Série

„Shikamaru, myslíš, že to vyjde?“
„Nevíme, kdo to je. Uchiha se silou sharinganu a rinneganu, potomek Uchihy Obita, který měl stejný mangekyou sharingan jako Kakashi a který ovládal Juubiho. Jestli tohle všechno je v jedné osobě, musím přiznat, že jsme nahraný. Ale jsi tu ty, proto všichni budeme bojovat ne?“ usmál se Nara na Hokageho, když stáli na kamenné hlavě čtvrtého. Každým okamžikem očekávali, kdy se u nich objeví člen senzibilů říkající, že Uchiha je již na cestě s příšerným monstrem po boku.

Proč se mi to jen zhnusilo? Fanoušci mi zhnusili můj sen. Je to možné? Jak mohu pokračovat? Parkrát jsem se zkoušel podívat na různé diskuze o Narutovi - a mám chuť se vším praštit. Tolik práce jsem si s tím dal. Kolik hodin jsem u toho proseděl? Kolik tužek jsem zlámal, kolik gum vypotřeboval? Kolikrát jsem měl deprese? Kolikrát mi dělalo problém probudit se do skutečného světa?

Itachi, Nagato aj Naoki sa vydala smerom viac k Trávnatej. Cesta bola čoraz jednotvárnejšia.
„Čo je tu len jedna chodba?"
Naoki ako by privolal čo naozaj nechcel. O pár metrov sa objavila križovatka chodieb. Keď sa pozreli doľava, tak zhruba o pätnásť metrov bola ďalšia. Keď sa pozreli doprava a pred seba, tak to isté.
„Rozdelíme sa?"
„To by bolo moc nebezpečné," odpovedal Itachi na Naokiho otázku.
„Ale takto prejdeme viac."
„Áno. Ale budeme aj zraniteľnejší. Navyše nevieš, čo tu nájdeme."

Gaara udělal několik kroků do středu místnoti. Dealer vstal a jediným zručným trhnutím si uvolnil masku. Z pod látky vystoupil bledý obličej s výraznými lícními kostmi a hadíma očima.
„Orochimaru," vyslovil Gaara předpokládanou skutečnost.
Jmenovaný se usmál: „Vždyť jsi to věděl už dávno." Vydal se k zadní stěně, tvořené stejnoměrnými deskami žíhaného mramoru. Do jedné lehce zatlačil a otevřel se tajný vchod. „Až po tobě."

Rolničkový test

Naruto další ráno viděl, jak Sasuke a Sakura čekali na jejich senseie s prázdnými žaludky. Naruto si sednul kousek opodál, skryt pod stínem stromu si užíval klid. Věděl, že pokud je šance před bitvou něco sníst, je lepší to udělat, aby měl odkud brát energii k boji. A pokud není čas, tak jsou tu energetické tyčinky. Být ninjou vyžadovalo energii, takže Kakashiho ‚rada‘ byl jen další test.

Čekali dvě hodiny, než se Kakashi konečně ukázal. Naruto byl jen rád, že posnídal. Sasuke a Sakura byli očividně hladoví.

„Ha! Našel jsem ji!“ křičel jsem po Sakuře s úsměvem plného života.

V prstech jsem držel bylinku, která by měla být nejlepším kořením na ryby, které budeme za chvíli opékat na ohni. Bylinku jsem držel tak jemně, jako bych se bál, že ji zlomím pouhým silnějším stiskem. Sakura je úžasná, že se vyzná v bylinkách. Pro mě byla každá stejná.

Ráno bolo strašné. Aspoň so Sasukeho pohľadu. Po tom čudnom, až priveľmi živom sne, nespal. Iba bdel. Čakal, že sa naňho vrhne tá bláznivá Sakura, alebo sa znova objavia dve? Sám nevedel. A tie indície, čo mu dala prvá Sakura...Naozaj to nazval indíciami?...tušil, že tie rady, alebo ako to mal nazvať, ho mali k niečomu dostať, čiže svojím divným spôsobom boli indíciami. Čo mali znamenať? Najdôležitejšie veci, ktoré sa počas toho sna dozvedel, i keď bolo diskutabilné či boli vôbec pravdivé, mu nedávali zmysel a to ho miatlo.

Sorine telo dopadlo na zem a neprejavovala žiadne známky života. Z pút na jej rukách sa dymilo, čo bol jediný dôkaz toho, že sa jej to podarilo. Mreže naozaj spôsobili skrat, ale čo na tom záleží, ak je mŕtva a nemôže zrušiť pečate na mrežiach. Keita sa pozeral na jej telo a nemohol uveriť tomu, že jej naozaj dovolil urobiť tú hlúposť. Určite by ho neposlúchla, ale aspoň by sa snažil zachrániť jej život a nie ešte povzbudzovať ju v tomto šialenom nápade. Daisuke mal pravdu. Mali počkať kým nevymyslí niečo bezpečnejšie.

Kisame vyběhl s napřaženou Samehadou. Myuki vyhodila kunaie, které se zastavily o Itachiho shurikeny. Aschika vyběhla vpřed a vyhodila několik kunaiů.
[i]„Myuki!”

Probudily mě paprský slunce které pronikali skrz okno. Rozhlédla jsem se po pokoji, byla jsem v nemocnici. Koukám a vidím další postel na které někdo leží. Ležela tam Hinata. Skrz obvazy jí pořád krváceli rány. Chtěla jsem vstát a ošetřit jí to. Ale pak jsem z jistila že mám jednu nohu. Chtěla jsem tedy zavolat o pomoc ale když jsem otevřela pusu zaboleli mě strašně tváře.Před očima mi prolítla vzpomínka na boj s Narutem. Začala jsem brečet. Z ničeho nic.

