NFFORPG - Konohagakure no Sato

Asai Hachigoro
Tým 6

Asai čekal nějaké námitky, ale ani jeden neměl nic proti. Bral to tedy tak, že budou ochotně spolupracovat.
Jakmile dorazili na cvičiště, chlapec se nejdřív zastavil a celé místo si prohlédl. Nic tam nechybělo. Stromy, keře, volný prostor i řeka všechno to tam bylo. Nic z toho však Asai pro dnešní trenink nepotřeboval. Otočil se na patě čelem vzad a prohlédl si oba chlapce. Po chvíli promluvil.
"Momentálně je mi jedno, jestli umíte pět, deset nebo sto technik. Pokud neprojdete dnešním tréninkem, dokážete mi, že nejste dost dobří na to, abych s vámi postoupil dál. Zjednodušeně řečeno...budete mít tenhle trénink tak dlouho, dokud ho oba nezvládnete. Teprve potom se posuneme dál. A pokud si myslíte, že by mě nebavilo každý den opakovat to samé, jste na omylu. Popravdě řečeno bych se celkem bavil." Asai na chvíli uhnul hlavou a hleděl do země. Poté vzhlédl zpět k chlapcům. "Zadání úkolů zní jednoduše, složte tomu druhému alespoň dva komplimenty." řekl a ďábelsky se usmál. "Nechci však žádné bezduché lichotky, ale skutečné poklony. Jasný?" Asai se rozhlédl. Když si poblíž našel vhodný strom, o který by se mohl opřít, došel k němu, posadil se a zády se přitiskl ke kmenu. "Tak? Začínáme!" houkl na své studenty a zákeřně ale zároveň docela mile se ušklíbl.

Yamanaka Yoi
Tým 14

Yoi zrovna seděl u jednoho ze stromů a opíral se o něj. Odpočíval. Upíjel vodu z láhve, kterou si donesl z domu a ostatním nevěnoval pozornost. Za chvíli by měl pokračovat v tréninku...
Po několika minutách se však něco změnilo. Nejspíš to byly okolní zvuky, které byly doteď pořád stejné. Najednou však zněly jinak. Bez zájmu otočil hlavou na stranu, aby se podíval, co se děje. Zarazil se. Naomi s Hitsugayou tam stáli s nějakým cizím mužem a Yoi nikde neviděl senseie. Svraštil obočí a zvedl se ze země. Pomalým krokem vyrazil k trojici. Nejdřív jen s podezřívavým výrazem kývl cizinci na pozdrav. "Zdravím..." řekl poněkud tiše, jakmile došel až k nim, jakoby se jim nechtěl motat do hovoru. Zdá se, že prošvihl začátek jejich rozhovoru, ale podle poznámek svých kolegů, na které reagoval jen pousmáním, si dal vše dohromady. "Nový sensei?" řekl a s docela milým úsměvem a se zvednutým obočím si muže prohlédl. "Těší mě, jmenuji se Yoi Yamanaka." představil se a mírně se přitom uklonil.

Yamako Kami
Tým 27
Pandí blázinec

Yamako lehce zaškubalo v oku.
"Lei, je ti sakra jasný že nemám žádný techniky na dálku?!!!" Zařvala na ni přes ten rámus. Nebyla to tak docela pravda. Yamako měla techniky na dálku, ale ty teď byly nepoužitelné. Tiše zaklela a vyhodila po jejich sensei alespoň kunai. Vzpomněla si na techniku kterou trénovala s Lingem. Nebyla si jí jistá, ovšem bylo to všechno co mohla na dálku udělat. Možná tak ještě bombardovat jejich senseie vybavením. Musela to zkusit a začala skládat pečetě.

Odoroki Hyuuga
Tým 19

"Jo, dá se říct že vidím, že bych vás měla nakopat a zdrhnout, jelikož ale všichni víme že o nakopání nemůže bejt řeč, mám ten dojem, že mi zbejvá jenom ta druhá možnost." vztekle vyštěkla.
Odoroki se na ně znechuceně ušklíbla.
"To chan si strčte někam. Tváříte se kdovíjací nejste dobráci, a přitom jste měli v plánu mě dotáhnout k tomuhle mizernýmu dědkovi co mi lezl do těla! Ty děcka okolo něj jsou co?! Taky vaše další oběti? Běžně doháníte lidi ke sňatkům, a pak je unášíte a oni jsou vám za to ještě vděční?!" Odoroki byla opravdu naštvaná. Jak mohla být tak hloupá a nechat se tak snadno převézt?!
Znovu o krok ustoupila. Byla připravená okamžitě mezi ně vhodit flashbang a vzít do zaječích při sebemenším náznaku něčeho podezřelého. Což měla v plánu tak či tak.

