Japonština 8. lekce: Čas
Už jsme se setkali se základním určením času pomocí příslovcí času (teď, zítra, …). V této lekci se naučíme hodiny a dny v týdnu a několik dalších určení času.
Časový údaj se do věty dává na místo podle schématu v předchozích lekcích. Uveďme si nejprve seznam časových údajů, některé už možná znáte:
ototoi – předevčírem 一昨日 (vyžaduje minulý čas slovesa, bude v dalších lekcích)
kinou – včera 昨日 (vyžaduje minulý čas slovesa, bude v dalších lekcích)
ima – teď 今
asa - ráno 朝
gozen - dopoledne 午前
hiru – poledne 昼
gogo – odpoledne 午後
ban - večer 晩
yoru – v noci (pozdě večer) 夜
ashita – zítra 明日
asatte – pozítří あさって
kesa – dneska ráno 今朝
konban – dneska večer 今晩
konshuu – tento týden 今週
kyou – dneska 今日
kotoshi – letos 今年
rainen – příští rok 来年
raishuu - příští týden 来週
Nyní se naučíme hodiny:
Japonci používají hodiny od 1 do 12, tzn. neříká se například „Přijdu v 15 hodin“. Slovo „hodina“ se japonsky řekne ji a „minuta“ se řekne fun (někdy se trošku mění výslovnost, v tabulkách tučně). Časový údaj se tvoří takto:
Číslovka + JI + číslovka + FUN.
Číslovky už umíte z 1. lekce.
Tabulky s časem:
Japonsky (čísla/kanji) | Česky |
---|---|
ichiji 1時 一時 | 1 hodina |
niji 2時 二時 | 2 hodiny |
sanji 3時 三時 | 3 hodiny |
yoji 4時 四時 | 4 hodiny |
goji 5時 五時 | 5 hodin |
rokuji 6時 六時 | 6 hodin |
shichiji 7時 七時 | 7 hodin |
hachiji 8時 八時 | 8 hodin |
kuji 9時 九時 | 9 hodin |
juuji 10時 十時 | 10 hodin |
juuichiji 11時 十一時 | 11 hodin |
juuniji 12時 十二時 | 12 hodin |
nanji 何時 | kolik hodin |
Japonsky (čísla/kanji) | Česky |
---|---|
ippun 1分 | 1 minuta |
nifun 2分 | 2 minuty |
sanpun 3分 | 3 minuty |
yonfun 4分 | 4 minuty |
gofun 5分 | 5 minut |
roppun 6分 | 6 minut |
nanafun 7分 | 7 minut |
happun 8分 | 8 minut |
kyuufun 9分 | 9 minut |
juppun 10分 | 10 minut |
nijuppun 20分 | 20 minut |
sanjuppun 30分 | 30 minut |
nanpun 何分 | kolik minut |
Dny v týdnu naleznete zde: Měsíce a dny v týdnu.
Když ve větě chceme použít údaj s hodinou, dnem nebo měsícem, je třeba za ním použít partikuli NI に. A platí pravidlo, že nejdříve uvádíme delší časový údaj. Více v příkladech:
Ashita niji ni kaerimasu. Zítra ve dvě hodiny se vrátím domů. 明日2時に帰ります。
Konban rokuji nijuppun ni kimasu. Přijdu dnes večer v šest hodin 20 minut. 今晩6時20分に来ます。
Kesa hachiji juugofun ni asagohan wo tabemasu. Dneska ráno v 8:15 budu jíst snídani. 今朝8時15分に朝ごはんを食べます。
Konshuu no nichiyoubi ni sanji ni hatarakimasen. Tento týden v neděli ve tři hodiny nebudu pracovat. 今週の日曜日に3時に働きません。
Jak se ptát, kolik je hodin?
Nanji desuka. Kolik je hodin? 何時ですか。
Ichiji desu. Je jedna hodina. 1時です。
Slovíčka:
hatarakimasu (hataraku) - pracovat 働きます
asagohan - snídaně 朝ごはん
"ji" se čte anglickou nebo českou výslovností? díky
Když je slovo podtržené tečkovanou čarou, můžeš na něj najet kurzorem a zjeví se ti výslovnost
Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.
