Dobrodružství
Dalších deset minut jen nevěřícně hleděla na papír před sebou. Zatajil se ji dech ani se nepohnula. Hlavou ji projeli všechny vzpomínky na den, kdy ji nachytal s Narutem. Kéž by tam nepřišel a proč to vůbec udělala? Nebo spíš proč to Naruto udělal, dobře věděl, že je zadaná tak proč? Tohle teď nebylo tak důležité jak rozvod. Nevěřila tomu jak daleko to zašlo.
„Hm, no… Šéf to nařídil a já s tím nemůžu nic dělat,“ pokrčil rameny Deidara, zatímco ho sestra sjížděla podezíravým pohledem.
„A jak mi vysvětlíš, že když už mě chcete někde nechat, proč nemůžu být ve svým pokoji?“
„Kdyby ses nějak dostala ven, mohla bys utéct, proto tě máme vzít na opačnou stranu sídla,“ vysvětloval Sasori, ale Vůdcova paranoia se mu taktéž nezamlouvala.
3.- Milované rolničky
„A...Akiko?!“ vyhrkl Obito a udiveně těkal očima ze senseie na dívku. „Náhrada za Rin?!“
„Ano, Obito, něco se ti nezdá?“ zeptal se sensei a Obito na něho rozzuřeně pohlédl.
„Ona že má být náhrada za Rin? Jak se opovažujete?! Rin je teď v nemocnici v těžkém stavu, trpí a vás to vůbec netrápí? Prostě jen tak přiberete do týmu nějakou cizí holku a tváříte se, že je to absolutně v pořádku?!“ vykřikl a ukázal na Akiko prstem. Děvče posmutnělo a sklopilo oči.
V Konoze zatím vládl klid, o zmizení Sasukeho a Sakury se povídalo už hodně dlouho, nikdo je nehledal. Vše napovídalo tomu, že odešli dobrovolně. Jediný člověk tomu stále nevěřit. Naruto. Nechtěl to tak nechat, hodlal je najít. Když se Sasuke konečně vrátil, zase zmizel, ale tentokrát sebou vzal i Sakuru. Nešlo mu to do hlavy.
„Tsunade.‘‘ Řekl vešel do její kanceláře. Po odchodu Sakuru začala být hodně nepříjemná, nejspíš ji chyběla jako jemu.
Vůbec nereagovala na jeho příchod, tak proč čekat, řekne to hned.
„Ty, ty, ty!! Idiote!! Co tu děláš? Nemáš bejt náhodou v Oblačný?“ k infarktu neměla Uraa moc daleko, na posteli seděl totiž její týmový partner. Zelené vlasy mu splývaly kolem obličeje, na kterém měl dosti ustaraný výraz.
„Musím ti něco říct.“ šeptal a zrychlený dech naznačoval, že má z něčeho obavy. „Něco se chystá, ne nic ti nesmím říct, jen…. Musíš mi věřit ano! Musíš!“ doslova to ze sebe vychrlil.
„Kenji…“ povzdychla si Uraa „Co se děje? Ohrožuje něco vesnici? Proč tak riskuješ, jen aby si mi řekl tohle.“
„Hmmm….. moje hlava.‘‘ Zamžoural Pein a chytl se za hlavu, oči však neotevřel. Chtěl se zvednout, ale něco ho tížilo na hrudi.
„Konan?‘‘ Pomyslel si a tu hroudu si přitáhl blíž k sobě.
Dál už se neprobíral, chystal se znovu usnout, ale něco bylo špatně. Když se svou rukou ocitl údajné Konan na hrudi něco ho nespokojovalo. To co chtěl nahmatat, tam ani nebylo.
„Cože!‘‘ Podivil, bolest hlavy mu nedovolovala uskutečnit jediný pohyb tělem nebo se snad zvednout.
Naruto, Hinata, Shino a Kiba Nejimu vyložili svůj příběh. Když skončili, napínavě čekali, co řekne Neji.
„Takže,“ začal…
Proti Nejimu se najednou rozletěli dva kunaie.
