Dobrodružství
Nitashi Uchiha
Únos:
Na druhý deň ráno sa Nitashi, Zang a Kimo rozlúčili s ostatnými. Každý sa pobral svojou cestou. No osud rozhodol inak a ich cesty sa mali znovu stretnúť.
Bola hlboká noc a všetci spali. Kiba spolu s Hinatou boli na stáži. Akamaru sa nespokojne začal vrtieť. Čosi alebo kohosi zavetril. Vystrašene zakňučal.
„Čo je? Čo sa deje Akamaru??“
„Čo sa stalo Kiba?“
Zapišťala Hinata.
„Akamaru kohosi zavetril. Ktosi je v lese. Niekto nás sleduje.“
Nitashi Uchiha
Skupina číslo 19
O 10 min neskôr:
Nitashi sedela pri ohni vedľa Kurenai. Z druhej stany mala Hinatu. Kakashi sedel na opačnej strane ohniska. Naruto, Sakura a Sasuke sedeli medzi Kurenai a Kakashim. Nitashi sa rozprávala jedine s Kurenai a Kakashim. Ostatný akosi mlčali. Sem tam si povedali niečo medzi sebou. Akamaru zrazu odbehol od Kibu k Nitashi. Tá ho pohladila po hlávke. Akamaru spokojne vrtel chvostom. Kiba bol najprv prekvapený no potom sa usmial. Kurenai tiež.
Nitashi Uchiha
Stretnutie:
Nitashi kráčala lesom. Premýšľala nad udalosťami uplynulých dní. V tom ju čosi vytrhlo z myšlienok. Začula v diaľke akési hlasy. Ihneď spozornela. Zakrádala sa popri stromoch v tieni ako líška na love. Už bola skoro na mieste, keď zazrela slabé mihotavé svetlo kdesi medzi stromami. Pravdepodobne tam ktosi táboril.
Tak tohle je taková povídka převážně o Hinatě. Je tu mnoho lepších, ale chtěla jsem to zkusit. Jinak jestli to vydržíte číst až do konce, tak mi prosím napiště nějaký komentík.
„Hinato pojď sem!“ Přikázal mužský hlas a malé roztřepané děvčátko přistoupilo k muži, který měl dlouhé vlasy a bílé oči. Ty oči měli tak podobné, ale zároveň tak jiné. Zastavila se před mužem v bezpečné vzdálenosti, oči vytřeštěné, prstík na spodním rtu.
Tady je nachystaná další část mého příběhu.Tentokrát už osmá část.Psala jsem jí během lyžáku,takže nic moc…
P.S.: Omlouvám se,že to tak trvalo,ale nějak mi dochází nápady.Slibuji,že se polepším 
Díl 8. - Oslava narozenin
Přípravy byly v plném proudu.V celé vesnici se nemluvilo o ničem jiném.Jediný Naruto nevěděl vůbec nic.Byl právě na procházce po Konoze.Cestou potkal Sasukeho a Nejiho.
„Čau,Naruto!Jak je?“ křikl Sasuke.Naruto obrátil oči v sloup a ani neodpověděl.
„Nechceš si někam vyrazit?“ zeptal se ho Neji.
,,Když myslíš...‘‘
21. kapitola: Dárky! Na co se tak těšíme?!!
V tu chvíli je ale přerušil Akamaru.
,,No co to je?!!‘‘ křičel na něj Kiba, když se chtěl ,podhrabat‘ do vedlejší místnosti.
,,Vrr, haf haf!!‘‘
,,No teda!‘‘ Kiba se neudržel a rozrazil dveře. Jakmile to udělal, ozvalo se klasické Jingle Bells.
,,Páni!‘‘ užasla Sakura.
,,Fíha!‘‘ přidal se Neji.
,,Tak to je teda něco!‘‘ řekl Shino.
Sasuke ke svému štěstí neměl co a říkal si, že je vlastně užitečné držet půst na Štědrý den.
20. kapitola: Štědrý – teď už večer, ale ještě ne dárky
Na večeři se všichni sešli v plném počtu. Proběhlo to klidně, pokud se tomu tak dá říct… Chouji jako obvykle pojedl většinu jídla, co kde bylo. Naruto si to protentokrát odpustil. Díky bohu za ten omyl.
Část sedmá - TADY
Část osmá - Umřít?
Černá tma. Černá jako nejtemnější noc. Jako nejtemnější minulost. Tak vypadala Kyuubiho duše. Duše, která mizela u Anděla smrti. Řinula se z Narutova nitra a ječela hrozným křikem.
Hisunaki-možná zpět, část 2 -
Tak tady je další část, doufám, že vás to aspoň trochu zaujalo.
Opuštěné odpoledne převládalo v Konoze. Vítr si pohrával s listím, ulice tkvěly prázdnotou. Jen občas prošel po cestě nějaký poutník, který však v zápětí zapadl do jedné z útulných hospůdek Konohy. Na nebi občas přeletěl pták. I cvičiště bylo dnes prázdné. A to líné odpoledne teprve začínalo…
Dveře zavrzaly. Vyšla ven.…
Nebe bylo prázdné, bez mraků, tmavě modré až černé. Jediný, kdo mu panoval byl srpek měsíce, zářící bělostným jasem, jenž osvětloval planinu před jejím úkrytem, jako jeviště prazvláštního divadla, jenž se právě mělo odehrát… Nastalo ticho…
Naruto a Hinata spolu seděli v Ichiraku-ramen. Hinata hltala každé jeho slovo, když jí popisoval trénink, kterým postupoval za poslední dny. ,,Myslím, že bychom už měli jít." pronesl Naruto a ukazoval ven že je již noc.