Homura
Tým 1
Amaguriama obchůdek v Čajové čtvrti
„Co je to s tou holkou?“ stekla Homurovi po hlavě pomyslná kapka, když sledoval Tenshino nadšení z jeho vlasů.
Dívka se poté konečně představila a sdělila mu, že byla přiřazena k němu do týmu.
„Co? Přiřadili tě ke mně do jedničky? To je nějaká blbost ne!?“ zašklebil se shinobi trochu otráveně, ale pak se trošku zarazil, když si představil výrazy jejich nové hokage a Yuhi, a po hlavě mu stekla další pomyslní kapka.
„Ne... Tyhle dvě by se asi nespletly...“ pomyslel si, načež si povzdechl a kopl do sebe zbytek horkého čaje, načež z úst znovu vypustil malý závan páry a přestal se tak rozevlátě opírat o opěradlo židle.
„No tak dobře no! Vítej v týmu... Tady holky sou ukecaný jak špeh z Kiri u výslechu, takže já du. Třeba se ti povede je nějak rozkecat. Zejtra v osm na cvičišti, jasný?“ postavil se Homura s rukama v kapsách, položil na stůl peníze za jejich objednávky plus pár drobných pro Tenshi, kdyby tu chtěli ještě chvíli posedět a ona si něco dát, načež odhrnul modrý kus látky u vchodu a prostě odešel.
Čtveřice osiřela.
Ale ne na dlouho. Hned po tom, co Homura odešel, se v obchůdku objevil muž s dlouhými černými vlasy, svázanými za hlavou do culíku, a levandulovýma očima, kterými přejel lokál, než jimi zakotvil na Midori. Kolem čela měl uvázané bílé obinadlo. Obě dívky s Byakuganem v něm mohli poznat člena Hyuuga klanu.
„Ohayou gozaimasu, Midori-sama. Promiňte, že Vás ruším, ale Váš otec si s Vámi přeje mluvit,“ uklonil se muž zdvořile, když došel k dívkám.
Midori se ve tváři promítl menší výraz překvapení a dívka se na chvilku odmlčela, ale hned na to se podívala po všech třech dívkách a omluvně se jim uklonila.
„Promiňte prosím... Musím jít. Ahoj,“ rozloučila se s nimi, načež odešla.
„Hmm... My s Chairem asi taky pudem. Trénovat! Že jo Chairo?“ vyskočila na nohy Kaoru a zazubila se na psíka, který se mezitím očuchával s Haru od Tenshi, a ten zapáleně zaštěkal.
„Zatím, Kasumi! Čau Tenshi-chan!“ rozloučila se se všemi Kaoru, s Tenshi o něco důvěrněji, když se znali z klanu, a zmizela tak rychle jako se předtím Tenshi přiřítila.

INFO PRO KIKUL A SHO

Můžete si chvilku hrát jen ve dvou, třeba po Facu nebo Skypu, kdybyste chtěli postovat krátký posty, a pak to tam hoďte v hidu
Doražte i na to cvičiště, jak jim Homura řekl. Tam si můžete taky postovat spolu jak dlouho chcete xD Stačí, když mi pak dáte vědět, že ste ready, a já se zas přidám

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Shin Mizukin
tým 26
plácek před domem Kenty Sarutobiho
Shin se zadíval na nabízenou Tokuneho dlaň.Popravdě byl trochu nesvůj,přeci jenom Tokuneho nechal v lese mezi kořeny a místo starostí o něj,si běžel něco dokazovat ke skladu ,u kterého taky ztroskotal.Sice ho odtáhl do bezpečí a zastavil jeho krvácení,ale kdyby nebylo zásahu senseie tak by tam Tokune dělal hnojivo kořenům ještě teď.Nakonec ruku stiskl se slovy "Taky tě rád vidím."Vedle něho se ozvalo zazívání a Shinova pozornost se od Tokuneho ucha odvrátila k neznámému klukovi,který měl vlasy jako rezaté hřebíky.Evidentně přemýšlel nad nesmrtelností chrousta a koukal do oblak."Co je tenhle zač?"Optal se Shin Tokuneho a posunkem ukázal na zrzavce.

Momotani Hideharu
Tým 2
Cvičiště

Hide přešel na svou fintu, jenže rudovláska využila situace a přeskočila ho s tím, že následně vedla kop z otočky. Hideharu byl zrovna v polovině finty, když mu náhle cíl zmizel a přesunul se za něj. Měl tedy jedinou možnost. Z úderu na stehno rozevřel pěst a opřel se s ní o zem. Poté se přes rameno v parakotoulu překulil. V tu chvíli nad ním prosvištěl kop. Hideharu se otočil a zvedl. Nemohl si dovolit dát Adi moc času, jinak byla možnost, aby vytasila zbraně a Hideho šance, porazit ji bez zbytečného zranění by byla procentuálně malá. Proto se jedním skokem přiblížil a pokusil se zasypat rudovlásku ranami, aby ji nedal čas. První rána mířila na ohryzek, druhá na levou tvář. Hide u každé rány učinil úkrok, nebo krok, podle toho, jak se Adi hnula. Snažil se tak udržet těsnou vzdálenost. údery nebyli moc silné, spíše rozptylovací.

Suzume Adi
Tým 2
Cvičiště

Hideharu s navrhnutým tréninkem očividně souhlasil. A pořád ještě nepřestal Adi oslovovat s příponou sama... Dívka jen krátce obrátila oči v sloup. To si piš, že do toho půjdu naplno. Nechci se před tebou schodit!
Adi obvykle útočila jako první, ale nyní si toto privilegium (ačkoliv kdo ví) zvolil její protivník. Adi vůbec nic nevěděla o jeho stylu boje, o tom kolik používá síly, jaké úskoky... A navíc chtěla v rámci co nejefektivnějšího tréninku použít nově nabyté zkušenosti s ovládáním chakry. A tak když proti ní Hide provedl výpad odrazila se za pomocí chakry a přeskočila ho. Jak se ukázalo, bylo to její štěstí, protože chlapec očividně počítal s jejím ústupem. Hned jak Adi dopadla, otočila se a sama vedla proti Hideharuovi kop zhruba do výšky jeho pasu. Ačkoliv po dopadu na zem byl o něco méně stabilní než obvykle.

Momotani Hideharu
Tým 2
Cvičiště

Hideharu pomalu slezl ze stromu a sledoval při tom svou společnici. Jeho výraz se za celou dobu vůbec neměnil. Pomalu došel až k Adi a mírně přikývl. "Souboj Taijutsu je v pořádku. Jdetě do toho naplno prosím, Adi-sama." Pravil a poodstoupil od dívky. Svůj luk odložil stranou, stejně jako šípy. 'Nesmím do toho jít naplno. Rozkaz zněj: Nezpůsob Adi žádnou psychickou ani fyzickou újmu. Půjdu bezezbraní.' "Braňte se!" Oznámil Adi start a přiskočil k Adi, aby zrušil bezpečnou vzdálenost. Očima sledoval ty její a hlídal si svůj dech. První ránu vedl s krokem na těsno k Adi, aby ji donutil ustoupit o krok, na hruď, jenže na poslední chvíli přešel do pokleku a pokusil se pěstí trefit Adino stehno, těsně nad kolenem, aby ji zasáhl ten správný nerv. Tahle finta počítala s oním úkrokem, jinak by vyšla na prázdno. Hideharu potřeboval, aby na pár chvil Adi kulhala. Ochromený cíl byl zranitelnějším cílem. Byl rychlý, ale i tak na to šlo reagovat.

