Série
Ještě chvíli čekali, až si všimli pelášejícího Beeho směrem k nim.
„Mami, podívej, onii-chan,“ zvolal vesele Naruto.
Už u nich byl. Jen co se zastavil, schytal od Yugito přímou ránu do nosu.
„Prooooč?“ řval letecky vzdalující se Bee. Naruto dostal výbuch smíchu. Ukázal prstem na Beeho, který se zastavil na šedesáti metrech od Yugito.
„Hehe, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí,“ uchechtl se.
„No počkej, to si vypiješ,“ zařval a rozběhl se za ním.
Obloha sa tak zamračila, že bola takmer čierna. V okolí miesta, kde sa nachádzala skupinka ľudí s armádou väzňov zavládla tma. Jediný zdroj svetla boli blesky, ktoré križovali nebo. Strážcov, ktorí strážili budovu, v ktorej boli zásoby Akatsuki a ktoré mali len tak mimochodom zničiť ninjovia skrývajúci sa v okolitých lesoch, zničiť, zahalila hustá hmla. Strážcovia nevedeli, čo mali robiť. Bolo naozaj divné, že sa zrazu zatiahlo a tá hustá hmla. Akoby to ani nebolo dielo prírody.
Pokud chcete být úspěšný ve sledování vám přidělených cílů, musíte o něm vědět první poslední. Zde to platilo jen na pět procent. Pouze jeden ze čtyř nasazených ninjů vědělo o cíli vše. Nebylo to moc platné, když vás ještě nikdo neposlouchá. Pak mu bylo jasné, že tato akce je od začátku určená k neúspěchu, ba co hůř odsouzená k naprosté katastrofě.
.jpg "images (9).jpg")
Vbehla som ako víchor medzi skaly a zrazu som sa ocitla na púšti. Zastala som a dezorientovane sa rozhliadala dookola. Nemala som ani šajny o tom, kde prebieha boj a kde je severný front. A potom mi došiel ďalší fakt. Keď tam pôjdem budem úplne na nič. Stále mám zablokovaný prívod chakry. Iba čo by som tam zavadzala.
V minulém díle jste vyděli...
„Kurama s ním chce bojovat. Máte vypadnout.“ řekl Naruto.
„Jasně. Pak nás dožeň.“ řekl Minato a ve žluté záři zmizel i s Itachim a doktorem.
Naruto byl sice nejmladší a tudíž i nejméně zkušený, ale pořád to byl elitní ninja, profesionál a byl na něj spoleh. Proto se Minato o svého syna nikdy nebál.
„VRRRR!“ zavrčelo zvíře stojící teď již před Kuramou. Tedy spíš Narutem ovládaného Kuramou.
Na chvíli jakoby se vrátil do dětství. Vzpomněl si na to, jak se Sasukem soupeřili kvůli každé blbosti, na jejich rivalitu. Protože přestože se neustále popichovali a snažili se jeden druhého překonat, byli přáteli. Těmi nejlepšími přáteli.
Ale pak se všechno změnilo. Nikomu ale nemohl zazlívat, co se z Uchihy Sasukeho stalo. A pokud chtěl někoho vinit a potrestat... Těžko mohl od základů zničit shinobi a s nimi i celý jejich kodex.
Osobní vlak do Zvučné patřil jistojistě mezi starší modely a pokud v něm bylo něco udržováno, interiér to rozhodně nebyl. Toho si všímal zejména Kiba Inuzuka, usazený na jednom z potrhaných koženkových sedadel, kterým moc nepřidávalo, že do nich během jízdy zatíná nehty. Kiba byl nervózní a ještě k tomu se začínal nudit.
„Já už to nevydržím!" zavrčel směrem ke svému parťákovi.
Shikamaru se neobtěžoval zvednout hlavu od Zvučného slovníku. „Záchody jsou na chodbě. Značkovat sedadla bys tu neměl."
Keď vstúpili do Piesočnej akadémie, vydali sa ku riaditeľovi. V Tanaris rástla nervozita a to nehovorím o pocite, ktorý sa jej nahnal, keď zaklopali na dvere. Spoza dverí sa vznieslo povzdychnutie a potom pozvanie do vnútra. Za stolom sedel čiernovlasý muž s copom.
Tanaris vyvalila oči: „Shikamaru?!“
TenTen se probudila v nemocnici, kde u ní dlel Mikael.
„TenTen, musím na chvíli odejít, ale až se vrátím, povím ti vše, co potřebuješ znát. Zodpovím každou tvoji otázku.“ Řekl docela nervózní Mikael.
„Myslíš že to může fungovat?"
„Spolehni se!"
„Já ti nevím, nějak mi to nepřipadá správné, naštvat ho hned po ránu..."
„Vždyť nemusíš nic říkat! Jenom mě trochu podpoř... Představ si jeho výraz," Tory se zlomyslně usmála.
„Tak... fajn," povzdychla si neochotně Mira a obě dívky vyšly na chodbu.
Tory se ještě koutkem oka ujistila, že tam její bratr opravdu stojí, a pak už se, zavěšena v Miře, vydala na druhou stranu...
Nedlouho poté se dívka s kratšími černými vlasy sesunula k zemi. Sai v tu chvíli zalapal po dechu a vyskočil na nohy se zděšeným výrazem ve tváři, jenž směřoval k právě ležícímu tělu bez náznaku života.
