Bitevní
Tobi aj Nagato ťažko predýchavali. Viedli dlhý, a hlavne únavný boj. Tobi prišiel o oko kvôli Izanagi. Nagato bol zase zranený a krvácal.
Tobi hodil po Nagatovi shurikeny.
„Banshou Tenin."
Nagato len zmenil trajektóriu letu. Tobi sa premiestnil za neho a zaútočil na chrbát niekoľkými kunaimi.
„Shinra Tensei."
Uběhly už dvě hodiny. Neji bloudil v uličkách, nevěděl kde přesně je. Ani netušil, co ho může ještě při pátrání potkat. Šel temnou uličkou, na stěhách byly připevněné svícny. Měl takový pocit, jako by byl hodně blízko něčeho zlého. Po chvilce narazil na jedny polootevřené dveře. Radši ještě nevstoupil, nejdřív svým byakuganem důkladně prohlédl místnost za dveřmi. Nic, žádné známky čakry. Ani živý tvor. Opatrně otevřel dveře, docela zavrzaly. Vstoupil. Uviděl tam postel, stůl, židli a knihovnu se svitky.
Nastalo ticho. Také, že by každému v takejto situácii naskakovala husia koža. Ticho, ktoré nastalo, prerušil dunivý zvuk. Vietor sa zdvihol a začal rozfukovať všetok popol, ktorý ostal z domu.
Nikto nevedel, či má hovoriť, konať, alebo čakať. Bola to hrozná situácia.
Načiahol sa za chrbát a nasadil si kapucňu. Otočil sa a kráčal späť k nám. Keď prechádzal okolo mňa, povedal tak potichu, že som to počula iba ja: „Urob to ešte raz a ja ti sľubujem, že to bude tá posledná vec, čo kedy urobíš.“
Popri Sasukem prešiel tak, že doňho strčil plecom a ani sa neunúval ospravedlniť.
Prišiel na svoje miesto a sadol si. Načiahol sa po tašku a vybral z nej malú knižku. Otvoril ju a začal si čítať.
Nejaký chalan sa priblížil k oknu, že ho zavrie.
Dlouho hledal toto místo a konečně jej našel. Bylo to místo lidem zapovězené, ale on se sem přesto dostal. Možná byl prvním člověkem, co to dokázal možná však také ne. Možná totiž nebyl člověkem. Bývalý Pátý Hokage, který zradil Listovou – Orochimaru se konečně dostal na místo, po kterém tolik toužil a o kterém vždy sníval. Zde konečně mohl získat sílu, o kterou mu vždy šlo.
Madara stál zoči-voči sfére Deva. Tá bola dosť zničená.
„Katon: Goukakyuu no Jutsu."
Deva odskočila do strany. Madara ju nasledoval. Hodil po nej pár kunaiov. Sféra Deva ich odrazila svojou čiernou tyčou.
„Katon: Gouka Mekkyaku."
„Suiton: Suijinheki no Jutsu."
Sféra Deva sa ubránila.
„Shinra Tensei."
Táto vlna mala silu. Aj keď mal Madara aktivované Susanoo, tak ho to odhodilo ďaleko, veľmi daleko.
Pomaly sa pozviechal a ihneď zaútočil.
„Amaterasu."
Tak jsem zpět a začínám svou první sérii. Tak snad to nebude tak zlý. Od Nanny jsem si do povídky vypůjčil jednu položku, tak jí to snad nevadí a popravdě, bez její povídky by mě to nenapadlo.
Opět prosim nějaký komenty.
„Volal jsi mě Naruto?" optal se muž s culíkem trčícím vzhůru jako palma.
Madara sa zastavil, a premeriaval si Itachiho. Potom mu padol zrak na Sasukeho a za ním stojacu dievčinu. Okolo seba vypustil menšie množstvo chakry. Zo zeme okamžite vypučali malé kvietky. Vzduch sa preplnil sladkou vôňou.
Sakura neváhala, a použila jutsu na neutralizovanie možného jedu. Ako však zistila okolo sa tvorili ďalšie, a ďalšie kvietky, z ktorých sa uvoľňovala vôňa.
„Sen´eitajashu."
Oonoki okolo seba vytvoril kamenného golema. Hady nemali žiadny účinok.
„Doton: Doryuudan."
Oonoki hneď ako odrazil útok zrušil golema a zaútočil. Kabuto sa vyhýbal strelám.
„Jinton: Genkai Hakuri no Jutsu."
Oonoki sa objavil sa Kabutom a zaútočil na neho. Na Kabuta išli útoky spredu aj zozadu.
„Kuchiyose: Senjou Rashoumon."
Kabuto sa okamžite po ubránení vyvliekol z kože.
„Doton: Doryuudan."
Oonoki to predpokladal a počkal si na neho. Ale aj Kabuto to čakal a znova sa vyvliekol.
Hidan sledoval jak jeho cíl právě utíká zhatit plány jeho staršímu bratrovi. Chtěl se za ním rozeběhnout, ale cestu mu právě zahradil muž, kterému z rukávů vylézali hadi.