Suzume Adi
Tým 2
Cvičiště

Adi se ze všech sil snažila koncentrovat chakru do nohou. Respektive ne ze všech sil. Tak se o to zřejmě snažil Hide, který v jednom úseku použil příliš mnoho chakry. To však červenovláska neviděla. Měla co dělat, aby se dostala na vršek. A tak až nahoře zjistila, že se jí to přeci jen podařilo o nějakou tu kratičkou vteřinu rychleji než Hideharuovi! Na tváři se jí objevil vítězoslavný úsměv. Který jí poněkud zamrznul na rtech když se ozval na vršek dorazivší Hide. Oslovil Adi jako sama. M-může mi někdo vysvětlit... co je tohle za člověka? Proč mi říká sama?
její protivník se jí dokonce uklonil, tak mu také odpověděla lehkou úklonou. Potom sešla za pomoci chakry o kus níž po kmeni, odrazila se, ve vzduchu udělala salto a dopadla na zem, kde se maličko zakymácela. Ale podařilo se jí to ustát... Sensei se vypravila za Inarim a tak Adi zůstala sama s Hidem. Nicméně museli pokračovat v tréninku. "Co provedeme jako další fázi tréninku? Souboj v taijutsu?" Adi se opět pokusila promluvit ke svému společníkovi jako k normálnímu člověku. I když... byla otázka jak si to vyloží. A taijutsu bylo to první co jí napadlo. Ačkoliv pochybovala, že v něm by se Hidemu též mohla vyrovnat.

Zoologická zahrada

Azrilelka Safí, tým 5, Akaigawa

Procházela se po městě a netvářila se úplně nejmileji. Lidé, které potkala, se jí vyhýbali oklikou. Něco si potichounku pobrukovala, při čemž v hlavě měla úplně jiné myšlenky. Pořád nemohla pochopit, proč odešla Tsuki. Měla chuť se vydat za ní, ale kam? Po pár minutách cesty změnila směr a vrhl se do postranní uličky, pak do další a další, dokud nezačala bloudit. Nějak to neřešila a prostě pokračovala dál. Její kroky se zastavily teprve, když narazila na slepou uličku. Pohlédla na zeď, došla k ní a jen pěstí do ní udeřila, poté se svezla na zem a znova se rozbrečela. Během chvilky brek u stal, stáhla si kapuci více do obličej, nohy skrčila k sobě, objala je a v tichosti tam seděla s očima upřenýma před sebe.

Momotani Hideharu
Tým 2

Hideharu přikývl, když Adi chtěla zavod odstartovat sama. Na tři se připravil k rozběhu, na dva koncentroval chakru do chodinel, na jedna už jen troělivě vyčkal a na start se rozeběhl. Hodeharu vBěhl ke svému stromu a bez problému se dostal na strom. Bohužel, chlapec nebyl zrovna nejskušenější s ovládáním chakry, takže jeho poměr v chodidlech nebyl úplně přesný. Kůra pod jedním chodidlem zapraskala a Hideho to zpomalilo. Poměrem však nebyl až tak vedle, jak by se mohlo zdát a tak mohl v klidu pokračovat v cestě na vrchol. Svou rychlost bohužel stratil již na začátku, takže jen viděl, jak ho rudovláska předbíhá a o celou vteřinu vítězí. Chlapec se postavil na ohlé špičce stromu a hleděl na dívku. Podle Hideho měla být horší, než byl on, ale evidentně se pletl. Byla to přrcijenom kunoichi a od těch nemohl čekat špatné výsledky. "Gratuluji, Adi-sama. Bylo by mi ctí, utkat se s vámi v souboji." Hideharu se mírně uklonil aúplně změnil přístup v chování. Kdo ví, čím to bylo. Možná vítězstvím Adi, které mu dokázalo, že slabá opravdu není, jako Inary, který dokázal, že je jenom slabé děcko.

Suzume Adi
Tým 2
Cvičiště

Ani sensei očividně nevěděla, co se stalo. Jak by taky mohla? Hideharu neříkal nic. Což se dalo čekat. Nicméně Nozomi jim sdělila, že mají pokračovat sami dva v závodu, zatímco ona půjde za Inarim. Adi tedy přikývla na souhlas.
Na Hideho otázku Adi odpověděla stručně. "Jsem připravená. Odstartuju to." Kdyby byla zmínka o odpočívání vyřčena od někoho jiného, červenovláska by jí možná brala jako podceňování jejích schopností. Nicméně když byla pronesena Hideharuovým hlasem bez jakéhokoliv zabarvení, doháněla Adi spíš k šílenství. Budu potřebovat hodně silný nervy na to, abych s tímhle pošukem vydržela v týmu. A jedinej normální člen týmu, když nepočítám sensei, se právě asi zbláznil hrůzou. To to pěkně začíná... Adi však tyto myšlenky rychle zaplašila. Chtěla se soustředit jen na závod. I když se naučila ovládat chakru teprve teď a neměla zas tak velkou šanci na vítězství, nechtěla se rozhodně vzdát.
"Připravit... pozor... teď!" zakřičela a ihned vyrazila na svůj strom. Předpokládala, že Hide ani jednou nespadne. Takže nesmí spadnout ani ona...