Vládca temnôt 13

Stále prekvapene hľadel na Vládcu a nemohol uveriť tomu, čo uvidel. Jeho päsť neprešla skrz neho, on ju zastavil.
„Čo ten prekvapený výraz?“ Opýtal sa Madaru Naru.
„Ako?“ Nezmohol sa na viac Madara.
„Snáď si si nemyslel, že v tomto tele čo máš, poraziť mňa?“ Spýtal sa s úsmevom Naru.
„Ale...“ začal Madara.
„To si zabudol, čo tieto oči dokážu?“ Prerušil ho Naru a druhou rukou si stiahol Kapucňu.

Na dveře se ozvalo zaťukání a Kankurou trochu překvapeně zvednul hlavu. Nečekal návštěvu, vlastně ani nečekal, že by po něm mohl někdo něco chtít. Všechnu práci měl dokončenou.
Kankurou otevřel dveře a trochu překvapeně se podíval bratrovi do očí.
„Co tu vlastně děláš?“ vyhrkl, než ho stihl Gaara pozdravit.
„Chtěl jsi udělat něco, čím by jsme se rozloučili, tak jsem tady.“ odpověděl Kazekage a ustoupil stranou.
Bratr jeho tiché pozvání ven sice pochopil, ale nijak na něj nereagoval.
„Proč?“ zeptal se Kankurou bez výrazu.

Keď Naruto odišiel do kancelárie, aby vybavil potrebné veci, Ayame sa práve vrátila. Hneď sa dala do práce a ja som sa zatvorila v izbe. Spratala som dôkazy o tom, že tu bol ranený Sasuke a vyšla som von z domu. Musím sa s ním porozprávať, vyriešiť to. Nevedela som čo mám robiť. Napadlo ma, či nie je u Naruta. Vedela som, že to bude riskantné, ale musela som ho nájsť. Keď som sa dostala do budovy Hokage, zastala som pred dverami, pretože som počula v Narutovej kancelárii ruch. Bol to Sasuke a Naruto. Zatajila som dych.

Vycházelo slunce. Obloha měla barvu krve.
„ Tady jsem hotová.“ Prohlédla jsem si nebe a poté krajinu, v které dřív stála vesnice.
„Měla bych uklidit ten nepořádek.“ Všude kolem ležela mrtvá bezvládná těla. Zasunula jsem katanu do pouzdra na zádech.
„Kuchiyose no jutsu!“ Složila jsem pečeť a kolem mě začali létat stovky vran. Pokynula jsem rukou a ony se rozletěli ke všem tělům v okolí. Netrvalo dlouho a místo vypadalo jako nedotčený kus přírody. Zamířila jsem směrem k temnému lesu. Nebylo kam spěchat.

„Konečne som tu s tebou. Bola to dlhá cesta.“
„Verím ti. Vojdi, cíť sa tu ako doma!“
„Ďakujem.“
Vošiel som cez dvere a tak konečne dosiahol cieľa. Byt bol priestrannejší než som očakával, s balkónom a posedom.
„Odlož si veci a príď ku mne na balkón.“
„Jasne.“

Hikarin pohľad

„Ahojte. Ako sa máte?“ opýtala som sa Sakury a Minari-chan.
„Dobre,“ odpovedala mi Sakura s úsmevom.
„Mám sa fajn a ty?“ pýtala sa ma Minari-chan.
„Dožívam,“ použila som moju najobľúbenejšiu odpoveď.
„Stalo sa niečo?“ zvedavo sa opýtala Sakura.
„Ani nie. Len som sa musela ospravedlňovať Kiogovi a nebolo mi to dvakrát príjemné.“
„Tak to dopadá keď sa necháš uniesť,“ povedala s menším smiechom Minari-chan.
„Ja už musím ísť. Tak ahojte,“ rozlúčila sa s nami Sakura.

„Tak teď už vážně vypadáš jako Zlatý Orel, lásko.“ Ohodnotila Elika vzhled svého manžela. A měla pravdu. Tanmova nová výzbroj se skládala z dlouhých, bílých rób, na okrajích protkané zlatou barvou. Jako vždy, spodek rób byl roztřepený jako orlí ocas. Na břiše měl svůj slavný kožený opasek s mečem na pravém boku a brašničkou přesunutou víc k levému. Vytvořil si zase druhou skrytou čepel, tentokrát na černém podkladu a menší brnění bylo zlaté. Tak stejně si vylepšil i levou SČ. I jeho boty se nevyhnuly změně.

„Křup! Křup! Křup! Ááá!“ ozvaly se zvuky, při kterých byl Naruto hned na nohách.
To bude lehký protivník. Ani se nedokázal vyhnout mým pastím. Pomyslel si už postavený do bojové pozice.
„Kdo sem dal sakra ty pasti? Copak chtěj, abych se zabil?“ byl slyšet hlas. Pro Naruto velmi známý, ale nemohl si vzpomenout, koho je. Přemýšlel nad všemi Akatsuki. Nikdo z nich takový hlas neměl. Tak kdo?
Z lesa vyběhla postava. Pomalu se blížila. Naruto jí nemohl rozrušením poznat, ale pak mu to došlo.

Večer a ráno u Hinaty:

Uprostřed noci
Nacházíme se v chatě, kde probíhá první noc.