Dobrodružství
Sakura - nejlepší ninja
Jo a neberte mě vážně prosím.. já byla malá hloupá a nemyslela to tak.. s odstupem času mi to přijde ubohý...
Tohle je volné pokračování eště jiný věci... Ta tu snad taky časem bude:D
Haruno Sakuro byla zoufalá. Jediný pohled na nebe a hned našla co hledala. Naruto a Sasuke. Nezadržitelně se blížili proti sobě. Nesnažili se navzájem zabít, ale ta srážka nemohla dopadnout dobře.
Zoufale se rozběhla ke v stupu do Konohy. Běžela jak nejrychleji mohla a přece pomalu.
Súboj trojice.
Tak teraz to konečne naberie rozmer toho môjho bojovného, trošinku máličko hmmm, kľudného príbehu...
2. DÍL
Stmívá se a stařec se prodírá lesem, bojuje s okolím i vlastními zraněními, musí utéct. Jeho plán se nepovedl, nevyšlo to a cítí nebezpečí, musí se uchýlit do bezpečí.
„Asi se schovám na nějaký čas v nefritovém sídle a pak začnu vyjednávat s nepřáteli.“ říká si. Jeho plán na využití zmatků v jeho vesnici k převratu se nepovedl.
Po úspěšném předání svitků a tím pádem i splněním mise přišla na řadu třetí Chuuninská zkouška. Druhou zkouškou prošly jen čtyři týmy a Yunu vůbec neudivilo, že mezi nimi nevidí tým Sakury. Když dostali své protivníky, mohli odejít na několik dní na trénink. Yuna neměla na trénink ani pomyšlení. Ino ji mezitím vystěhovala ze svého bytu, protože ona sama se nedostala do na druhou zkoušku a Yuna jo. Proto si šla najít nějaký přístřešek.
Ladně vytáhla svou katanu z pouzdra. Meč zdvihla do výše očí až se na jeho ostří odrazili paprsky slunce. Zavřela oči a pocítila chvění chakry uvnitř sebe. Soustředila se a pak prudce otevřela zavřené oči.
„Jde se na TOOOOOOOOO !!!!“
Síla uvnitř jí bublala a jen čekala, až se dostane ven. Otočila se s mečem a vpustila do něj bleskovou podstatu. Katana se zachvěla, ale poté Nanina síla vyprchala z meče.
Sklesle hleděla dívka na svou zbraň.
KAPITOLA 3 – NOVÁ MISE
[color=DarkViolet]Rázovala jsem chodbou k Akiřině pracovně. Rozrazila jsem dveře. Akira zrovna mluvila se Sasukem.
„Moc jsi nepokročil,“ kárala ho.
„Musím s tebou mluvit. Osamotě,“ řekla jsem a vrhla jsem významný pohled na Sasukeho. „Hned,“ dodala jsem, když se neměl k odchodu.
„Budu se snažit vám vyhovět,“ řekl mladý Uchiha. „Akira-sama, Ayame-sama,“ rozloučil se s lehkou úklonou a opustil nás.
„Hmmm……‘‘ Protáhl se, měl strach, aby nevzbudil Sakuru, ale postel vedle něj byla prázdná.
„Kde pak jsi, zlato?‘‘ Zavolal do místnosti, odpověď žádná. Podivil se, kam mohla zmizet. Rozhlédl se po pokoji, ale prázdno. Ale co ho zaujmulo, byla hromádka oblečení, vedle postele.
„Asi je ve sprše.‘‘ Pomyslel si.
Setkání s Akatsuki
Všichni stáli před budovou, kde údajně mel sídlit Pein.
,,Teď jděte dovnitř. My se tady schováme,“ řekl Kakashi a zmizel spolu a Yamatem. Sakura a Naruto se na sebe podívali a vykročili ke dveřím. Zaklepali a přišel jim otevřít malý kluk.
,,Jdeme za Peinem,“ řekl Naruto.
,,Pustím vás dovnitř, ale když mi řeknete, co od něj chcete,“ řekl kluk. Naruto se nadechl a řekl: ,,Chceme se přidat k Akatsuki.“ Kluk je pustil dovnitř a zavřel za sebou dveře. Kluk se přeměnil na šéfa akatsuki.
[i] „Sedím na zemi, opřen o stenu jakéhosi útvaru a nemůžu se ani pohnout…Vidím Niki jak se vrhá po Atarashim a nemůžu se ani pohnout! Já chci…chci se hnout! Já chci…chci jí pomoc, ale necítím vlastní tělo. Jsem tak bezmocenej…jsem k ničemu. Nedokážu jí ochránit. Ta voda měla sejmout mě!
Zpět o 20 let. Tohle Naruto nevypráví!!!
„Zpět konečně. Tolik let pryč, tolik let samoty a teď jsem konečně zpět. Chyběla mi celou tu dobu, co jsem byl pryč. Ale teď už konečně budu s ní. Tak dlouho jsem ji ubližoval svými řečmi, ale ve skutečnosti jsem s ní chtěl být taky, ale nechtěl jsem se tím oslabit. Teď jsem se však pomstil a je čas na můj druhý sen.‘‘ Pomyslel si cestou zpět, zpět do rodného města, zpět do Konohy, zpět k ní.
