Humor
„Raději si pospěšme, cesta bude dlouhá a nevíme, co nás může potkat.“ Podotkl Shikamaru a v hlavě mu ještě prolétlo ‚Temari…!’
„Shikamaru, máš už nějaký plán?“ zeptala se Ino.
„Cože? Plán? Jo, aha. No…“ otevřel si svitek s informacemi o misi.
„Půjdeme normálně směrem do Suny, večer budeme stanovat a zítra zajdeme pro tu kytku.“
„Shikamaru, jsi v pořádku? Jsi nějaký jiný!“ neušlo Ino
„Mm…Cože? Vůbec. Pojďme!“ Rozběhl se dřív, než stihla ještě něco říct.
Od Deidarovej smrti uplynul týždeň. V Akatsuki bolo ticho. Doslova. Väčšinou sa nikto s nikým nebavil a každý bol zavretý vo svojej izbe. Človek by povedal, že tam všetci vymreli, také tam bolo ticho. Bolo len to mučivé ticho...
Bol príjemný, letný deň. Slnko horúco pálilo, obloha bola nebesky modrá, nebolo na nej ani mráčika.
Takže moja ďalšia sériovka! No som ja normálna? Začínam už 3-tiu a to ešte nemám žiadnu ukončenú. 
Prepáčte mi že to sem pridávam takto cez týždeň ale inak mi čas nezíde ale poďme späť k tejto sériovke. Je to na pár NaruHina.
Je napísaná z pohľadu Hinaty ktorá sa vracia do Konohy po dvoch rokoch, a prečo? No to zistíte keď sa dáte do čítania. Dúfam že sa Vám bude páčiť.
Akatsuki Kroniky
7.Časť – Jinchuuriky Meeting
No a máte to tu. 4 diel. V tomto diely som sa snažila dať niečo z Chinesinej minulosti. Chcela som aby ste trocha vedeli niečo viac o tom ako vyrastala, čo plánovala a aká vlastne bola pred tou udalosťou. (Viete o čom hovorím)
Ak to bude o niečo slabšie dúfam že mi to prepáčite.
Takže ako obyčajne príjemné čítanie. 
„Jauvajs,“ Narutův výkřik prolomil hrobové ticho přímo uprostřed noci.
„Ty baka, říkala sem ti abys na nic nesahal,“ křičela Sakura na Naruta ještě vzteky rudá z toho, jak jí Naruto zase vytočil.
„Ale šlo to říct i jemnějc,“ naříkal Naruto a mnul si přitom bouli na hlavě.
„Někdo ti to do tý hlavy musí natlouct,“ oponovala Sakura, „teď už je to stejně jedno, podívej se co si provedl.“
Meshiki : Chvíli po tom co jsem se vzbudila, jsem šla do kuchyně pro něco k jídlu. Potkala jsem tam Itachiho, který opět neměl ve své tváři známku citů. Najedla jsem se a chtěla odejít, jenže mě zastavil.
„Trénink,“
„No já nevím kam mám jít, ani kdy,“ odpověděla jsem na jeho velmi náročnou větu.
„Teď hned a pojď za mnou,“. Šli jsme dlouhou chodbou a po několika zabočení, otevřel velkou bránu. Byla to obrovská místnost, asi tak jako třicet mých pokojů, možná víc. Bylo to jedno velké cvičiště.
Už jen kousek! Už jen kousek! Jen kousek k tomu, aby dostal od Sakury první polibek. Ale jak je to možné? Co udělal tak úžasného? Proč si to nepamatuje? Toto je splněný sen… PRÁSK! Co se to- ? Sakuro!? Né!
„Naruto-niisan, promiň! Promiň!“
Narutovi došlo co se děje. Vyběhl ze svého příbytku, vyklonil se přes zábradlí – a tam na ulici nestál nikdo jiný než Konohamaru.
Akatsuki Kroniky
6.Časť – Peinov hnev
V minulej časti navštívili našu partiu Orochimaru a jeho spoločníci. No dodnes nepoznáme pravý dôvod ich návštevy...
Konan: ,,Tak už to vyklop, Orochimaru! Čo chceš?“
Pein: ,,Presne tak, švihni! Za chvíľu mi začína seriál.“
Konan: ,,Čo dávajú?“
Pein: ,,Posledný diel Rosabelly, dnes dávajú výnimočne dva, zaujíma ma, či si Don Juan vezme za ženu Rose alebo Júliu.“
Večer 19:00 hod.
Narutov byt
Naruto niečo začul a vstáva z postele. Vo dverách kuchyne zastane.
„Nie! Čo tu robíš?“ kričí.
Nastáva veľký rachot a Naruto padá k zemi.
Pohľad na jeho krvavú ruku, napínavá hudba.
