Dobrodružství
„Co se to děje?“ vydechne Tsunade a prohlídne si ninju, stojícího před ní. Bílé, až po pás dlouhé vlasy mu společně s bílým pláštěm poletovaly ve větru a odhalovaly čtyři meče, které měl u pasu.
Z tváře mu toho moc vidět nebylo díky rudé masce, patřící ke zbroji, která mu zakrývala obličej až po nos a odhalovala pouze jedno oko, druhé měl zakryté páskou Sněžné. Z otvoru po straně masky mu vychazely obláčky páry, naprosto pravidelného, klidného dechu.
Krásny deň v Konohe začal na dvoch miestach úplne rozdielne. Vo svojej kancelárii sa Tsunade radovala, že prvý krát za celý čas čo bola Hokage je skoro voľný deň a dnes je na splnenie len jedna misia. Túto misiu priradila k tímu Kakashi. U Naruto nezačal celkom najlepšie, lebo o šiestej ráno ho už niekdo budil.
„Naruto vstávaj, musíme isť na misiu." kričala naňho Sakura.
„Nechaj ma ešte spať, veď je len šest hodín ráno." odpovedal polospiaci Naruto.
Vstala jsem časně ráno, udělala snídani a šla vzbudit Ichira, začínala jsem se chovat jako jeho matka a to mi hodně vadilo, chtěla jsem být jeho kamarádka a ne matka. Ichirovi tenhle styl taky nevyhovoval, určitě kdysi měl matku a tohle mu ji pouze připomínalo. Stejně by mě zajímala jeho minulost, byl tak strašně uzavřený, skoro vůbec nemluvil, dnes má začít náš první tréninkový den a já stále vím pouze jeho jméno.
Hlavy všech, kteří zrovna nebyli v přímém ohrožení života, se otočily. Na pomoc jim dorazila početná skupina ninjů, což zesláblým obráncům dodalo nových sil. Ibiki se na posily podíval až mezi posledními, byl plně ponořen do drcení kostí nepřátel. Jeho oči zůstaly stát na tom, který jako jediný z nich promluvil.
„To je přece …“
Diel II. - Rozdelenie
Pár sekúnd nato, ako sa rozbili dvere a ja som si vpichol protilátku sa môj zrak vrátil do normálu. Čakal so miestnosť plnú nepriateľov, no namiesto toho, tam bola len v strede rozložená vatra.
„Niekto tu pred chvíľou ešte musel byť,“ vzal mi z jazyka slová Idate.
„Máš pravdu,“ povedal som, pričom som sa dlaňou dotkol koženej podušky pri vatre. Bola ešte teplá.
Uběhlo dalších pět dní a my pořád plnili samé nudné mise. Jedna mise, konkrétně to zakopávání ředkviček (to byla potupa!), jsem schválně spadla do té nedaleké díry, abych to nemusela dělat, Miyuki-sensei ale zajednala tak rychle, že jsem ani nepocítila dno. K mému štěstí, samozřejmě. Když jsme tedy šestý den čekali u řeky, co budeme zase nudného dělat, Miyuki-sensei si po dlouhé době zřejmě zase usmyslela, že příjde pozdě. Jinak teď chodila včas, což jsme oceňovali.
Okolo Akumo-sama se seběhli všichni a okamžitě se mu snažili pomáhat. Josh začal uklidňovat Shiny aby si to tak nebrala, že to byla jen ošklivá souhra náhod a aby si vůbec nemyslela že to zavinila ona. Tvrdil jí, že by se to stalo i kdyby tady nebyla, že tohle se mohlo stát všude. Shiny se uklidnila a šla si vybalovat s myšlenkou, že Akumo zůstane v Konoze, kde dostane ošetření a jakoukoliv pomoc, kterou bude moc Konoha jen nabídnout. V Narutově hlavě se zatím přemítala minulost.
V Minulosti.
Tohle svět shinobi ještě neviděl, na jedné straně technika Nagata, která by se dala považovat, za ultimátní a velice nebezpečnou a je to poprvé za několik desítek let je tato technika opět ukázána na světle světa. Na straně druhé je to spojená technika obou Uchihů, kteří na to použili poslední zbytky sil, které jim zbývají.
Dalo by se to označit, jako souboj vůlí a dvou doujutsu, které jsou na pokraji zmizení v nenávratnu…
Na kouli se objevily prasklinky a ty se velice rychle začaly zvětšovat, až vytvořily na několika místech malé díry.
Po několika málo hodinách se dveře ANBU budovy znova začaly otevírat. Slunce prozařující dovnitř doprovázelo pomalou chůzi dvojice mířící ven.
Sai, pochodující poslušně vedle Ino, byl tak bledej, že i Sněhurka by se mohla jít zahrabat. Člověk by řekl, že už to snad ani víc nejde, možná by ani nepoznal změnu, ale když ne z jeho barvy, tak z výrazu určitě ano.
23. kapitola : Ochotný obetovať život
Naruto
Našiel to.
Nebolo to až tak ďaleko. Rýchlym behom tu stihol prísť za pár minút.
Pred ním sa týčila obrovská skala.
„Sú v nej, však?“ opýtal sa tvora, s ktorým bol nútený zdieľať jedno telo.
„Okolo je silná bariéra.“ dostal odpoveď.