Kapitola 9.
Minato si hověl v koruně mohutného dubu. Husté listoví jej ukrývalo před případnými zraky nepřátel. Okolo poledne uslyšel tiché šlépěje. Okamžitě zbystřil. Mohlo se jednat o jeho přátele, osamělého lovce nebo nepřítele.
Přesunul se tak, aby měl dobrý přehled po okolí a pečlivě zkoumal les před sebou. Záhy se mu ústa rozšířila do spokojeného úsměvu. Blížili se jeho přátelé. Takže do města se dostali v pohodě. Bych rád věděl, co se dozvěděli.
Kapitola čtvrtá – Setkání s démonem
„Senpai, jaký máte názor?“ optal se Kabuto z korun stromů, když se vedle něj objevila postava jeho nadřízeného.
„Aniž bych to chtěl přiznat, plníme misi, která se možná stane jednou z nejdůležitějších v historii Rootu.“
„Kdo by to byl řekl, že Konoha bude zase mít dva Jinchūriki.“
„Pokud ji dokážeme unést,“ dodal Fū to důležité ‚ale‘.
.jpg "images (8).jpg")
Výsledky vyšetřování
Danzo a Sandaime Hokage seděli v kompletně zapečetěné Hokageho pracovně. Probírali výsledky vyšetřování agentů ROOT.
„Tohle je ještě problémovější, než jsem si myslel. Byl jsem si vědom, že jsi přehlédl několik vyhlášení, které nebyly nejlepší pro vesnici, ale ani já jsem si nemyslel, že jich bylo tolik.“ Řekl Danzo.
Kapitola I – Paní vznešeného rodu
Uplynul měsíc a Sasuke se stále nevracel. Danzovi vojáci pročesali okolí, pátrali ve městech, vyptávali se lidí, ale nenarazili na jedinou stopu. Copak ho pohltila země, přemýšlela Sakura, když zírala ven do zimní tmy z oken své komnaty v paláci, a při pohledu na sníh se jí stáhlo hrdlo. Představila si jeho štíhlé tělo zmrzačené a pohozené v příkopu u cesty, jak se na něj pozvolna snáší vločky. Ve dnech sedávala ve své ložnici napjatá, jestli nezaslechne na chodbě jeho hlas. Naruto ji utěšoval, ale Sakura postupně ztrácela naději. Je pryč, opakovala si, když ležela na lůžku a pokoušela se usnout. Danzo tvrdil, že ho někdo musel unést, že není možné, aby sám dokázal v takové zimě zakrýt po sobě všechny stopy.
Aburame Shino přísahal, že ochrání svůj tým. Za každou cenu. Hyuuga Hinata přísahala, že svůj klan povede vším dobrým i zlým. Za každou cenu. Uchiha Sasuke přísahal, že pomstí svou rodinu. Za každou cenu.
Kapitola II - Ohňostroj
Srpen zasychal jako ustřižená květina, kterou zapomněli vložit do vázy s vodou. Suché horké dny se jeden po druhém řadily do únavného řetězu zaběhnuté rutiny. Hinata vstávala v pět ráno do výhně ložnice s nehybným vzduchem a zalité sluneční září, nahá pod tenkou látkou yukaty vcházela do stinné lázně, kde se nořila pod vodu tak studenou, jak jen bylo možné, dopoledne cvičila v doju spolu s Nejim nebo Hohetoem, dokud si ji nezavolal dědeček do pracovny.
[color=blue] Po veľmi dlhej dobe zase raz pridávam ďalší dielik. Veľmi sa ospravedlňujem za meškanie a dúfam, že moje výtvori nebudú úplná sprostosť 
Tiež upozorňujem, že dieliky budú pribúdať trocha neskôr. Mám toho naozaj veľa a aj keď si veľmi prajem túto FF- ku dopísať a to čo najskôr a popritom čo najlepšie (teda na moju úroveň 
), mám aj iné povinnosti. Sľubujem, že sa jej budem venovať čo najviac ako sa mi bude dať, ale nič nesľubujem. V každom prípade dieliky pribudať budú, len nie tak často ako ste zvyknutý pri iných autoroch.
EPILÓG: Žiť pre tých, ktorých milujeme
Mama zomrela.
Pohreb mala v utorok. Boli na ňom všetci. Nikdy som si nemyslela, že by sa toľko ľudí mohlo stretnúť na jednom mieste a myslieť na rovnakú vec. Bolo to ako kúzlo. A keby v tom čare nebolo toľko smútku a bolesti, mohla by som na ten utorok spomínať s úžasným pocitom.
Lenže ten smútok, tá bolesť tam boli.
U AKATSUKI
„Šéfe! Šéfe!“ Pein zrovna seděl v kanceláři, podřimoval a Sasoriho hlas ho natolik vylekal, že málem spadl ze židle.
„Co se sakra děje, hoří?“
„Ne, ale nemůžeme ji zabít.“
„Koho?“ Sasori ze sebe vyrazil jedním dechem.
„Sabaku no Nami.“
„A to jako proč?“ Zeptal se Pein naštvaně a rozespale. Sasori se klidně opřel o stůl, ale v očích se mu objevil výraz klepny, která oznamuje své přítelkyni nový drb.
„Zjistil jsem, že je těhotná.“ Pein začal nabírat nebezpečně rudou barvu.
