Bitevní
„Nevrátim sa? Ešte stále mám čas! Ach, prečo si osud vybral práve mňa?“ hovoril si v mysli Sunohara kráčajúc po širokej prašnej ceste do nekonečnej diaľky smerom do Zeme Ohňa. Do Konohy. Ako vždy mu spoločnosť robil Rami, ktorý sa rozhodol prehovoriť so svojím pánom. Rami nikdy nemal rád ticho. Rád na seba pútal pozornosť ostatných ľudí. A tak začal: „Ako dlho nám ešte potrvá cesta do Listovej, pane?“
„Netuším.“ odvetil Sunohara.
„Nechcete sa vrátiť?“
„Nie!“
„Skutočne?“ zrazu nastalo veľké ticho.
„Pane?“
„Nie.“
Dlho som rozmýšľal nad tým, ako byť silnejší. Odkedy mi dal Itachi jedného zo svojich havranov... Uvažujem nad tým, že by som získal rinnegan. Avšak už nežije nikto, kto by mi povedal, ako na to. Nagato je mŕtvy. Tobiho nerátam. Viem, že tie oči môžem získať.
„No co už.“ Posmutněl blonďák, když si vzpomněl na to, jak to posledně schytal od modrovlasé kunoichi.
„Tak kam máme namířeno?“
„Jashinův průsmyk, Itachi.“ Odpověděl Naruto. A oba zmizly ve tmě.
Jak asi dopadne pátrání legendární dvojice. Najdou Temný Stín a Černý Havran Karin?
Já jsem … Epizoda 13: Rodinné shledání
Dvojice ninjů v černých pláštích, se řítila lesem. Běželi do Jashinova průsmyku, kde se nachází jedna z Orochimarových skrýších. A taky jistá osoba. Karin Uzumaki.
Sakura klečela ve své věznici, celá zmožená a potlučená.
„V téhle pevnosti jsme už zhruba týden a něco. Tanma-sensei je podle příležitosti odváděn někam pryč. Nevím kam, ale vždy, když se vrátí, tak strašně trpí. Kéž bych mu mohla pomoct. Potřebuje pomoc. Je to na něm vidět.“ Pomyslela si Sakura a podívala se do vedlejší věznice. Uprostřed klečel Tanma, bez trička, bez jakéhokoliv vybavení, s okovy na zápěstí. Z hrudi a z břicha mu tekla krev proudem.
Naoki zostal zaskočený. Prečo by mu mal ten starý muž pomáhať.
„Prečo?"
„On to prehnal."
„To nie je dôvod."
„Je to komplikované."
„Máme čas."
„To siaha až do čias pred založením skrytých dedín. Dávno pred narodením Uchihy Madary."
„Ja mám čas."
Starý muž si povzdychol. Palicou buchol o zem. Za ním sa zjavil perfektne vytvarovaný kameň. Sadol si naň.
„Konečně jste přišli! Kde je Akamaru?“ ptal se hned Kiba.
„Vlastně ani nevíme, kvůli Narutovi jsme sem museli vtrhnout bez jakéhokoliv plánu.“
„Sakra!“ zaklel Kiba. Měl o svého bílého přítele strach a neměl z toho vůbec dobrý pocit.
Epizoda 2
Bylo nádherné slunečné ráno. V Konoze se pomalu probouzel život. Obchodníci otevírali své obchody, noční směny se střídaly za ranní a nové genínské týmy začaly trénovat se svými učiteli. Tedy až na jeden. Tým devět.
V jednom z konožských bytů se stále spalo. V jednom pokoji si spokojeně pochrupovala černovlasá kunoichi. Vypadal spokojeně, nejspíš se jí zdál pěkný sen. Ve vedlejším pokoji zase spal modrovlasý ninja. Jenže ten se převracel z jedné strany postele na druhou.
[i]V době míru a poměrného klidu, až na některé z nebezpečnějších misí, měly policejní jednotky Listové vesnice málo práce.