,,Ano, radši už půjdeme." souhlasila Hinata. Poté co Naruto zaplatil minimálně třicet ramenů, se zvedli a chystali odejít. Naruto se nabídl, že jí doprovodí a Hinata přikývla.
O den později:
„Kunai – Fuiin Jutsu!“ zařval Naruto na celý les při pokusu zapečetit kunai do stromu. Ten se ovšem místo toho pouze zabodl do stromu a nevypadal že se sním bude dít něco dál.
„Musíš se víc soustředit.“ řekl Kakashi, když shlédl další Narutův neúspěšný pokus.
„Já vím sensei, ale pečetící techniky jsou mnohem složitější než sem si myslel.“ vykrucoval se Naruto. Kakashi o jeho slovech chvíli přemýšlel. „Nemohli bychom použít to samé když jsme trénovali Rasenshuriken?“ zadoufal Naruto.
Byl pozdní večer. Naruto šel obezřetně kupředu. Jeden kunai proletěl těsně kolem něj! Druhý a pak i třetí. A pak mu to došlo: nechce ho zabít, ale pouze vystrašit a při tom se i pobavit. No bezva, tak tohle se mu nepodaří. Kage Bushin no Jutsu.Tisíce klonů se vydaly prohledat les, až ho konečně našly. Sasuke se opět jen bavil a hravě všechny klony odrážel. Naruto si
odkašlal a poslal všechny pryč.
,,Opět se setkáváme," pronesl chladně Naruto.
Sasukeho oči se rozšířily radostí, která bohužel vůbec nevypadala mile.
Část šestá - TADY
Část sedmá - Jinchuuriki a jeho otec
Pod zemí byla zima. Naruto dostával husí kůži. Ani nevěděl, jestli je to opravdu z toho chladna nebo z nervozity. Na chvíli přivřel oči a zamžoural do tmy. Kushina rozsvítila poslední pochodně na stěnách. Místnost obklopilo příjemné zlaté světlo. Jejich dech se ale stále měnil na páru. Naruto sevřel pěsti, aby si trochu zahřál konečky prstů.
Ukázalo se, že Shino bohužel v bitvě zemřel. Sakura a Sasuke byli stále v bezvědomí v nemocnici v Konoze.
Nedokážu to, pomyslela si Hitsuji, nedostanu ze sebe ani hlásku
Vystoupila z řady osob oděných v černém. Stoupla si bokem k nim a čelem k černé mramorové hrobce.
Měla zazpívat na pohřbu Shina a své nejbližší přítelkyně Tsunari.
Blížil se západ slunce.... Hitsuji se nadechla ale z jejích úst vyšel jen tichý skřek. Ishinari se na ní dívala chápavě, věděla, že je to těžké, sama měla obličej zalitý slzami.
Once upon a time 43
„Naruto, zvládli jsme to,“ radoval se Kyuubi, i když stále byl v něm.
„Jo,“ vydechl úlevně Naruto.
Stál i s ostatními na střeše budovy Hokagů a díval se na Konohu. Všichni útočníci byli poraženi a vesnice utržila minimální škody.
„Zase doma,“ promluvil První.
„Zapomněl jsem jak je tu krásně,“ souhlasil Třetí.
Once upon a time 42
tak, jelikož mi pořádně nikdo nedokázal vysvětlit jak funguje Painův rinnegan bohužel bude boj bez pokrevní linie ale i tak přeji pěkné čtení 
První se Čtvrtý si pozorně prohlíželi svého protivníka, ale vůbec nevěděli, co s ním. Stáli na střeše jednoho domu.
„Nějaký nápad,“ zeptal se První.
„Ani ne a ty,“ odvětil Čtvrtý a mrkl po něm.
„Ne,“ zavrčel a měřil si Paina zamračeným pohledem.
Pain se na ně nedíval o moc laskavěji, a pak se jich zeptal: „Kde je ten, co zabil Konan?“
Takže tohle je předposlední díl... Tentokrát trochu delší.
Konoha, brána, 08.00 ráno
"Už jsme tu všichi?" zjišťoval Kakashi, který byl určený jako velitel mise.
"Sakura tu pořád není" odpověděl nervózně Naruto.
"Už je pozdě, jdeme bez ní" rozhodl nekompromisně Kakashi.
Všech 9 členů teamu vyrazilo na cestu. ANBU oběvili úkryt asi 1 den cesty od Konohy směrem na východ. Cíl mise byl jasný, zněškodnit Akatsuki. 9 lidí se na to zdá být málo, ale všichni, zvlášť Tsunarino trio, měli dost sil na to aby to dokázali.
"Ze Zvučné?" zamračil se Naruto.
"Ano, to je taky důvod proč jsem o ní slyšela samé špatné věci" vysvětlila Kurenai.
Neji, Sakura i Naruto se tvářili krajně nedůvěřivě.
"Sice pochází ze zvučné, ale už jako hodně mladá zjistila, že nesdílí Orochimarovo názory a z vesnice uprchla."
Team 7 se stále tvářil nedůvěřivě.
"Byla hodně detailně prozkoumána, je jisté, že není špeh a že nepracuje pro ty co ještě stále bojují za Orochimara i když je už mrtvý. Tsunade ji oficiálně uznala jako občanku listové" dodala.
"Vlasy? Rovný vlasy? Co je to za blbost?" rozčiloval se Naruto.
"Proč Vás zajímají rovný vlasy?"
"Naruto," povzdechl si Kakashi "prosím, není mi nejlíp, nemohl bys už odejít?"
"Ale..."
"Prosím" přerušil ho rázně Kakashi.
"Dobře, dobře už jdu" odvětil naoko uraženě Naruto.
Ve dveřích se ještě ohlédl aby věnoval svému sensei přívětivý úsměv, ale Kakashi už spal. Nebo to alespoň věrohodně předstíral.