„Hakkeshou Kaiten (vír proroctví)!“ zakřičel a oba kunaie hravě odrazil.
Hned na to se před ním objevili dva maskovaní ninjové.
„Vypadají docela schopně,“ poznamenal první.
„To ano,“ přitakal druhý a pokračoval: „schválně, jestli jsou tak dobří i v taijutsu.“
S těmi slovy se na Nejiho rozeběhl. Ten se jen připravil na své Hakke Rokujuyon Shou (64 úderů).
Změna plánu a noví členi
,,Jak je na tom?" zeptal se Pein.
,,Z nejhoršího je venku. Teď musí odpočívat." řekl Tobi a šel si odpočinout, protože až doteď léčil Deidaru. Pein přešel k nějakému místu, udělal pečetě a v zemi se udělal otvor. ,,Konečně jsi tady. Až toho parchanta najdu, tak ho zabiju." ozvala se osoba z díry. Pein skočil dolů. Po hodině vylezl a za ním vylezl Hidan.
,,Co se tady děje Peine?" zeptal se Hidan.
11.DÍL
O týden později Naruto a Kakashi se vrátili do vesnice a přichází zpráva z Písečné vesnice.
...Naruto a Kakashi dostali spěšného orla se zprávou o současné situaci, když se vraceli do vesnice. Nyní se ocitají v kanceláři Hokage a potom co vysvětlili, co se stalo na jejich misi byli plni otázek. Nakonec je vyrušil Shikamaru, který vběhl dovnitř se zprávu od Gaary. Kazekageho z Písečné vesnice....
10.DÍL
„Naruto, Kazuki vrátíme se zpět do vesnice.“ řekl Kakashi.
„Cože??“ divil se Naruto.
„Musíme se vrátit, naše pátrání je u konce pochop to. Jsou na nás připraveni. Bůhví kolik jich bude a my máme důležitější úkoly ve vesnici.“
„To nedělejte musíme ho pronásledovat!“ překvapivě se rozrušil Kazuki.
„Myslel jsem si to od začátku. Ty jsi nás měl přivést do pasti. Teď jsem tě chtěl jen vyzkoušet!“ řekl Kakashi.
„Budu pokračovat v pronásledování, vy si dělejte co chcete.“
„Naruto musíme ho vyřídit!“
9.DÍL
„Byli jsme seznámeni s tím, že byla Listová napadena.“ hovořil posel z Kamenné vesnice „Proto jsme také ihned vyrazili. Raikage doufá, že spojíme naše síly, abychom konečně porazili Akatsuki, měli by jsme jim vyhlásit válku.“
Sasuke už dál nemohl jen tak bezmyšlenkovitě ležet, tím nic nevyřeší, raději se vrátil domů. Cestu zvolil tentokrát přes les i domů, jen aby ho nikdo neviděl. Potřeboval si vyčistit hlavu a zbavit se všech nepotřebných myšlenek. Zapomenout, navždy.
Domů se vrátil ještě za úsvitu, děti už byli dávno doma. Neměl však náladu nic jim vysvětlovat, bylo jim jen deset, bylo by to na ně moc složité. Raději je jen uspal, opravdu teď neměl náladu.
Blonďatá kunoichi postupně prohledávala jednotlivé místnosti v sídle. Našla dost zvláštních předmětů, jakož i tajných lejster. Měla štěstí, že ji zatím nikdo nepřistihl
Pomocí svých genjutsu schopností si vytvořila velmi důmyslné poplašné zařízení. U dveří pokoje, který právě prohledávala, rozmístila téměř neviditelná vlákénka, která byla propojena pomocí chakry s jejím tělem. Kdokoli by se přiblížil, stačila by ho zaregistrovat ještě dřív, než by vůbec vešel dovnitř.
Řeč nad kávou:
Další ráno začínalo krásně a slunečně. Den byl pěkný, tak proč si nevyjít na pěknou procházku? Ale vážně, je tady už dva dny a měl by se konečně vrátit. Doma už na něj určitě čekají.
