Dobrodružství

Shikamaru & Sakura

„Ahoj,“ veselo pozdravila Haruno.
„Čau, zdá sa, že si zažila skvelý deň,“ usudzoval z jej výrazu.
„Áno, žiadne vážne zranenia dokonca sa tam neukázal ani Naruto,“ usmiala sa, „Zrejme, aspoň na chvíľu, prestal tak šialene trénovať. Veď má aj dôvod. Hinatu.“

„To je Itachi Uchiha,“ oznámil Naruto.

„Haló!“ skríkla mu ružovláska do ucha, až ho to vytrhlo zo spomienok.
„Prečo kričíš?“ čudoval sa.
„Na chvíľu si sa mi vytratil z tohto sveta,“ veselá nálada z nej priam sršala.

[b]Celé město zahalovala rouška temnoty.Všichni se už uchýlili ke spánku.
Ovšem, jedna dívka nespala. Seděla u šumícího vodopádu a dívala se na hladinu.

Druhý den odpoledne se tým Kakashi sešel na okraji severní strany vesnice. Maedo jim vysvětlil, že hlavní cestou, která odsuď vedla, se dostanou přímo k sídlu klanu Karudži asi po dvou hodinách cesty rychlou chůzí.
,,Zjistili jste něco nového?“ Zeptal se Kakashi, když dorazili Naruto, Sakura Sai.
,,Ne,“ utrousil Naruto.
,,Ti lidé nám nevěřili, ani když jsme jim řekli, že jsme z Konohy,“ doplnila ho Sakura.

„Ne, neví a pro mě za mě si můžeme zajít, kam budeš chtít. Orochimaru zase celý den bude plánovat zničení Konohy, takže ho máme celý pro sebe.“ zašeptal jí do ucha a pomalu ji vedl. Zavedl ji na své oblíbené místo v Konoze. Byl tam klid a Sasuke tam chodíval trénovat. Bylo to u velké skály, která byla plná prohlubní a děr. Bylo tam pár polámaných stromů a některých byla zaschlá krev.

„Jak jistě víš,“ Hokage si zapálil dýmku. „Země Vodních vírů nemá v současné době žádného ustanoveného vůdce. V zemi panuje značený neklid. Vše by mělo přestat až zvolí nového Kage a ty jako zástupce Konohy, půjdeš do této země jako pozorovatel. Ostatní spřátelené země také posílají své zástupce. Měla by to být klidná mise typu C. Chci, aby sis trochu odpočinul po nedávných událostech,“ stařík hodil na stůl složku s několika papíry.
„Jdu sám?“ blonďák sebral složku ze stolu.

Pokoj čtyř ne-kunoichi

Ozval se příšerný jekot, dívky lezly na postel a schovávaly se.
„Rozsviťte!“
„Kdo tu je?“
„Gaaro, vypadni!“ ozvala se Ketsueki a v té chvíli se začala anarchie vytrácet.
„To je Gaara?“
„Co tu chtěl?“
Než se stačily vzpamatovat, objevil se jeho bratr se svítilnou. Výjev to byl nezapomenutelný. Šklebící se Gaara, naštvaná Characterless, zmatená Lenura, Ketsueki s rukou na svícnu a ospalá sorafay hleděli do světla a nikdo z nich se ani nepohnul.

Co bylo minule? *Schrnutí*

"Kakashi! Uděluji tvému týmu misy. Jedná se o záchranu syna jednoho velmi významnýho pána." řekla Tsunade.
Naruto, Sakura a Sai Kakashiho už netrpělivě očekávali. "Máme misy, takže za hodinu před hl.bránou" řekl Kakashi a rychle zdrhnul. "Coooo???" vyjekl Naruto se Sakurou.
"Tak jsme tady" řekl Kakashi. Naruto málem padl úžasem, Sakura byla moc spokojená a Sai jenom koukal. Stáli před vilou feudálního pána. "Wooow" vykřikl Naruto, když k nim došel strážný a pozval je dál. Vstoupili do vily.

Minule :
Zrak mi spočine na mých rukách. Roztřásli se mi. Cítím to. Blesk v mojí ruce. „Co jsem to....udělala.“špitnu.

-------------

Kráčali sme asi päť minút než sme došli zastavili. Počas tých piatich minút som si uvedomil veľkosť tejto školy . Bola obrovská a z toho čo som videl ju navštevovalo asi 100 ninjov, možno viac, keďže som ju nevidel celú. Nakoniec sme po tých piatich minútach zastali. Nevidel som žiadne dvere, nič čo by naznačovalo, že cesta bude pokračovať. Nechápavo som pozrel na svojho sprievodcu. Neodpovedal, iba hodil okom na podlahu. Pozrel som dole a uvedomil som si, že stojíme uprostred portálu. Zaťal som zuby. Akože som si to nevšimol?

Síla výbuchu byla tak mohutná, že kunoichi, která byla již téměř u skupinky ninjů zakopla a tlaková vlna ji odhodila o několik metrů zpět. V kotrmelcích dopadla na záda a bolestivě se praštila do hlavy.
„Pane bože, co to bylo?!“ Zdvihla hlavu. Když viděla spoušť kolem sebe, přejel jí mráz po celém těle. Ležela u samého okraje obrovského kráteru.

Až ze vzduchu jsem uviděla škody našeho boje. V místě, kde bylo plno stromů se teď rozkládala mýtina posetá krví, jeho krví. Na chvíli jsem se zamyslela. ´Měla jsem ho zabít? Vždyť on mě miloval!´ tuhle myšlenku jsem ihned vyhnala z hlavy a nahradila ji jinou: ´Samozřejmě, že jsem ho měla zabít. Bylo to pro Jashina! A navíc, pořád za mnou lezl, tohle bylo nejlepší řešení.´
"Héj Midori, přidej, nebo tam nikdy nedoletíme!" zařvala na mě Shiro.
"He? J-Jasně."

