Dobrodružství

KAPITOLA 9 – PŘED BOUŘÍ

[color=#0000cd]Já, Akira a Ayame jsme si vyslechly všechny návrhy, které naše strategická jednotka, jak jsem si je sama pro sebe pojmenovala, vymyslela. Shikamaru i Kakashi nás nechali o samotě a vydali se informovat úderné jednotky, že zítra začnou trénovat tak, aby mohli splnit plán.

„Co je to?‘‘ Zamžourala jsem a natáhla ruce dopředu, něco bylo přede mnou, nějaká šmouha.
„Hmmm….‘‘ Znovu jsem zamžourala. Všechno mě bolelo, hlavou se mi pořád sem vraceli vzpomínky na ty postavy a v černém. Znovu jsem se roztřásla, co když mě teď chytli, co stalo s Raiem.
„Klid, už je v pořádku jsem tady.‘‘ Promluvila ta šmouha nade mnou. Rayi, je v pořádku díky bohu.
Natáhla jsem ruce k němu, abych se ujistila, že se mi to nezdá. Šmouha přede mnou se začala rozjasňovat. Byl to on opravdu, nic se mu nestalo.

Spokojne, rozvalený oddychoval v mäkkých perinkách, v teplučkej postieľke. A za očkami mu prebiehal krásny sníček ako si len leží pri rieke a pozoruje obláčiky. Nič nerobenie. No zrazu do jeho perfektného sna vbehol On!
„...Toshya!“
Ozval sa neuveriteľný krik v jeho perfektnom mierumilovnom svete.
„Toshya!!!“

„Hmmmm….. mohla bych se tě zeptat na jméno?‘‘ Oslovila jsem ho. Pořád jsem se červenala.
„Promiň asi jsem se měl představit prví.‘‘ Odpověděli, já stále čekala na jméno. Nastalo dlouhé ticho, bylo mi to trochu nepříjemné, ale zeptala jsem se ho znovu.
„Jmenuji se Ray.‘‘ Odpověděl mi konečně na co jsem se ptala. Hmmm nikdy jsem oněm neslyšela, nu což nemůžu znát všechny. Připadal mi milí, škoda, že jsem si ho nevšimla dřív.¨
Šli jsem dál pořád jsem po něm nenápadně pokukovala, byl tak sladkej.

„No tak!!! Zaber!!! Makej!!!“ Teruki právě řval na Sasukeho který se neobtěžoval nic dělat. Právě bojoval s Amayo ale moc to nevypadalo. Amayo proti němu vždy udělal nějaký výpad ale Sasukemu stačilo aby zvedl jednu ruku a Amayo se válela v prachu na zemi.

1.kapitola - Tajemná dívka
Tým Kakashi se právě vracel z mise, všichni ještě zmoženi z těžkých prací, mise D.
„Proč zrovna nám musí dát misi D?“ vztekal se blonďáček.
„Zmlkni, Naruto!“ Zavrčela Sakura.
Sai jenom mlčel a Yamato se jenom usmíval. Pobaveností…

„Sakura-chan… Jsi tady… Špinavá!“ ukázal Naruto.
Tohle Sakuru ovšem dorazilo a rozhodla se jednu vrazit , napřáhla se. Ozvalo se hlasité BUM! jak Naruto narazil do stromu a spadl.

KAPITOLA 8 – STARÉ RÁNY

[color=#8b4513]Ayame se vrátila o dva týdny dříve. Měla jsem ten den schůzku s Kakashim. Když jsem se vrátila do našeho příbytku, seděla na posteli a hypnotizovala zeď před sebou.
„Přeji příjemný večer, Ayame-sama,“ pronesla jsem tiše.
Ayame nereagovala, a tak jsem k ní přistoupila a dotkla jsem se jejího ramene. Odstrčila mou ruku stranou a zavrčela. Otočila ke mně hlavu a naše oči se setkaly.
„Mendokusai… Mohu to vysvětlit, Ayame-sama,“ řekla jsem tiše.

Jak na mistra vody

,,Suiton: Aoi Rai Suiryuuben?,'' divil se, ,,Neříkej mi že si...'' Jo, měl pravdu.
,,Ano, na Suiton: Aoi Rai Suriyuuben (Živel voda: Modrý bleskový bič vodního draka) použiju i moji bleskovou podstatu.,'' dokončila jsem jeho domněnku. I když jsem se svou miniaturní zásobou bleskového elementu nemohla bojovat, přidala jsem ho trochu do vody a jak je známo, voda vede elektrický proud. Proud tak získal větší sílu a zbarvil se ještě víc domodra. Toto všechno však Orenjino-sensei věděl i bez mého vysvětlení.

4.kapitola – Ano, zabíjení je povoleno!
Týden uběhl jako voda a nastalo ono ráno. Sachiko se probudila a začala chystat na první zkoušku, snažila se nemyslet na její rozhovor s Tsuyoshim a později i Hokage.
Vzdát se…Možná jsem se měla vzdát…Přece nechci být Kunoichi…Tohle je proti tomu…I když… Stát se Chuuninem, udělat pár misí a potom přestat… Možná to není nejlepší řešení.