V hlavnej úlohe:
Hatake Kakashi ako šerif Kakashi
Shikamaru Nara ako detektív Nara
Sakura Haruno ako vyšetrovateľka Harunová
Vyšetrovací tím Konoha
8:00 hod. ráno
Sakura vošla do kancelárie, kde stál za stolom Kakashi.
„Šerif Kakashi, Naruto bol zavraždený!“ povedala Sakura vážne.
Za stolem seděla mladá dívka a hrabala se v nějákém přístroji. Na onom stole byla téměř sbírka černých skvrn, ke zkratům tu očividně docházelo prakticky pořád. Najednou dívka zpozorněla a vzhédla od přístroje ke svým nohám.
„Ale, Neko, já tady dělám.“ řekla, ale pak rychle změnila názor.
Yume mi sadol na plece a tiež sledoval osobu prichádzajúcu k Otaruovi.
„Čo sa tu deje? Prečo ste bojovali?“ spýtal sa.
„Je z Akatsuki. Bál som sa že ublíži Renovi. Bola s ním v dome.“ odpovedal takmer bez dychu Otaru.
Hiro sa na mňa spýtavo pozrel. Namiesto mňa mu odpovedal Reno.
„Tori ma sem len odprevadila. Naozaj mi nechcela ublížiť.“
Potichu som odložila katanu a zavolala Mannu, ktorý to z bezpečnej diaľky všetko sledoval.
Sadla som mu na chrbát a vybrala sa smerom do sídla. Uľavilo sa mi že to takto dopadlo.
Po skončení oslavy šli všichni spát. Deidara byl docela unavený z celodenního běhání s Kayou. Ale přitom byl šťastný. Ta holka pro něj znamenala hodně. Začínal ji mít více a více rád. Těšil se na další den. Nedokázal si představit, že by Naruto a ostatní z Konohy Kayu vzali zpátky.
Itachi seděl ve svém pokoji. Přemýšlel. O Kayi a o jejich slovech.
Moje kamarádka Sakura
udělala díru do světa.
I když je postavou nevelká,
stala se z ní světoznámá modelka.
Nedávno skončila soutěřní kola
a musela se vyklidit všechna mola.
Modelky dostaly darem různý šaty,
jedna modrý, druhá černý, Sakura růžový a zlatý.
Ty šaty byly těžké velice
a ona se právě nacházela kdesi v Africe.
Šaty už dál táhnout nemohla
a nebyla tam Ino, která by jí pomohla.
Najednou se před ní zjevil Sasuke-kan.
"Když mi ty šaty dáš, věz, že ti dám,
lodičky nádherné jak jarní den."
„Připravení? Začínám!“
Objevili jsme se nejspíš v jejich úkrytu.
„Jednu dejte sem,“ ukázal Pein na dveře. Tak Kisame vzal Meshiki a dal jí do té místnosti. Potom jsme přešli několik dveří, a až na konci chodby se zastavili.
„Sem dejte tu druhou,“ podíval se na mě.
„Mám jméno,“ vytkla jsem mu, ikdyž to byla kravina, jenže musí vědět, že z něj až tak velký strach nemáme.
„A jak pak se teda jmenuješ?“ zeptal se Deidara a chytil mě pod krkem.
„Tokime,“ hodila jsem na něj vražednej pohled.
Uplynuly přibližně dva měsíce, co Naruto odešel do skryté Mlžné a v Listové život běžel normálně. Hinatu mrzelo, že nebyla moc zadobře s Narutem, když odcházel. Její názor byl jasný, už bez něho nechtěla být, ale on jí zase řek, že je to pro ni příliš nebezpečné a to u ní vyvolalo pocit, že by trénovala celý rok zbytečně. Byla z toho mírně naštvaná a uražená, ale zároveň se nemohla dočkat, až se Naruto vrátí a bude se s ním moct udobřit.
„Sarah..“ prehovoril po minútach ticha Sasuke. „Povedz mi niečo o tvojej minulosti, jediné čo o tebe viem je to že si prišla k Orochimarovi a neskôr odišla k Akatsuki. Ale ak nechceš nemusíš, pochopím to.“
Tákže... Povídka vznikla chvíli po tom, co z jedné z mých spolužaček na nové škole vylezlo, že sleduje Naruta.. Pak šlo vše ráz na ráz a za těch pár měsíců se zrodilo něco skvělého, o čem se domníváme, že je humorné, lehce osolené bitvama, oslazené láskou a opepřené ecchi scénkama...
Připraveni? Jestli ano, pak přeji hezké čtení n_n
Hlasité chrápání ustalo a zpoza peřiny vykoukla blonďatá hlava, ze které pomalu sjížděla roztomilá šedá čepice.