Šel jen tak po městě, že už by měl vyrazit, když v tom se zarazil. Vrátil se rychle o pár ulic zpět…
Naruto, Hinata a Shino se zrovna odhlásili z hotelu a teď stáli předním, připraveni vyrazit. Netušili však, že je při tom pozoruje ještě někdo další.
„Tihle tři?“ uvažoval, načež se usmál.
„Pořádně se drž, tohle bude divoká jízda.“ pošeptal Naruto Zekovi do ucha. Zek se chytil svého mistra kolem ramen a pevně se držel. To byla také jediná možnost, protože Naruto okamžitě vyrazil obří rychlostí proti Saiovi. Ten odněkud vytáhl štětec a jakoby do vzduchu začal něco rychle malovat. Před Narutem se objevilo kreslený lev a vrh se proti němu.
„Uchopení!“ pronesl Sai a tvor na Naruta poslal své inkoustové ruce.
„Tak co dostal si ho?“ ptal se Sai a sledoval kupku černé hmoty, která měla chytit Naruta.
„Vítej mezi námi, Vyvolená,“ přivítal jí hlas.
Hinata uviděla své kamarády a rozešla se k nim.
„Ahoj. Kdo jste?“ ozval se Sakuře u ucha přívětivý hlas.
Všichni hledali původce toho hlasu a po chvilce ho skutečně našli. Byla to víla. Dlouhé černé vlasy měla po straně sepnuté kytkou a její šaty prozrazovaly, že je to víla nebes. Když se nikdo ke kloudné odpovědi neměl, zeptala se víla znova.
„Vy jste lidé?“
„No, ano. To jsme,“ vypravil ze sebe Kiba.
„Kdo jsi?“ zeptala se nesměle Hanabi.
Ležela nehnutě a dívala se na popraskaný strop nemocničního pokoje. Byla smutná, ale nebrečela, zatím. Hlavu měla plnou vzpomínek na poslední misi. Na chvíli se vrátila do reality a pootočila hlavu k oknu. Pozorovala nevzrušené hemžení lidí na ulici. Opět se ponořila hluboko do svých myšlenek.
„ Nikdo za mnou nepřišel od té doby, co jsme se vrátili. Už je to skoro týden, “ povzdechla si.
„ všichni vědí, že to co se stalo je moje vina, můžu za to! “
„Kudy teď??“ Otázal se Sasuke když stanuli před rozcestníkem na palouku. Akane jen pokrčila rameny.
„Já nevím…“ řekla a rozhlédla se kolem.
„Vy dva už nepůjdete nikam!“
Oba dva zároveň upřeli oči na dva muže stojící před nimi. Jeden, šedé vlasy, brýle na nose, se ušklíbl a ukazováčkem si obroučky posunul víc do očí. Druhý, viditelně starší s dlouhými vlasy, se jen dlouhým jazykem oblízl kolem úst. //A Pilika zvrací xDD//
Blonďáček našel sestru sedět v pokoji. „Něco mi uniklo?“ Nechápal její pohled.
„Jen to, že tvá sestra málem skončila v útrobách kanibala. Ale to je koneckonců jenom detail,“ ušklíbla se.
„Zetsu?“ zapochyboval Deidara.
„A máte jich tu snad víc?“ odsekla. „Copak mě nemůžeš nějak dostat odtud? Propašovat za hranice sídla? Nechci tu zůstat! Je to tady čím dál nebezpečnější!“
„Teď to nejde,“ zamumlal blonďatý ninja sklesle.
Už je to několik měsíců co Sasuke ze Sakurou odešli z Konohy, za tu dobu se toho hodně změnilo. Sakuře už zbývalo jen pár dní do porodu.Sasuke o ni začal mít strach, i když mu Karin pořád dokola vysvětlovala, že jí nic nehrozí, neubránil se tomu, aby ji pořád hlídal. Momentálně se nacházeli v jejich novém sídle a Sakura se ráda někam ztrácela po domě, aby si dopřála trochu soukromý. Ale Sasukemu se moc dobře neschovávala, pokaždé ji našel.
