Dobrodružství
................
Čo sú to sľuby? Vlastné predsavzatia, alebo cudzie sny, ktoré sme prevzali na svoju zodpovednosť, že ich pomôžeme vyplniť? Takže, ak niekomu niečo sľúbime, stáva sa jeho sen i naším snom?
Nastal čas, aby Soru splatil svoj dlh. Yonwa ho viedla za vidinou Eitana. Soru, teraz musí splniť svoj sľub, a zabiť dvoch ľudí...
...otázky...
otázky vždy očakávajú odpovede...
Mám na myslí...možno by šlo skončiť s týmto všetkým raz a navždy! Skončiť to...
„...Soru...“
Ozvalo sa od ninjovho chrbta.
Opravdu se omlouvám za takové zpoždění, ale škola a intr si žádá oběti a tou jsem já, můj volný čas a přístup k internetu 
Tak jsem se to pokusila vynahradit.
Aneki stála u umyvadla a v ušmudlaném zrcadle si prohlížela svou tvář: Zaschlá krev z rány byla rozmazaná po celé tváři.
Už to tolik nebolelo, ale když se pokusila usmát, nebo zašklebit, nepříjemně ji v ráně zatahalo.
Božínku, jsem to ale pitomá! Okřikla se v duchu. Kdyby si to nechala vyléčit, vůbec by tyhle starosti nemusela mít!
AUTORSKÁ POZNÁMKA: Od tohoto okamžiku už se nenavazuje na děj Shippuundenu „ďábelský smích“
„Skvostné! Tak živé a bojovné je mládí!“ rozplýval se Maito Gai a prohrábl Lianně a Nejimu vlasy. Ani jednomu to nebylo příjemné.
„Příště už vás krýt nebudu,“ zamumlal Kakashi a jeho pohled byl víc než výmluvný.
Sai bez jediného slova opustil budovu. Sakura vyprovodila Naruta a pak vyhledala Liannu. „Jeho si nevšímej. Když jsem ho viděla poprvé, vrazila jsem mu jednu pěstí. Řekl, že jsem odporná mrcha. Ale… on uráží každého.“
Kapitola 2.
Nečekané potíže …
Hnala se poli,loukami až vstoupila do lesa. Hodiny ubíhaly nespočetnou rychlostí a tak se pomalu schylovalo k večeru.
Yasui prudce zabrzdila. /Někdo je přede mnou …?/ podivila se a teď už opatrně, se vydala dopředu. Čím více se blížila, tím víc cítila chakru těch lidí. Připadala jí povědomá. Spatřila kouř z ohně. Co nejtišeji tedy postoupila a odhrnula větvičku keře. Na mýtině byli ti ninjové, co jim překazili misi. Blonďatý chlapec se usmíval na dívku s růžovými vlasy chytající rudou barvu vzteky. Stříbrovlasý muž je pozoroval.
„ Asuma sensei ! Někdo tu je ! “ vykřikla Katsumi a vyhnula se letícím kunaiům. Asuma neváhal ani chviličku. Hodil tři ninja dýky po ninjovi, který právě vyskočil z křoví a v ruce držel shuriken. Jejich nepřítel měl na čele pásku se symbolem Vesnice ukryté ve vodopádu. Najednou na všechny čtyři vylítlo dalších pět ninjů, se stejnou páskou.
„ Sakra “ zavrčel Shikamaru. Pátý chytl Katsumi pod krkem a držel jí jako rukojmí.
„ Větší sakra “ ukázal na „ to “ co jim nepřátelé vzali.
„No to je teda síla.‘‘ Zasmál se se Kiba, když se vydali navštívit Sakuru, všichni se teď tvářily překvapeně až zaraženého Naruto. Měl trochu strach.
„Co když mě Sakura obviní a pak mě můžou klidně zavřít?!!‘‘ Přemýšlel a vytvářel si obrázek sebe jak sedí ve vězení.
„... a pomocí těchto pečetí se chakra používá.“
Vážně příjemný chlápek, tenhle Iruka. Milý, vlídný, chápavý, trpělivý... Prostě takový ten typ, který je vhodnější na učení a hlídání dětí, než do bojových akcí. Ale tak je to správné, každý má své místo.
Ležel jsem v posteli, Iruka seděl vedle mě na židli a už od rána mi přednášel to, co se malé děti učí na Akademii.
„Takže se každý může naučit spoustu technik, a potom zaplavovat vodou, plivat oheň, házet blesky a tak?“ zeptal jsem se.
„Naruto, nenapadá tě proč by někdo chtěl toho chlapce unést??“ Prohodil mezi skákáním po větvích Kakashi.
