Bitevní

„V ten deň sa všetko zmenilo. Úplné všetko. Nie len, že som všetko stratil, vrátane meča, už idú po mne aj vlastní ľudia. Čo na to hovoríte pán neznámy?“
„Čože?!“
„ŽE ČO NA TO HOVORÍTE PÁN NEZNÁMY?!“ vyslovil hlasito.
„Myslím si, že o chvíľu dostanem pruh. Keby si aspoň na minútku zosadol z môjho chrbta Sunohara. Cítim istý diskomfort.“ povedal po dychu lapajúci pán neznámy.

9.Kapitola: Musím!

Prekonať hranice ľudských možností možno len z vynaložením veľkého úsilia a vôle. Vôľa, to je vlastne sila!
-TABEI JUNKO

,,Musím... Musím... Musím!“
Omini si tie slová opakovala stále dookola.
Keby prestala čo len na chvíľu vedela, že by mohla spadnúť, spomaliť či dokonca zastať.

Sasuke však nepokračoval v útoku. Zastal. Zostal ako zamrznutý.
„Čo sa to deje?"
Jeho klon sa zrušil. Chidori bolo zrušené.
„Čo to robí?" divil sa Orochimaru.
U Naruta to bolo také isté. Vytvoril Rasen Shuriken a potom zamrzol. Nehodil ho. Podobne ako Sasuke, aj on zrušil svoju techniku. Obaja sa otočili na Orochimara.
„Čože? Oni sa vzopreli?"
„Susanoo."
Sasuke vytvoril Susanoo. Mal prichystaný šíp na vystrelenie.

Naoki sa už tri hodiny prechádzal medzi stovkou výtvorov, z ktorých jeden bol medzi nimi iný. Postupom času na to začal prichádzať. Po hodine sa ho mu po prvýkrát rozlíšiť od ostatných. Potom prišli striedavé úspechy. Momentálne však poslednú polhodinu triafa iba do čierneho. Tentoraz si vybral prvého ninju zľava v piatom rade.
„Opäť správne."
„Chce to niečo iné. Toto už je nuda," hovoril Naoki.
„Mňa by najskôr zaujímalo ako si na to prišiel."

Zrození legendy I: 5. Nebuď jako oni, Naruto

Tým devět běžel lesem. Reibi jako první, Miako uprostřed a Naruto na konci. Běželi rychle. Zhruba po hodině běhu se zastavili. Nebo alespoň blonďák zavelel, aby zastavily.
„Tak jo. Je na čase probrat strategii. Včera večer jsem přemýšlel nad strategií a napadlo mě hodně možností, ale tato je nejrychlejší a nejbezpečnější.“ Jeho dva partneři pečlivě naslouchali. „Takže vy dva spolu s mým klonem, půjdete ke věži. Reibi doufám, že jsi už tu věž našel.“

Naruto, Sasuke a Sakura dorazili k Jinreiovi domů.
„Zvládnete to tu?“ Zeptal se Naruto.
„Jo, v klidu. Běž.“ Vyzvala ho Sakura a Naruto se rozběhl zpátky ke Starým dolům. Doběhl tam dosti rychle, ale spatřil jen Saie na zemi, Kira na zemi a obřího mravence. Hlavou mu probíhala jediná otázka, kde je Tanma. Mravenec na nic nečekal a s otevřenými kusadly se vrhl na Kira, který se podezřele držel za oko. Naruto už chtěl zakročit, jediné co zastihl, byl Kiro letící o kus dál a náraz do skalní stěny.

Sai si opatrně lehl na jednu z postelí a Shikamaru si prohlédl jeho ránu na stehně. Hinata se rozhodla mu pomoct a málem omdlela, když museli Saiovi vyvléct kalhoty kvůli jeho zranění. Mezitím vzal Kankurou Ino do náručí a nesl ji do druhé postele, kde ji uložil. Shino se poohlédl po lékárničce. V místnosti, ve které se bojovalo, nebyla, a tak šel prozkoumat jiné neznámé části domu. Kiba se k němu pro případ, že by tam byli ukryti nepřátele, přidal. Když zahnuli za roh, všimli si dalších dveří. Připravili si kunaie a vtrhli dovnitř.

Celá skupina, několika jinchuuriki s Naruto, byla na cestě do Oblačné. Pomalu jim docházel čas a Naruto si toho byla vědoma. Museli spěchat. Z toho, co se však dozvěděla od Mizukageho, jinchuuriki tříocasého, pochopila, že jinchuuriki osmiocasého, by mohl představovat problém. Jako jediný ze současných jinchuuriki ovládl svého démona dokonale a jako jediný se s ním doopravdy spřátelil, alespoň toto se o něm povídalo. Naruto byla zároveň také ráda a už se nemohla dočkat, až se s tím člověkem setká.

Téměř dokonalý svět

Byl večer. Před několika hodinami se trio našich hrdinů dostavilo do Konohy. Ani jeden z nich však netušil, že bude Hokage tak na měkko, když uvidí Tokime naživu. Když ji totiž pevně objala, skoro se i rozplakala, ale Jiraiya dělal, že raději nic nevidí a Ayano vybízel k tomu samému.
Také, když se blondýnka dozvěděla, co a kde byla příslušnice její rodiny, plála strašnou nenávistí k Orochimarově a Kabutově osobě, že ji musel Kotetsu s Izumou přidržovat, aby se za nimi nevydala. Kdo by tušil, že bude mít takový až přehnaný ochranitelský pud.