„Kam to jdeme?‘‘ zeptal se Sasuke jakmile se vrátil zpět do reality. Celou dobu se plížili lesem a on sotva stačil Narutovi. Ten nepromluvil, celou dobu se rozhlížel kolem se, jako by snad někoho čekal.
„Tak budeš mě poslouchat?‘‘ oddychl si, ale odpovědi se mu jako předtím nedostalo. Nezbýval mu nic jiného než mlčet a držet krok, protože čím hlouběji do lesa šli, tím šel rychleji.

Madara ich prerušil:„Ďakujem, že ste mi to pripomenuli. Do tretice, Kuchiyose:Edo tensei." zo zeme vyšli štyri truhly a z nich postupne Shodaime, Nidaime, Sandaime a Yondaime.
Tsunade pozerala nato, ako keby to videla po prvýkrát a povedala:„Neuveriliteľné! Pošlite pre Naruta, toto sami nezvládneme. On je naša jediná nádej. Bez neho, bude Konoha zničená."
Ostatní len súhlasili.

Všetci boli chvíľu ako skamenení. Nikto nevedel čo má robiť, predsa, nedá sa bojovať proti nesmrteľným. Z tohto tranzu ich prebudil až rozhovor Hokage s Madarom.

Zrovna jsme odpočívali ne menší mýtině a vychutnávali si menší oběd.
"Já jsem totálně ztracená, jak daleko to ještě je do vesnice?"
"A to už v ní bydlíš čtyři roky." rýpnul si Tor.
"No a? A kolik ty?"
"Dvacet."
"Cože? Tobě je dvacet?"
"No, tobě o mě Trenos nevyprávěl?"
"Ne, Trenosi, proč jsi mi nikdy nic o Torovi neřekl?"
"Nepřišlo mi to jako důležité." řekl s klidem a utrhl si kousek ze svého přídělu.
"Aha."
"Takže si to ujasníme, vy jste bratři."
"Jo." souhlasně.
"A narodili jste se ve vesnici."
"Jo." opět souhlasně.

,,No vieš.. ja, no... neviem ako to povedať.."
,,Veď ťa skoro vôbec nepoznám.. ale šancu by som ti mohla dať.. aspoň kým sa nevráti Kabuto"
,,No neviem či budem za niečo stáť... doteraz som nechodil zo žiadnym dievčaťom.."
,,Ty??"
,,Ako to myslíš?"
,,Ale nijako.."
,,Ešte niečo.. koľko máš rokov?"
,,Šestnásť, a ty?"
,,Tiež."
,,Tak si oddýchni.. keby si niečo potrebovala, moja izba je na konci chodby." odišiel a zatvoril za sebou dvere.
Ľahla som si a pokúšala sa zaspať. Stále s myšlienkou na Kabuta, je to naozaj on, môj stratený brat?

Najkrajšie na bezvedomí je to, že nevnímate bolesť, nevnímate, že ležíte na zemi a okolo vás všetko horí, nevnímate, ako váš otec zomiera, ako na vás volá, nevnímate nič. Ale zrazu sa preberiete a nič nie je ako predtým. Všetko okolo vás je zničene. Spálene a rozsekané, ako po výbuchu bomby. Dom v ktorom ste prežili celé svoje detstvo je preč. Ostali iba trosky ,uhlie. Vaša rodina je preč, jednoducho neostalo nič a vy tam stojíte a dúfate, že je to len sen. Dúfate, že sa preberiete a všetko bude ako predtým.

Kde to jsem? Ptala se Hinata sama sebe, byla dezorientovaná, nejdřív si myslela, že je zpátky v zemi Vln, ale nebyla, byla to překvapivě uklizená místnost se spoustou světel. Chvíli trvalo, než se Hinatě zaostřil zrak, kterými hned padl na usměvavého Saie.
„Omlouvám se, ale omráčení bylo nutné.“
„Proč si to udělal?“
„Protože bys jinak se mnou nešla, četl jsem, že únos je považován za zločin a nikdo nechce být unesený a proto ho únosci omračují, aby únos nezaznamenali.“ Celkem i logická úvaha.

[i]„Darček?“ Uzumaki sa tváril nechápavo.
„Je to vlastne-“ nedopovedala.
„Počkajte, prv vám musím niečo povedať,“ prerušil ju blondiak.
„O čo ide?“ reagoval Kakashi so zvrašteným obočím. Vedel, že by neprerušil “Darčekovú ceremóniu“ ak by to nebolo vážne, nech už dospel akokoľvek, isté veci sa proste nemenia.
„O môj súboj s Gaarom,“ oznámil.
„Chceš sa tomu vyhnúť?“ usmial sa Sannin.
„Nie,“ vrátil mu úsmev, „ale budeme mať návštevu,“ zatváril sa vážne.

Bára byla celá promočená a držela se šokovaně za krk. Tohle byla její nejhorší noční můra – že přijde o hlas! Teď z ní bude smutná, němá a skoro slepá holčička, už je to jisté...
„...........!!!!“ zanadávala hořce na účet toho, který jí tohle provedl.
Kabuto se vypotácel ven, zaprášený a dosti pobitý od kamenů. Ale vůbec to nevnímal - byl šťastný! Konečně byl užitečný svému pánu! Bylo jedno, jestli to znamená, že bude trpět. Cvok.