedu a ani si přitom nevšimla šedé šmouhy, která proletěla kolem ní. Váhavě se usmála na Naoa a pokusila se jí poděkovat, místo toho jí však z úst vyšlo pouze zachrčení a ona se svalila na zem, jak okamžitě začala ztrácet krev z proříznutého hrdla. V místnosti se ozvalo cinknutí kunaie o zeď.
To Sachi pouze během této dojímavé scény přišlápl kunai, který mu k nohám hodil Shin a kopnutím ho jako kulku poslal přes celou místnost, kde proletěl skrz hrdlo osvobozené ženy.
"Pokusíš se mě zastavit? Ano, asi ano." odpověděl chladně Sachi na Shinovo prohlášení aniž by se na něj jen podíval. "A během toho uvidíte zemřít každého z těch, kterého osvobodíte. Bylo tu pět kokonů, pět cílů. Vám stačily dva. Tři by žili dál. Teď už jsou na živu jen tři a je to na tobě, Shine, kolik jich ještě zbytečně zemře jen abyste vy dva ukojili svoji touhu po spravedlnosti." Jeho slova, chladná jako led, proletěla místností jako výbuch. Nakonec se Sachi přeci jen otočil k Shinovi, na rtech lehce pohrdavý úsměv, jako by byl bůh, který sleduje mravence, kteří se snaží přežít v krutém světě a jen tak pro zábavu sem tam nějakého zamáčkne.
"A proč si vlastně myslíš, že kdokoliv z nich něco udělal? Proč by to nemohli být obyčejní lidi?"

Ensui Okami
Tým 19
Když Yuki vykřikla, tak se na okamžik Okami zastavila. "Jdeme dál, když skrz tu stěnu neprojde ani Taiko, tak to znamená, že buď nechce a nebo nemůže. A my musíme doufat, že je to ta první varianta." po těchto slovech vyrazila do temného tunelu v čele. Hiroshi si okamžitě mohl všimnout, že jeho byakugan něco blokuje. Ne že by neviděl ve tmě, ale stěny jako by byly nekonečné, nezáleželo jak hluboko se skrz ně snažil vidět, pořád viděl jen nekonečnou stěnu a to i v místě, kde před okamžikem byla chodba ve které zmizel Taiko.
Neušli společně ani 100 metrů, když se najednou před nimi objevila obrovská jeskyně, prudce se rozšířující do šířky a výšky a pak opět zužující se do jediné chodby na druhé straně. Už na pohled to nebylo příjemné místo, ze stropu kapalo, na zemi se střídalo bláto s loužemi a hnilobný zápach přebil všechny ostatní.
"Návrhy týme?" zeptala se Okami, která se zastavila těsně před vstupem do této rozlehlé jeskyně, zjevně neochotná pokračovat jen tak.

Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Pá, 2016-11-18 11:19 | Ninja už: 4542 dní, Příspěvků: 807 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Midori Hyuuga
tým 1
Železo na prodej

"Děkujeme," odvětila poněkud překvapeně. Nebezpečí k tomu prostě patřilo a zatím asi nikoho neslyšela přát si nahlas, aby se jim nic nestalo. Obzvláště potom cizího člověka. Většina lidí se prostě zajímala o sebe a práci ninjů brala jako samozřejmost. Do kuchyně přišli kovář s Kaitem a Tenshi ho nenechala ani chvilku přemýšlet. Midori se pobaveně uchechtla nad mladíkovou odpovědí. 'No, je celkem překvapivé, že mi vlasy ještě nechytily...' z myšlenek jí vyrušila paní Hanako.
"Samozřejmě." přikývla a otočila se zpátky k miskám, které nadvakrát přenesla na stůl a následně si také sedla. Ryby voněly opravdu úžasně a jenom posilovaly pocit hladu. Lehce jí překvapil kovářův úsměv, ale zmizel dřív, než si mohla být skutečně jistá, že se jí to jenom nezdálo. Slušně vyčkala, až se do jídla pustí hostitelé, než rovněž vzala do ruky húlky.
"Itadakimasu."