>(=^.^=)><(^..^)<
Kdyz se podivas na vyslovnost nejakeho slova s 'ji', zjistis, ze je tam napsane, ze se to cte jako dži. (AKA anglicka vyslovnost)
a ako sa povie sekunda???
Byou
Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.
>(=^.^=)><(^..^)<
vdaka a cisla pri sekundach su pravidelne alebo su tam aj vynimky???
Popravdě jsem to nikdy nepoužila, ale myslím, že je to pravidelné...
Má s tím někdo zkušenosti?Edit: Už jsem to našla: http://japanese.about.com/blcounter_byoo.htm
Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.
>(=^.^=)><(^..^)<
este raz vdaka :3
Já myslel že japonci mají éry a rok 2011 je Heisen nijusannen.
Nevím to fakt jistě mělo by to znamenat 23. rok éry Heisen.
Je to tak správně?
OH MY JASHIN
Je to správně, letošní rok je v Japonsku 23. rokem éry Heisei, což znamená 23. rok vlády císaře Akihita (jehož posmrtné jméno bude Heisei), tedy Heisei nijuusannen .
Éra se mění vždy při nástupu nového císaře na trůn.
Japonci ale používají tyto letopočty obvykle jen mezi sebou, pokud by mluvili na cizince (nebo mu to psali), použili by pravděpodobně naši verzi, tedy 2011.
Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.
>(=^.^=)><(^..^)<
Prosím vás, když budu číst třeba 2011年, tak to přečtu jako nisenjuichitoshi nebo jako nisenjuichinen? A nebo je to obojí špatně?
Předem díky
V tomto případě se používá čtení "nen". Takže 2011年 = にせんじゅういちねん ;o)
Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.
>(=^.^=)><(^..^)<
Sakra, já nevěděl že na tom záleží Takže si musím, když je výslovnost u čísla osm: hači, ja, ja.cu, jat.cu, jou, na, ha, hat, hacu, jači, jacu, hačigašira, pamatovat všechny?
私の名前は何ですか。 私の夢は何ですか。 何もない。存在しない。
No, většinou stačí zapamatovat si ke každému čtení nějaké použitelné slovíčko (což některé nemají...) =)
Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.
>(=^.^=)><(^..^)<
Takže stačí třeba hači a hacu?
私の名前は何ですか。 私の夢は何ですか。 何もない。存在しない。
Stačí to, co umět chceš =)
Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.
>(=^.^=)><(^..^)<
druhý je správně.
https://neasiac.wordpress.com/
asi blbý dotaz. ale u těch minut, když je třeba 36 minut jak to je??? a třeba 40 = yonjuppun ??? a je to všude stejně?? děkuji za odpověd, snažím se podle toho učit takže potřebuju mít jasno
Mors principum est.
chápeš správně
40 minut = yonjuppun
36 minut = sanjuuroppun
(
san = 3
juu = 10
sanjuu = 30
roku = 6
roppun = nepravidelné čtení
)
https://neasiac.wordpress.com/
strasne moc super....
Aha,takže aby byl určený čas přesný,tak musí buď vyplynout z kontextu nebo se musí dodat,jestli přes den nebo v noci. Nějak speciálně to neřeší? Třeba jako Amíci mají PM a AM?
vetsinou to vyplyne z kontextu. stejne jako v cestine pouzivame vetsinou hodiny od 1 do 12.
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
Moc se mi líbí tyhle lekce japonštiny a opravdu se snažím pole nich učit.
Akorát si nejsem jistá u toho slova rainen – příští rok 来週. Podle znaků a předchozích slov, bych to považova spíš za příští týden. Prosím tě, vyveď mně z nejistoty.... Arigatou
ahoj. diky za upozorneni. byla tam chybicka. RAINEN je 来年. příští týden je RAISHUU 来週..
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
To se stane. Ještě jednou děkuju.
prosim tě, co je to to NI ...nichiyoubi NI sanji NI...?
Z Naruta jsem oficiálně vyrostl.
ni に je partikule, která má podobnou funkci jako v češtině pády nebo předložky... v tomto případě to znamená jakoby "v" nebo "ve" (v neděli, ve tři hodiny)
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
aha, díky
Z Naruta jsem oficiálně vyrostl.
hele, a náhodou šlo by, že bangohan 晩ごはん je večeře?
jj, bangohan =vecere 晩ごはん, hirugohan = obed 昼ごはん
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55