Série

Tayuya a Raiu společně seděli u zapáleného ohně. Ona seděla s přikrytýma nohama. Ležení si užila dost a sledovala Raiua, který byl opřený o kámen se zavřenýma očima, avšak pochybovala, že skutečně spal. Který blbec by v přítomnosti nepřítele usnul? I když ji vytáhl zpod stromů, léčil tři dny a zavazoval rány. Proč by to dělal? Proč by to kdokoliv dělal? Musel něco po ní chtít. Ale co? Pak tu byla i jiná věc. Jak to udělal. Zdravotní ninjutsu není něco, co by dokázal každý ninja a on rozhodně nebyl jako každý, ne povahově.

Stála před stolem Hokage, obě mlčely. Tsunade si ji dlouze a pátravě prohlížela, ruce založené pod bradou. Touazuki začínala být nervózní. Provedla snad něco? Po několika napjatých minutách prolomila žena za stolem tíživé ticho. S trhnutím se pohnula, jako by jí za tu dobu ztuhly všechny svaly, a pak si odkašlala.
„Můžeš mi vysvětlit, jak je možné, že si naši radní vyžádají speciálně tebe do další mise?“ mračila se na ni Tsunade.
„Mám vnitřní kouzlo, kterému nikdo neodolá?“

Prítmie v známom bare pôsobilo ukľudňujúco. Kožené sedačky dodávali veľkej miestnosti plnej ľudí luxusný nádych. Bolo narvané. Čašníci behali tam a späť s plnými tácňami. Žena si bezmyšlienkovite obzerala okolie. Hlavu nemala prázdnu tak, ako výraz. Čo je so Sasukem? Jeho hlboké oči a tmavé vlasy mala pred očami namiesto skupinky jouninov popíjajúcich čaj. Prečo sa neukázal? I keď tomu neverila, mala v tom skutočne prsty Sakura? Alebo sa chystal za ňou, ale ona ho prepadla?

Kakashi si promnul oči. Od Irukova posledního hlášení uběhly dva dlouhé dny, v kterých toho nic moc nenaspal. Čekal na skupinu, která měla dorazit s dítětem, které přežilo chakrový výbuch. Kvůli slabému spojení byl Iruka dost stručný, takže toho Kakashi věděl asi tolik jako klevetící báby na trhu. Zatracený krámy, nedokázaly spolehlivě fungovat!
Očekával jejich příchod každou chvíli, byli pouze dva a půl dne cesty od Konohy… Složil hlavu do dlaní, asi se nic nestane, pokud si na chvilku zdřímne…
Zavřel oči a poslouchal ticho.

Temnota, nic než temnota. A nicota. Nic se nenacházelo okolo mladé dívky kromě černočerné nicoty. Sama v ní jen tak ležela, nebo stála, a dívala se před sebe. Jak se vlastně jmenovala? Nevěděla. Nemohla si na nic vzpomenout. Kde byla? Co tu dělala? Proč tu byla sama? Přemýtala nad těmito otázkami neznámo jak dlouho když se jí najednou před očima vybavilo něco, bílý mlhavý obraz.

Pětatřicátý díl – Šlechetné úmysly

„Dám vědět, jakmile od pátracího týmu obdržím hlášení,“ ujišťoval nás Gaara u hlavního východu ze Suny, který fungoval na principu obrovského otvoru ve vesnici po obvodu obehnané pískovci, za nimiž se rozprostírala širá poušť.
„Díky, příteli,“ ocenil jeho zodpovědný přístup Naruto. Následovalo vřelé potřesení rukou.

Hanae se zachvěla víčka a začala něco mumlat.
Itachi.......Itachi.....Itachi.....
Konečně otevřela oči , velice pomalu a stálo ji spoustu námahy je udržet otevřené. Itachi se naklonil tak, aby se jí ostré světlo nedralo až doprostřed mozku.
„Zachránils´ mě,“ řekla prostě. Bylo to to první, co ji napadlo.
„Já vím,“ odpověděl.
„Proč?“ zeptala se.
„Vždyť víš, že tě potřebuji, abych zůstal na živu.“
„Aha,“ řekla zklamaně.
„Chtěla bys, abych tě měl rád?“