Obrázek uživatele Sumita
Vložil Sumita, Čt, 2016-11-17 18:57 | Ninja už: 4022 dní, Příspěvků: 217 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Kumichi Shinya
Tým E
Sensei pozdravila Rena a poté Shin, spíše ze zvyku Odpověděla na kývnutím. Opřela se o zábradlí, na kterém seděl Rena houpal nohama. Sensei jim vysvětlila náplň jejich další týmové činnosti. Kupodivu se nejednalo o trénink, ale o misi. Céčkovou misi! Shinye zajiskřilo v očích. Její první mise a už takového stupně! Když ale zaslechla, že se na stavbě dějí divné věci, něco uvniř se v ní přecvaklo a ona si uvědomila, že má vlastně strach. Jakási postavička jejího vnitřního já na ní drze pokřikovala ,,Ty se bojíš? A už teď? Děláš si strandu? Nechceš zůstat třeba doma u maminky?" Shinya se zamračila. To se jí jako bude posmívat její vlastní myšlenka? Zadívala se na červený pramínek vlasů, který jí teď právě velmi šikovným způsobem trčel přímo před očima. Trochu podrážděně ho odfoukla a strčila si i ostatní vlasy za ucho, kdyby náhodou měly nějaké podobné pokušení lézt jí do výhledu na ostatní. Přitom si uvědomila, že se tváří dostatečně naštvaně, takže kdyby jí potkal nějaký člověk na ulici, docela určitě by se lekl, a s nějakou pravděpodobností by možná i utekl. Proto změnila výraz z děsivého obličeje na zvídavý pohled. Čekala, co sensei odpoví Adi a Renovi na otázky. Kdy odejdou? Kde bude sraz? Vážně tam budou yuokai?

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Čt, 2016-11-17 13:25 | Ninja už: 5923 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan

Kumaru (tým 11)
Typy tréninků u nichž jste přicházeli na novou techniku, trvaly dlouho. Něco se dalo zvládnout během několika dní. Něco zase trvalo měsíce. A vyjímečné techniky se daly tvořit celé roky, než se dovedly k dokonalosti.
Kumaru tak vlastně neměl nyní co dělat. Děcka se učila a neustále je sledovat nemělo moc smysl. Byl čas věnovat se trochu i sobě.
Poodešel kousek stranou, aby dal žákům prostor. Vysvlékl se do půl pasu, postavil se do bojového postoje a začal si procvičovat údery svého unikátního taijutsu. Dnes už nežil nikdo jiný, kdo by takhle bojoval.
Každé takové cvičení mělo nostalgický nádech. Vracely se vzpomínky na dobu dávno minulou. Časy, které člověku přišly mnohem jednodušší.

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, Po, 2016-11-14 20:08 | Ninja už: 4082 dní, Příspěvků: 389 | Autor je: Propadlý student Akademie

Suzume Adi
Tým 2
U mostu

Když se konečně vynořili všichni členové týmu - z více či méně podivných míst - mohla se sensei konečně pustit do osvětlování dnešního programu. A že to bylo terno! Při zmínce o misi se Adi rozzářily oči vzrušením. Koneckonců byla zatím na jediné misi, která nakonec skončila dost nečekaně a opuštěně a tak přímo dychtila po tom načerpat nové zkušenosti. Při zmínce o úrovni C se sice kdesi v jejím mozku rozblikal varovný majáček doprovázený nápisem No jo, jenže ty začátečník seš..., ale zbytek dívčiny mysli, který byl pln nadšení tohle ubohé světélko pohřbil kdesi hluboko uvnitř.
"Takže teď si máme rychlostí blesku doběhnout pro věci, že? Kde bude sraz? Zase tady?" zářila červenovláska takřka stejně nadšeně jako Ren (ačkoliv dosáhnout jeho úrovně bylo jaksi nemožné). Kromě toho si narozdíl od něj opravdu nepředstavovala, že budou kolem vznikajícího kasína honit démony a jiné strašidelné bytosti. Počkat... Vždyť takovýhle potvory přece neexistujou... Že ne?!? ozval se v dívce vnitřní strašpytel a jakoby náhle poněkud přimrzla na místě.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, So, 2016-11-12 23:33 | Ninja už: 5343 dní, Příspěvků: 443 | Autor je: Pěstitel rýže