Zoologická zahrada

Naoko
Tým 5
Akaigawa

Místností zazněla věta, ktrá uvízla Naoko v hlavě. "Nenechala nás kvůli tobě." Snad, jako by jí viděla zrzka do hlavy. Na takové situace měla fungovat kočičí maska! Jak to mohla Suzume vědět?! Nebo jen odhadovala?! V Naoko začal vřít vstek a pocit prokry, kombinovaný s pocitem úzkosti. Ani trochu ji nepomohlo, že by si připustila, že za nic nemůže. Ještě se to zhoršilo. Dívka se pomalu otočila a pohlédla na Suzume. V jejích očích byla zlost. "Tak jdem..." Tahle možnost odpovèdi byla asi nejlepší. Dalšíma by mohla zrzku urazit a to nevhtěla. Vyběhla tedy hledat Azu do ulic Akaigawy.

Zoologická zahrada

Suzume Tachibana
Sensei týmu 5
Akaigawa
Suzume se musela usmát Naočině reakci. Ta dívka byla pořádně napjatá. Tohle vyskakování z postele ji musela odnaučit. Je sice dobré probudit se včas, ale ne vždy se hodí, aby nepřítel věděl, že jste vzhůru. Azu se probudila velmi pokojne.
„Ránko, holky. Jak se spalo?“ usmála se na obě a upřela pohled na Naoko. Ukusovala ze sucharu. „Za chvilku nám přinesou snídani. Schovej si to na cestu,“ oznámila s povzdychnutím. „Každopádně určitě se ptáte…“
Její řeč přerušila Azu. Zatvářila se naprosto vyděšeně a vykulenýma kukadlama hledala v místnosti. Že by se jí něco zdálo?
Jindy miloučká a stydlivá dívenka nyní předstoupila před svou kolegyni a oznámila jí cosi o odchodu. Suzume zamrkala a následně jí došlo, o čem dívenka mluví. Nestihla nic napítnout. Azu opustila místnost.
„Já se z vás picnu,“ oznámila Suzume a promnula si čelo. „Tak dneska budem zase snídat suchary. Jdem ji najít.“ Všimla si, že Naoko vůbec nic neříká. Snažila se hrát, že jí Azuino obvinění vůbec netrápí, ale zrzka ji znala moc dobře. Přešla k ní, položila jí ruku na rameno a usmála se. „Tsuki odešla s Naotem, protože ji vzal do učení. Chce léčit. Nenechala nás kvůli tobě. Jdeme.“

Zoologická zahrada

Naoko
Tým 5
Akaigawa

Takovouhle reakci od Azri teda Naoko nečekala. Po ztropené scéně a dívčině náhlém útěku, zůstala Naoko skoprněle stát na místě a hleděla za ní. 'Plán vychází dobře..' Pomyslela si dívka a naprosto se jí sevřelo hrdlo. Vždyť za nic nemohla, nebo vážně donutila Tsuki odejít?! Nic takového teda v plánu nebylo. To tedy opravdu ne. Naoko se v jednu chvíli málem vydala za Azu, ale rychle si uvědomila, jakou roli tad hraje. To ona je ta špatná. To ona tuhle bolest musí nést. Sama. Pokusit se pomoct Azu by znamenalo, otevřít se jí a to si Naoko nemohla dovolit. Dívka jen zatla pěsti, odolala pokušení praštit vší silou do zdi a otočila se ke dveřím zády. 'To co dělám, dělám správně. I kdyby odešla kvůli mě, je to jen v jejím zájmu. Já jsem chybu neudělala...ne. ne!' Dívka se usadila a snažila se vyhrát osobní vnitřní boj. Bylo to těžké, ale ona byla silná. Už se poprala s horšíma situacema.

Zoologická zahrada

Azrilelka Safí, tým 5

Ze spánku ji probudilo vrznutí dveří, a tak se podívala, kdo přišel. Sensei nic neřekla, otočila se na Tsuki, jenže ta tam nebyla a ani Naoto, ani jejich věci. Chvíli koukala na místo, kde byla naposledy Tsuki, dokud jí to nedošlo. Vytřeštila oči a stále zírala na to místo. Nechápala, proč odešla, proč jí o tom aspoň nepověděla. Nechala tu Azri s tou novou. Odešel člověk, kterému věřila, že aspoň maličko ji vytáhne z ulity, její morální podpora. Začala ztěžka dýchat. Naoko to bylo úplně šumák. Určitě za to mohla ona, problesklo hnědovlásce hlavou. Vstala a došla k dívce. Postavila se před ní a zvláštně se usmívala.
"Už spokojená? Jedna odešla, druhá taky!" poslední dvě slova na ní zařvala a zdrhla z místnosti, někam do vesnice. Venku se lehce zklidnila a jen se procházela se slzami v očích.

Kagaku Aragi
Tým 27

Celý tým se dojemně scházel, což ho moc nebavilo. Asi mělo nastat nějaké zdvořilostní představování a seznamování mezi skupinkou tří studentů, nehodlal se ho však účasnit. Své jméno již řekl a tím to pro něj končilo. Neviděl v nich totiž nic, čeho by mohl využít ve svůj prospěch.
"Wuua" zívl si, aby tím naznačil, že se s nimi nudí. Podíval se na oblohu a zaujatě jí pozoroval, jevilo se mu to totiž mnohem zajímavěji, než konverzace z jeho týmovými parťáky. Vypadala, že se o ně nezajímá, avšak pozorně poslouchal o čem se baví.
"Zajímavé" pomyslel si nad poznámkou o tom, že jeden druhému zachránil život, takže pravděpodobně dělali i něco zajímavějšího než postávali před domem svého senseie... Kterého se už nemohl dočkat.

Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Amaguriama obchůdek v Čajové čtvrti

Kasumi v klidu seděla a věnovala pozornost Homurovi, když se najednou přiřítilo do čajovny tornádo. Nejdřív myslela, že na čajovnu někdo zaútočil a chce ji zbourat, rychle však přišla na to, že jde jen o jednu malou holku... ..se psem.
Vletěla tam jako namydlený blesk a co víc, podivně se hlásila k jejich týmu. Nakonec aby toho nebylo málo, místo aby to nějak vysvětlila, zdála se víc zaujatá vlasy muže, který vypadal, že ji co nevidět propálí pohledem.
Ta holka byla stejně hlasitá a destruktivní jako Kaoru a Kasumi se ani trochu nelíbilo, že tu prohlašuje, že patří k jejich týmu.
"Začínám mít opravdu v 'oblibě' celej klan Inuzuka," procedila mezi zuby tak, že jí mohla slyšet jen Midori, ale těžko říct, jestli mluvila na ni, nebo sama pro sebe.
Dívala se na to děvče asi stejně pohoršeně jako Homura a čekala, jak se tohle vyřeší, určitě nechtěla v týmu nikoho dalšího jako Kaoru. Přehodila si pokousanou nohu přes tu druhou a sledovala dění.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Zoologická zahrada

Naoko
Tým 5
Akaigawa

Když vrzly dveře, Naoko se obdivuhodnou rychlostí posadila a v ruce třímala připravený Kunai. Evidentně měla opravdu lehké spaní. Očima proletěla místnost, ale když nepostřehla žádné nebezpečí, kunai schovala. Vyskočila z pelechu, sbalila deky a účinně se vyhnula Suzuminu pohledu. Upravila si výstroj, aby byla připravena na cokoliv a pak si toho všimla, nebo spíše, něčeho si nevšimla a to ji zarazilo. Netrvalo dlouho dívka na to přišla. Tsuki a Naoto byli pryč i s věcmi. Tak, Naoto tudy jen procházel, takže to se dalo pochopit a..Tuski byla vlastně divná, takže to nebylo nic nenápadného. Suzume jistě měla přehled, tak co by se do toho ještě pletla ona. Naoko si vytáhla z batohu jeden z posledních tvrdých sucharů bez chuti a zápachu a dala se do snídaně.

Momotani Hideharu
Tým 2

Hide jen hleděl na situaci a neříkal nic. Proč taky, když všechno měla c merku jeho nová majitelka. Její rozkaz zněl, aby dokončili závod a proto Hideharu pohlédl na Adi. 'Dát si pozor na ženské zbraně...' Zaznělo mu hlavou. Popravdě, nikdy nepochopil, co tím jeho tvůrce myslel. Jeho představa byla, že dívky měli zbraně všelijak ozdobené a lesklé, což bylo sice nepraktické, ale jestli to byly ty zbraně, před kterými mu v hlavě znělo varování, neměl proti tomu námitek. Dívky tak přirovnával ke strace, která je taky vysazená na blískavé předměty. "Můžem začít, nebo se potřebuješ rozehřát?" Optal se Hideharu. Přecejen to byla slavší členka se kterou měl spolupracovat. Proto se rozhodl ji chránit. Pořád to byla konožská kunoichi a tak se v důležitosti řadila daleko před něho. Nehledě na to, že on byl stvoře jako zbraň pro ninju.

Nozomi Okazaki
Sensei týmu 2
Severozápadní cvičiště
Nozomi se opřela o kůl. Byla ráda, že také konečně vymysleli něco její žáci a ona si mohla dát oddych. Ta ostražitost kvůli Hideharovi ji unavovala. Vše musel zkazit Inari, kterému už asi nevydržely nervy, a rozběhl se s křikem pryč.
Hnědovláska zmateně zamrkala. „Kdybych věděla, určitě bych vám řekla,“ konstatovala zmateně, načež zavrtěla hlavou. „Vy nikam nepůjdete. Pokračujte v tom vašem závodě. Hideharu, nezpůsob Adi žádnou psychickou ani fyzickou újmu. Já si půjdu promluvit s Inarim,“ dopověděla a vyrazila směrem, kterým utekl její blonďatý student. Za co ji nebožtík Daichi trestal?

Zoologická zahrada

Suzume Tachibana
Sensei týmu 5
Akaigawa
Ráno dívky mohlo probudit zavření dveří. Suzume se odněkud vrátila a protáhla se.
Místnost byla osvětlena jen několika malými paprsky slunce, které pronikaly skrze zatlučené okenice. Vesničané se zvířat opravdu báli, pomyslela si.
V místnosti chyběly dvě osoby, jmenovitě Tsuki a Naoto. Ani jejich věci zde nebyly.

Tím 1

Inuzuka Tenshi
Čajová štvrť, obchod Amaguriama

Dievča neprestávalo s vyvolávaním mena svojho nového učiteľa, pričom Haru-chan po jej boku teraz kráčala s hlavou sklonenou, z úst jej vychádzalo tiché kňučanie, ktoré však Tenshi nevnímala, pretože bola až priveľmi nadšená. Avšak jej nával radosti schladilo náhle zrevanie hľadaného muža. Automaticky nadskočila a jej telom prešla náhla vlna strachu. Otočila sa a pohľad jej spočinul na vlasoch chlapa. Okamžite bol jej strach preč a šťastne sa usmiala, akoby zabudla na to, čoho sa pred chvíľou zľakla.
"Homura-sensei, vy máte úžasné vlasy!" prehlásila v nadšení možno nepochopiteľnom pre ostatných. Haru výstražne zaštekala, načo sa Tenshi vrátila späť do reality.
"Á vlastne..! Som Inuzuka Tenshi, toto je Haru-chan," zvrtla sa a ukázala na svoju utrápenú fenu, "boli sme priradené do vašeho tímu!"
Milo sa na všetkých usmiala a šťastnými očami si prehliadla všetky prítomné osoby. Úžasné, vlastný tím!

