Dobrodružství
3 – Den na který nezapomeneme
V minulém díle se Naruto a Hinata vydali na misi. Nebude to jen tak lehká mise, jak si mysleli tak si počkejte, co se stane.
Večer toho dne kdy vyrazili…
Právě se stmívalo, když Naruto zastavil, aby si on a Hinata odpočinuli.
„Tady se utáboříme“ pověděl Naruto a Hin nic nenamítala, dokonce se nabídla, že půjde a nasbírá dříví.
Vysokou rychlostí - část sedmá - Zpátky v Konoze
[color=blue]„Už se těším na Ichiraku ramen,“ snad posté zopakoval Naruto. Byla jsem ráda, když jsme konečně vešli do vesnice. Ještě zajít k Hokagemu, jak nám nezapomněli sdělit u brány, a pak mám celé volné odpoledne, těšila jsem se.
„Ještě na slovíčko, Meiri,“ řekl Hokage, a to už jsem stála ve dveřích. Povzdechla jsem si. Tým sedm se vypařil a já zůstala se Sondaimem. Ten se nadechl a začal svůj proslov. Poslouchala jsem trpělivě až do konce, ale pak jsem to už nevydržela.
Celá delegace listové prošla ostrovním městečkem a zamířila k přístavu. Cestou je vedl podivný muž s páskou přes jedno oko. Na zádech měl dlouhou katanu. Budil dosti hrozivý dojem.
Cesta k místu kde kotvily lodě netrvala dlouho. Když dorazili, Hokáge Siaku pokynula všem kromě Tsichiho aby nastoupili na loď.
Siaku si jej chvíli jen tak prohlížela přísným pohledem, který po chvíli polevil.
„Tys mi dal zabrat..“Šeptla a sklopila pohled k zemi. Dlouho to však nevydržela a pevně jej objala.
„No tak dobrá. Všechno to začalo tím posledním útokem na vesnici. Už jsem dál nemohl vidět ty pohledy. To obviňování. Ať jsem pomáhal sebe víc tak se to stejně nezměnilo. A tak jsem odešel.
Svoje hledání jsem začal v Suně, protože kdysi byli s Konohou ve válce a tak jsem si myslel, že bych tam mohl najít ňáký informace. A také jsem se chtěl podívat na Garu.
******
,,Naruto?" Zastavil se s údivem ve tváři Genma.
,,Genmo?!" Tichým hlasem pohlédl na Genmu, který běžel proti, aby zachránil Konan.
,,Naruto, néééé!" Křičel když viděl jak Naruto vytváří Rasengan. ,,To není Rasengan. To je…" Zorničky se mu zužili, když viděl co Naruto doopravdy vytváří.
„Půjdete na misi do Zvučné. Velitelem vaší skupiny bude Mitarashi Anko. Teď na vás čeká před bránou, vysvětlí vám, co máte za úkol.“ Řekla Tsunade za stálého chrochtání Ton Tona. Kiba, Shino i Naruto se vydali ven.
Před branami Konohy zahlédli netrpělivě postávající Anko, která jim už z dálky mávala, aby si pohnuli.
„Konečně! Tak a teď vám vysvětlím účel vaší mise.“
„Miseeeeeee!“ Vykřikl Naruto.
„Ticho, blonďáku!“ Sykla na něj.
„Naruto, Naruto vstávej!” Uzumaki zamžoural. Nad ním se skláněla postava celá oděná do bílého.
„A-anděl?” podivil se blonďák.
„Houby anděl, ale jestli sebou nehodíš tak budeš mít tu čest je potkat.” zuřila ta bílá osoba.
Yondaime
„Kde jste byli?‘‘ Optal se jich Sai a na chvíli nechal balení stanu. Nauto se začervenal, Sakura se tvářila trochu rozpačitě a snažila seza ním skrýt. Ani jeden z nich neodpověděl, jen přešli ke svému stanu a začali ho balit stejně jako ostatní. Ovšem ostatní už pomalu končili.
Žila svůj život jako nelítostný zabiják po boku svého otce ... pak do jejího života vstoupil přítel a její minulost začala dávat smysl...
kdo je? čím je? a zůstane navždy takovou, jakou ji vychovali?
povídka o tom, jak to také mohlo a může být aneb každý příběh má mnoho konců i začátků ...záleží na osudu
seznamte se s Akari..