Momo Inuzuka
Tým 3
Kupecká stezka nedaleko Konohy

Uháněla cestou jako by jí všechen stres a únava vyletěly ušima a ze všech sil se snažila zachytit jakoukoliv stopu po mužích co způsobili onu spoušť. Nebylo to však nijak těžké. Sice musela trochu odběhnout, aby se vzdálila od kouře vycházejícího z karavany, ale hned na to se přidaly i pach koní a potu. To bylo pro lovce jasné znamení, že je na stopě kořisti. Výraz v její tváři náhle zvážněl a ona pokračovala dál. I přes to ale zachytila i něco zvláštního a tím byl pach kolínské. Trochu zvláštní na to, že tak uháněly pryč, protože by je podle té kolínské nejspíš našel i člověk, co nikdy nestopoval. Že by se chtěli nechat najít? No, i kdyby tomu tak bylo, tak stejně pořád museli zachránit děti, které oni muži unesli. Musela však pokračovat dál, což taky udělala, jelikož se k ní připojili Shikamuro a Junna. Pojďme na to! Snažila se povzbudit sebe sama a věnovala Otenbovi sebevědomí pohled. Tohle přece zvládnou.

Hyuuga Hiroshi
Tým 19
Jeskyně

Temná chodba pokračovala dál a stejně tak i oni. Proti všem jeho předpokladům však byla jeskyně úplně prázdná, což ho trochu znervózňovalo. I přes to, že měl svůj byakugan aktivovaný se nemohl zbavit pocitu jisté nejistoty. Důvěřoval však Yuki a i když se znali teprve krátce, tak i Taikovi s Okami. Musel přeci dělat čest své rodině a i proto se nehodlal zastavovat. Když mají odvahu pokračovat oni, proč by neměl mít on. Jeskyně se postupně chýlila ke konci až už zbyla jen jediná chodba. Celá čtveřice se na chvíli zastavila, ale Okami se po chvilce ujala vedení a v čele mířila temným tunelem dál.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Čt, 2016-11-10 18:15 | Ninja už: 3799 dní, Příspěvků: 811 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Ninja bez týmu
V kuchyni to vonělo nádherně. Kaitovy myšlenky byli v prvé řadě přerušeny hladem, který ho nutil vnímat vůni pečených ryb a v druhé řadě Tenshi, která se se zvláštním výrazem ve tváři přitočila k němu a s výrazem, který jasně svědčil o tom, že má něco za lubem, se ho optala na jeho myšlenkové pochody. Kaito na ni pohlédl a nedokázal se ubránit malému pousmání a mírně nadzvedlému obočí.
"Říkal sem si, proč má Homura jen dvoučlenný tým, který navíc má ještě vlasy a obočí"
Odpověděl rudovlásce s pobaveným úšklebkem. Jeho otázka měla sice vtipný podtón, při narážce na Homuru, ale zároveň sloužila k doplnění informací, jež Kaito neměl a nechtěl, aby si mysleli, že je chce nějak vyslýchat, nebo něco podobného. Než však počkal na odpověď, odlepil se od stěny a pomalu přešel ke stolku, kde se usadil z pravé strany vedle kováře a vyčkal, než začnou jíst hostitelé. Hned poté se hůlek chopil i on. Pomalu a podle bontonu.
Itadakimasu.
Pravil i on a pustil se do jídla.

