Humor
Kapitola tretia: Starý priateľ
Naruto sa prechádzal po Konohe. Dnes strávil pol dňa tréningom a teraz si chcel ísť dať Ramen. No ako tak kráčal jednou uličkou, začul ženské hlasy.
„Áno, videla som ho. Je to isté, musí to byť.....“ ďalšie slová mu však unikli. Prekvapene zastal a započúval sa do dievčenského rozhovoru.
„Ten znak čo mal na chrbte.“
„Aj keď ich klan bol vyvraždený. No musel to byť Uchiha!“
Naruto od prekvapenia pootvoril ústa. Rýchlo sa vybral ku dievčatám s desivým výrazom v tvári.
Byl krásný slunečný den. Pein prohlásil, že dnes budou mít všichni z Akatsuki volno, aby si odpočinuli po náročných pokusech o chycení Bijuu. Když to všem ohlásil, tak spolu s Konan odešel domů a všichni ostatní se rozutekli užívat si den volna.
,,Umění je výbuch! ... KATSU!" zakřičel Deidara a vyhodil do povětří stádo pasoucích se oveček.
,,Ááááá!" ozvalo se náhle za Deidarou.
,,Tobi, co to zas, sakra, děláš?!" zeptal se naštvaně Deidara a podíval se na plačícího Tobiho.
„Ha! Tady jsi! Našel jsem tě!“ zajásal Gai.
S Kakashim to ani nehnulo, dál upřeně zíral do své oblíbené knihy.
„Tak co to bude?“ vyzvídal energický chlápek v zeleném úboru, „Jsem připraven na všechno, můžeme hned začít!“
„Tady jsme se ale setkat neměli,“ promluvil konečně jeho začtený rival, „sraz je přece …“
„Minato-sensei! Kushina zmizela!“ vzbudila Minata Rin.
„Cože? A kdy?“ rychle se probral.
„Právě mě vzbudil Obito na výměnu hlídek. Náš stan byl rozházený a Kushina nikde.“
„A Obito nic neviděl? Měl přece hlídku!“ naštval se.
„Sice něco slyšel u našeho stanu, tak ho obešel a podíval se dovnitř, ale nic neviděl.“
„Minato-sensei! Rin! Rychle, pojďte ven!“ zavolal na ně Obito.
„Co se děje,“ vylezli ven.
„Kushinin tygr!“ ukázal před sebe.
„Dotoro!“ nechápal Minato.
Když Naruto a Sasuke přišli domů, udělali úplně to samé. Odhodili batohy – teda jen Naruto, Sasuke ho normálně položil a začali se balit. Vytahovali ze skříně oblečení a dávali si ho do cestovních tašek. Také si vzali několik párů bot a šli hledat své spacáky a karimatky. Naruto je našel pod postelí a Sasuke ve skříni. Nakonec se snažili všechno narvat do tašky. Konečně se jim to povedlo, ale taška byla nakonec skoro plná. Narutovi se tam ještě povedlo narvat nějaké instantní rameny, které měl ve skříňce v kuchyni.
Dějství druhé
Část první
Ganen a Hari netrpělivě přešlapují na cvičišti, zatímco Taki leží opřený o jeden z kůlů.
Po chvíli se Ganen a Hari skoro srazí.
G: Kde proboha je? Nemohla by alespoň přijít včas?
H: (Ironicky) Asi se pro nás dělá krásnou, a tak jí to trvá trochu déle.
Vzácně se na sebe usmějí.
G: Pro nás? A krásnou? Moc si věříš Hari. Navíc nechápu, jak by se chtěla udělat krásnou.
Hariho úsměv opadá.
V kanceláři Hokage bylo řádně narváno. Přestože chyběl stůl a jedna stěna, množství lidí, kteří si přišlo poslechnout Ikusovu historii, způsobilo, že v místnosti nebylo k hnutí. To však nemělo dlouhého trvání. Poté, co Hokage zjistila, že se už do své kanceláře prostě nevleze, propadla amoku a vyházela všechny zvědavce z různých hospod a restaurací, kteří ještě stále nevzdali konkurenční boj s Ichiraku Ramen.
Ostuda mě provázela ještě několik dní. Když už o mně přestali kolovat drby, mohl jsem zase snít o tom, že ze mě bude borec „na entou“. Můj plán byl jednoduchý a přesto tak geniální. Jednou o přestávce jsem zašel na kus řeči k panu Dokonalému pro radu. Sasuke dělal, že neví kdo jsem, ale po pár výhružkách nakonec kápnul božskou.
„Tož, Sasuke, ty mi trochu pomůžeš s mou reputací a já na oplátku neprásknu, že se schováváš tady. Cajk?“
„Pšššš!“
„Nu jo pořád. Vždyť nás nikdo neslyší.“
„Tak co, už ho přivedeš?“ vyzvídali Kašpar s Melicharem.
„Bohužel, je nemocný,“ nepřekvapil je Baltazar.
„Měl by jíst víc vitamínů,“ navrhl Kašpar, „protože ta jeho imunita za nic nestojí.“
„Nebo se víc modlit,“ přisadil si Melichar.
„S imunitou má problémy,“ potvrdil Baltazar, „já bych dokonce tipoval, že by mohl mít klidně AIDS. Když totiž provádí ty své náboženské obřady, tak řízne nějakého dobrovolníka a pak tu čepel celý v extázi olizuje.“
„A čo tá tvoja vyhrážka pred 10 minútami?“
Nemohol si to odpustiť. On proste musí zapárať.