No tak keď sa vám to páči(o-com-mam-krapet-pochybnosti-XD), tak tu máte ten ďalší diel.
Opäť to dievča....stále plakala....kroky....niekto prišiel....obrátila sa a....bol to muž....zelená vesta....šerpa....v rukách nič....bol prekvapený....celý od krvi....zľakla sa....vrah....utekala....otcov zápisník v ruke....spadla.... volal jej meno....nepočúvala....vrah!....bežala ďalej....plakala....narazila do vysokej postavy....zdvihla zrak....
Když se Kal vzbudila, nebyla už tak odvážná jako večer, ale věděla, že jediná možnost jak se něco dozvědět je zajít za Asumou. Když ale sešla do kuchyně, Asuma tam nebyl.
"Kde je Asuma?"
"Někam jel s Kurenai."
"Aha."
"Potřebuješ od něj něco?"
"Ani ne."
"Jo, ráno tu byl Kakashi a chtěl aby ses stavila za pátou."
"Dobře už jdu." s těmito slovy vyběhla z domu a běžela do nemocnice za Tsunade.
Když tam doběhla, zaklepala na dveře a hned jí přišla otevřít Shizune.
"A-ahoj Shizune,páta mě prej volá."
"Jo jo už na tebe čekáme, tak pojď dál."
V daleké Zemi Kopců zatím feudální pán, Tajine-sama znovu přešel ke svému oknu. Jeho modré orlí mládě krákalo ve své kleci a veku svítilo slunce. Tajine-sama se na svého domácího tvorečka podíval bílýma očima a zdálo se, že o něčem přemýšlí.
„Proč ne?“ zeptal se sám sebe šeptem, pohnul rukou směrem ke kleci a ta se sama otevřela. Orlí mládě spokojeně zakrákalo a vyletělo oknem ven.
Ozvalo se klepání na dubové dveře feudálovy komnaty. Bez vyzvání se v nich objevil Gonruo, feudálův rádce.
Něco víc než mise
My, tři příchozí, jsme tam stáli jako solný sloup s pusou dokořán.
,,Godaime-sama, řekněte, že si děláte srandu!'' děsila se Sakura. Pátá nám odpověděla svým tvrdým pohledem.
,,Ty víš Sakuro co potřebujeme, běž.'' řekla Sakuře a ta odběhla.
,,Kam šla?'' zaptala jsem se. Šok na mě byl dobře znatelný.
Pátá se nadechla: ,,Šla dokončit zbraň.'' Obdarovala jsem jí dalším nechápavým pohledem.
KAPITOLA 2 – TVRDÝ VÝCVIK
[color=DarkViolet]„Uzumaki Naruto!“ zařvala jsem. „Uklidni se!“
Přede mnou stáli tři mí noví studenti. A mezi nimi jen jedna jediná dívka, Ten Ten, o které jsem slyšela, že se specializuje na boj se zbraněmi. Nikdy prý nemine cíl.
Další jounin v mé nové jednotce, Sai, si mě měřil se zvláštním výsměšným výrazem. Pohlédla jsem mu do očí a pozvedla jsem obočí. Rozpačitě sklonil pohled.
A třetí člen, se kterým jsem to opravdu vyhrála…
„Gai, co si myslíš že tam na nás čeká?“ Zeptal se Neji, při skákáním po větvích a snaze vymyslet vhodnou taktiku, k odražení boje.
„Doufám…že vítězství.“ Řekl napjatě Gai, ale obával se nejhoršího.
Já vím, že byla dlouhá pauza….a tento díl vážně za moc nestojí. Momentálně však nemám inspiraci ani nápady na humorné scénky….prostě se omlouvám a tady máte zatím náhradní, i když hodně krátký,díl.
Neobvyklá příhoda -5.díl
Tak můj první FF doufám, že je to aspoň slušný a že se zalíbí! Itadakimasu!
01-Vzpomínky a nový protivník!
Bylo další slunečné odpoledne v Konoze.
A nám dobře známý střapatý, zlatovlasý mladík jménem Naruto právě snídal svůj ranní Ramen. Když ho dojedl, tak Naruta popadla nostalgie, a proto se šel projít.
„Proč, brečíš?!‘‘ Otázal ji nevrle Sasuke, ihned přestala brečet a sklopila hlavu. Naruto to nechápal, proč se k ní tak choval, myslel, že jsou spolu nebo snad ne. Měl v tom zmatek, ale tohle nebyl jeho problém, možná jen malé nedorozumění. Nastalo ti co, nikdo z nich nepromluvit.
„Nechceš zajít k nám.‘‘ Zeptala se, aby prolomila ticho, zvláštní bylo, že mluvila jen k němu.
„Ale co Sasuke.'‘ Pomyslel si, ale kývl ji. Sasuke šel s nimi, ale mlčel, oba mlčeli, což Narua znervózňovalo. Proč se k sobě tak chovají? Co se mezi nimi děje?