Obrázek uživatele Remmu---
Vložil Remmu---, St, 2016-11-09 21:55 | Ninja už: 3435 dní, Příspěvků: 25 | Autor je: Prostý občan

Nao Nakanawa
Plná odlodlání vyrazila kunaiem proti kokonu, když v tom uslyšela slova, která jí v uších zazněla ještě několikrát poté. Bylo tomu skutečně tak - pokud někdo byl či stále je v kokonu, mohl by být touhle chvílí už dávno mrtví. Už jen ona samotná myšlenka dívce zastavila ruku a donutila ji opět přemýšlet. Ano, sice chtěla udělat to, co věřila, že je správné, ale na druhou stranu by rozhodně neustála pocit svědomí, že někoho zabila, že někomu vzala někoho milovaného, že někomu ze života možná odebrala tu nejcenější věc. Samozřejmě tu byla i šance, že mohla být osoba uvnitř stále naživu. Co ale potom? Omluvit se, že je pravděpodobně unesli, svázali, uzavřeli do kokonů a házeli do nich kunaie jako by to byla dětská hra? Pokud by na někom tohle všechno viselo, pravděpodobně by to byl Sachi, ten ale vypadal až nadmíru klidný, což dívku nesmírně znervózňovalo. Možná to byla jen nějaká zkouška toho, jak by si vedli v případné misi, ale mohlo to být i skutečné, vzhledem k Sachiho povaze. Teď už jen zbývalo dořešit tu finální otázku. Rozříznout, nebo ne? Ruka se jí opět rozklepala. Chtěla, ale nemohla. Když ale uslyšela Shina, získala novou sílu, nové odhodlání. Když se on rozhodl nevzdat, nemohla ani ona. Jak by pak se sebou mohla žít? Zatla zuby, zavřela oči a švihem ruky kokon rozřízla.

Lidé jsou zlí? Snězme je T_T

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2016-11-08 01:04 | Ninja už: 6194 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Ren Kurogami
Tým 2
Most
Hnědovlásek, sedící na zábradlí, kmital usměvavě pohledem od jedné dívky k druhé včetně Nozomi, pohupuje při tom nohama nadále ve vzduchu. Kdo ví, co se mu honilo hlavou. Nic špatného to ale rozhodně být nemohlo, když se tak usmíval, ne...?
Jakmile se ale Nozomi ujala slova, Ren přestal houpat nohama a upřeně se na ni zadíval, skoro jako by se jí snažil odezírat ze rtů, načež se zeširoka zazubil, seskočil ze zábradlí a hyperaktivně ke své sensei přiskočil.
„Pojďme! Pojďme hned~! To budou určitě nějaká youkai (japonská strašidla), ne? Ne~!? Už se těším!“ rozzářila se Renova očka jako dvojice hvězdiček a chlapec se natěšeně zazubil.

Takuya Riko
Tým 11
Les poblíž Konohy
„Gueh-jo-heh-tfuj...“ dokašlával černovlásek zbytek kouře, snažící se při tom svému senseiovi nějak srozumitelně odpovědět.
„Tak jo! Teďkon to už zmáknu! Napravo míň, nalevo víc! Jasan!“ zamračil se odhodlaně Takuya, když doprskal, a složil znovu tu samou sadu pečetí, načež se pořádně nadechl.
„Katon: Housenka no Jutsu!“ zvolal znovu a vypustil před sebe ohnivou kouli, tentokrát o něco menší, než byla ta první, načež se připravil seslat pomocí zbytku ohnivé chakry další.
Jenže pečetě, co na techniku používal, byly pořád ty samé, jako na Goukakyuu no Jutsu. Bez těch na Housenka no Jutsu to prostě nešlo, o čemž se mladík okamžitě přesvědčil, když mu z úst při pokusu o druhou ohnivou kouli namísto plamenů vyšlehl zase oblak kouře se zbytky ohnivé chakry, který Takuyu až shodil s kmene.
„Bah!“ vyprskl černovlásek čerň a saze, když sebou praštil na záda do trávy, načež se znovu rozkašlal.
„Kuso-keh! Bl-geh-bá koule-gveh!“ škrábal se Takuya za doprovodu směsice kašlání a nadávání na nohy, opíraje se při tom o kmen bleskem poraženého stromu.