Som späť, bojte sa ^_^

Homura
Tým 1
Amaguriama obchůdek v Čajové čtvrti
Homura se opíral o opěradlo židle teď už i loktem, druhou rukou nataženou před sebou svíral stále ještě horký, avšak pomalu chladnoucí čaj na stole a s krapet otráveným výrazem hleděl kamsi před sebe, při čemž občas kmitl očima k mlčícím děvčatům, načež se jeho výraz ještě víc protáhl.
„Ženský...“ zabručel v duchu, když tu ticho Amaguriamy protnulo něčí volání, přesněji řečeno pořvávání.
To se totiž nějaká rudovláska na ulici začala shánět po Homurovi, a aby toho nebylo málo, volala ho s dodatkem „sensei“ a řítila se přímo k nim.
Ohnivci s každým dívčiným krokem a zahulákáním naskakovala na hlavně větší a větší pomyslná žilka.
„CO JE SAKRA!“ utnul rusovlásku vlastním lvím řevem Homura, když dotyčná vpadla až do čajovny, následkem čehož její osazenstvo doslova nadskočilo i se židlemi a jeden pán se začal dusit čajem, ale v nastalém tichu se raději dusil tiše.
„Já sem Homura. A ty seš kdo? A proč mi řikáš sensei!? Svůj tým mam tady,“ zpražil dívku muž pohledem, aby ji trochu zchladil, očekávaje vysvětlení.

Takuya Riko
Past pod laboratoří
„Kuso...!“ procedil Takuya naštvaně skrz zuby, když jeho pěst zasáhla místo psa jen podlahu, do které udělala menší díru. Bestie se totiž včas stáhla a spolu s vůdcem smečky se teď dali do predátorského kroužení kolem své kořisti.
Nad nimi se mezitím strhla pořádná mela, soudě podle toho randálu.
„Krucinál! Co se to tam sakra děje!?“ vzhlédl Takuya ke stropu, načež se ohlédl po svých parťácích a zarazil se. Do oka mu padl Sousukeho trojzubec, na který černovlásek chvilku překvapeně hleděl, načež stočil pohled na bělovláska.
„S timdle to taky umí...?“ pomyslel si Takuya, ale úbytek světla a zvuk tlap kolem nich ho vrátil zpátky do reality.
„Chmpf! Tydle čoklové sou fakt votravný! Oi, Sousuke, Onigiri-!“ tasil černovlásek svůj meč a začal se snažit dvojici šelem ve tmě najít, během čehož oslovil svou parťačku. Tu teď ale místo psů trápila medvídkova poznámka o její váze.
„C-Co sakra blbneš, Onigiri!“ zaječel na svou parťačku černovlásek, když viděl, jak se dívka místo soustředění se na boj chystá jít si pěstovat houbičky do emo koutku.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Naomi Al Tai-ko, tým 14, východní cvičiště

Opírala se o meč a spokojeně s Hitsugayou sledovala trénink nováčka, pobrukovala si vesele, když v tom se stalo něco překvapujícího. Koukala před sebe a nemohla věřit vlastním očím, sensei se prostě rozplynul a najednou...úplně někdo jiný. Pohlédla na Hyugu, ale ten měl úplně stejný výraz jako Naomi. Dívka se vyškrábala na nohy a zkontrolovala místo, kde stál a pořád stál hnědovlásek. Při jejím oslovení se jí rozzářila očka, snad nikdo jí takhle neřekl. Strašně se jí líbilo oslovení Naomi-san, znělo to více vznešeně.
"Hitsugaya, takhle se mluví s dívkami." rejpla si do něho, konečně se mu mohla pomstít.
"To musí být rekord, Yoi." zasmála se a koukla se na nového senseie. Připadal jí celkem sympatický, ale nesměla dát na první dojem.

Hitsugaya Hyuuga-tim 14

Spolu s Naomi dalej sledovali trening, ale to, co sa stalo necakal asi ani jeden z nich. Sensei sa z nicoho nic rozplynul a odrazu sa im predstavoval novy sensei. Hitsugaya len nechapavo pozrel na Naomi s otázkou v ociach, ci videla to iste co on? Pretrel si oci, ale novy snesei tu este stale bol. takze sa mu to nezdalo. Len privrel oci, aprkrat sa nadychol a usporiadal si myslienky. Ked ich otvoril, len prehodil. ,,Yup, spravne...takze..novy sensei??'' a zvedavy si ho prezeral a snazil sa ho odhadnut. Podla toho, ze bol z klanu Nara mu bolo jasne ako bojuje a viac menej tipoval aj jeho povahu. Ale nechcel sa unahlit a tak len cakal na reakciu ostatných. Ked prisiel k timu novy clen naposledy, Naomi bola trosku mimo. tentokrat sa rozhodol davat si pozor na usta aby ju zas nezhodil. A este vacsi sok to musel byt pre Yoia, ktory prave prisiel, ledva sa s nimi zoznamil a v ramci prvého tréningu mal hned nového senseia. ,,Hej, Yoi, jeden den clen timu a uz mas druhého senseia...dobry vykon'' povedal s pobavenim v hlase

POZOR! Spoiler!

POZOR! Spoiler!

Take the Magic: The Gathering 'What Color Are You?' Quiz.

