Obecné

"To jsem rád," řekl ještě směrem k Neko, k té, jenž do poslední chvíle nedokázal nechat jít, "že teď vlastně budu pořád s tebou..."
A pak had skousl.
Život Uchihy Itachiho už podruhé skončil.
A Nekrochi se vrátil, snad silnější než dřív.

Skrytý obsah

I když to tak zezačátku nevypadá, bude to hlavně o Leem ;)

Zapadalo slunce, když mladý ninja oteřel své blankytně modré oči. Strašně ho bolela hlava a nemohl si na nic vzpomenout. Co se stalo? Kde to jsem? Au, moje hlava. Rozhlédl se po pokoji. Byl mu nějak povědomý... odkud ho zná? A pak si to uvědomil. Je přece v Konoze! Přesněji řečeno v nemocnici, ale jak se sem dostal?

Členové Akatsuki jsou velmi nadaní,
před žádným Kagem svou hlavu neskloní
a proto jsou tak nezdolní.

Jeden z nich jmenuje se Hidan,
je to přeci jen velký tyran.
A ještě k tomu nesmrtelný,
no to potom Kakuza nemůže být silný.

Další blázen přezdívá si Tobi,
myslí si, že je hvězda téhle doby.
Deidara mu to ale zazlívá,
k tomu aby mlčel své jutsu používá.

Pak je tu ještě zlý Kisame,
s ním pracuje bezcitný Itachi, ne?
Nejlepší je Nagato vlastnící Rinnegan,
s ním spojila se krásná papírová Konan.

Sasori už dávno mrtev,

Ráno sa ako prvý zobudil Kakashi. Bolo to ešte pred úsvitom. Už bol odpočinutý. Ostatným ešte nechal spať. Pakkun už bol tiež hore.
„Nemôžeš spať, Kakashi?"
„Čo?" Kakashi netušil, že je niekto ranné vtáča ako on, „Nie."
Aj keď často mešká, tak vstáva medzi prvými.
„Čo sa deje?"
Kakashimu nebolo moc do reči. Nevydal ani hlásku.
„Mne to môžeš povedať."
„Zobuď ostatných."
„Ale..."
Pakkun to radšej vzdal a išiel zobudiť ostatných. Gaia zobudil rýchlo. Ten bol taký energický, že Pakkun to dostal päsťou.
„Prepáč!"

„Tak to jsem ráda, protože mě požádal, abychom vás nechali sami.“ Tohle Naruto udělal? pomyslela jsem si. „Ale,“ řekla jsem, „ proč?“
„Jak to myslíš proč?“ divila se Sakura.
„Proč?“ odvětila jsem, „protože vždycky miloval tebe.“

Sakura se na mě chvíli koukala. Zdálo se mi to, nebo jsem v jejích očích viděla bolest? Po chvíli se na mě smutně usmála a řekla: „To není už delší dobu tak docela pravda. Trávil se mnou veškerý svůj čas, protože jsme v jednom týmu, známe se hodně dlouho a spojoval nás slib co mi kdysi dal.“
Sasuke, pomyslela jsem si.
„Proto si asi ani neuvědomil, že mě dávno nemiluje. Měl mě pořád rád, ale jinak. Hodně jsem mu ublížila a to nemluvím o tom, co se stalo v zemi Železa. Proto teď chci, aby byl šťastný. Zaslouží si to. A jsem si jistá, že s tebou bude.“
Chvíli jsem na ni zamyšleně hleděla. Vypadala, že si něco vyčítá a zároveň mluvila s takovým zvláštním výrazem, který jsem si nedokázala zařadit.

Omlovám se synku můj,
neměl jsem jinou možnost,
neměl jsem na vybranou,
co bys dělal kdybys byl mnou.

Chtěl jsem ti dát život lepší,
chtěl jsem být navždy s tebou.
Co víc bych si jako otec mohl přát,
než být rodinou tvou.

Ale věřím, že dokážeš
si získat lidi, získat si svět.
Pokračuj v tom, v čem já jsem skončil,
pokračuj dál vpřed,
splň si svůj největší sen.

Staň se hokage, založ rodinu,
žij prostě naplno a ničeho nelituj,
budeš to mít těžké, to já vím,
vím to, a vím, kdo to způsobil.

[center]Tehdy mně babička Chio učila,
že nejsem sám, že mám ji,
ale obří šrám na srdci se nezahojil,
hnisá pořád dál a utočí jak ohnivý drak.

"Hidan-san," promluvil prcek v šatech ale jeho směrem, "nebuďte tak vyvedenej z míry a pojďte! Když ne vy, tak kdo tu se mnou ku*va udrží krok v chlastu?!"
To nesmrtelného probralo. Zvedl se a vykročil přímo tam, kde byla jeho jistota v podobě lihovin...
Očividně doufal, že takhle na chvíli všechno to, co se mu poslední dobou dělo, vyžene z hlavy.

Tak další pokračování.