Železo na prodej


„V tom případě se za vás budu každý den modlit, aby se vám nic nestalo,“ usmála se Hanako na Midori s Tenshi hřejivě, oplácejíc tak Midori její úsměv.
Chvilku na to se v kuchyni objevili Toriyo s Kaitem, z nichž ani jeden nic neřekl, Toriyo si klekl a sedl na paty ke stolu do čela, a Kaito se postavil stranou. Tam však rusovlásek dlouho o samotě nevydržel, jelikož se k němu okamžitě přitočila Tenshi a začala ho zpovídat, skoro jako by jen proto, aby řeč nestála.
Hanako se nad tím pousmála a obrátila se zpět k peci. Ryby už byly hotové a tak bylo čas servírovat.
„Midori-chan, dáš to prosím na stůl?“ pokynula hnědovlásce k pěti miskám s rýží, zatímco sama vzala podnos s pěticí ryb, který postavila doprostřed stolu. Poté už jen nalila svému muži trochu saké do porcelánového kalíšku, načež se sama usadila ke stolu naproti Toriyovi.
„Itadakimasu,“ popřála všem s úsměvem.
Toriyo Hanako celou dobu sledoval, neschopný ubránit se mírnému úsměvu. Od té doby, co se tu objevil Kaito a posléze i Midori s Tenshi Hanako přímo zářila, čehož si nemohl nevšimnout, a byl za to rád. I kdyby se neměla situace ve městě jejich příchodem změnit, alespoň budou mít na co vzpomínat.
Po chvilce kovář ale opět zvážněl. Tohle totiž nebylo jen o nějaké diplomacii. Tady šlo o život, a to zejména těm třem...
„Itadakimasu,“ pronesl ale nakonec i on a kopl do sebe kalíšek s alkoholem, aby zahnal chmurné myšlenky, načež se natáhl po hůlkách.


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Po, 2016-11-07 18:26 | Ninja už: 5979 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Nara Nanami
Tým 14
lesní mýtinka

Zděšeně třeštila na Shikaroua oči, přičemž chybělo jen opravdu málo, aby nezačala vyplašeně pištět "Příšera!". Když na ni však zvýšeným hlasem promluvil, povolil její šok alespoň natolik, aby se zhluboka nadechla a srdce se jí znovu rozpumpovalo pravidelnými údery.
Pohledem těkla k Naomi s Yoiem, načež rozšířené zorničky přemýstila zpět ke zmalované tváři senseie a bezděky zakroutila hlavou na znamení, že se nic neděje. Byla sice stále konsternovaná adrenalinovým zážitkem, myšlenky jí však pracovaly napřed. Když to vyzradí, Naomi nebo Yoi budou mít průšvih. Pokud mu to však nepoví, reálně hrozilo, že ho nechají v takovémhle stavu dojít až do cíle, což bude působit všelijak, jen ne seriózně. Jenomže už dala najevo, že nic takového to není. Tím se zcela automaticky připojila k jejich vtípku.
"T-To nic-c," vykoktala ze sebe a celá zrudla v tvářích rozpaky. Nemůže mu to říct, ale ani ho takhle nechat jít na misi. Bude muset přijít na způsob, jak ho přimět, aby si toho všimnul dřív, než budou v cíli a doufat, že je potrestá všechny jako tým. Nikoliv jen jednoho z nich.
"Mys- Myslím, že jsem cestou- viděla nějaké- lesní plody," ukázala strnule za sebe a zamrkala dlouhými řasami, stále upřeně civíc do sesneiova obličeje.
"Mohla bych uvařit rýži a udělat sladké knedlíčky," pokrčila vzápětí rameny. Rýže byla nejspíše to jediné, co si s pár instantními sáčky vzala k jídlu sebou.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2016-11-07 14:45 | Ninja už: 6414 dní, Příspěvků: 2188 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Onigiri Ueda
Tým 11
V lese
Vrátila se do základního postoje a vydechla. Všechny tři útoky provedla správně stejně jako navazování mezi nimi. Rozhodla se tedy přidat další trojici. Soustředěně zavřela oči a vizuálně si figury představila. Znovu se nadechla a dala se do bodání.
Zarazila se u páté, kde málem zakopla. Uvědomila si, že tentokrát zvolila trochu složitější návaznost, která potřebovala nacvičit sama o sobě. Několikrát tedy krok zopakovala, dokud se znovu nezastavila.
‚Tohle je celkem vizuálně zapamatovatelný pohyb,‘ došlo jí. ‚Pokud bych ho v pravidelné sekvenci zopakovala po několikáté, protivník si jej může vyčíhat a zneužít slabé místo.‘ Povzdychla si. Tenhle útok bude muset vynechat. Krátce se zamyslela nad alternativou, načež se ji rozhodla zapojit.
Sekvence se postupně rozšiřovala metodou pokus omyl. Dívka neúnavně krokovala a precizně prováděla každý pohyb, přičemž s každým dalším pokusem pomalu zrychlovala.