Tím 1

Inuzuka Tenshi
-> Čajová štvrť, obchod Amaguriama

"Arigatou, Hokage-sama!" zasalutovala Tenshi na odpoveď, pričom sa jej takmer cez celú tvár tiahol široký úsmev. Okamžite opustila kanceláriu novopečenej hlavy dediny, a v ani nie nasledujúcich desiatich sekundách už skákala zo strechy na strechu a bez poňatia, čo to vlastne hľadá, začala trieliť priamo pred seba. Haru-chan jej išla v pätách, ale akonáhle si uvedomila skutočnosť, že Tenshi je absolútne stratená a netuší, kade má ísť, zaštekala, aby ju ohlásila. Červenovláska prudko zastavila a opätovala psovi pohľad. Tá slabo zakňučala a začala skákať opačnou stranou - tam, kde sa čajovňa skutočne nachádzala.
"Milujem ťa, Haru-chan." zvýsklo dievča šťastne a nasledovalo červenú guľu chlpov - tak teraz Haru v tej rýchlosti pôsobila. O pár minút už stáli neďaleko malinkého obchodíku a dievča od vzrušenia zatínalo päste a hrýzlo si spodnú peru. Nevydržala ten nával emócií, rozbehla sa priamo ku čajovni a ešte predtým, než vošla dnu, začala vykrikovať nasledovné:
"Homura-senseeeei! Homura-senseeeei!" Nehľadela vôbec nato, že v uliciach boli ľudia.

Tím 14

Nara Shikarou - sensei
-> Východné cvičisko

Povolávací rozkaz od Hokage ho mierne zaskočil. Lepšie povedané, vyslovene mu to skočilo do jeho plánov. Len nedávno sa do Konohy vrátil a chcel si užiť chvíľu zaslúženého voľna, avšak už mu bol zverený tím. Ako sa o taký tím vôbec stará? Nikdy s tým nemal žiadne skúsenosti. Dostať pod krídla tri malé deti ho mierne strašilo. Necítil k tomu odpor, alebo priamo strach, ale rozhodne ho to vyvádzalo z miery. Navyše chcel navštíviť po tých dlhých rokoch starú známu a zistiť, či je to stále to nešikovné malé dievča, ktoré má on zapísané v hlave. Nad spomienkami na tú malú hyperaktívnu ryšavku sa mu kútiky úst mierne nadzdvihli. V podstate ona bola jediný dôvod, prečo sa do dediny vôbec vrátil. Ale dosť myslenia nad tým, teraz je čas venovať sa niečomu inému. Pomalým, pokojným tempom si razil cestu na východné cvičisko, kde si mal prebrať svoj tím. Zvláštne pomyslenie, keďže to jeho tím nebol a v podstate ho len "kradne" niekomu inému.
Hneď, ako prišiel na miesto, bývalý sensei tímu 14 prikývol a v obláčiku dymu zmizol. Takže o tom vedel..
S rozpačitým výrazom si premeral tú trojku.
"Vy musíte byť Yoi, Hitsugaya a Naomi-san,správne? Moje meno je Shikarou Nara a vyzerá to tak, že budem váš nový sensei." prehovoril zvlášť príjemným hlasom (ten hnedovlasý) na svojich nových (a prvých) študentov.

Som späť, bojte sa ^_^

Suzume Adi
Tým 2
Cvičiště

Adi už už chtěla závod odstartovat, když v tom se mezi ní a Inarim objevil v obláčku dýmu Hideharu. Červenovláska reflexně odskočila metr dozadu, připravená zaútočit, když jí ovšem došlo, že ten, koho se lekla, jen jen Hide, spustila ruce, vrátila se na svoje místo a lehce nafoukla tváře. "Mohl bys být trochu něžnější a nezjevovat se jako přízrak..." zabrumlala si Adi pod vousy (jen slovní obrat!). I za jejího krátkého působení v týmu 2 jí totiž bylo jasné, že Hideharu zrovna na narážky ohledně něžnosti bude hluchý. Stromů tu nicméně bylo dost a Adi už se nadechovala, aby tedy zorganizovala nový závod ve třech, jak navrhovala sensei. Ale zarazila jí další nečekaná věc. Inariho výraz se z původního milého úsměvu pomalu změnil. Ve výraz čiré hrůzy. Adi úplně viděla jak se mu klepou kolena. Potom Inari vydal jakési zděšené zaječení, skoro dívčím hlasem, otočil se a během chvilky utekl. Adi s otevřenou pusou a nevěřícným výrazem sledovala jak Inari běží na konec cvičiště. "Počkej! Inariii! Stůj! Co je?" vzpamatovala se na poslední chvíli a zakřičela za chlapcem, ale ten se ani na chviličku nezastavil a běžel šíleným sprintem pryč. To se tak vyděsil Hideharua? To přece není normální reakce! Je to shinobi! Že by měl nějaký psychický problém...? Ale to by sensei tak nenechala. Adi zůstala stát na místě. Od Hideho se zřejmě žádné odpovědi nedočká, ale sensei by měla něco vědět. Nebo něco udělat. Přece není možné, aby jí studenti během tréninku panicky utíkali pryč z cvičiště. Adi tedy zanechala Hideharua stát u stromů a sama se rozběhla za Nozomi. "Sensei... Co se tady do háje stalo? Neměli bychom... Inariho chytit?"

Hiroko Satsuma
Jedenáctá hokage
Yuhi Shinzare
Zástupkyně hokage
Radnice
„Dámy?“ zopakovala s povytáhnutím obočí a pokrčila rameny. Chlapec odešel a ozvalo se další zaklepání. „Yuhi, pošli prosím někoho, aby Ryuuseie sledoval. A ať si dává pozor, Koharu je senzibilka. Dále?“
Do kanceláře vešla rudovlasá dívenka s obrovitým psem. Yuhi ještě vytáhla nějaké složky, rozloučila se a odešla. „Takže Tenshi?“ optala se Hiroko, snad aby dala najevo, že dívku neignoruje. Po očku nahlédla na nadpisy v dokumentaci. Rudovláska zapomněla zmínit, proč přišla, ale vzhledem k tomu, že její jméno stálo na jedné ze složek, nebylo třeba se ptát. „Tvůj tým je,“ načala a povytáhla obočí. Chudák dívka. „Tým 1 pod vedením Homury. Momentálně jsou ve vesnici. Jsem si vědoma toho, že po cestě sem jsem zahlédla nějakého obchodníka, který… řekněme… Věděl, že tvůj tým se nachází v Čajové čtvrti v obchodě Amaguriama. Hodně štěstí.“

