Žánr
Návštěva.
Naruto se po čase vzchopil. Přešel ke druhému chlapci a zvedl ho na nohy. Byl lehký až příliš. Naruto si všiml , že je pohublý a ztrhaný neustálým napětím. Pomalu se vydali k ostatním... jen co noha nohu mine. Blonďatý chlapec měl v hlavě spoustu otázek, ale teď se na nic ptát nechtěl, ani jeden z nich na to neměl náladu....
Kde jen jsi ?
Seděli u stolu a přemýšleli. U stolu sedělo 8 strážců. Byl to kulatý starý stůl, vyřezán byl na něm prastarým jazykem jakýsi nápis. Nikdo z nich se na něj nepodíval, znali ho... byla to přísaha... znali ji ... je tomu již dávno co ji skládali a přísahali...
Noc plná andělů
Awe utíkal pryč. Musel někam utéct, protože za chvíli to přijde... přemění se. Tsunade už byla vytočená, neustále jim někam utíkal a museli ho pořád chytat. Unavovalo ji to. Už před nějakou dobou, přesněji včera večer si o něm udělala jistý obrázek.. dozvěděla se pár věcí, velmi důležitých věcí. Takového ninju by potřebovala , potřebovala by aby pracoval pro ni. Ale po tom co mu provedla ....
....................................
Je tu 3. díl. Opět není moc dlouhej, ale nemám moc času to sem dávat, tak jsem to rozdělila na víc dílů. Snad se bude líbit. Kakashi možná bude v téhle povídce pro někoho vypadat jako úchyl, ale vůbec tomu tak není, v dalších dílech se ukáže, že je romanticky založený člověk, který hledá lásku a porozumění. 
Naruto se vydal do vesnice......
Probuzení
Otevřel oči. Byl stále v tom pokoji. Musel přiznat , že se dobře vyspal. Na dveře někdo zaklepal. „Dále“ ozval se Awe. Do pokoje vstoupila jakási mladá žena oblečená v bílém a nesla mu snídani. Postavila ji na stůl se slovy : „Dobré odpoledne a dobrou chuť“
Rány smutku
Tak přiletěli další kanárci. Mám otřes mozku… trojitý.. Neji stál nad ním a vybíral, kterou ze sta smrtí co znal, vybere pro něj… TU Nejhorší TY HAJZLE!!!...
Awe se nedíval na Nejiho , ale na tu dívku.. a až teď pochopil tu ránu … nemyla to Vala… byla to patrně Nejiho příbuzná… Awe polknul… splést se může každý, ale takhle… za tohle mě zabije… a bylo by možná nejlepší se nebránit…
„Ty SVINĚ co to SAKRA BYLO“ vyřvával Neji na celý les.
Omluva
PRÁSK !!!
Všichni se lekli. Neji odletěl dvacet metrů a přistál /dost nešikovně/ na zeni. Awe stál se zuřivým výrazem ve tváři. Jeho oči zčernaly a vypadal jak sama smrt …. Čekalo se … co s e teď asi stane ? neji se pomalu zvedal ze země a bylo vidět, že aktivoval byakugan… pomalu vytáhl kunai z kapsy… nikdo nemohl nic dělat, protože byli ochromení překvapením… Awe se k údivu všech otočil a někam odcházel… dva údery srdce bylo ticho, nebo to snad bylo 10 minut ?
Výplod fantazie
„Tam, kam chci“pronesl velmi tichým hlasem.
Sakura se už další otázku nepokoušela, věděla, že je to zbytečné. Awe si to šmatlal ke svému meči. Byl zapomenut u jednoho dubu. Ležel přímo u jeho kořenů. Awe se sehnul, vzal meč do ruky a připevnil si ho na záda.Pak se opět otočil a šel si sednout k ohni. Každý sval ho bolel. Nebyl ještě pořádku. Zavřel oči, snažil se zahnat bolest, která mu z kříže vystřelovala do celého těla. Brněly ho ruce. Otevřel oči a všiml si Sakury jak se na něj starostlivě dívá.
Tak je tady 2. díl. Původně jsem ho sem dávat nechtěla, ale tak přecejen je tady. vím že moje psaní není nic moc. Taky to píšu tím stylem, že vůbec nic nevím dopředu a co mě zrovna napadne to napíšu. Takže doufám, že to alespoň stojí za to abyste obětovali trochu svého času a přečetli si to 
Je to krátký...ale brzo tu bude další díl. Já sem do povídky přidala novou postavu, která se tam objeví víckrát, a nab´konec bude jednou z hlavních postav!
Na druhý den ráno se vydal do nedalekého města. Doslechl se, že jeden z zločineckých bossů má nějaké kontakty na Akatsuki, měl v plánu si s ním pěkně pohovořit.
Za necelé dvě hodiny dorazil do města, Torys, jedno z větších měst v okolí. Nejprve si chtěl najít něco, kde by mohl přespat, nemyslel si že to tady zmákne za jediný den.