V důsledku tohoto klidu se nesoustředili Uchihové natolik o bezpečnost Listové, jako spíše o výcvik svých dětí a prostě té mladé generace. Chtěli si totiž pojistit, že i když by se něco s nimi stalo, zbude někdo, kdo by chránil Listovou.
Arōn Uchiha, jeden ze šesti synů nejsilnějšího z členů Uchiha klanu, se však stával ostudou celého klanu.
Fúkal ľadový vietor a stromy sa ohýbali pod jeho náporom. Mráz liezol pod kožu. Mraky na tmavej oblohe sa hnali šialenou rýchlosťou. Zastavili sme sa. Už sa nedalo bežať. Pomaly sa začalo stmievať.
„Tu sa utáboríme,“ zavelil Kakashi. Poslúchli sme, „chcelo by to nejaké závetrie, však?“ Poškrabal sa po hlave a aj cez masku bolo vidno, že sa usmial. Mrkol pritom na kapitána Yamata. Ten si povzdychol.
„Mokuton: Shichuka no Jutsu,“ jeho dlaň sa dotkla zeme a z pôdy vyrástol malý dvojposchodový domček.
Hikarin pohľad
Odišli sme od nich a nastalo hrobové ticho. Kebyže okolo letí mucha, určite by ju bolo počuť. Ani jeden sme nevedeli čo povedať. Bolo to až trápne ticho. Proste sme išli do Ichiraku Rámen. Ani sme si neuvedomili, a boli sme pri Ichiraku. Sadli sme si a objednali dva rámeny.
Zrazu Neji povedal: „Ehmm... Ako sa máš?“
„Dobre,“ energicky som mu odpovedala a tým som mu zničila možnosť začať rozhovor. Doniesli nám rámen, popriali sme si dobrú chuť a pustili sa do jedla. Stále bolo ticho.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
„Čože?" divili sa všetci.
Byakugan a u Akatsuki? Nemožné. Sharingany sa síce rozdávajú komu chcú, ale klan Hyuuga si pozorne stráži svoje dedičstvo.
„Choďte!" prikázal Minato, „Ja dám zatiaľ prešetriť Hyuuga klan."
„Rozkaz!"
Celý tím sa rozbehol smerom na západ. Minato toto nečakal ani v najhoršom sne. Že by mali v dedine zradcu? Nechcelo sa mu to veriť. Otočil sa na päte a nasmeroval si to domov. Musí to ísť povedať Kushine. Teraz však prichádza tá najhoršia časť. Ako jej to oznámiť?
„Tím chceš říct, že se celou dobu honí za špatnou osobou? Že celou dobu nenávidí někoho, koho by měl spíš milovat?“ nevěřila vlastním uším Tokime.
„Je to tak lepší… sám jsem si to zvolil,“ opáčil klidně Itachi.
Tím 7, Hatake Kakashi, Haruno Sakura, Uchiha Sasuke a Uzumaki Naruto. Jeden z mála nových tímov. Hokage mu väčšinou dával misie typu D. To už jediné dievča tímu, Haruno Sakura, začalo štvať. Rovnako to začalo štvať aj Uchihu Sasukeho ale ten to nedával najavo tak ako Sakura. Pri každej zadanej D misii frfľala. Až raz, keď ich sensei Kakashi, záhadným spôsobom ukecal Tretieho Hokageho.
Tak tím 7 získal misiu typu C. za úlohu bolo dopraviť architekta do Kirikagure, to jest Mlžná dedina.
Na Konohu opět sedla noc. Ulice potemněly, ale u jednoho domu pořád bylo světlo. Zapálené ohniště.
„Tak už nám konečně povíš, jak je možné, že žiješ, když tě Kiro viděl zemřít?“ Zeptal se Sasuke netrpělivě. Tanma si prohrábl vlasy.