„Atarashiho…nevím ,ale už jednou se ho pokusili unést, v tom jim ale Niki zabránila. Měl jsem bejt pozornější.“ Litoval Naruto své další blbosti.
„Myslíš že to byly ti samý?“ Zeptal se Kiba a trochu se ušklíbl.
„Je to možný, a abych odpověděl na tvojí otázku Kakashi, vůbec nevím co by chtěli dva shinobi pětiletému chlapci.“ Kroutil blonďák smutně hlavou.
„Haf…haf!“ Přerušil chvíli ticha Akamaru.
Tíha lásky 4.díl
Ptáci poletovali nad vzrostlou břízou, okvětní lístky ze sedmikrásek povlávaly ve větru a osm velkých vlků stočených do jednoho velkého klubka leží pod stromem a pochrupuje. Tedy všichni až na jednoho.
Chlapec nevěřil svým uším. Pořád nerozuměl tomu, proč mu ten muž chce pomoci. A co vůbec je ten tajný řád?
Stařec se usmál a jako by četl Yamadovy myšlenky, pronesl:
„Chceš-li vědět co je ten tajný řád, pak mě následuj.”
Kapitola V.
Genma si to prohlížel a jen hlavou otáčel, aby si to všechno prohlídl. Když mu oči zůstali vyset na postavě, která se oběvila mezi průchodem do kuchyně.
,,Co to má znamenat Konan?!"
,,Uklidni se Peine!" Okřikla ho Konan a vedle Genmu do kuchyně.
Prošli okolo Peina jakoby nic a Konan začla Genmu představovat. ,,Vážení?! Todle je Genma" představila ho všem přítomným v kuchyni, kteří právě snídaly. Itachi vyskočil ze židle s aktivovaným sharinganem.
Kapitola IV.
,, Proč jsi mě osvobodil?!" zeptala se Konan, když viděla, že se Genma na ni usmívá.
,,Nedokážu se dívat, jak někdo týrá ženu." Přiložil si dva prsty před ústa ,,Kai" a uvolnil tak její svázání.
,,Jsi si nějak jistý, ne? Co kdybych tě teď zabila?!" otevřela oči a pohledla mu do očí s vražedným úsměvem.
,,Nenechal bych se od tebe zabít." a sednul si zpátky ke stromu o který se opřel a hleděl jí do obličeje.
,,Děkuju" sklopila Konan hlavu do klína a ještě jednou mu poděkovala.
Lehká mise
Neobvyklá příhoda - 4.díl
Tak jsem konečně dostala nápad na serii NaruHina! Tak at se libi! Itadakimasu!
,,Máte misi a teď už vypadněte, mam moc práce!" Rozléhalo se pracovnou páté.
,,Hokage-sama, promiňte, ale my ani nevíme kam jít, natož abychom věděli co tam máme dělat." Poznamenal odvážně Kiba.
AUTORSKÁ POZNÁMKA: Od tohoto okamžiku už se nenavazuje na děj Shippuundenu „ďábelský smích“
Ještě uběhlo pár týdnů, než se mohla konečně uskutečnit Chuuninská zkouška. Lianna si říkala, že kdyby bývala tušila, co se stane, na zahájení by se podívat nešla.
„Hej, Lee! Poběžíme až do budovy, jak nejrychleji umíme! Pokud mne porazíš, dostaneš velkou odměnu!“
V tom uslyšeli kroky za dveřmi, oba se ani nepohnuli.
„Akamaru cítíš je?‘‘ Řekl někdo za dveřmi, Naruto ihned poznal Kibu.
„Tady jsme.‘‘ Zavolal na ně.
Jen jak to dořekl, tak se dveře otevřeli, stáli tam všichni kromě Gaary a všichni hleděli úpleně bledou Sakuru a zmateného Naruta. Kakashi však hned bez čekaní vešel dovnitř, rozhlídnul se po pokoji a zrak upřel na hromádku červeného ledu. Stoupl si před ni a začal si ji prohlížet, všichni na něj hleděli.
„Už by tu měl být.“ říkal si ninja a stále čekal na místě setkání.
„Má zpoždění, kde jen je?“ vyčítal mu.
„Jsem přímo za vámi, Kakashi-sensei!“ řekl další ninja, „ale spíše se divím, že jste tady vy, a radši si někde nečtete ty svoje knížečky.“
„Naruto?!“ rychle se otočil Kakashi. Naruto přikývl a sledoval svého starého mistra.
„Sem tak rád že tě vidím, přidal ses k nim, jak sem ti radil? A zjistils jak to použít?!“