V kanceláři Hokage
"Výborně. Vaši misi jste splnili bez chyby, takže teď máte volno a Kakashi ty tu zůstaň." Řekla Tsunade a tím dala najevo, aby všichni odešli.
"Děje se něco Hokage-sama?" Otázal se poněkud nervózní Kakashi.
"Ty to víš! Co se tam stalo? Co Kei udělala?" Ptala se Tsunade, která chtěla vypadat klidně, ale nešlo ji to.

Pomalu otevřela oči. Cítila se velmi zesláblá. Rozhlédla se kolem. "Kde to jsem?!" Nacházela se v místnosti, kde byli postele, všechno bylo bílé. Po pár minutách jí to došlo.
Jsem v nemocnici! Ale jak jsem se sem dostala a proč vlastně? Poslední co si pamatuji je, že stojím na stromě a pak...
V okně nemocničního pokoje se někdo objevil.
"Můj tým tě našel a odnesl do nemocnice. Spadla jsi z pořádné výšky. Byla jsi pár dní mimo. Ehm..Cos tam vůbec dělala?"Neviděls ji deset let a tohle je jediné na co se zmůžeš?! Kakashi prober se!

Tobi se večer po rozmluvě s Orochimarem ještě procházel chodbami sídla. Věděl moc dobře, že ostatní spí. A také tušil, že jakožto anonymní cosplayer má vysokou šanci onu sázku vyhrát. Hlavinkou mu probíhaly představy všech těch, kteří na něho byli zlí, jak plní jeho různorodá přání a na tváři, krytou obvyklou maskou, mu hrál potutelný úsměv.
"Tobi není hloupý kluk," mumlal si pod imaginárními vousy, "Tobi vám ještě ukáže!"
Přišel totiž právě na převlek, který nikdo z těch idiotů ani neodhalí, natož aby ho donutil ho sundat!

Naoki zostal zaskočený. Prečo by mu mal ten starý muž pomáhať.
„Prečo?"
„On to prehnal."
„To nie je dôvod."
„Je to komplikované."
„Máme čas."
„To siaha až do čias pred založením skrytých dedín. Dávno pred narodením Uchihy Madary."
„Ja mám čas."
Starý muž si povzdychol. Palicou buchol o zem. Za ním sa zjavil perfektne vytvarovaný kameň. Sadol si naň.

"Ale no tak," přerušil Nejiho hlas tok dívčiných myšlenek, "přeci na to musíš mít nějaký názor..."
Na chvíli se odmlčel, než dořekl to, co měl zjevně celý den na mysli.
"...Neko."
To jméno zůstalo viset ve vzduchu ještě pár minut...
...než nakonec zaniklo ve zvuku blížících se kroků.

Leží na palouku, v měkké hřejivé trávě, hledí na temné nebe prozářené hvězdami a přemýšlí o životě. Přemýšlí o svých blízkých a o všech, kteří jí vstoupili do života. Každý z nich změnil její život. Někteří více, někteří méně, ale podíleli se na něm všichni.

[i]V době míru a poměrného klidu, až na některé z nebezpečnějších misí, měly policejní jednotky Listové vesnice málo práce.
V důsledku tohoto klidu se nesoustředili Uchihové natolik o bezpečnost Listové, jako spíše o výcvik svých dětí a prostě té mladé generace. Chtěli si totiž pojistit, že i když by se něco s nimi stalo, zbude někdo, kdo by chránil Listovou.
Arōn Uchiha, jeden ze šesti synů nejsilnějšího z členů Uchiha klanu, se však stával ostudou celého klanu.

10.Zázrak s názvem „přátelé“

Naruto byl doma a prohrabával se starými věcmi, když v tom se objevila postava ve dveřích.
„Hinato?“ před půl hodinou se s ní rozloučil u jejího domu a ona tady teď stála. Červenala se a oči se jí leskly nezvykle laškovně. Naruto vztal od šuplíku, do půli těla nahý a v komických bačkorách došel až k ní.

[center]Vzpomínám si, když mi řekli ta slova,
že už nejsi s námi a odešel jsi do nebes,
věř nebo ne, ale chtěla jsem jít neprodleně k Tobě,

Po sídle Akatsuki se ploužil stín, působící spíše jako mrtvé tělo bez duše, než jeden z obávaných zabijáků. Z dálky se nedalo rozpoznat téměř nic, snad jen podle nepravidelné, kulhavé chůze, následované zvukem železa, zarývajícího se tu a tam do země, jak se dotyčný při chůzi opíral o svou zbraň. Kdybyste se na něj ale podívali zblízka, přepadla by vás jistojistě vlna děsu.

[center]Tak co uděláš, budeš se bránit?
Zničíš své jméno, skryješ podoby?

[i]V jednom čase, během rozkvětu Listové, měl klan Hyūga problémy. Ve vedlejší větvi totiž nebyli žádní mladí shinobi. Hyūgové si vybírali nejtěžší mise, které však nedopadaly dobře.
Díky tomu ve vedlejší větvi byli jen ti staří, kteří již nechodili na mise. Proto i členové hlavní větve byli nuceni své syny a dcery dávat do vedlejší větvě. Většinou šlo o druhorozené.
Naito narozený čtyři roky před touto bídnou situací v klanu Hyūga, byl druhorozený syn vůdce hlavní větve.