„No tak budiž. Už od doby, co jsem se vyřítil z Konohy, jak dělová koule, jsem se domlouval s Kuramou. Byl to celkem jednoduchý plán, aby Tarik vystrčil svou p***l ze svý nory. Vyjít, to vyšlo. Ale nečekal jsem, že vás to tak vezme.“ Začal Tanma a jal se vyprávět dál.
Skok víry z Tanmova pohledu.
„Tak tedy dobře, přijímáme tvou nabídku a myslím si, že nás podceňuješ.“ ozval se Konohamaru a Moegi jen kývla na souhlas.
Jen počkej, ty vejtaho. Jednoho dne budu hokagem a tak tě musím porazit, jinak se nnemohu Narutovi-neechan rovnat. Probíhalo Konohamarovi hlavou.
Stačí, když tě jednou škrábnu chakra-skalpelem a rozhodím ti nervy nebo poškodím orgány. Nejdřív však použiji sílu, abych si zjistila tvé reflexy a trochu si tě proklepla. Jak si asi silný? To je jedno, s Konohamarem tě dostaneme. Rozmýšlela Moegi.
„Nejdeš?“ sklamane sa spýtal Yoshi.
„Dobre vieš, že takéto akcie ma nijak nelákajú,“ mávol nad tým rukou Naruto.
„Akcie,“ uchechtol sa Yoshi. „Na túto oslavu sa bude spomínať! Ľudia si o nej budú roky rozprávať, šeptom a s úctou budú hovoriť: Mal by si byť rád, že si tam nebol.“
„Zvolil si zvláštnu taktiku ako ma presvedčiť.“
Yoshi si povzdychol. „Bude tam hromada pekných kunoichi. Pripravených sa vrhnúť na konžského ninju číslo jedna,“ pokúsil sa naposledy.
Minarin pohľad
,,Hokage prepáčte, ale čo myslíte tým , že nás chcete dať do tímu?“ Tsunade sa na mňa pozrela podráždeným pohľadom lebo som jej asi skočila do reči.
,,Myslím to tak že vás dve zaradím do tímu. Dúfam , že už chápete,“ Pozrela som na Hikari.
,,Ale-„ Tsunade nás zastavila.
Nezmohla sa na nič. Na vôbec nič. Stále jej stekali slzy po lícach a len matne si uvedomovala, že Sasori ju zasa ťahá k sebe. Uvedomila si to až vtedy, keď sa jej vzdialenosť medzi Keitom a ňou zdala priveľká. Utrela si slzy chrbtom ruky a rozhodla sa. Rozhodla sa, že Keita nezomrel preto, aby ju zajali. Nechcela, aby jeho smrť vyšla nadarmo.
,,Klameš..." zopakovala som v šoku a katanu som trochu povytiahla z jeho tela. Prerívane sa nadýchol.
,,Taká silná a pri tom tak slabá... až je to na zaplakanie." z jeho hrdla sa aj cez ten chrapľavý dych - kedy mu v hrdle klokotala krv, ktorá mu postupne vytekala v tenkých pásikoch z úst - ozval výsmešný smiech. Tak šialený, až sa mi takmer vlasy zježili.
,,Hmmm, ja nie som ta, ktorá tu zomiera." na tvári sa mi objavil úškrn, keď som si uvedomila, že som konečne dosiahla svoj ciel.
Černou masku mám a oko jedno,
druhé půjčené od něho.
Obito se jmenoval, když jako přítel zradil jsem,
tak Rin ztratil jsem.
,,Nepomáhej mi Rin, vezmi mi život!"
,,NE, Kakashi!" ... ,,Tak ho musím vzít já Tobě.
Když bys to udělala žít by jsi mohla,
ale protože jsi s námi nebyla,
tak jsi svůj život zakončila."
,,Chidori!!!" A její krev zdobí mé bledé ruce.
Zakalené oči koukali se na mně. ,,Proč Kakashi?"
,,Rin omlouvám se." ... ,,Přišel jsi na to, jak?"
,,To tě nemusí zajímat."