„Reaguje to len na jeho chakru, však?“ zamyslel sa, keď už po niekoľký krát prešiel rukami po neviditeľnej vrstve.
Na ruku mu dopadla kvapka..... a potom druhá.
Záře začala opadat. Itachi stál uprostřed místa kde to před chvíli vybuchlo. Díval se s překvapeným výrazem do prázdna. Ještě než Jashin zmizel tak mu poděkoval. Všichni přstali bojovat ne, že by se jim nechtělo ale všichni Akatsuki zmizeli a Rido s nimi. Itachi padl na kolena a zůstal ležet. Sasuke k němu běžel a za chvíli se k němu přidal i Naruto, který se mezitím probral. Doběhli k Itachimu. Sasuke k němu klekl. Itachi věděl, že mu už nezbýva mnoho času.
,,Sasuke promiň, že jsem vyvraždil tvůj klan,“hlesl tiše.
Začalo svítat. Pro skrytou Listovou vesnici to znamenalo další nádherný den. Ale tento byl něčím jiný. Už od brzkých ranních hodin sem proudilo mnoho lidí. Na každém kroku byl znát život, což je k údivu v tak nelidskou hodinu. Konečně se nachýlil den, kdy proběhne Prezentace síly organizace Minato. Tribuny okolo arény se zvolna zaplňovali. Kagové seděli vedle sebe na viditelném místě.
„Konečně proběhne ta bezvýznamná událost,“ ozval se Tsuchikage. Ostatní Kagové po něm vrhli své naštvané pohledy.
Postava celá v černém se objevila nedaleko velkého domu, na kterém byli znaky dvou mocných klanů. Byl to velice starý dům, ale udržovaný. Rozhodně tu někdo musel žít, když se ten dům už dávno nerozpadnul. V kilometrovém okruhu byli v pravidelných vzdálenostech umístěny ochranné pečetě, které zamezovali vstup všemu nevítanému. Postava se přiblížila k ochranné bariéře složila několik pečetí, asi nějaké vstupní heslo a prošla bariérou.
Emi zavrávorala, celodenní putování si vybralo svou daň. Tsunade se zaškaredila, ale pomohla jí muže v bezvědomí podepřít a středem vesnice kráčeli společně.
„Kam mě vedeš?“ zarazila se kunoichi, ve vzduchu cítila zradu.
„Do sídla Hokageho,“ odpověděla blondýna věcně. „Musím ho vyslechnout, než přikročíme k našemu plánu.“
„Dobrá, ale nezkoušej mě podvést!“ zasyčela Emi a ohlédla se za sebe.
„Kdo tě naučil té nedůvěřivosti?“ podivila se Tsunade. „Nikdy jsi taková nebývala.“
V zemi Shinobiů existovali jistí jedinci, kteří uměli měnit vzhled podle požadavků svých klientů. Často vyřizovali záležitosti, které platící odmítal řešit, nebo se jimi nechtěl zabývat. Šlo například o požádání o rozvod cizí manželky nebo dělání dvojníka osobě, kterou kdosi ohrožoval na životě. Dokázali často vytvořit kopii tak věrohodnou, že i ten, kdo si je najal, začínal pochybovat o tom, zda je skutečný.
Na prostorném balkoně stály dvě velké ještěru podobné postavy, jedna z nich tu druhou lehce objímala krkem. Vypadali jako krásný pár, ovšem druhou osobu na první pohled něco trápilo.
„Už to bude rok.“
„Jo vím, rok od doby, kdy jsem sem přiletěla.“
„A rok od doby, kdy jsem se do tebe zamiloval.“
„Hm. Stejně mě zajímá, co dělá Jigoku.“
„Ale no tak Naku, to jsi na ni ještě pořád nezapomněla?“
„Ne, je to těžké! Zůstala v Konoze, nevím, co sní, dělají, možná ji mučí, nebo už dávno ví, co je. Mohli ji dokonce i zabít…,“
Omlouvám se za tu neomluvitelnou pauzu! Gomenasai!!!
Díl – 6
Tvé šílenství je mou záchranou!
„Mohla bys mi, prosím tě, předat alespoň pár tašek? Připadám si jako hulvát, když jdu s prázdnýma rukama,“ oslovil ji už poněkolikáté a téměř nešťastně ji sledoval, jak se sama vláčí s nákupem.
„Šetři síly!“ zavrtěla rázně hlavou Vera. „Máme dohodu, pamatuješ? Já vyberu jídlo a nakoupím a ty uvaříš.“
„To ale neznamená, že ten nákup nemůžu nést!“ rozčiloval se už doopravdy a snažil se jí ty tašky ukrást.
Všelijaký hmyz cvrnkal a vydával své prapodivné zvuky svých pocitů a nálad, bylo naprosté ticho a přitom příroda si vyzpěvovala svou noční píseň a vítr s listím jim hrál doprovod. Denní ruch utichl a každý denní tvor zalezl na kutě, aby se zase zítra mohl zbudit a užít si nový den, který pro ně určitě připravil spousty legrace, ale taky smutku a utrpení.
Až na jednu dívku.
Ležela na střeše vily, kterou ji dal její bývalý přítel. Jehož jméno bylo Suigetsu, momentálně asi bloudil světem se svým týmem a jejím bratrancem.
