Fantasy

Naruta a jeho přátel se pak ujal jeden starý elf.
Vedl je tmavou chodbou, kde je pak postavil do řady.
„Řekněte mi svá jména.“přikázal.
„Uchiha Sasuke.“ „Hmm... Ty máš asi největší šanci tady uspět.
Cítím z tebe tekutou chakru,a to hovoří za vše.“pravil elf.
Sakura se překvapeně podívala na Hinatu, ale ta koukala jinam.
„Já jsem Sakura.“
„Ty nejsi sice tak dobrá jako on, ale máš v sobě dostatek energie.“
„Hinata“špitla.
„Tak u tebe nechápu, proč tě sem vůbec posílali.“řekl. a v jeho hlasu znělo opovržení.

2) Sasuke na pokraji zhroucení!
Mezitím u Sasukeho.
Co to s ní je? Proč je tak zlá? Bezcitná? Honilo se mi hlavou a nekoukal jsem na cestu. Narazil jsem do Naruta. Pozval mě na rámen a já šel, aspoň se o ní něco dozvím.
Objednali jsme si a já konečně spustil, „hele, Naruto, co je se Sakurou? Proč je taková?“

„Výborne, Jeho Tajomnosť sa ráčil prebrať.“ zaznie podráždený hlas od tmavovlasej osoby, keď zaznamená pohyb v tme osvetlenej svetlom ohňa.
„Itachi? Deje sa niečo? Sú všetci v poriadku?“ opýta sa na oplátku oslovený.

Pět postav zahalených v dlouhých černých pláštích sedělo kolem kulatého stolu.
"Tak koho si zvolíme, madam?" zeptala se jedna skřehotavým hlasem.
"Listovou či Akatsuki?" zajímalo druhou. Kolem stolu se strhla hádka.
"Dost!" ozval se jasný hlas jejich velitelky.
"Do Listové pošleme pět samurajů, do Akatsuki taky pět. Tečka. Nechci slyšet žádné protesty!"
Chvilku po tomto rozhodnutí zaplavilo místnost ticho. Až teprve za několik minut se ozval zas ten skřehotavý hlas.
"A koho pošleme kam, lady?"
Oslovená mlčela, zřejmě přemýšlela.

[i],,Byl dnes Minato v akademii?"ptal se Sarutobi.
,,Ne dneska se tu ani neukázal,"odpověděl učitel.
,,Dobře."

Minato ležel na posteli. Bolelo ho u srdce. Tak moc to bolelo. Věděl, že pláč ani pomsta mu bratra nevrátí.

Sasuke bydlel v domě, který stál vedle toho Narutova. Druhé patro bylo nějakým záhadným způsobem zapečetěné, a tak se zabydlel v tom prvním. A často tam k němu chodila na návštěvu jeho přítelkyně Sakura. Sice se většinou tvářila divně (stejně jako ostatní), když ji k sobě zval, ale toho si nevšímal a stále tam spokojeně bydlel.
Toho dne se vrátil z mise a hned zalezl do sprchy, aby ze sebe smyl pach smrti. Stal se totiž jouninem a měl povolení zabíjet. Bavilo ho to.

Temari pevne stisla svoj vejár a pozorne sledovala kancelára. Neďaleké ulice a domy horeli.
„Piesočná začína upadať do chaosu!“

„Achjo já vám chci pomoct,“ vzdychnu
„To nejde, lásko,“odpoví Kakashi

Yoru se zdál tak krásný sen, že to prostě nemohla být ani při nejlepší vůli pravda. Povzdechla si, pak se posadila na posteli a promnula si oči rukama. Unaveně zamžourala kolem sebe po místnosti. Najednou zaznamenala pohyb napravo od sebe. Ztuhla na posteli a instinktivně se natáhla pod polštář po jediné zbrani, kterou měla po ruce kdyby bylo nejhůř. Poté se ale lépe podívala oním směrem a zaostřila na postavu.

Pomalu došel k polorozpadlému domku, kde před chvíli nechal Sasuke. Doufal, že mezitím neudělal nějakou pitomost. Nestalo se nic, našel ho sedět v koutě. Kolena měl přitiskla k tělu a opíral se o ně bradou. Když dovnitř vešel Naruto, nijak nezareagoval, dál hypnotizoval špinavou podlahu. Naruto se opatrně posadil vedle, něj vůbec nemohl odhadnou, co právě udělá.

Sídlo se otřásalo v základech. Náš boj se docela zajímavě vyhrotil, ze začátku jsme byli v celku vyrovnaní, ale když mu začala docházet trpělivost, začal to brát vážně a v tu chvíli se naše síly brutálně oddálily, abych vám to přirovnala, představte si batole a dospěláka. Po jeho útocích stěny jeskyně praskaly a sypaly se.
"k***a!"
"Copak?"
"Ničíš mi domov..nechtěl bys být trochu ohleduplnější k této místnosti?"
"Hm...řekl bych, že ne..."
"Grrr...stejně tě zabiju!"

