Dobrodružství

Teď jí konečně uvidí … po tak dlouhém čase. Vůbec mu nevadí že leje jako z konve. Pospíchá, jako kdyby mu za zádama hořelo. Už vidí bránu. Seskočí na ulici a už jde pomalu pěšky. Čím víc se přibližuje, tím víc je natěšený. Poté spatří dvě postavy stojící u hlavní stráže …………………..

4. Setkání s přáteli

„Tak se tu mějte. Musíme už jít. Máme za sebou dlouhou cestu,“ vymluvil se Jiraiya. Rozloučili se a zamířili do středu vesnice.

Tichá hrozba - 3.díl
Tentokrát tento díl ppíšu já

,,Nějaká unavená, nezdá se ti?" Rýpnul si Sasuke, když jsem se namáhavě došourala do hlavní místnosti.
,,Počkej až nebudu tak grogy a budeš mít, co dělat s mojí pěstí, co vyčistí vzduch a pošle tě na okružní let." Odesknu a unaveně odpadnu do nějakého křesla. Sasuke s podepřenou hlavou zvedl jedno obočí a na tváři se mu mihl nadřazený úsměv.
,,To bych se na to podíval." Řekl nakonec, ale oba jsme věděli, že chtěl ještě něco dodat.

Druhý díl...tentokrát od Hinaty-sempai nebo-li Zuzky =D

"Už jsou to 4 roky, co jsem od něj utekla." pomyslela jsem si zasněně. Protáhla jsem se a lehla jsem i k ohni. Zadívala jsem se na oblohu jako každý večer a přemýšlela jsem o své budoucnosti.
"Mám se tam vrátit?" přemítala jsem na hlas.
"Možná se tam vrátím ale až vykonám pomstu!" rozhodla jsem se nakonec a pokusila jsem se usnout.
............
Když jsem se ráno probudila oheň byl vyhaslí ale okolo mě bylo všude ticho.

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - anime Naruto - díl - 20 - 21

Už je to pár týdnů, co cvičenci Kakashiho senseie, Sakura, Naruto a Sasuke, odešli plnit misi do Vlnkové země. Podle zpráv, které jsem o té výpravě měla, doprovázeli domů stavitele mostu Tazunu, který si vyžádal ochranu.

Najednou jsme uslyšely uřvaný hlas, jak ječí na celý les : „Tak jsme vás našli, Dattebayo!
Leknutím jsme nadskočili všichni.
,,Naruto! Ty baka zabakovanej! Musíš tak řvát?! My bychom si tě všimli, i kdybys to řekl normálně!“ vyletěla jsem.
Naruto mě vesele ignoroval, včetně mé žádosti o snížení volume a vyřvával dál.
,,Sasuukeeee! Přivedu tě zpátky do Konohy!“
,,Tak jo.“ Odpověděl mu Sasuke.

„Opravdu nechceš jít s nimi, Kushino?“
„Proč, prosím tě? Uvidíme, jak to Naruto zvládne.“

„Zase ty?“ křiknul muž, opřený o zeď u brány do Konohy.
„Taky tě rád vidím, Shikamaru.“ opáčil jen Naruto.
„To jdeme do Suny jen my dva?“ zeptal se Shikamaru a jeho společník jen pokrčil rameny.
„Doufám, že se nechystáš vyrazit beze mě, Naruto-kun.“ zaznělo jim za zády. Když se otočili, neviděli nikoho jiného než -
„Lee! Takže ty jdeš s námi?“ zeptal se Naruto.

Náhle se objevila jinde.
"Stínové klony...." Pousmála se. " Takže nic nezkoušejte a nic se nestane, jen mi prosím dejte toho psa..!"
"Na to zapomeň!" okřikl jí Kiba.
"Dobrá..."Řekla žena. "Vezmu si ho sama..."
---
"Tak jdem na to.. Stínové klonové jutsu!" Vykřikl Naruto a kolem něj se objevilo deset klonů.
"Deare..! Zabíj ho a dostaneš papání..." Poručila žena a její největší,nejzkušenější a nejvíc sympatický vlk zaůtočil.

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - anime Naruto - díl - 6

„Tohle už se mi nikdy nesmí stát!“ V bezpečí svého pokoje jsem prudce oddechovala. Měla jsem po těle spoustu škrábanců, ale na to jsem byla zvyklá. Usadila jsem se na koberec, ruce zkřížila na prsou a dotkla se předloktí. Bylo to mé dědictví, kekkei genkai, léčivé jutsu. Nechtěla jsem, aby mě někdo viděl poraněnou, i když jde jen o nepatrné šrámy.

Konečně jsem se dohrabala k tomu,abych sepsala další díl.Omlouvám se všem,kteří museli tak dlouho čekat .
P.S.:Skoro na konci příběhu je úryvek rozdělen na dvě barvy – Modrou a Fialovou –
Modrá:Řeč otce Nanami.
Fialová:Řeč matky Nanami.

Díl 9. - Vzpomínky na minulost

Měsíc se pomalu začal střídat se Sluncem.Sluneční paprsky začaly pronikat i do Akademie.Jediného,koho to pobudilo,bylo naše největší ranní ptáče z Konohy-Lee.Začal křičet něco ve stylu:

Slunce už se začalo ukládat k spánku, jen jeho poslední hřejivé paprsky pronikaly skrz koruny stromů a zalévaly tak svou září kousíčky staré cesty. Ta cesta působila dojmem, že po ní již dlouhá léta nikdo nešel, dříve bývala nejspíše široká, aby na ní mohlo jít více lidí vedle sebe, časem však začala zarůstat trávou, plevelem a kořeny z okolních stromů.