Nozomi Okazaki
Sensei týmu 2
Cvičiště
„Vítej, Rene,“ odvětila mu. Následovala chlapce na most, kde přistoupila k upadlé rusovlásce a zběžně ji prohlédla. Nic si naštěstí neudělala. „Ahoj, Shinyo,“ usmála se na ni vlídně.
Žena si povzdychla a dala ruce v bok. „Dnes pro vás mám něco jiného než trénink. Konkrétně misi,“ rozhlédla se po dětech, čekajíc jejich výrazy. „Vzhledem ke včerejšímu pozorování jsem se rozhodla, že Déčka necháme větším začátečníkům a půjdem rovnou na Céčko.“ Odmlčela se a zalovila v kapse, odkud vylovila svitek. „Najal si nás jeden velmi bohatý muž jménem Nakamura Takahiro. Ve vesnici Izumizaki v Zemi deště se rozhodl postavit kasino a jiné zábavné budovy, jenže poslední dobou se na stavbě stávají nehody, za které stavaři platí životem. Naším úkolem bude dohlédnout na stavbu a vypátrat důvod. Sbalte si jen to nejdůležitější, jídlo pořídíme cestou.“


Obrázek uživatele Monkey D. Kikul
Vložil Monkey D. Kikul, Ne, 2016-11-06 21:49 | Ninja už: 5578 dní, Příspěvků: 263 | Autor je: Prostý občan

Tenshi Inuzuka
Tím 1
Urukawa

Tenshi sa nad milou poznámkou ženy ešte viac rozžiarila a okamžite sa začala prehrabávať v dolných šuplíkoch a hľadať príbor. Bola priam nadšená, že mohla aj ona priložiť ruku k dielu a s prípravou jedla im pomôcť. Snažila sa sústrediť na monológ Hanako, avšak nejak jej priveľmi nedávalo význam, čomu sa tak čuduje. Byť ninjou bolo pre Tenshi prirodzené. Nikdy ani len nepomyslela na to, že by mala byť niečím iným. Tak to však asi v známych klanoch chodí, i keď červenovláska bola špeciálny prípad, ktorý sa naozaj málokedy nad niečím podobným zamýšľal. Zvedavo pozrela smerom k Midori a nad slovným spojením "rodinná tradícia" naklonila zvedavo hlavu v bok. Bol to moment, kedy sa na krátku sekundu zamyslela. Bola aj ona ninjom len vďaka rodinnej tradícií? Narozdiel od Tenshi, Haru nad tým premýšľala dosť často. Čo by bolo s nebohou Tenshi, keby sa nenarodí do klanu Inuzuka? O jej osud sa nejedenkrát obávala, avšak teraz.. Keď ju sledovala, ako pobehuje po kuchyni so širokým úsmevom na perách a snaží sa pripraviť stôl k jedlu.. S ľuďmi po svojom boku, bolo to niečo neznáme a úžasné. Tenshi nikdy nemala priveľa priateľov mimo klanu, nie všetci zniesli jej hyperaktivitu. Teraz však prekypovala šťastím. Haru sa spokojne uvelebila na zemi a predné packy si cez seba prekrížila ako nejaká pani z rodiny zbohatlíkov.
Tenshi postrehla Kaitov návrat a okamžite k nemu priskočila s rukami za chrbtom a nevinným úsmevom (pokiaľ sa jej zvrhlý pohľad dá považovať za nevinný) na tvári.
"Nad čím premýšľaš?" vybafla na neho a ležérne sa oprela o stenu kúsok vedľa.