Onigiri Ueda
Tým 11
Podzemí
‚Porazila jsem ho!‘ prolétlo dívce hlavou, jenže dřív, než stihla vrátit meč do pochvy, zavalilo ji mrtvé tělo.
„Uh!“ vypadlo z dívky, jak narazila do země. Pes byl velký a hlavně hrozně těžký a dívka pod ním uvízla. Zapřela se do něj rukama a zabrala. „Je moc těžký,“ zaúpěla. „Medvídku-san, spíš než mě, mohl byste se nějak zapřít do toho psa? Jinak mi utrhnete nohy.“ Milovník medu se poté nechal slyšet, že je tmavovláska tlustá a Onigiri přestala v jakémkoliv snažení. „T-tlustá?“ dotázala se smutně. „Jsem tlustá?“ zopakovala.

Tím 1

Inuzuka Tenshi
Smer budova Hokage

Jej nadšenie sa momentálne nedalo popísať slovami. Lietala po celej Konohe, v rukách zvierala vysvedčenie o úspešne zloženej skúške a neustále si pokrikovala rôzne víťazoslávne zvolania, čím samozrejme upútavala pozornosť takmer celej Konohy. Červeno-čierno-biely pes bežiaci po jej boku mal sklonenú hlavu, akoby sa za svoju partnerku v eufórií hanbila.
"Haaaru-chaaaan! Haaaru-chaaaan!" obrátila teraz pozornosť smerom k spomínanej fene a počas behu na ňu skočila a objala ju. Haru prudko zastavila, vďaka čomu Tenshi vyletela o dobrý meter ďalej, ale šikovne dopad ustala a zazubila sa ako slniečko. Haru zúfalo zakňučala.
"Hai, hai, viem, že máme isť za Hokage-sama, ale keď mne sa chce behať! Skákať! Tancovať! Žiť!" znovu sa hlasno rozosmiala, ale keď uvidela prižmúreny pohľad svojej parťáčky, hlasno si odkašľala a prikývla na znak súhlasu, snažiac sa tváriť múdro. Zmenila smer svojej cesty a tentokrát sa rozutekala priamo k budove Hokage. Skákala po strechách budov, červené vlasy viali za ňou a Haru so spokojným pohľadom nasledovala jej velenie.
Týmto tempom o pár sekúnd stáli pred dverami. Tenshi sa nadšene pozrela smerom k Haru, v očiach jej svietili dva ohníky.
"Konečne.. Je to tu!" zaradovala sa, zaťala v ruku päsť a hlasno zabúchala na dvere. Po odpovedi vošla dovnútra a zazubila sa na ženu sediacu za stolom.
"Inuzuka Tenshi a Haru-chan hlásia svoj príchod!"

Som späť, bojte sa ^_^

Shin Sarutobi (Tým 6)

Na poznámku o chladu a odměřenosti nijak nereagoval, nebylo tu nic, co by chtěl vysvětlovat. Raději si vyslechl plány a vydal se spolu s ostatními k místu, oslovení "špunti" se mu ani trochu nelíbilo. Z toho co na ně jejich nový sensei chystal určitě neměl dobrý pocit, byl si skoro jistý, že si je bude chtít vyzkoušet a dá jim co pro to.
Jeho plán byl naprosto opačný od toho Asajakeho, jestli na ně něco chystá, dá do toho všechno, aby ukázal, že to, že je teprve krátce z akademie neznamená, že hodlá zůstávat nějak pozadu, naopak proto, že byl v týmu s Asajakem, který byl mnohem zkušenější, nutilo ho to se o to víc snažit a zlepšovat svoje dovednosti, trénink a povinnosti ninji bral na svůj věk velmi vážně.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Tým 11 a Doktor Smrt

Onigiri čistou ranou sundala bestii, která na ni útočila.
"Dobrá rána!" Prohlásil medvídek a seskočil dívce ze zad. Obrovitá šelma sice již byla mrtvá, ale tělo mělo stále hybnou sílu a povalilo Onigiri na zem.
Většina plamenů vyhasla a viditelnost se rapidně zhoršila.
Takuya se ohnal svojí technikou, trefil však jen podlahu. Pes se totiž stáhl, jak uslyšel mladíka křičet. Evidentně byl mnohem inteligentnější než obyčejní psi běhající po Listové.
Stejné to bylo na Sousukeho straně. Vůdce smečky nezaútočil, když došlo na představení Sousukeho trojzubce.
Dvakrát zaštěkal. Kdo poté pozorně naslouchal mohl poznat, že je poslední dvě zbývající bestie obíhají v kruhu.
Nad nimi v laboratoři se začaly ozývat rány, jako by někdo demoloval veškeré zařízení a dost možná celý komplex.
"Vypadá to, že se Kumaru fakt naštval!" Prohlásil Medvídek a začal tahat Onigiri z pod obřího těla šelmy.
"Sakra jsi nějaká tlustá! Tak polez!"

Ren Kurogami
Prostranství za skleníkem
Chvilku to vypadalo, že udělá Renova kapela ze souboje se senseiem menší párty, ale Lei se naštěstí včas probrala a využila rozptýlení k útoku na Shuichiho, které přišlo v podobě bleskové pandy, která nejprve prokličkovala mezi zvířecími muzikanty a roztleskávačkami, načež se vrhla po jouninovi.
Ren, který až doposud zapáleně hrál a povzbuzoval své kolegyně, teď jen zkoprněle stál a civěl na dívčinu techniku jako na zjevení.
„S-...“ hlesl hnědovlásek tiše, „SUGOOOOI~!“ rozzářil se Ren jako sluníčko v pravé poledne, když spatřil techniku Lei. Něco takového vážně ještě nikdy neviděl!

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!