Dívka vyrazila celkem brzo, alespoň měla jistotu, že nepřijde pozdě. Pomalu vycházela patra a počítala schody a patra.

O den a půl později v Konoze:
Tsunade s dalšími ninji stála před bránou Listové vesnice a čekala na příchod svých spojenců z Píseční vesnice. Ani nemuseli dlouho čekat. Po krátké chvíli se začali z lesa vynořovat první ninjové se svým Kazekagem v čele.
„Vítejte spojenci. Děkujeme, že jste přišly,“ přivítala je Tsunade.
„Děkujeme. Vzal jsem sebou ninjů co to šlo. Něco jsem musel nechat ve vesnici. Kvůli bezpečnosti to snad chápeš, že?“ promluvil k ní mladý Kazekage.

KAPITOLA 7 - MINULOST

Když se Katsumi probudila v Konožské nemocnici, uviděla sedícího Asumu na stolku, a Kakashiho zabořeného do Icha Icha. Její bleděmodré oči se upřely na jejího senseie.
„Sensei ?“ zakňučela tiše „Kde to jsme ?“
„Už jsi vzhůru ?“ zeptal se.
„Vypadá to tak“ odpověděla, ale než jí Asuma stačil odpovědět, vřítila se do dveří Tsunade se zdravotní sestřičkou v zádech.

3.kapitola – Pokud si nejsi jista, odstup!
Sachiko procházela Konohou a přemýšlela o nových výzvách a zklámání.
„Já zjistím, kdo jsi!“ křikl po ní mladý Uchiha.
„Už jsi to zjistil.“ Pronesla černovláska.
Dívka nad tím pořád přemýšlela, nechtěla již nikomu nic říkat a tvrdit, že Kunoichi je. Dál už to prostě nemůže zvládat.
Byla smutná a zamyšlená, nepřála si nic více než aby tenhle zlí sen již skončil. Nechtěla být Kunoichi, ale jako dítě si to prostě musela usmyslet.

Nikdo z nich si nevšiml, že je někdo sleduje.

První den cesty proběhl hladce. Když se začalo stmívat, ustlali si na pěkné mýtince kryté stromy ze všech stran a Sakura s Ino připravily večeři. Když Lee cvičil a připravoval se na příští den, uslyšel tajemné zašustění, ale nedával tomu moc velkou pozornost.
Když dojedli, domluvili se na tom, co budou podnikat zítra a potom šli spát.

Suiton, můj živel

KAPITOLA 6 - AKIŘINA ZPOVĚĎ

[color=#8b4513]Po vyhlášení výsledků jsem odešla na krátkou procházku po břehu říčky. Nějak jsem zapomněla na čas a najednou jsem byla na okraji vesnice, kde začínal řídký les. Pokračovala jsem tedy dál a našla jsem skalnatou plošinu, na které jsem si mohla na chvíli odpočinout. Sedla jsem si, opřela se a kolena strčila pod bradu. Nehýbala jsem se a zírala jsem do vody. Uběhla asi hodina a já za sebou uslyšela něčí lehké kroky.

Trénink podstaty

,,A to znamená že náš protivník používá stejnou zbraň jako máš ty s tím rozdílem, že ji nejspíše umí použít.,'' vysvětlil mi sensei. Já jsem tam stála celá celá zkoprnělá a upřeně jsem se koukala na krabičku. Moje... flétna...
,,Orenjino-sensei, vždyť jste říkal že flétnu používá jen jeden klan který vymřel, jaktože jí má taky?,'' uvědomila jsem si nesrovnalost.
,,To nevím... Možná ji ukrald nebo také dostal.,'' odpověděl mi. Je to divně když někdo má věc o které jste si mysleli že je unikátní...

Kapitola 2. Já zjistím, kdo jsi!
Byla ještě tma, když černovláska otevřela oči a pohlédla na budík. Byli teprve čtyři ráno, usoudila, že může ještě chvilku spát a překulila se na bok.
Usnout však už nezvládla, vstala asi po půl hodině a začala se sbírat. Byla unavená a nezvyklá vstávat tak brzo, její unavenost ji dodávala línost a tak všechny činnosti byli vykonány pomalu, když konečně pohlédla na hodiny, zděsila se a vyběhla z domu dříve než hodiny odbili šestou.

Část první - Kiba a Tsunade

,,Uááá“ zívla po ránu dívka. Promnula si oči, vstala a zamířila do koupelny.
,,Ježiši“ řekla po pohledu do zrcadla. Naproti ní stála a koukala se do zrdcadla dívka s dlouhými černými vlasy, zelenými očkami a pohádkovým obličejem. Byla to ona. Jmenovala se Aya.

KAPITOLA 5 - VÝBĚR

[color=#8b4513]„Vše je připraveno a uchazeči dorazí na výběrové řízení v plném počtu. Obeslala jsem na vaše výslovné přání i písečné sourozence. Kandidátů jsem vybrala třicet dva a bude jen na vás, koho určíte na jakou misi.“
„Děkujeme, Tsunade-hime. Výborná práce,“ pochválila ji, na můj vkus až příliš srdečně, Hiromi.