Shikarou Nara
Tím 14
Čistinka

Nad jeho hlavou naskákalo tak desať otáznikov. Prasnicu z techniky sa rozhodol ešte neuvoľniť a i keď mu hlavou preletel dokonalý obrázok ugrilovaného diviaka na večeru, kvôli prosbe drobnej brunetky svoj nápad okamžite zavrhol. I keď.. Určite by si všetci pochutili. Ale rozhodne si nemienil adoptovať dve malé prasiatka momentálne splašene utekajúce ku svojej matke. Otcom sa v najbližšej dobe ešte stať nechcel. Venoval pohľad chlapcovi prechádzajúcemu okolo neho, ktorý sa tak podivne uškrnol pri pohľade na Shikara. Tomu sa zdvihlo jedno obočie do výšky. Snažil sa tomu však nevenovať viac pozornosti a s milým úsmevom sa obrátil na Naomi.
"Tak zjesť, hmm? Možno predsalen budeme mať dnes večer bohatú hostinu a niekto z vás sa stane rodičom!" prehovoril pobavene a vážne zároveň. Avšak aj dievča po ňom hádzalo akési prazvláštne pohľady, načo sa mužovi zdvihlo aj druhé obočie. Bodku tomu dala Nanami, ktorá akoby pri pohľade na neho zvýskla od strachu. To už Shikarovi nešlo hore len obočie, obe oči sa dokorán vypleštili a v dôsledku šoku nechtiac uvoľnil svoju techniku. Matka bola voľná a so svojimi mláďatami neváhali ani sekundu a radšej sa rozhodli vytratiť. Večera odišla, kým sa stihla pripraviť.
"ČO SA DEJE?!" Prehovoril zvýšeným, vyplašeným hlasom chlap.
"Mám snáď niečo na tvári?" dodal už skôr pobavene, absolútne si neuvedomujúc, že práve to je ten problém.
"Hmm.. Nevidím oheň, ani postavené stany.. Dnes snáď budeme spať pod holým nebom a na večeru budeme mať namiesto chutného prasiatka len trsy trávy.." dodal o niečo vážnejšie a poučne, avšak s jeho počmáranou tvárou a ožužlanými želva-ninjovskými teplákmi pôsobil neuveriteľne komicky.

Som späť, bojte sa ^_^

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, Ne, 2016-11-06 17:58 | Ninja už: 4082 dní, Příspěvků: 389 | Autor je: Propadlý student Akademie

Suzume Adi
Tým 2
U mostu

Jakmile se Nozomi Renovi ukázala, chlapec přestal hrát. A Adi to náhlé ticho takřka praštilo do uší. Předtím jí melodie připadala tak přirozená, že její konec náhle pocítila velmi výrazně.
Z šoku jí ovšem vytrhl chlapec, který se vyšvihnul nahoru na most s úsměvem zařícím jako úsměv důchodkyně, která právě dostala košík plný roztomilých koťátek. Chvíli to dokonce vypadalo, že Ren se tak široce usmívá na dívky - ostatně, oběma jim popřál dobré ráno -, ale červenovláska si byla jistá, že spíš než nadšení ze svých úžasných, a nepochybně nádherných a šarmantních, členek týmu, způsobuje Renovu dobrou náladu jeho podivínství. Popravdě řečeno už strávila určitou dobu přemýšlením nad tím co se stane za absurditu tentokrát nebo s čím se jejich nový ninja zase vytasí.
Na pozdrav mu odpověděla taky s úsměvem. Její nálada zatím byla dobrá. Byla nadšená z vyhlídky jakýchkoliv dalších tréninků nebo misí a zrovna teď už v duchu popoháněla sensei, aby jim konečně vyklopila co je dneska čeká.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Pá, 2016-11-04 11:34 | Ninja už: 4542 dní, Příspěvků: 807 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Midorri Hyuuga
Urugawa