„Beriem ju späť.“ odpovedala som rýchlo.
„Dobre.“
Rýchlo som so ľahla k nemu a tvár som zaborila do jeho trička. Konečne teplo.
„Ďakujem.“ povedala som po tichu a zaspala som.
Celý zvyšok noci som spala pokojne. Ráno som sa zobudila a Sasuke ešte spal. Ešte stále som bola pri ňom. Trochu som sa odtiahla a pozerala do jeho tváre. Na líci mu svietila modrina, ktorú včera schytal od Miki. Natiahla som ruku a pohladkala ho po líci.
Postavy
Ino: Ino je mladá kunoichi z Listové. Dlouhovlasá blondýna, oblečená v přiléhavém fialovém kompletu odhalujícím jak její dlouhé nohy, tak i velkou část břicha.
Shikamaru: Mladý ninja z Listové. Má nahoru vyčesaný ohon s černých vlasů. Nosí zelenou vojenskou vestu a černé kalhoty a tričko s dlouhým rukávem. Také má neustále v puse cigaretu.
Chouji: Obtloustlý ninja z Listové. Má velkou hřívu z hnědých vlasů a oblečen je do červeného kompletu s železnými chrániči.
„NARUTÓ !!“
„Co?! Co se děje? Útočej na Konohu?!“
„Ne ty idiote! Máš narozeniny.“ zasmála se Sakura a vytáhla Naruta z postele. „Je desátého! Tak se prober a ať si za chvíli na akademii. Mám pro tebe dárek.“
Naruto se teprve probíral z mrákot. Kouknul se na hodiny a tam bylo teprve půl páté ráno.
Aneb i ty můžeš rozhodnout, kam příběh povede...
Po temné lesní cestě pospíchaly dvě bizardní postavy. Rozjařený, majestátně vypadající muž, který poskakoval na svých sandálech geta v podivném tanečku až se mu bělostné kadeře málem zamotávaly do větví okolních stromů a menší chlapec, jenž naštvaně rázoval vpřed a snažil se budit dojem, že ten blázen k němu nepatří.
„Už toho nech, Ero-sennin, a utři si konečně ty sliny!“ Nevydržel to a obořil se na tanečníka.
Hidan přislíbil, že se jisté místnosti bude do večera vyhýbat a raději ani nezjišťoval důvod Deidarova jednání.
Mistr výbuchů už si mnul ruce, jak mu to všechno dobře vychází. Sasori se mezitím psychicky připravoval na večer, který měl strávit s Peinem, Konan, a také s Marcusem a nyní mu na starost přibyla i psí smečka. Docela ho překvapilo, když mu Deidara oznámil úspěch, což Hidan dokonce i nevrle potrvdil.
Kdybyste se ho zeptali před několika lety, co považuje za ideální ženu, odpověděl by Shikamaru (za předpokladu, že by se s odpovědí vůbec namáhal), že je mu to vlastně docela jedno, ale neprotestoval by, kdyby se jednalo o ženu naprosto průměrnou. Odůvodnil by to tím, že teprve v průměru jsou všechny lidské vlastnosti dokonale vyváženy. Žena příliš krásná by vyvolávala zbytečné reakce, žena příliš ošklivá by pro změnu nevyvolávala reakce žádné.
Bylo nádherné, slunečné odpoledne. Poklidnou krajinu lesa narušovaly jen dvě postavy, sedící na břehu řeky.
„… rozumíš Kakashi?“ říkal právě Namiko.
„Jo. To by mohlo bejt zajímavý,“ odpověděl zadumaně.
„Ok! Katon: Yōso bunshin no jutsu!“ vyslovil, chviličku se soustředil a znovu: „Suiton: Yōso bunshin no jutsu!“
Takhle to provedl ještě dvakrát, akorát místo „Katon“ a „Suiton“ bylo „Fuuton“ a „Doton“.
Dny se střídaly jak na běžícím pásu a všechny z nich byly až na pár menších detailů celkem totožné. Ráno nikdy nestíhala do práce a domů přišla tak unavená, že se vždy rovnou skácela do postele. Jen asi dvakrát ji ti její úchvatní dva kamarádi vytáhli chlastat…
Co se týče práce, polepšila si. Sice ještě pořád myla nádobí, ale její šéf jí milosrdně přenechal i škrábání mrkve.
Predstavte si ten najvzdialenejší a bohom najzabudnutejší končiar krajiny. Zelená krajina, ktorej obyvatelia majú plno tajomstiev. Nedodržané sľuby, nevyrovnané účty, nevyznané lásky. Tento kraj sa zmenil na pustinu, ktorú len niektorí ocenia. Pod zelenou pokrývkou sa skrývajú bezsenné noci a premárnené životy. Toto mesto sa nazýva Sasketown. Nachádza sa na polceste medzi Gaar City, ktoré niektorí volajú aj "Gore City" a Kakashingtonom. Je to jedno z najpustejších miest, ktoré som vôbec navštívil.
Všichni určitě máte představu o tom, jak by to vypadalo, kdyby Kyuubi nezaútočil na konohu nebo kdyby alespoň Narutovi rodiče přežili. O spokojené a šťastné rodince. Ale co když ne?
Z Naruta, kvůli přemýře rodičovské lásky vyrostl nepředstavitelný rozmazlenec. A už ani nový hokage, kterému Minato předal funkci, toho začínal mít dost.
„Minato-san, takhle to už dál nejde!“ rozčiloval se vůdce vesnice už potisícé.
„Naruto se zlepší, slibuji,“ snažil se Yondaime svého syna zastat.
