Spoluautorská
„Už jsem v pořádku!"
„No tak to teda nejsi, podívej se na sebe! Celá obvázaná! Co si vůbec myslíš!? Lehni si a lež," přikázal Itachi svojí sestře. Ta už dva týdny ležela zabalená jako mumie v obvazech, a dokonce byla přesunutá do Itachiho pokoje, aby na ni mohl dohlížet. Ale když se vrátím k událostem po jejím příchodu...
Když vyšli ze dveří, uslyšeli prosebné volání. „Pomoc! Shikamaru!“ Jelikož stáli na konci chodby, jasně poznali Hanabiin žádoucí hlas. Shikamaru se automaticky rozeběhl k východu. Sice poznal podle tónu hlasu, že asi nehrozí žádné nebezpečí, ale přesto ho jako velitele a kamaráda zajímalo, co se děje. Naruto ho instinktivně následoval. Rychle seběhli schody a vyřítili se ven. Jelikož nikoho nezahlédli, běželi dál k lesu. Po pár metrech zahlédli aktivovanou past, ve které viseli polonazí Kiba s Hanabi.
Zrodenie Legendy II: 5. Ticho pred búrkou 2.časť
„Akú odmenu máš presne na mysli?“ uškrnula sa čiernovláska na Naruta.
„Pôjdeš so mnou na rande.“ Aikemi sa zasmiala nad blonďáčikovým sebavedomým hlasom.
„Ako si môžeš byť taký istý.“ Odbila ho a jeho stowatový úsmev povädol. Pristúpila k nemu bližšie a on zostal stáť ako obarený. Všetko mu zrazu začalo dávať význam.
„Využila si ma?“ zašepkal neveriaco. Čiernovláska sa zatvárila smutne.
Domů se vrátila až nad ránem. Oči zarudlé po usedavém pláči, kruhy pod očima, ale hlavu pevně vztyčenou. Byla pevně rozhodnuta dokončit tuto misi a pak se už s Nejim víckrát nesetkat. Na jednu stranu si nadávala do zbabělců a připomínala si, že útěk nic nevyřeší. Na tu druhou ji, ale ničila představa, jak bude muset každý den potkávat Nejiho s jeho šťastnou rodinkou… Ne, odejde z Listové a už se nikdy nevrátí.
Hikarin pohľad
„Ahojte. Ako sa máte?“ opýtala som sa Sakury a Minari-chan.
„Dobre,“ odpovedala mi Sakura s úsmevom.
„Mám sa fajn a ty?“ pýtala sa ma Minari-chan.
„Dožívam,“ použila som moju najobľúbenejšiu odpoveď.
„Stalo sa niečo?“ zvedavo sa opýtala Sakura.
„Ani nie. Len som sa musela ospravedlňovať Kiogovi a nebolo mi to dvakrát príjemné.“
„Tak to dopadá keď sa necháš uniesť,“ povedala s menším smiechom Minari-chan.
„Ja už musím ísť. Tak ahojte,“ rozlúčila sa s nami Sakura.
Po týdnu už si většina lidí na Sasukeho v Akatsuki alespoň trochu zvykla. Mira se mu ale přesto vyhýbala, a Tory se o něj sice zajímala, ale nedávala to najevo. Jako pokoj měl vyhrazenou ošklivou místnost bez oken v polopodzemí. (část sídla, kde jsou neprodyšně zavřená okna). Ale nestěžoval si. Dokonce se ani nesnažil zabít Itachiho. Bylo tedy jasné, že první den mluvil pravdu. Měl jen jeden cíl.
Zrození legendy II: 4.Ticho před bouří 1.část
„Hm. Haruno Sakura jo? Ale děvčátko, my nejsme žádní mstitelé. Nemůžeš k nám jen tak přijít a žádat nás o pomoc s pomstou.“
„Co uděláš, až se pomstíš? Dokázala by jsi bojovat proti svým přátelům. Dokázala by jsi zabít někoho ze svých přátelů z Konohy?“
„No víte, já … .“
„Nedokázala. No tak Nagato, nemáme čas si tady hrát.“
„Jo souhlasím s Narutem.“ Přidal se do konverzace Sasori. Ostatní přikyvovali, kromě Itachiho a Sasukeho.
Po dvou dnech co spolu prohodily jen pár slov, to Miru přestalo bavit a tak se jednou v pokoji postavila před Tory a zamávala jí rukou před obličejem.
„Co chceš?" ozvala se rozmrzele Tory
„Hele přece nenecháme kvůli... těm dvěma zkazit přátelstv.í"
Tory jenom zavrčela ale nebylo poznat jestli to bylo na souhlas nebo záporně.
„Jeden větší debil jak druhý!" navztekala se najednou a vyskočila z postele.
Nikdo nevěděl, že Naruto misi splnil. Nikdo netušil, že jej můžou přistihnout poflakovat se po vesnicích. Nikdo o něm neslyšel… všichni si mysleli, že je mrtvý. Opak byl ale pravdou…
"Je čas jít domů Kuramo!" zvolal Naruto.
Mira ale ve stanu nemohla usnout a taky slyšela ten příběh. Téměř ihned poznala Toryin hlas a hned nato Deidarův. Potichu vylezla ze stanu, aby si jí Itachi nevšiml a obloukem se vydala zezadu do jejich tábora. Tory si jí všimla, ale protože jí naznačila aby jí neprozradila, tak se dál hádala s bráchou. Mira potichu vytáhla kunai a skočila s ním zezadu k Deidarovi. Kunai mu přiložila ke krku a přitom zařvala:
„Pííííp!"
