Série

„Vaaaaaaaa!!" probudil mě něčí křik.
Ihned jsem vstal z postele a šel se podívat, co se děje. Šlo to z obýváku.
„Co se tu děje?!" vykřikl jsem. V tom jsem spatřil svého syna, jak míří kunaiem na osobu spící, no už jen odpočívající na gauči. V tu chvíli jsem se uklidnil.
„Tati! Někdo se k nám vloupal a schrupnul si u nás v obýváku!" vyhrkl na mě.

Noc je chladná. Skoro natoľko chladná, ako je deň horúci. No tí, pre ktorých je púšť domovom, s tým dokážu žiť. Ľudia sa utiahnu do tepla svojich príbytkov a naopak stvorenia, ktoré sa cez deň ukrývali pred horúčavou, začínajú svoj boj o prežitie. Vždy ho niekto prehrá.

Dny plynuly a i když se tomu Sakura bránila, něco jí neodolatelně přitahovalo k ještě jedné osobě v domě. Tou osobou byl Itachi a jí se zdálo, že i ona zajímá jeho.
Jsi úchylná Sakuro, vážně si chceš začít vztah s bratrem tvé lásky?
ANO!

Kapitola III. Na stezce

Ino se vznášela v černé temnotě. Dívenčino vědomí okamžitě ustoupilo do pozadí. Cítila z něj neskutečný zmatek, obrovský smutek a šílenou agónii. S tím musela něco udělat, jinak by její snaha pomoci přišla vniveč. Potřebovala, aby se holčička uklidnila. Měla dojem, že s každou další dávkou čirého děsu se průběh výbuchu zhoršuje. Zavřela tedy oči, zhluboka se nadechla a představila si, jak se všechny negativní emoce, které holčička cítila, vypařují díky slunečnímu svitu.

Kakashi rychle běžel za ostatními. To slovo mu neustále hrálo v hlavě: "...nepřežije!". Mohlo to znamenat cokoliv. Buď někdo chystal nějakej útok, nebo se to týkalo nějaké neškodné dětské srandičky. Ovšem to bylo nepravděpodobné. Ještě tu také byla třetí možnost, která souvisela s jejich misí najít a ochránit vyvolenou.

"Hej, vstávejte, vy lemry!" budil je Kakashi.
Odpovědí mu bylo jen jejich převalení na druhý bok.
"Tss, myslíte si, že na mě vyzrajete?" usmál se Kakashi, došel pro kýbl a naplnil ho vodu. "Tak koho první?"

„Ty ještě nejsi hotový?“ řekl jsem bratrovi, když jsem se přemístil mu na pomoc.
„Čekal jsem na tebe, je nuda pacifikovat ocasého démona, když k tomu člověk nemá žádné fanoušky,“ odpověděl mi Hashirama, na kterém už taky byla vidět únava. Doufám, že to vydrží, jinak jsme všichni v kelu.
Mezitím se asi sto metrů od nás bili Osmiocasý a bratrův golem. Osmiocasý měl kolem krku a pravé ruky omotaného dřevěného draka, hlavní golemovu zbraň, démon zase na oplátku měl kolem golema omotaná svá chapadla a snažil se ho roztrhat na kusy.

Päť dní do stretnutia na moste Tenchi:
„Tak by sme sa mali hneď pre začiatok oboznámiť s našimi schopnosťami,“ zastavil kapitán Yamato svoju skupinu pred bránou Konohy. „O väčšine z vás som síce dostal dokumentáciu, ale potrebujem si zistiť aktuálny stav vašich schopností. Kto začne?“
Sai okamžite vytasil tanto a zaútočil na Naruta. Ten blokoval útok kunaiom, čo mu vyletel z rukávu.

„...Temari, vravím ti, teraz nie."
„Kankurou, ty ma nepočúvaš!" blondínka naštvane prestúpila z nohy na nohu, „a ja ti vravím, že to nie je normálne."
„Je to jeho vec," muž v čiernom oblečení vzal do rúk pero a začal niečo písať.
„Ach, vidno že ste bratia," povzdychla si pri obdobnej ignorancií, ktorú zažíva niekedy u Gaaru, „Fuu je tu už tri týždne a Gaara jej venuje viac času, než je zdravé."
„Temari," Kankurou dvihol hnedé oči po otcovi na ňu, „koľko krát ti poviem, že mám prácu a nemám čas na tvoje malichernosti."