„Pověz,“ promluvil Orochimaru. „když tě pozřu… budu poté taky nesmrtelný?“
„Pojďme to zkusit,“ Hidan vytáhl svitek díky kterému si přivolal kosu s třemi břity.
„Doufám, že mě aspoň trochu pobavíš,“ Sannin začal provádět pečetě.
Varování předem - je to kapku nuda ;)
„Kazekage, vůdce Písečných ninjů, zmizel.“
Místností jakoby projela neexistující ozvěna, kterážto šířící tuto informaci vytvořila v místnosti mrazivě hrobové ticho, neboť každému bylo jasné, co tohle znamená. Sunagakure a Iwagakure nepotřebovali ke krvavému konfliktu mnoho a smutnou vlastností těchto sousedských potyček bývalo to, že plamen těchto bojů se velice snadno rozšíří dál.
Dvere sa otvorili, a dnu vošla žena s maskou ANBU.
Zarazili sme sa. My máme senseiku z ANBU!?
„Uvedomuješ si, čo sa stane, ak budeš takto pokračovať, že?“ Kyuubiho hlas bol tichý.
Neodpovedal, len na ňu ďalej hľadel. Pohľad mu tvrdo opätovala, priestor bojiska medzi nimi bol prázdny. Ninjovia sa krčili v úkrytoch. Zem bola plná horiacich kráterov.
Mierne sa na ňu usmial a ona sa zamračila. Pomaly tasila nádherne zdobenú katanu a prudko ňou mávla jeho smerom. Na čepeli sa zamihotala fialová chakra.
„Prosím, než s tebou začnu,“ Minato nakopl ruku, jenž mu stála v cestě. „odpusť si ty kecy, že mi nikdy neodpustíš.“
„Plán byl nalákat tě do pasti, ale, když jsi přišel sám, tak jsi nám to dost ulehčil,“ procedil Naruto skrz falešný úsměv.
„Nám?“ ukázal Namikaze na mrtvoly.
„Zabiju tě,“ zašeptal syn svému otci.
„Pojď,“ vybídl Minato chlapce.
Naruto bleskově vyskočil a snažil se použít svoje nejsilnější útoky, aby rozhodl hned na začátku. Pěsti vyrážely kupředu smrtící silou doprovázené kombinací kopů.
Lesní pěšinku lemovaly statné stromy, jejichž listí skýtalo chladný stín před spalujícím sluncem. Drobná dívka, zahalená v zeleném plášti, cupitala po zaprášené cestě a kopala do malého černého pytle.
„Víš jak se musím držet?“ zamumlal muž, jenž pomalu kráčel za dívkou. „Je to nesnesitelné.“
Dívka znovu nakopla černý pytlík a na špičce se otočila ke svému ochránci. Hnědé vlasy jí padaly do očí. Semkla své úzké rty do úsměvu a naznačila polibek.
Jedna postava zmizela v lese, zatím co druhá se sesunula k zemi. Zaostřila jsem byakugan a…
"Naruto!" vykřikla jsem. Pohltil mě strach. Rozběhla jsem se tak rychle, že normálně bych na sebe byla pyšná, protože takovou rychlost jsem jen tak nedokázala vyvinout, ale teď…
Nevěřícně na sebe zírali a zároveň i na okolí. Mizuki a Nagato zase nemohli uvěřit tomu, že vidí Naruta dvakrát?
„N-Naruto?“ Zeptala se pro jistotu Mizuki.
Avšak jeden z Narutů se sesunul na zem. Byl to opravdový Naruto na rozdíl od Kuramy, která vypadala snad úplně stejně jako on. Nebo spíše Naruto vypadal jako Kurama.
„Co jsi to udělal?!“ Okřikla Kurama Nagata.
Nagato opravdu nevěděl, která bije, protože si myslel, že mu dává za vinu to, že Naruto omdlel.
„Já? Nic jsem neudělal!“ Hájil se.
Naruto zcela bezmocně přihlížel tomu, jak se jedna mříž Kyuubiho kobky za druhou lámala jako tenký strom vystavený nezměrnému náporu drtivého větru. Otvory v cele byly ale zatím příliš malé na to, aby jimi liška mohla prostrčit hlavu, navíc byl ochranný mechanismus liščího vězení doplňen o čakrovou stěnu, na níž Kyuubiho síla nestačila. Vše bylo jakž takž v pořádku do okamžiku, kdy by došlo k otevření pozlacených mříží.
Kakashi : Blíží se k nám silná chakra, nechci zbytečné potíže, ale pokud jsou to Akatsuki, budeme je muset sledovat. Shino zjistil jejich přesnou polohu, ale prý to nejsou Akatsuki. Dobrá, v tom případě by jsme se od nich měli držet dál. Jenže oni se nás ne a ne pustit. Zastavil jsem. Je hloupost si hrát na honěnou, pokud něco chtějí, tak ať. Shino si stoupl vedle mě.. Před námi se na stromech objevili tři muži. Všichni v černých pláštích. Dva mladší sí nás podezřívavě přeměřovali, ale ten nejstarší se jen mírně pousmál. Mohl by to být?...
„Jak už je to dlouho? Co? … Kakashi,“