Zrození legendy II: 3. Prekvapenia
„Ty sa nikdy nepoučíš!“ kárala Karin Naruta keď mu ošetrovala rany.
„Ale sesternička. Veď to nič nie je. Sú to len malé odreniny a navyše s Kuramovou chakrou to bude zahojené raz dva,“ uškrnul sa Naruto a hneď na to sa mu na tvári zjavila bolestná grimasa.
„Prepáč,“ zašepkala. Dokončila liečenie, poupratovala a nechala Naruta samého v izbe.
Mal by si si oddýchnuť, ozval sa Kurama.
Tory dost pochybovala, že budou mise úspěšné, ale nic nenamítala. Obě si odešly sbalit věci, popřály si hodně štěstí a rozloučily se.
Rozdělily se a vyšly každá jiným směrem
(Rozhádaný tým Tory - Deidara)
Po chvíli Tory konečně uviděla svého bráchu. Když si ale všimla jeho výrazu, zamrazilo ji.
„Proč jsi mě hledala?! Neříkal jsem ti, abys zůstala v Iwagakure?"
„To jo, ale-"
„Pojď už, musíme tam být co nejdřív. Tady to není nic pro tebe. Celkově nic pro holky. My jsme zločinci! Chladnokrevní zabijáci! Tak si to uvědom."
Zrození legendy II: Pomsta
„Co si dáte, pane?“
„Jeden rámen.“
„Ano hned to bude. Ayame jeden rámen.“ Mladá hnědovláska se ihned dala do připravování pokrmu.
„Jste zdejší?“
„Dá se to tak říct.“
„Jak to myslíte?“
„Dlouho jsem tu nebyl.“
„A jak dlouho?“
„Pět let.“
„To je dlouhá doba. Určitě se vám stýskalo po domově.“ Blonďák neodpovídal.
„Teď je pátým hokage Tsunade-sama.“
„To je jedna z legendárních sanninů?“
„Ano. A navíc se vrátil i Jiraiya-san. Prý tady zůstane dlouho.“
Ráno...
"Sakra, sakra, sakra!!!" nadával Naruto. "Proč jsem musel zaspat?!"
"Já tě budila…“ promluvila k němu se smíchem Sakura.
"No, ale jak sis asi všimla, tak to nezabralo."
"Prcku, nešil tak." dodal vysmátý Kyuubi.
"Ale no ták, nechte ho." přidala se Ai.
"Konečně mě někdo chápe!" zajásal Naruto.
"Tak a můžeme jít." řekl Naruto, který si ještě natahoval kalhoty.
"Ehm…Naruto?" zeptala se Sakura.
"Hm?"
"Máš ty kalhoty na opak."
V pokoji se najednou Mira otočila a vydala se zase na chodbu.
„Kam jdeš?" zajímala se okamžitě Tory.
„Do koupelny," zněla stručná odpověď.
Pršelo. Už celých pár hodin po festivalu a všichni Konožčané v Narutově věku se nudili. A tak si řekli: Uspořádáme přespání v té staré knihovně! A budeme si vykládat horrory…! Jak si řekli, tak se stalo. Snažili se všechno uchovat v tajnosti, ale když to organizoval Naruto… Moc tajně to nevypadalo.
Zrození legendy II:1.Smrť najbližších a nová známosť
„Rasengan!“
A tak obě dívky pokračovaly v hledání jídla.
„Co je to vlastně za knihu?"
Tory se pořádně podívala na přebal knihy:"Tajemství a záhady starých domů," přečetla.
„A to tě baví?" najednou se o to ale přestala zajímat, protože jí zas zakručelo v břiše. „Už toho mám dost! Jdu najít tu kuchyň, nebo co tu mají, a klidně půjdu sama." Dupla se naštvaně Mira
„Já jdu s tebou." Obrátla oči v sloup Tory.
„No tak jo. Kam půjdeme?"
„Víš co? Veď nás ty, ať pak neříkáš, že je to moje vina," vyplázla na Miru jazyk.
Zrození legendy I: 11. Zrození legendy
„Hej, Uchiho. To je vše co umíš?“ Popichoval blonďák a s lehkostí uhýbal útokům mladého Uchihy.
„Já tě jednou stejně dostanu.“
„To možná jo, ale … „ Nedokončil větu, jelikož zmizel ve zlatém záblesku a ze zadu chytl Sasukeho za rameno a srazil ho k zemi.
„ … ne dnes.“
„Naruto! Pusť ho.“ Ozvalo se zdálky a blonďák pomohl černovlasému mladíkovi na nohy.
„Kdy už řekneš Karin, že se ti líbí?“
„Až se mi bude chtít.“
Naruto se ráno vzbudil v pevném objetí Sakury. Naruto se lehce dostal z jejího sevření a po špičkách odešel udělat snídani.
"Co bych tak mohl uvařit?" přemýšlel vzbuzený Naruto. "Už vím!"
Naruto se okamžitě pustil do vaření rámenu, ale nebyl to jen tak obyčejný rámen. Byl to Narutův vlastní recept, který vymyslel jednoho dne v Ichiraku. Sakura se zrovna vzbudila a když přišla do kuchyně a uviděla Naruta jak stojí u sporáku, kde mu z hrnce vyskakují nudle, myslela, že omdlí smíchy.