Sledovala Tenshi jak pobíhá po kuchyni a otevírá všechny skříňky na které narazí a kdyby byla kreslená postavička, u hlavy by se jí objevila pomyslná kapka. Chvíli tak na ní zírala a pak se musela pro sebe uchechtnout. Když jí Hanako ukázala směr k rýži, jen přikývla a přesunula se tam. Do přípravy se poté pustila téměř bezmyšlenkovitě. Všechny potřebné věci viděla při Tenshiině prozkoumávání místnosti, takže se pohybovala s jistotou sobě nevlastní a zanedlouho byla příloha hotová.
Když žena pronesla poznámku s plným domem, Midori si nechtěně představila jak to asi vypadá u Inuzuků doma, pokud je hyperaktivnost jejich dědičným rysem. Zatím všichni Inuzokové jež poznala takoví byli a jí začalo zajímat jestli je to pravda.
Ve svých myšlenkách se ztratila natolik, že jí z nich vytrhla až vůně ryb, která se rozlehla domem. Nikdy nečekala, že na misi budou mít skvělý oběd a teď to vypadalo, že to tak bude. "V podstatě nemusíme, Hanako-san. I v Konoze je spousta ne-ninjů, takže práce by se našla i jinde, je to spíš rodinná tradice a máte pravdu, prostě to tak je." Odpověděla s úsměvem.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, St, 2016-11-02 20:28 | Ninja už: 4298 dní, Příspěvků: 675 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Naomi Taiko, tým 14

Cloumala senseiem, který se nakonec i vzbudil. Bylo vtipné ho vidět rozespalého. Najednou sensei sebou trhnul a zastavil bachyni. Naomi to nadšeně sledovala, a hned na to posmutnila. Takové mega husté věci nebude umět, nikdy, ale aspoň měla svůj meč. Usmála se a narovnala.
"Ehm,...bachyně se rozhodla nám sníst Nanami-chan!" překřížila ruce na hrudi. Snažila se zachovat vážnou tvář, ale když viděla obličej Shikaroua , koutky ji jen cukaly nahoru. Jakmile začala dívka z klanu Nara ječet, trhla sebou.
"Nanami-chán! Klídek!" rozeběhla se za věštící dívkou. Objala ji a na to ji začala utěšovat. Sensei se zatím nesměl dozvědět, co Yoi udělal. Prostě nesměl.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, St, 2016-11-02 18:26 | Ninja už: 4280 dní, Příspěvků: 421 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
tým 16
Dle Shinova názoru měl před sebou sadistického pomatence,z jehož slov se mu dělalo zle."První zabití?...copak bych mohl někoho zabít,když mě ten blázen u skladu tenkrát ušetřil?"Pomyslel si Shin.Slova muže předním mu dotírala na mysl jako smečka vlků,ale on odmítal se nad tou možností jen zamyslet.Potřásl hlavou a trochu uvolnil křečovité držení jeho katany."Tak házej, tvůj terč stále žije..."Ta slova se do něj zařízla jako nůž a vyvolala další vlnu žluči a hněvu.Jeho sensei se však k němu otočil zády a začal promlouvat k Nao,která se blížila ke kokonům.
Shin se upřeně zadíval na jeho nekrytá záda.Chtěl ho zasáhnout,za to všechno co udělal,za jeho chování,za hněv z posledních dnů i za ty lidi v kokonech mu chtěl hodit kunai přímo mezi lopatky a způsobit mu bolest.Jenže věděl,že by vykonal to co pravě odsuzuje.Bylo mu špatně ze svých myšlenek ,ale stejně se ještě jednu vteřinu sám přel se sebou,než povolil sevření i kunaie.Ten zařinčel o zem pod mužovýma nohama."Nao se jmenuješ?Moc mě těší."Promluvil mumlavým hlasem Shin k dívce."Neposlouchej ty splašky co ti tenhle maník povídá,každý si může najít svojí cestu.Ať udělali ti lidé cokoli nezaslouží si umřít jako prasata na porážce,rozřízni ty kokony a pomoz jim.A vy...."Namířil na Sachiho záda špičku svojí katany.Když zahodil kunai,přišel o obranné postavení ,takže aspoň rozšířil vzdálenost mezi nimi."Je mi jedno co jste zač!Jounin,chunnin,sensei,ninja jiné vesnice nebo noční můra...stejně se pokusím vám zabránit v tom co chcete udělat."Promluvil už pevným hlasem a připravil se na vlnu přílivu.