Dobrodružství

Mezitím se v Konoze taky rozpršelo, ale na jedno jediné místo svítilo slunce. Na nejoblíbenější místo Shikamara, kde s Temari strávil hrozně šťastných chvilek a kam mohl klidně odejít a zmizet od každodenních problémů. Chouji šel zrovna od Shikamarovi rodiny, kdy se dozvěděl, že Shikamaru šel hledat Temari. Podíval se na nebe a pomyslel si:
„Snad se Shikamarovi něco nestalo.... Kdyby jo, tak..... Radši doufám, že se mu nic nestalo...“

Tak je tu další díl a na přání je trochu delší jen tak pro upřesnění se nám v tomto díle dvě "Dámy" poperou o přízen našeho hrdiny
proto jsi ho užijte heské čtení

Druhý den ráno Naruto pospíchal za Tsunade pro výsledky. Něco mu říkalo, že se jeho tušení potvrdí.
Zaklepal a vešel.
„Dobrý den, Pátá, máte pro mě ty informace?“
Tsunade zvedla hlavu od papíru a zadívala se na příchozího.
„Naruto, jsem ráda, že tě vidím. Posaď se.“
Sedl si do křesla a čekal co mu hokage řekne.

Propletené životy
„Tato povídka vypráví o přátelství na život a na smrt mezi pěti odlišnými ninji, kteří doufají v lepší budoucnost. Doufám, že povídka se bude líbit hlavně těm, které jsem do rolí pěti postav obsadila.“

Hnědovlasá kunoichy se zastavila u brány, kterou procházelo mnoho ninjů. „Účastníci zkoušek, stejně jako já,“ pomyslela si. Přesto, že jí bylo, osmnáct let v záznamech byla vedena jako genin i přes její schopnosti a techniky, které dosahovaly na jounina.

,,Mně možná nic neřekneš, ale znám někoho, komu ano." Yamato se zatvářil potěšeně nad myšlenkou, která mu zřejmě vskočila do hlavy, a spoutal Ritekovi ruce za zády chakrovými pouty. Bylo to fascinující sledovat jeho počínání, zvláště, když jsem vždycky toužila vidět to na vlastní oči. Dva jemné modré provázky se obtočily kolem jeho zápěstí a znemožnily mu jakýkoli pohyb rukama.
,,Úžasné." Prohodila jsem a stále se pohledem vpíjela do oněch pout. Yamato se jen jemně usmál a položil mi ruku na rameno.

Pokračování... boužel dřív jsem se k tomu nedostal:-)

Zek s Hinatou doběhli k Narutovi a Abakovi. Zekovi okamžitě sklouzl zrak na zraněného Naruta.
„Jste v pořádku, Mistře?“ zeptal se a ihned doběhl k němu.
„Bylo mi líp.“ odpověděl Naruto a držel se za břicho, pomalu zavřel oči a opět upadl do bezvědomí.
„Raději ho nech být, Zeku.“ řekl mu Abaku a položil mu ruku na rameno. Zek se na něho otočil.
„Abaku, bude v pořádku?“ zeptal se ho.

Nastal večer, slunce pomalu zapadalo za zelené kopce. Zářící slunce nahradil měsíc v úplňku. Krajina se naplnila tajuplnou atmosférou. Vládl až zneklidňující klid až na tiché našlapování a praskání větviček. Uprostřed hlubokého lesa stál domeček, který i když ho obývali dvě osoby zel temnotou. Ani jedno jediné světlo nebylo rozsvícené. A taky to mělo důvod.
„Myslíš, že to bude stačit?‘‘ zeptala se ho Sakura a podala mu poslední prkno, jimiž zatloukávali dveře a okna.

Sasuke beznadějně bloudil ulicemi Konohy. Ani za boha si nemohl vzpomenout, kde bydlela, doufal však, že jakmile ten dům uvidí, vzpomene si. Hodiny bloudění ale nepřinesly žádné ovoce. Stále bloudil mezi naprosto neznámými domy. V beznaději nakonec zabloudil na hlavy Hokage, snad tak si vzpomene. Jakmile se k místu přiblížil zahlédl jemu velice známou postavu. Na rtech se mu objevil úsměv. Teď už nebude potřeba hledat její dům.

V popelnicích jsme zůstali až do večera. Jakmile padla tma, vyrazili jsme. Nejprve jsme se stavili u holiče, tam jsem Hidanovi vybral paruku, kterou musel nosit aby nebyl poznat, upřímně řečeno s dlouhými hnědými vlasy hodně připomínal zastánce hippies. Samozřejmě mi nadával, že jsem vybral skutečně zku…..totiž hroznou paruku….Už začínám používat výrazy jako on!

Suna

Yuki cítila zadostiučinění, že když nebude mít Minata, tak ho nebude mít nikdo! Ani ta mrcha Kushina, která byla vždycky u kluků oblíbenější než ona sama, ale protože byla z tak významné rodiny, tak si musela držet odstup od kluků a když to zašlo někam dál, tak toho dotyčného okamžitě její strážce vyprovodil, tak, že už se u ní neobjevil.

„Splnila jsi misi?“ zajímal se její pán.

