Obecné

„Čože?" divili sa všetci.
Byakugan a u Akatsuki? Nemožné. Sharingany sa síce rozdávajú komu chcú, ale klan Hyuuga si pozorne stráži svoje dedičstvo.
„Choďte!" prikázal Minato, „Ja dám zatiaľ prešetriť Hyuuga klan."
„Rozkaz!"
Celý tím sa rozbehol smerom na západ. Minato toto nečakal ani v najhoršom sne. Že by mali v dedine zradcu? Nechcelo sa mu to veriť. Otočil sa na päte a nasmeroval si to domov. Musí to ísť povedať Kushine. Teraz však prichádza tá najhoršia časť. Ako jej to oznámiť?

To se vám tak jednoho večera, který se na první pohled ničím nelišil od ostatních, semlelo něco, co naprosto změnilo život jedné skupiny extrémně nebezpečných zabijáků. Alespoň na čas. To si ale tehdy naši milí Akatsuki ještě neuvědomovali a tak tomu všemu nemohli zabránit. A kdo ví, třeba by byli tak pošetilí a i s vědomím následků by se do té hlouposti vrhli…
…začněme ale od začátku, udělejme si v tom pořádek a vyprávějme ten neuvěřitelný příběh hezky popořadě.

-

-

Mladý muž se podrbal na bradě, kde mu už jakž takž vyrostlo nějaké to strniště, které se ale jen vzdáleně podobalo tomu jeho vysněnému. Chtěl mít bradku po svém otci, který ji měl po svém otci a ten určitě také po svém, ale i přes to, že mu byl už nějaký ten pátek a tím pádem by měl mít bradku jak se patří, ji jednoduše neměl. A proto si vysloužil přezdívku Koza.
"Kozo, podej mi tam ten skalpel, prosím tě." uslyšel za sebou škádlivé oslovení a naštvaně zrudnul.
"Ticho, Kaemone." sykl a mezi zuby křečovitě stiskl hořící cigaretu, ze které pravidelně potahoval. Železný skalpel pak podal svému kolegovi u vedlejšího lůžka.

UPOZORNĚNÍ K PŘÍBĚHU:
Kdo jste neviděl anime Death Note, asi se v tom nebudete moc orientovat...-_-"
(jo, budu to psát všude xD)
-----------------------------------------------------
"SASUKEEE! CO TO DĚLÁŠ?!" zaječela neznámá ženština, kterou svým pádem z nebes zjevně povalil na zem, "VYLILS MI MOJE POSLEDNÍ, SVÁTEČNÍ SAKÉ!" a poté ho přetáhla pěstí po hlavě tak mocně, až počal pomalu upadat do bezvědomí. Ještě než ale úplně přestal vnímat svět, zaslechl další ženský hlas, jak říká: "Tohle není Uchiha Sasuke, víte, Tsunade-sama?"

Minule: Naruto konečně našel něco, co ho na jeho práci těšilo, stále víc se věnuje Naokimu a stará se o něj víc než Sakura, která je v poslední době podezřele náladová. Bohužel zároveň Sasuke zjišťuje, že Sakura má s Narutem syna. Je z toho v šoku a tak si s ní musí promluvit, Sakura přizná, že si Naruta vzala protože otěhotněla, Sasuke odchází, aby si to všechno nechal projít hlavou, ale Sakura pod vlivem okolností zničeho nic ztratí vědomí.

Ale díky tomuhle vyrušení už brzy bylo uklizeno, i chutná večeře byla připravená. Jinak není jisté, jak by to všechno dopadlo, kdyby Sagi ještě chvíli všechno nechala na Mei, která se stihla hned po incidentu v kuchyni někam vypařit...

„Tak tedy dobře, přijímáme tvou nabídku a myslím si, že nás podceňuješ.“ ozval se Konohamaru a Moegi jen kývla na souhlas.
Jen počkej, ty vejtaho. Jednoho dne budu hokagem a tak tě musím porazit, jinak se nnemohu Narutovi-neechan rovnat. Probíhalo Konohamarovi hlavou.
Stačí, když tě jednou škrábnu chakra-skalpelem a rozhodím ti nervy nebo poškodím orgány. Nejdřív však použiji sílu, abych si zjistila tvé reflexy a trochu si tě proklepla. Jak si asi silný? To je jedno, s Konohamarem tě dostaneme. Rozmýšlela Moegi.

Do věže dorazili jako první. Kimiko i Gaara mlčeli jako zařezaní, oba ještě trochu nesví z toho, co se v tom lese stalo. Gaara hlavu plnou výčitek svědomí, Kimiko zase neschopná zapomenout na tu změnu, co se v chlapci udála a na fakt, že i tenhle neuvěřitelně děsivý, démonický Gaara, ji neuvěřitelně přitahoval.
Zato Kankurou zjevně nehodlal mlčet. Zíral z jednoho na druhého a nebyl schopen si sám vyvodit, jak to, že ta holka bláznivá ještě žije.