Konečně vyřčená otázka
Pohřeb proběhl v rámci možností klidně. Teda až na :
- hysterické pozůstalé, kteří začali hromadně páchat sebevraždy
- Suigetsa a Karin, kteří se rozhodli, že jeden z nich půjde pod kytičky taky, ale ani jeden nechtěl umřít…
- Tobiho, který ukradl smuteční věnec, který si narazil na krk. Pak s ním běhal kolem celého hřbitova a křičel, že je good boy
- Sasukeho, který v hysterickém záchvatu křičel něco o bratrství
- Juga, který se pokusil zabít hrobaře
Časť prvá - prekliata úloha
Tmavou chodbou sa ozývali rýchle kroky a zrýchlený dych mladíka, rozrušeného tou správou. Správou, od ktorej závisí všetko.
Tiché zaklopanie vyrušilo starého muža sediaceho v kresle pri stole.
"Ďalej" odpovedal na zaklopanie zachrípnutým hlasom.
Dnu vošiel vycivený a bezvýznamný chuunin, ktorého oči prezrádzali krajné rozrušenie.
Za vodopádem
„Co to? To je…?‘‘ Vyjekla. Byla v šoku. Ani nevěděla, co má říct. On sám na tom nebyl zrovna nejlíp.
,,Genmo, ale nezapomeň, že my také známe tvé jutsu." Pousmála se Kurenai a znovu se rozplynula.
,,Naruto dej si pozor na Kyuubiho plášť." Otočil hlavu Kakashi na Naruta s myšlenkami jen na Naruta a Deidaru, který si poletoval nad nimi a vytvářel si své výbušné umění.
,,Tak co bude?" Zasmál se Deidara a vhodil do vzduchu deset malých mravenců.
„Yamado,“ vzlykl potichu Kawazoe.
Nevěřícně zíral na vzkaz od bratra. Po tvářích mu tekly slzy.
„Jak jsi mi to mohl udělat?“ zašeptal.
Věděl, že Yamado a otec se nesnášejí, přesto ale nedokázal uvěřit tomu, že by ho jeho bratr mohl opustil...Přemýšlel o Yamadově přání. O přání, o kterém věděl, že ho nebude moci splnit. Někde nad ním, v korunách stromů zacvrlikal pták. Kawazoe se lekl a nadskočil. Kdyby otec zjistil, kde právě je...
Najednou se v něm vzedmula vlna nenávisti. To on za to přece mohl, kvůli němu Yamado utekl...
Vysokou rychlostí - část šestá - Konec boje, konec mise
Tohle je volné pokračování k mé FF serii Liška Na slunci. Nějak jsem si mezitím stihla přečíst mangu, takže vše co se mělo stát se stalo. Jiraiya zemřel. Konohu Pein napadl, ale Naruto ho zabil. Z Akatsuki zbyli jen Sasuke a Uchiha Madara, což jsou teď nejhlavnější nepřátelé Konohy. Tak snad se bude líbit. 
Mladá kunoichi s růžovými vlasy, které jí spadaly na nahá ramena, seděla na posteli a tiše plakala. Ruce měla sepjaté přes svá kolena a skrývala tak unavené oči před měsícem, který jí ozařoval.
Lilithčina rezidence
„Nechrň!“ zahučela Lilithka, když procházela kolem pohovky, na které se Itachi uvelebil.
„Copak takhle se mluví se Shinobim?“ zavrčel.
„No promiň, ale musíš vstávat!“ trvala na svém dívka, které pusa jen jela. „Šla jsem totiž zrovna prohledávat ledničku a zjistila, že jsem bez jídla a rodiče nejsou doma a z toho všeho vyplývá, že musím nějaký koupit!“ Během svého proslovu šermovala rukama ve vzduchu, což ale Uchihu nechalo naprosto klidného, protože už po první minutě ji přestal vnímat.
Jak jste si možná všimly povídka bude postupně procházet úpravou. Za tuhle upravu bych chtěla poděkovat Tenny.
Vstávej Naruto!
Po objednání čoček se vrátili domů. Kabuto se uchýlil do svého pokoje. Nějakou dobu seděl na posteli a házel si o zeď míčkem, z toho ho ale vyrušilo Tendovo volání. Seběhl dolů.
„Kde jsi?“ Zeptal se nahlas.
„V kuchyni. Pojď sem, něco ti ukážu,“ vykoukl ze dveří Tendo.
„Co? Cože?“ Zmateně vešel a ještě zmateněji se díval na mrtvou rybu položenou na stole.
Akatsuki no Chikara
Díl třetí: Pomsta
„Naruto počkej chvíli, napřed vyřeším tady problém se Sakurou a hned se ti budu věnovat.“ na tváři Sasukeho se objeví úsměv. Otočí s čepelí katany. Sakura vykřikne hroznou bolestí.