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - anime Naruto - díl - 6

Sedmý tým úspěšně prošel náročnou zkouškou a všichni jeho tři členové se stali Geniny. Nyní mohli i oni plnit své mise. Lianna je při plnění těch svých často potkávala, zatím ji však nikdo nespatřil. Že se blíží tato skupina, poznala snadno. Chlapec s rozcuchanými blonďatými vlasy a zářivýma modrýma očima, s čelenkou pyšně posazenou uprostřed čela, na sebe vždycky nějak upozornil. Dívka z jeho týmu ho oslovovala Naruto, ten černooký kluk mu většinou jen nevybíravě nadával.

„Tak jsme tady.“ oddychl si Ichigo a vstoupili do rušné vesnice.
„Nečekala jsem, že to tu bude pěkné. Tady to prostě jede. Jdeme řádit!“ celá zářila Sakika.
„Hou, hou, brzdi,“ krotil ji Sakumo, „nejsme tady za zábavou, ale abychom si odpočinuli. Takže si půjdeme najít nějaký nocleh a o půlnoci znovu vyrážíme.“
„To je nuda, ale co se dá dělat, musíme zachránit svět. No teda aspoň naši zemi vesnici. Tak ať nehledáme dlouho.“

„Buch…buch.“ 2 rány na okno probudili Anshina z poklidného spaní. Genin ještě rozespalýma očima pohlédl na hodiny visící naproti jeho posteli.
„5.“ Povzdechl si a přišel k oknu. Pod ním stála s úsměvem od ucha k uchu Niki.
„Co potřebuješ?“ Zeptal se rozespale.
„Trénovat.“ Vyhrkla.
„Je 5 hodin.“ Řekl a promžoural si oči. „Hele, tak v 8 na tréninkovým hřišti.“ Řekl, ani nepočkal na odpověď a zalezl zpět do postele. Niki jen vesele přikývla a šla bůh ví kam.

Part I.

Môj pane!
Každý okamžik!
Každý krok!
Každú ranu!
Dostávam hrdo za Vás!

Zasnívané detské oči v noci,
príbeh v mysli vyprávača.
Šeptá slová, ktoré blúdia ku hviezdam.
Približujú sa skutočnosti, zraku osamelého srdca.
"Budem s tebou! Pôjdem za tebou aj do Pekla!"
Ohnivé nebo, je môj osud!

Môj pane!
Každý okamžik!
Každý krok!
Každú ranu!
Dostávam hrdo za Vás!

Len jeden jediný ho skutočne poznal.
V augustovom nebi s decembrovým chladom,
môžeš počúvať jeho volanie, volanie hrdosti, svet, ktorý sa prebúdza.

Prvé stretnutie

Za svitania šiesteho dňa stála skupinka troch ľudí pred bránou Konohy. Bol tam starec nazývaný lord Shizuka a dve mladé dievčatá. Jedna mala približne 14, čierne vlasy a krutý pohľad. Volala sa Itai Naku. Druhá asi tak 18, dlhé červené vlasy a modré oči.Pôsobila ako slušne vychovaná slečna. Volala sa Kushina Uzumaki. Skupinka sa pohla smerom ku kancelárii lorda Hokageho.
"Kushina? Prečo si sa nakoniec rozhodla ísť do Konohy? Veď ja som počula, že ísť nechcela." opýtala sa Itai, keď kráčali prázdnimi uličkami Konohy.

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - anime Naruto - díl - 4 - 5

Dostavit se k nejmocnějšímu muži ve vesnici je skutečná pocta. Zůstala jsem stát v uctivé vzdálenosti od Hokageho, přesně jak se sluší. Po rozhovoru s ním jsem pochopila, že jsem svého senseie podcenila. Právě se ze mne stal Genin a můžu plnit mise. Ebisu se zaručil, že na mne bude zpovzdálí dohlížet, ale jinak mi nechá volnou ruku. Poděkovala jsem, uklonila se Nejvyššímu a odešla plnit svůj první opravdový úkol.

Daleko od nich v jedné vesnici vykřikl blonďatý chlapec : „Mám to!!!Jooo!!!Podívejte se sensei!“ podstrčil přepůlený list stříbrovlasému muži pod nos.
„Výborně Naruto. Odpočiň si. Zítra budeme pokračovat...“ usmál se muž.
„Až zítra …?“ posmutněl chlapec.
„Zítra,“ odpověděl Kakashi a spolu se vydali zpět do Konohy……………………………..

3.Starý známý;Nano sílí!

„Udělám oběd …“ prohodila Nano, když vcházela do dveří.
„Není třeba, zajdeme si do vesnice,“ brouknul Jiraiya od stolu.

Tak tohle ještě není konec, řekněme, že jsem se rozhodla pro trochu delší verzi a přecenila svoji aktivitu co se týče psaní

Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 13. Díl

13.Díl

V lóže pro Kage:

Nano došla do stanu, pořádně se zachumlala a ponořila se do říše snů. Jenže místo nich měla zas nočí můru ze vzpomínek. Člověk by se na to nejradši vybodl … to už radši aby spala beze snů a nočních můr …………………………………………………………………………… .

2.Pokrok

´ Neumírej mi Rogene … prosím. Dívka objímala tělo mrtvého chlapce, kterého milovala a stále miluje … Naruto pusť mě !!! Zabiju ho!!! Drží dívku blondďatý chlapec.´

O tom, že veci sa dejú okamžite, a nečakajú na vašu reakciu, by sa dalo polemizovať.
Soru a spol. reagovali rázne. Pobili všetko čo sa dalo, a ostali na úteku pred bandou najatých vrahov, ktorí si šli po odmenu, na ich hlavy...