Je to zvláštne, ako sa počas pár sekúnd môže toho toľko zmeniť. Keď si Naruto ľahol dnes večer do postele vedľa jeho manželky, myslel na to, ako sa ráno zobudí do ďalšieho zasneženého dňa. Ešte pred tým, ako sa Hinata zobudí, chcel ísť vyplňovať nejaké papierovačky, čo mu prednedávnom doniesli. Hinata počas svojho tehotenstva spala dosť dlho. Myslel, že ráno znova uvidí svoju lásku sa usmievať. Tešil sa, pretože nasledujúci deň mala mať Hinata termín pôrodu. Chcel sa venovať jej a vziať si aspoň na jeden, či dva dni voľno.

Riko sa vyhýbala útokom svojho protivníka. Vykryla aj jeho dobre mierené útoky, pretože vďaka pobytu u Orochimara bola celkom dobre vycvičená. Chalani mali schopnosti, ktoré mohli použiť aj v boji, zato ona mala iba psychické schopnosti. Avšak, aj tie sa dali v boji využiť. Čítaním myšlienok mohla zistiť, čo sa jej nepriateľ chystá urobiť a zabrániť tomu.

Než sa vrhnete /s nadšením a jásaním :D/ na nový diel ZPM, poprosím Vás, nech si po jeho dočítaní prečítate aj poznámky. Bude sa v nich rozoberať pokračovaine Sklamania a prípadné pozastavenie vydávania ZPM.

Na čistinku vkročil muž, chvíľu ostal stáť a prekvapene hľadel na dvoch mužov. Mladého blondiaka, sediaceho na padlom kmeni a mohutného černocha, ktorý stál po jeho pravej ruke a opieral sa o strom, s rukami založenými na hrudi.
Rýchlo sa spamätal a sebavedomo vykročil.

016 – Vše se pokazilo... A nebo ne?
„Teď za to zaplatíš!“ zařval Kisame a vrhl se se Samehadou na Itachiho. To ale nepočítal s jeho genjutsu. Itachi ho v něm uvěznil a mučil ho. Kisame se v genjutsu pomalu vysoušel a vysoušel. Itachiho to nijak zvlášť netěšilo, ale neměl na vybranou.

„Áno. To sú Uchiha Sasuke a Uzumaki Naruto, Siedmy Hokage."
„Čože?"
„Šikovný. Ale ako obstojíte proti nim?"
Orochimaru im zastrčil posledný kunai do hlavy.
„Nech boj začne."
Naruto aj Sasuke sa pomaly rozpohybovali. Súboj mohol začať. Boj začal v taijutsu. Orochimaru sa s úsmevom na to pozeral.

Z oblohy udrel blesk. Trafil Hiroshiho. Lenže namiesto okamžitého úmrtia, ho ten blesk obalil. Vytvoril nejaké brnenie. Nebola to chakra, ale čistý prírodný blesk, čo ho chránil. Hiroshi však tomu pridal aj trocha chakry.

Kebyže Naoki môže, tak spí dlhšie. Lenže starý muž ho zobudil presne o siedmej. Zobudil ho studenou vodou. Alebo skôr ľadovej. Aj s kúskami ľadu v tvare kocky. Jej hrany boli veľmi ostré. To len pre prípad, ak by Naokiho nezobudila voda, tak by ho zobudila bolesť spôsobená týmito kockami.
„Čo sa to deje?"
„Ááááááuuuuuuuuu."
„Vstávaj!"
„Čo ste dali do tej vody?"
„Ľad."
„Podľa teploty mi to došlo. Ale od čoho mám škrabance?"
„Od ľadu."
Naoki na neho škaredo zazrel.
„Čas tréningu," povedal a preniesol ich na lúku.

Miestnosť bola tmavá, človek si nedokázal do vidieť ani na špičku nosa. Pri strope, v strede miestnosti, sa vznášala guľa zo skla, v ktorej bolo zhromaždené svetlo. Svetlo uväznené v gule, vťahovalo do seba všetko svetlo a aj všetok tieň. Svetlo však predsa len trochu osvetľovalo miestnosť.

Kapitola 12: Už je to tady!

Už bylo dost hodin a pomalu se stmívalo.
„Dobrá, pro dnešek konec. Zítra začneme pořádně… A támhle,“ promluvil Kankurou a ukázal na nástěnku za sebou, „…je rozvrh. Je o tom, kdo a kdy tady bude trénovat. Plac je malý a takhle se více jak dvě skupiny najednou budou akorát ubírat o prostor… došlo vám určitě dneska. Takže támhle je ten rozvrh! Zítra se ale připraví má skupina a ta s Genjutsu. Rozchod!“
[i]„Bylo super!“
„To teda! Zjistil jsem svou podstatu!“

Hinata se po několikadenní misi vracela domů do Listové s naléhavými informace pro Hokageho. Patřila mezi nejváženější ninji v Listové a proto věděla, že Kyuubi patří Listové, nevěděla však, kdo je jeho jinchuurikim. Proto musela vše, co viděla nahlásit Hokagemu, nemohlo být přece možné, aby byl Kyuubi současně v Listová a na místě, kde byla ona na misi.

Orochimaru sa uškrnul: „Tak ja idem, Kakaschi.“
„Počkaj hadík alebo som mala povedať skôr, počkaj slizniak?“ Aoirono mu priložila kunai ku krku.
„Vieš čo Aoi? Ty vždy vieš otravovať v tej najlepšej chvíli. Asi ťa zabijem, lebo ty si schopná sa mi pliesť do života dovtedy, dokedy neumriem.“
„Tak to máš šťastie. Tak proste zomri. A problém je vyriešený. Pozri ty nikomu nebudeš chýbať...“
„Vidím, že zmysel pre humor ti nechýba,“ zavrčal Orochimaru, „ako si vedela, že budem tu?“