11.Masky útočí
Postava s růží v ruce pokračovala chodbou, až došla k železným dveřím. Otevřela
je a vešla. V místnosti byli tři velké kobky zabudované v podlaze, vpravo byli
lidé, kteří vypadali dost hladově, ale jinak jim nic nebylo, uprostřed byli také
lidé, ale ti vypadali jakoby je někdo týral a mučil bez přestávky, a v té vlevo
byli lovci, kteří ještě neprošli zkouškou. Ta postava přešla k tomu levému žaláři
a začala si vybírat ty, kteří by už mohli být hotoví. Ty které ta postava vybrala,

Navazuje na Naruta Mangu 311

1. Den kdy vše začalo

Naruto, Sai a Sakura šli do nemocnice navštívit Kakashi-senseie, který zde ležel za přílišné užívání Sharinganu. Sakura se ujala slova a vysvětlila mu podrobnosti o misi.
Kakashi vzhlédl na Naruta, který byl pořádně skleslý a mumlal si pro sebe, že je moc slabý. Kakashiho napadlo, jak by s Narutem mohli trénovat.
„Naruto?“ oslovil ho.
„Hm?“ podíval se na něj Naruto.

Díl-7

Dopředu bych chtěl všem říct, že tahle povídka byla napsána dávno předtím, než se Pein objevil v manze, akorát ji sem dávám s cca 3/4ročním spožděním, proto budou všechny věci co se týče Peina nepřesné a nebudou zapadat do toho co skutečně umí a jaká je jeho skutečná povaha

V minulém díle jsme se dozvěděli:

Koukala jsem se na malinké domečky pod sebou a přemýšlela.
Už tehdy se mi něco nezdálo, ale vzpomínka na Gakimakiho mě uklidňovala. Za hrudník mě držela ruka a černý pařát, jeho prsty mě tlačily mezi žebra. Ale já chtěla být člověk, tak jsem ani nedutala.
Krajina se postupně měnila z města na lesy z lesů na louky, z luk na savany, ze savan na pouště, z pouští na moře, z moře na kamenitá údolí, z údolí na sopečnou půdu, dokud jsme konečně nevlétli do sopečného chřtánu.

Minato jakmile slyšel, že by Kaze měla být jeho manželkou ho tak rozžárlilo, že nahlas zařval: „Ona nebude tvoje!“
Kaze si s hrůzou uvědomila, co Minato provedl, ale už se to nedalo vrátit zpátky.
Keichi se na ní podíval jako by byla z jiného světa a tichým hlasem se zeptal.
„Co jsi to řekla?“
„Nic jsem neřekla a pokud ano, tak to se vám velice omlouvám. Občas mívám takovéto záchvaty…“ dál se nedostala, protože ji Shimaki umlčel.

Skrytá vesnice, díl 1.

Z temnoty se vyloupl člověk. Průměrně vysoký, hubený a spíše šlachovitý, než svalnatý. V jeho pohublé tváři se stýkalo mládí s velkou zkušeností. Usadil se, podíval se do černého nebe a zhluboka se nadechl.

Dobrý den,
Asi bych se měl nejprve představit. Mé jméno je Azura a byl jsem ninjou v Zemi Vln. Asi byste chtěli vědět, kde to jsme, jak jsem se sem dostal já a jak vy. Je to složité a tak musím začít hezky od začátku, pár roků nazpět.

„Nemusíš mít strach,‘‘ ujistil ho Gaara a zavedl je všechny společně do centra vesnice, která bylo v plné proudu. Dalo se tam sotva projít, ale když lidé zaznamenali členku se znakem Konohy, začali uhýbat do stran. Naruto se začal cítit trochu divně, jako by něco provedl, ale pravda byla jiná. Lidé se začali radovat.
„Všechni tihle lidé sem dorazili před několika týdny, přišli s nimi i někteří genini,‘‘ oznámil stále zmatenému blonďákovi Gaara a vedl je radujícím davem dál. Sotva se davem prošli, když je zastavilo radostné volání.

" Cože? "

" Tak takhle to je…ale jestli si myslíš, že ti budeme hned věřit, tak…!"

" To od vás nemůžu chtít."

" i tak, nemáme moc času. Pokud si nepohnem, náš plán B bude k ničemu."

"Plán B? A jaký byl teda plán A?"

"Ten měl nastat v případě, že tu bude i Shia. Dalo se, ale čekat, že po nás Akatsuki půjde, tak jsem se rozhodl udělat pár opatření. Pokud to ještě neodhalili, tak je to naše velká výhoda"

"Jaká opatření?" Ač to Kakashi na sobě nedával znát, byl nesmírně zvědavý na to, co jeho student vymyslel.

Spolautorská "makačka" ktorá vyplodila veľa bočných jednorázoviek.
Píšeme ju s Kikul-sensei spoločne, o každú kapitolku sa ruveme, aby sme to predložili v polepenom celku rozhovorov, myšlienok, mien, pováh...

Prajeme príjemné čítanie a čo je hlavné, prosím, skúste ho prežiť
Nedelím, pretože z tých farieb chytám migrénu.