Dobrodružství

Něco není v pořádku

Bylo znovu ráno. Tentokrát nespal Naruto, stále bloudil po okolí Suny a hledal Sakuru. Ovšem neúspěšně. Pomalu propadal panice a rána mu opět začala silně krvácet. Ale on to nevnímal, jediné, co cítil, byl strach o ni. Mohlo se jí cokoli stát. Kdokoli ji mohl unést a teď s ní mohl cokoli provádět. Myšlenka na tohle všechno jím celým otřásla. Raději na to přestal myslet a spíš teď hledal místo, kde by se mohl schovat před sluncem.

Nedotknutelná

Asi po hodině přišla do Temarina pokoje sestřička. Uviděla pár rozbitých přístroje a muže s culíčkem na zemi. Polila ho vodou a sehnula se k němu.
„Co se vám stalo?? A kde je naše pacientka??“ zeptala se ho.
„Mně nic. Ale Temari unesla Kesidy Nara.“ řekl Shikamaru a na posteli viděl jednu z čtyř jejích gumiček. Vzal ji do ruky a podíval se směrem k oknu. Sestřička stála v pokoji a zeptala se Shikamara:
„Mám zavolat pomoc??“
„No, to je snad víc jak jasné. Ne??“ zeptal se Shikamaru a hlavou mu kroužilo:

2. kapitola – Sen
...
Naruto stál sám na neznámom mieste. Odrazu začul hlas.
„Hľadáš ma? Prečo?“
Naruto sa otočil za hlasom.
„Hi...Hinata, si to ty?“
„Prečo ma hľadáš?“
„Pretože chcem, aby si sa vrátila.“
„Prečo?“
„Akože prečo? Všatkým nám chýbaš!“
„To nie je pravda.“

„Ahoj, tak jak bylo na misi?“ optala se týmu 7 Hanabi, když je potkala u brány při jejich návratu do vesnice.
„Šlo to,“ pokrčila rameny Sakura.
„Potkali jsme Akatsuki,“ dodala Maya.
„A došlo i na boj,“ dokončil to Naruto. Hanabi jen kulila oči.
„Akatsuki?! Tak to mi to musíte celý říct! Kakashi-san, pustíte je se mnou?“ udělala Hanabi psí oči na jejich senseie.
„Jasně. Mayo, v deset doma. Musíš si odpočinout. Ahoj,“ rozloučil se s nimi Kakashi a odešel poreferovat Hokage, jak bylo na misi.

„Naruto je v pořádku“ řekla Tsunade
Kakashi i Sakura si oddechli ale Tsunade mněla ještě stále strach jestli se Naruto zotaví.
Sakura řekla „Můžu už za ním?“
Ale Tsunade ji zarazila „Můžeš za ním ale aš zítra ještě musí odpočívat “
Druhý den se Sakura stavila k Ině do květinářství aby donesla pár kytek Narutovi.
„Pro koho jsou“ zeptala se Ino
„Pro Naruta“
„Něco se mu stalo?“
„Jo je v nemocnici“a tak jí Sakura řekla co se Narutovi stalo.
„Můžu jít s tebou?“ zeptala se Ino

Konečně jsem zase volná! Už se nemůžu dočkat, až se vydám na lov. Jeden celý týden nikoho nezabít, a to jen kvůli té hloupé karanténě. Takhle mi zkřížit plány, to je drzost! Za tohle si vezmu někoho speciálního...
Tiše kráčím po temné ulici, osvětlené jen chabým svitem měsíce. Jaká krásná noc pro vraždění. Sbíhají se mi sliny na mou další oběť. Najednou mě napadá, jestli není náhodou doma. To by se všechno značně zkomplikovalo. Aspoň bude víc vzrušení.

Uplynula hodina. Během té hodiny se však téměř nic neřeklo, ani nic převratného neudálo. Jen Hinata se pokusila o chůzi po vodě, na rozbouřeném moři se jí to však nedařilo. A ani Kiba, který to zkoušel hned po ní, neuspěl. Všichni měli trochu strach z toho, co před onou hodinou Naruto řekl.
„Náš soupeř je dost silný,“ ozývalo se v hlavách všech. Nikdo už ninji z Listové neobviňoval, nebo to alespoň neříkal nahlas. Každý teď jen doufal v zázrak.

Část pátá: Tady

Část šestá: Ornitolog a jeho oběť. Setkání.

Skoro tu nebylo vidět na jeden jediný krok a nechávala se vláčet, kam ji tlačil. Určitě byli ještě ve městě, zvuky šly slyšet silně, ale stejně jakoby tlumeně. To stěny domů kolem nich je určitě tišily.

Všetci tak trochu zmätene pobehovali okolo, balili a potom zase stavali stany a tak si nikto nevšimol žilky okolo Hanabiných očí.
„Ja som to vedela... Vedela som, že to telo je falošné,“ povedala si sama pre seba.
Aj keď, niekto si ju predsa len všimol. Ah, takže tá krpatá Hyuuga to zistila, pomyslel si naštvane. Budem s tým musieť niečo urobiť...

„Kiba, poď sem na moment,“ podišla k mužovi, ktorý práve hľadal niečo v batohu.

