Japonština 7. lekce: Partikule WO a HE
V minulé lekci jsme měli základní info o slovesech, ale stále nevíme, jak ke slovesům připojovat předměty a příslovečná určení. V této lekci si to osvětlíme.
Partikule HE へ
Partikule HE (čte se pouze E) určuje směr chůze, jízdy, cesty atd.
Partikule WO を
Partikule WO (čte se pouze O) určuje předmět slovesa (v češtině 4. pád).
V japonštině se tyto partikule používají místo předložek a pádů v češtině. Partikule se dávají vždycky za slovo, ke kterému patří. Toto je veliký rozdíl oproti indoevropským jazykům, kde předložky dáváme vždy před slovo. Slova, za kterými následují partikule nijak nemění svůj tvar.
Použití je následující:
Podmět + WA + časové určení + směr nebo cíl cesty + HE + sloveso ve tvaru MASU
Podmět + WA + časové určení + předmět + WO + sloveso ve tvaru MASU.
Příklady HE へ:
Watashi wa ashita gakkou HE ikimasu. Zítra jdu do školy. 私は明日学校へ行きます
Kakashi-sensei wa eigakan HE hashirimasu. Mistr Kakashi běží do kina. かかし先生は映画館へ走ります。
Yamamoto-san wa ashita nihon HE kaerimasu. Pan Yamamoto se zítra vrací do Japonska. 山本さんは明日日本へ帰ります。
Příklady WO を:
Boku wa ramen WO tabemasu. Budu jíst ramen (Jím ramen). 僕はラーメンを食べます。
Otouto wa gyuunyuu WO nomimasen. Můj mladší bratr nepije mléko. 弟は牛乳を飲みません。
Tazuna wa sake WO nomimasu. Tazuna pije alkohol. たずなは酒を飲みます。
Watashi wa nihongo WO benkyoushimasu. Studuji Japonštinu. 私は日本語を勉強します。
Jiraiya wa tegami WO kakimasen. Jiraiya nenapíše dopis. じらいやは手紙を書きません。
Slovíčka:
benkyoushimasu (benkyousuru) – studovat 勉強します
kaerimasu (kaeru) – vrátit se (domů) 帰ります
tegami – dopis 手紙
hashirimasu (hashiru) – běžet 走ります
eigakan – kino 映画館
gakkou – škola 学校
gyuunyuu – mléko 牛乳
V příští lekci si dáme přesnější určení času, hodiny a dny v týdnu.
Jaký je vlastně rozdíl mezi boku a watashi ? omluvám se ale není mi to jasné
Najdeš to nahoře v 11. lekci o osobních zájmenech
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
jste si jistí že se používá he ? https://www.youtube.com/watch?v=k74yjmfFb_A tady se zase učí používat NI , čemu tedy věřit?
HE určuje směr, NI, určuje cíl. obecně platí, že HE se dá ve větách zaměnit za NI (nikoli však obráceně, NI má spoustu dalších významů).
https://neasiac.wordpress.com/
Jsme si celkem jistí, viz např. tento článek a příklady, případně se podívej do učebice Japonština od LEDA nebo Minna no nihongo 1
Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.
>(=^.^=)><(^..^)<
Komentář přesunut sem.
Kde ve větě "Otouto wa gyuunyuu WO nomimasen." je vyjádření záporu?
Otouto wa gyuunyuu wo nomimasen.
Zápor vyjadřuje sufix slovesa.
nomu (pít) => nomi-masu (pít, zdvořile) => nomi-masen (nepít, zdvořile)
Děkuji koukám že je to pěkně těžké oproti třena angličtině kde mi stačí not
Rad by som otazku WO je myslené spôsobom že napríklad IDEM JESŤ RAMEN...alebo ....JEM RAMEN?
lebo nemám jaksi v tom jasno..či sa pripravujem alebo to už konám
Anime-Planet.com - anime | manga | reviews
muze se pouzit obodvoje , podle toho v jaky ses situaci (a jak to mysliš)
Je správně "Watashi wa ima gakkou he ikimasen."? Mělo by to znamenat teď nejdu do školy...
Pokud chceš ukázat na ten okamžik, asi by bylo lepší Ima wa gakkou he ikimasen (ikanai).
když dáš na konec ikanai, asi bych vynechal partikuli wa
https://neasiac.wordpress.com/
jj, vypada to spravne...
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
jistě se "wo" čtě "o"??Já totiž slyšel wo,nebo mi to tak aspoň přišlo,v tom novym endingu jak tam jsou všichni v saku.
samozrejme ze záleží na člověku, ale větsinou to je pouze O
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
jak to že se škola píše se 2 k za sebou, myslel sem že jediná samostatná souhláska kterou japonci znají je n?
Z Naruta jsem oficiálně vyrostl.
ano, znají jen N. zdvojené souhlásky se používají pouze v přepisu japonstiny do latinky. V japonstine se píse malé TSU っ, které se čte tak, ze mezi slabikami udeláme malou pauzu.
příklad: škola = gakkou čteme GA (krátká pauza) KÓ. jako kdybysme začali vyslovovat K, ale na chvilinku se zasekli. hiraganou se to píše GA-MALÉ TSU-KOU がっこう.
Malé a velké tsu (hiragana): っつ
Malé a velké tsu (katakana): ッツ
další taková slova napríklad jsou:
isshou ni = i(malá pauza)šó ni = spolu (nebo iš-šó, zase se může načít "š", udělat pauzu, a doříct)
všechna přídavná jména v minulém tvaru: atsukatta = atsuka (pauza) ta bylo vedro.
takakatta = bylo to drahé/vysoké.
atd....
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
díky moc
Z Naruta jsem oficiálně vyrostl.
nemělo byse náhodou psát namísto かかし > カカシ?? ale nevim ...(že je to méno)
muzes si vybrat... ja myslim, ze je to docela jedno...
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
veskere dotazy rad zodpovim, pripadne vylepsim celou stranku
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55