Shikaku házel nářadí na vůz, aby ho mohla uklidit zpět do stodoly. Zvykla si, že jí mlčky pomáhal a on si zvykl na mlčenlivou sedláckou práci, která mu zaměstnávala svaly a uklidňovala mysl. Poslední dvě noci se neprobouzel trhavými křečovitými pohyby a s promáčeným oblečením.
Občas jeden z nich promluvil. Ostatním by ta řeč přišla vytržená z kontextu, nesmyslná a neuchopitelná, ale jim odpovídala na otázky, co neměli zájem pokládat.
„Kameňáci,“ utrousila jednou, když nakládali dřevo. „Jeho na místě. Poznali, co je zač. Ji jen dorasovali a nechali být.“
Shikakovi strnuly ruce na polenu, než se donutil ho znovu uchopit a zvednout. Pod tím ošemetným slovíčkem dorasovali se mu promítly scény, které si netoužil představovat.
„Ani nechtěla zachránit, ztratila bez něho víru. Tak to řekla, chápeš?“ zvedla hlavu a praštila s polenem na povoz. „Že ztratila víru. Jak si to krucinál mohla dovolit říct nahlas!“

Kakashiho vila v Konoze stála na malebném vrcholku nad přístavem, kde z vody trčely stěžně obchodní flotily jako podmořský les. Zahrada okolo vily byla plná jabloní a sakur. Jak Naruto z doslechu slyšel, tak o ně pečovala samotná Anko, jelikož tady při svém těhotenství měla klid a nikdo ji u toho nerušil.

Ubehlo niekoľko dní od toho, čo Inuzuka sa vrátila do domoviny a aj niekoľko dní, čo Uchihu odviezli do nemocnice v zlom stave. Zápal pľúc ho nakoniec dohnal. Choroba sa ukázala, ako veľmi zákerná, no zase nič, čo by silné antibiotiká nevyriešili. Avšak hospic bol nezbytný.
V Listovej sa za jeden jediný deň rozkríklo, že sa Tanaris so Sasukem vrátili, čo bolo o dôvod naviac chodiť von v prestrojení. Navštevovala Uchihu niekoľko krát denne ešte stále ako Seyu Uzumaki.

„Nejdříve bych vám všem chtěl poděkovat, že jste se dostavili na toto setkání. Jsem rád, že konečně můžeme projednat naše problémy. Zejména jsem rád, že se konečně k problému postavily čelem všechny vesnice. I když se toho posledním roce stalo hodně, a některé věci už nelze vzít zpět, tak vás vyzývám, abyste nemysleli pouze na sebe, ale na celé vesnice a národy, které zastupujete.

Není kam táhnout, prolétlo mu myslí dřív než uvědomění, že by měl cítit neklid. Není kam táhnout.
A tak jí to řekl. „Není kam,“ pronesl jednoduše; se vší tou vahou, co mu seděla na ramenou a on ji tam cítil.
Žena před ním otevřela ústa a Shikaku čekal další posměch, další vyhazov, však proč jí tohle vůbec říká, je to celý tak nesmyslný, nesmyslně padlý na hlavu. Měl se hned sehnout pro svoje věci a jednoduše vypadnout.
Je jedno kam. Správný kam stejně nenajde.

Kapitola XV. – Jouninská zkouška (část třetí)

Wieře se vůbec nelíbil Isamův stav. Celý se třásl a přesto měl obličej a paže pokryté lepkavým potem.
„Rukushiko, mě… je hrozně špatně…“ řekl jen, načež se chytil volnou rukou za ústa a začal zvracet.
Dívka ho nechala klesnout na kolena a pokusila se mu nahmatat tep. Jak předpokládala, cítila ho jen ztěží.
„Arashi,“ oslovila svou společnici. Ta nastražila uši. „Doběhni pro nějaké ninji z komise. Mám podezření na vnitřní krvácení.“

„Dobré ráno...“ nad Uchihu sa sklonila žena a v miske držala horúcu polievku.
Rozlepil oči a pošúchal si ich. Do izby sálalo mierne prítmie zo zamračenej oblohy. Vonok disponoval chladom, zatiahnutou oblohou a zo vzduchu prúdiaceho cez ventilačku ste nasávali vôňu prichádzajúceho dažďa. Sasuke si pomaly sadol a prijal do bledých prstov oranžovú misku. Mlčky kývol, lebo pri bôle, ktorý bodavo otravoval jeho krk sa bál prehovoriť. Žalúdok dosiahol stav blaženosti, keď sa do neho začali liať lyžice výdatného vývaru.