Keď si bola istá, že ich už nezbadajú, spustila ho a s Itachim si dala malú prestávku.
„Ako ti je?“ Ozvala sa opatrne. Bol veľmi bledý.
„Nič moc, ale vydržím to. Neboj sa.“ Usmial sa na ňu a snažil sa zakrývať tú veľkú bolesť, čo mu zožierala celé telo.
„V poriadku,“ kývla hlavou. Neboj sa, čoskoro tam budeme. Asi by bolo načase poslať Tsun správu.

Naruto a Hinata si hleděli do očí. Oba soustředili obrovské množství chakry.
„Naruto, chci, aby si mě nešetřil ani trošku. Protože já tě šetřit nebudu!“ křikla Hinata a postavila se do bojové pozice. Naruto se taky postavil do pozice.
Souboj začíná…

Hinata zaútočila jako první. Aktivovala Byakugan a rozeběhla se na Naruta. Za běhu si povyhrnula levý rukáv. Na ruce měla podivný znak, po kterém přejela druhou rukou.

Kapitola 10: Pátrací tým vyráží, Naruto a Ookami

Konohagakure no sato

„Takže říkáš, že Naruto-chan se stal hostem Tsurugiho-sama?“ zatvářil se malí žabák sedící na Kakashiho stole více než překvapeně. Skoro se zdálo, že mu oči chtějí vypadnout z důlků, jak moc je vykulil.
„Hm, ano tak nám to řekl….“ V tom se Kakashi zarazil, neboť mu došel význam žabákových slov.
„T…tak moment říkal jste sama?“ vykulil překvapeně jedno oko a zamrkal. „Ale to…vy….“

12. kapitola: Záchrana!

„Fuuton: Kuukou no Jutsu!“ (Vítr: Letištní jutsu) řekla klidným hlasem. Chvíli se nic nedělo. Orochimaru čekal, co se stane. Najednou se kolem těch dvou začal zvedat vítr a kroužit dokola. Orochimaru to zatím sledoval bez jediného pohybu. Vítr vál čím dál prudčeji, až začal oba dva šlehat do obličejů, ale stále se nedělo nic velkolepého. Orochimara to začínalo unavovat.

„Tak co je? Jsi v pořádku? Jsi zase tady?!“
Tady… ten sen… konečně si všechno uvědomím. Žádný sen, můj narozeninový dárek!
„Ech, jo. Akorát nevím kde. Jsem na autobusové zastávce v nějakém Ažši. To ses zase sekl ty, nebo to je blízko, ale já to neznám?“
„No, sestřičko, víš… To je na druhé straně republiky…“
Dřív, než mi stačila dojít jeho slova (druhá strana republiky… druhá… republika… heeeeeelp!) mi ten bídák zbaběle zavěsil.

Husté koruny stromů tyčící se do nebe, pokrývaly zem tmavými stíny. Sem tam si sluneční paprsky našly cestu skrz nepropustnou lesní hradbu, ale ani tak se nedalo poznat, že je právě odpoledne.
Dvě postavy zahalené v černých pláštích, pospíchají skrz hustý porost. Všude kolem je klid. Jediné co je slyšet, je rozhovor oněch osob.
„Dnes to šlo dobře.“ podotkl hluboký hlas, patřící vyšší z postav.
„Máš pravdu. Čekala jsem větší námahu!“ odpověděl mu hlas druhý.
„Co takhle zajít na jídlo, až se vrátíme?“

,,Sakra! Přestaň mě s tím už otravovat!" zaburácel pracovnou hrubý hlas.
,,Ty mě tam ale musíš pustit!" naléhal jemnější ženský tón.
,,Ne, nemusím vůbec nic. Jsi tady potřebná a proto zůstaneš, kde jsi!" nenechal se uprosit mladík sedící za dubovým stolem.
,,I tvůj táta byl lepší Tsuchikage než ty!" zařvala dívka a rázem na to schytala facku. Muž prudce vstal, chytil jí pod krkem a přitiskl je stěně.

Naše bojovnice na pochodu

„Skvěle! Síla mládí nás žene vpřed!“ jásal ninja v zeleném.
„Nemohl by mu někdo říct, ať si dáme pauzu? Jdeme bez přestávky už tři hodiny,“ postěžovala si sorafay.
„Kakashi sensei, tak řekněte taky něco!“ zlobil se Naruto.
„Mají pravdu, Gaii! I já už mám dost! Řítíš se rychlostí vyplašeného koně.“ Odvážil se zaprotestovat maskovaný Jounin.
Jeho rival zpozorněl. „Ty, veliký Hatake Kakashi, mi tvrdíš, že už nejsi na dlouhé procházky jako kdysi?“

,,Shikamaru, dokázal jsi to!" Objala ho Ino a Chouji ho poplácal po ramenou ,,Jo Shikamaru, dostal jsi ho!"
,,Měli by jseme se vrátit." Udělal dva kroky a podlomila se mu kolena.
,,Shikamaru!" Otočila ho Ino na záda a začala ho léčit.

Černý: Už ste si někdy přáli něco divného? Že ano? A ste si jistí, že se to nemůže jakkoliv zvrtnout?Náš otec má totiž hrozné prokletí, všechno se mu splní, ale většinou ne tak docela, jak si přál. Tohle vzniklo když sme se dívali na Popelku a na honu zabili lišku. (Bílá brečela)
Bílá: Doufám, že se vám to bude líbit a něco nového se přiučíte.

Jednou večer po parném dnu přijde Naruto domů, lehne si na postel a kouká do stropu.