„Teraz je na mňa nahnevaná polovica ženskej populácie, že som mu pokazil jeho perfektný ksicht, však?“ spýtal som sa. Stavím sa, že patrí medzi ne. Dokonca aj ja dokážem uznať, že jeho tvár je výnimočne symetrická.
„To nie-“ začala, ale zastavil som ju pohybom ruky. No... Nejde to podľa mojich predstáv.

Touazuki se zmateně rozhlédla, jednak si hraním se sluchátky částečně omezila sluch, ale hlavně ji zaskočilo ono podivné vyjádření. Vyřkla ho asi nejméně očekávaná osoba, která v Konoze působila nepatřičným dojmem. Se svým tetováním a spoustou kovu všude po těle poutal pozornost okolí. Tou na něho několik vteřin nevěřícně zírala.
„Na co čum...“ začal, ale zarazil se v půlce slova.
„Tedy… na... co hledíš… krásná… děvo?“ mezi jednotlivými slovy dělal pauzy a po očku neustále koukal do knihy, kterou držel v ruce.

Stál jsem tam. Před osobou, před kterou bych si v životě nedokázal představit, že budu stát a o něco ji prosit. Před osobou, kterou jsem nenáviděl velkou etapu svého života. Asi si myslel to stej... Vlastně bych se ani nedivil, kdyby mě přivítal tím, že čekal, až jednoho dne dorazím.
„Naruto-kun, to jsou k nám ale hosti. Nebo bych měl spíše říct Nanadaime?“ pousmál se, jako by mě již očekával.

Malá holka se probudila na trávě, spala zde, protože se jí tu líbilo a hlavně tráva byla krásně měkoučká, po úplném probuzením se vydala směr nejbližší vesnice. Vstoupila do ní, na první pohled ji zaujaly tři hlavy Hokage, ty monumentální skalní útvary, hleděla na ně se zájmem, ale bez respektu. Klidným tempem procházela vesnicí, než dorazila k sídlu Hokageho. Procházela budovou dokud nenašla správné dveře. Znala to tu jako by tu už někdy byla nebo bude? Zaklepala, vyčkala vyzvání ke vstupu. Za pár okamžiků se z místnosti ozvalo očekávané: „Vstupte.“

[color=blue][b] Otvoril som oči a do hlavy mi udrela taká nechutná bolesť, že by som vydávil celý obsah žalúdka aj spolu so žalúdkom. Hnus. Ale musel som si dať včera do nosu. Bol to katastrofálny večer a Itachicho návrh vypnúť s niekým normálnym, bodlo vhod. Sakura sa pri Mitsumi uvoľnila a myslím, že má nad čím premýšľať. S Narutom to je už moc divoké a včerajší večer mnohé skomplikoval. Sám som sa dostal do situácie horšej, než som si dokázal vôbec predstaviť.

„Tak,“ odhmkol si Shikamaru a podal misku so šalátom Kankurovi, „pri akej príležitosti si zavítala do Piesočnej?“
Fuu mu venovala široký úsmev, hmýriac paličkami: „Po vojne, keď už je konečne kľud a nikto ma neotravuje misiami, som sa rozhodla cestovať po krajinách a dedinách. Ňo a bola som zrovna v Trávnatej, keď som stretla Gaaru. Povedala som si, že som ešte vašu Sunu nevidela...ňo...a tak som tu!“

"Co to je? Co to je?" řval Naruto,"To bude určitě ta příšera, o které jste mi povídali!"
"Ehm, jo jasně..." zamumlali Sai a Sakura.
Když viděli, jak se za Narutem blíží Kakashi, trochu se usmáli a sledovali, co se bude dít.
"Čau!!!" zařval Kakashi.
"Aaaaa, apokalypsa, zubáci jsou tady!" řval Naruto a chtěl utéct, ale při jeho pokusu zakopl o kořen a spadl. Otočil se, aby viděl příčinu jeho budoucí smrti, a když viděl, kdo to byl, zrudl vztekem. "Kakashi-sensei?!" začínal se vztekat a pomalu si stoupl.

„Rozbiješ to ty, nebo já?“ prohlásil bratr, když jsme stáli před červenou bariérou, která nám bránila v cestě dál. Tráva, stromy, i naše klony, které jsme použily jako pokusné králíky, všechno, co se dotklo bariéry, shořelo na popel. Tu zevnitř držela čtyři podivná černá monstra, která měla místo tváří barevné masky. Celý les uvnitř bariéry byl vypálený, uprostřed bariéry sedělo v kruhu šest banditu, a koncentrovali čakru, zbylí dva šli pomalým krokem k nám.