Krutá realita aneb sny se nemají plnit, ale snít

Když byl ještě malý, vyprávěla mu matka příběh chlapce, jemuž se splnil jeho největší sen; stalo se to jen proto, že věřil, že je i nemožné splnitelné. Byla to pohádka, která se říkala dětem, aby se z nich stali ti, jež následují své sny.

Seděl na pařezu, jenž rostl na vysokém kopci, a záda měl opřená o dřevěný plot. Pod sebou viděl jen strmý svah zarostlý trávou a několika stromy. Kousek za ním, za plotem, byla kamenitá cesta, ne moc ochozená. Pak jen les.

„Antisha-chan. Blíží se sem tři ninjové z Listové,“ vletěl tam najednou Stimga.
„Naruto, zůstaň tady. Budu je muset vyřídit, aby odešli. Jinak je možné, že tě najdou. Pohlídá tě Enma,“ prohlásila Ant a přivolala si opičího krále. Dala mu instrukce a vyběhla ven neuvěřitelnou rychlostí. Ti, co stáli před jeskyní ji tedy neviděli.
Byli tam tři. Muži, kteří Ant změnili život – Kakashi, Sasuke a Gaara.

Kapitola 6

Naruto polknul a v jeho hlavě se právě odehrával velký zmatek.

,,Jak to mohl udělat? Jak mohl zapečetit to monstrum do vlastního syna, když věděl , jak se na něho budou dívat?“ Jakmile to dořekl v jeho očích se objevily slzy hořkosti,nevědomosti a zmatku.

,,Ale na druhou stranu: Sám velký čtvrtý Hokage je mým otcem.“ Po celém těle cítil pocity zoufalství a beznaděje.

Gaara bol zavretý do najprísnejšieho sektoru. Všade boli najväčší šialenci z Piesočnej a okolitých krajín. V celom väzení bolo prítmie a odporný vzduch. Každý nádych bol čím ďalej, ťažší a strážni mučili väzňov. Z ciel sa ozývali bolestné až mučivé výkrik. Gaara pokojne vošiel do svojej cely a na strážnych sa usmieval. Tí jeho pohľad ignorovali a išli mučiť iných väzňov.

Velká vesnice se právě probouzela do nového dne. Slunce, které zatím nemělo tolik síly, aby zahřálo zmrzlou půdu, se líně přehouplo přes obzor vytvořený nekonečnými lesy. Dlouhé paprsky se jako tenké prsty natahovaly do každých skulinek, až k postavě malého kluka.

Předem se omlouvám za tento dlouhý odklad a nevím, jestli tenhle díl bude takový jaký by být měl, přeci jenom, pět týdnů jsem žádný nepsala, tak se na mě když tak nezlobte, pokud by to nebylo podle vašeho očekávání. Děkuji. :D

_____________________________________________________________________________

"Uf...mise splněna, jde se domů."
"Midori, stále nedokážu pochopit, jak lehce zvládáš tyhle náročné mise."
"Co já vím, nejspíš je to zvyk nebo to mám po otci."

Antisha se vydýchávala a zkontrolovala stav svých bratrů. Sasuke bojoval proti Leemu a Narutovi, když tu najednou Lee dostal plnou ránu firebolem a odletěl pryč. Itachi bojoval proti Nejimu a Gaarovi, ale bylo toho na něj trochu moc. To Ant poznala. Nikdo jiný si toho nevšiml, ale ona viděla známky únavy. Zatímco jeho protivníci byli naprosto čilí. Vydala se mu tedy na pomoc.
„Čau, Itachi,“ usmála se Ant na svého staršího bratra, když zablokovala jeden úder od Nejiho a postavila se vedle něj.

[center]Na zasněženém hřbitově sedí na hrobě, opírajíc se o náhrobek, šedovlasý muž s maskou na tváři, páskou přes oko a vzpomíná. Dnes je tomu čtyřicet let, co se udála ta zatracená oslava; dnes je den, kdy naposled vstal jako člověk. Až tenhle den skončí, už jím nebude. Půjde k třešni ve své zahrádce, jež se zrodila před dvěma dny a spojí se s ní, neboť to je jeho osudem. Ale dřív než se to stane, vezme svitek, rozprostře ho na klíně a zapíše příběh, který se stal legendou tak, jak se skutečně odehrál.

Gaara. Anamo, Temari a Kankuro boli celkom blízko Piesočnej. Cestou sa obzerali, či ich niekto nesleduje. Anamo bola nervózna. Napokon, Gaara zastavil a ostatný spolu s ním.
„Čo sa deje?“ Spýtala sa Temari. Gaara sa k ním otočil.