Šel po ulici a hledal nějaké bydlení, najednou do něj někdo vrazil. Podíval se na něj, byl to asi dvanácti letý kluk s černými vlasy, hnědými oči a na sobě měl staré potrhané oblečení.
Takže tenhle příběh tu bude mít možná bude mít pokračování, uvidim, podle toho jak ho ohodnotíte, mě se teda líbí, ale vy můžete mít jinej názor. takže prosím pište do kokmentářů, co si myslíte atd. Beru kritiku, protože i sama vím že ten příběh není dokonalej, a má samosebou nějaký chyby, ale snažila jsem se 
Když vyšla ze ztemnělých místností,na chvilku ji oslepilo zapadající slunce. nechala svoje oči přivyknout světlu a teprve za pár minut se vydala do domu,který jí určil Hokage a ve kterém měla několik následujících týdnů žít.
Procházela poměrně stroze zařízené místnosti a předem litovala palmy v rohu ložnice. Každý její dosavadní pěstitelský pokus končil poměrně tragicky.
Dvaceti tří letý muž, s rozčepířenými blond vlasy sedí u ohně a pozoruje jeho mihotající se plameny. Na noční obloze jasně září hvězdy a on přemýšlý nad svým dosavadním životem.
Měl své sny, cíle, přání, ale toho všeho se vzdal ten den. Den, kdy nebyl dost silný na to aby ochránil své přátelé, své milované. Poté co je svou slabostí zklamal, se ztáhl do sebe a opustil vesnici. Brouzdá světem a hledá toho kdo mu vzal vše pro co žil.
Téměř každou noc se budí, je stále pronásledován jednou a tou samou noční můrou.
Hádka
„ Jmenuji se Awe“ odpověděl. Ostatní se divně zatvářili. Podle chování lidí, které znal… no spíše neznal.. čekal, že se ostatní představí a nabídnou mu ruku, ale nestalo se tak. Awe se na ně pozorně podíval. Naruto se tvářil, jakoby mu uletěly včely, celý roj…..
„ Jmenuji se Hatake Kakashi“ představování se ujal jako první Kakashi. Když se stále nikdo neozýval, tak se Kakashi podíval na Gaie.
„Maito Gai“
„Huga Neji“
„Ten-ten“
„Rock-Lee“
„Haruno Sakura“ postupně se všichni představili.
Slovíčkaření
Naruto:“A neměl by to říci sám?“
Awe se usmál… vážně v tom klukovi je více než se zdá…
„Neřekneš jim kdo jsi?“ začal Naruto.
„Ne asi ne!“Awe byl unavený a na nějaký výslech …..
Všichni stáli kolem něj a napjatě čekali jestli se něco dozví.. jen to vypadalo že se nikdo nic nedozví , ale že někdo dostane od někoho přes hubu.Awe si je prohlížel… vypadají docela silně. Ti dva starší jsou nejspíše jejich učitelé … Podíval se znovu na Naruta…. Ty oči…
Poznání
A nastalo ticho. Awe byl mrtvý, věděl to. Nelíbilo se mu to . Ne proto, že by snad chtěl , nebo si přál ještě něco udělat…. No možná pár věcí nedotáhl do konce . jako třeba tuto misi , jako třeba misi ochránit Naruta… možná to nebyla mise ale byl to slib… slib jednomu starému příteli… jednomu člověku, kterého měl rád… jediného kterého znal…vzpomínal na to jak se poprvé setkali…. Byly to úsměvné vzpomínky….
Tikot srdce
Pokračovali dál. Šli a šli a šli…. A pro změnu zase a opět šli… Narutovi se zdálo,že už jsou to snad hodiny, dny, týdny…byl čím dál tím více unavenější, už opravdu nemohl, ale nemohl to říci . Jeho společník … no tak jo tak Awe ( fakt blbý jméno) už taky vypadal unaveně . Na začátku jejich chůze byl jeho krok svižný a rychlý . dalo se říct, že Naruta spíše za sebou táhnul. Naruto už už chtěl říct ať si dají pauzu, ale v tom…….
PRÁSK !!!!
Obrovská rána .
A bylo světlo ? a za ním ?
A sakra , pomyslel si Naruto . Kdo to sakra je ? z mlhy se mu najednou začala vynořovat tvář chlapce, nebo muže ? to je jedno …. Jednoduše se nad ním právě někdo skláněl a díval se mu do očí . Vpíjel se mu do obličeje , prohlížel si ho , jakoby poprvé ve svém životě uviděl člověka….
Tatsu : království draka a devíti hvězd
Nikdo nepromluvil. Dokonce i když jim malá usměvavá žena v kimonu donesla objednané jídlo nikdo neprotrhl až posvátné mlčení. Narozdíl od Hanako a kakashiho byli osttní tak nějak napjatí. Jakoby od neznámé očekávali v příštích dvou vteřinách útok doprovázený pokřikem "Smrt Hokagemuuu".
Tím,kdo porušil mlčení byl Kakashi.