[i]Usnula rychle, bezesný spánek přišel jako uklidňující, osvěžující vlna, jíž se Neko s radostí a s povděkem poddala. Dlela si ve sladkém nevědomí, a možná proto nevnímala ani to, že na okenní rám se posadila temná postava, jejíž oči i v té tmě rudě žhnuly. Netušila, že Uchiha Itachi se na ni dlouhou dobu díval, než se sám otočil a vyrazil pryč. Dnes přišel, aby si potvrdil, že ji skutečně nedokáže opustit. A podařilo se mu to.

"Fajn," zachechtal se znovu Hidan, a otočil se k mrňouskovi,"beru tě."
Co na tom, že neví nic o jeho schopnostech, a ještě pořád řeší onu zapeklitou otázku s pohlavím... Hlavně, že má důvod naštvat Uchihu.

013 – Potíže na obzoru
„Najdeme ji a pak ji přitáhneš stínem, ano?“ plánovala Temari šeptem.
„Mhmm...“ zamručel jsem a lehl si na zem s rukama za hlavou.
„Ale no tak! Trochu života...!“ pobízela mě. Nevnímal jsem ji a pozoroval mraky.
„Už jen dvě minuty!“ ozval se ten otravný hlas, který patřil Gaiovi.
„Ták vstávat, vstávat!“ pobízel nás Jiraya. Pomalu jsem vstal a šel k jednomu z vchodů.

„Len druhému človeku sa sem podarilo dostať samému od seba. To je neuveriteľné. Už že si sa sem dostal, Jiraiya, je neuveriteľné. Ale že sa sem dostal aj on."
„Trvalo mi týždeň kým som sa sem dostal."
„A už sa odtiaľto nedostaneš!" povedal Jiraiya.
„To si nemyslím."
„Jiraiya!"
„Prišli ste si po Kyuubiho."
„Ty si mi šikovný."
„O čom..."
„Fukasaku-sama, on je jeden z Akatsuki."
„Aha."
„Natsumi, teraz uvidíš sage mód v akcii. Prostredie je na našej strane."
„Prostredie možno, ale sila nie, Jiraiya-sama," povedal muž.

,,Ešte jednu fľašu saké!“ zavolám ponad plece na barmana a zamávam s prázdnou fľašou. Ten na mňa vzhliadne a prikývne. Dve fľaše zvládnem a to nebudem ani opitá.

Nevěděl jsem, co přesně dělat. Soustředil jsem na prsty pravé ruky, levou rukou jsem stále držel Ino přimáčklou ke zdi. Ta mě jen vyděšeně sledovala. Pravá dlaň mi zeleně zazářila.

„Tak kam a proč, že to vlastně jdeme?“ zeptal jsem se a Sora mě okamžitě spražila pohledem.
„Proč? Proč myslíš ty id*ote! Jdeme se projít vesnicí jestli si tu Hanako na něco nevzpomene!“ vyjela na mě.
„Tak promiň, asi jsem zapomněl, když si mi dala do hlavy pěstí!“ řekl jsem jízlivě, jelikož mě ještě stále třeštila.
„Takže asi není nějaký určitý místo kam jdeme...“ nechal jsem to jako otázku, ale Sora nereagovala „..no jelikož já mám hlad.“ pokračoval jsem nenápadně.
„Ty máš taky hlad pořád!“ vyletěla na mě.

Za našimi hrdiny už bylo několik tanečních lekcí. A jelikož se toho při nich stalo spousty, nesmíme se divit následujícím událostem...
Hitomi čekala na holky na domluveném místě. Nachystáná a plná radosti, ačkoliv věděla, že dostala na každé hodině nerva a vždy někoho nebo něco seřvala.
Po pár minutách čekání zahlédla dvě šmouhy v dálce. Myslela, že to je Ayano s Tokime, ale bohužel to bylo pouze plátno, na které Sai kreslil.. dvě šmouhy v dálce. Raději se otočila a nepřemýšlela nad tím, jak může kreslit něco tak absurdního. Navíc ještě nebyl převlečenej a to lekce začínala za půl hodiny.

Naoki sa už týždeň snažil zvládnuť Kuchiyose no Jutsu, ale týždeň sa nič nedialo. Prvé tri dni sa však zameriaval na niečo iné. Dostal od Nagata druhý Shisuiov sharingan. Spočiatku mu to len priťažovalo a býval strašne unavený po použití, ale za tie tri dni si na to zvykol. Itachi však mal na to iný názor.
„Druhý sharingan mu prinesie skôr problémy ako úžitok.
„Možno," povedal Nagato.
Obidvaja sa nachádzali na úplnom vrcholku hory pri Dažďovej. O pár metrov pod nimi trénoval Naoki, na lúke. Aj odtiaľto bol dobrý výhľad na Dažďovú.