Dobrodružství

Pomalu jsem postrkávala ostří hlouběji. Všudypřítomné ticho ohlušovalo. Skloněnou hlavu jsem pozvedla a vlasy, které mi z očí spadly, umožnily sledovat to, co jsem mu působila. Tvář, oblečení, hlas, který jsem už nikdy neměla zaslechnout, bylo mi to tak podvědomé a vzdálené zároveň. Ne, on mi ty nežádané kadeře odhrnul. Nevěřil snad, že jsem to opravdu já. Byl to jen velmi krátký pohled. Věděla jsem, že ho znám, přesto mi bylo souzeno ho v ten okamžik poznávat znovu a znovu jako napoprvé. Nebo to snad bylo naopak?

Láska hory přenáší IV. – Nečekaný spojenec?

Rasen vyrazil svižným tempem směrem k Vesnici skryté v Horkých pramenech, kde se nacházelo ústředí organizace Tengoku. Naruto si tuto polohu vybral záměrně už jen kvůli dvěma věcem: Za prvé – vesnice byla víceméně stejně vzdálená od pěti velkých skrytých vesnic a za druhé její poloha ve Vířivých horách mu dávala výhodu v pátrání po svém dědečkovi a ostatních lidech, kteří se tenkrát ztratili.

„Čo nevidieť po teba príde démon a vezme si tvoju dušu.“ ozývalo sa opakovane z temného kúta cely. „Počuješ jeho kroky? O chvíľu zacítiš na koži jeho dych.“
Dievča ležiace schúlené po Sakurinej pravici, sa už od strachu neodvážilo ani vzlykať.
„Prestaň už, desíš ju. A mňa tým rozčuľuješ.“ nevydržala to napokon Sakura.
„Aj ty sa bojíš! Strach tebou preniká. Vidím ti to na očiach.“ ozvalo sa z rohu a nasledoval chichot.
„Skutočne s tým prestaň!“ vložila sa do škriepky Mikasa. „Ty už dávno nevidíš nič!“

Kapitola 28.Velký krach, Tým Sarn vs. Zakurova banda

„Sensei? Takumi?“ Zašeptala zmateně Miako. Kioshi jen zíral, ačkoliv věděl, že jsou naživu, stejně…Vidět je stát před sebou…Nedokázal tomu uvěřit.
„Kioshi, rád tě zase vidím,“ usmál se na něj Takumi, jeho dávný přítel…A ještě dávnější rival.
„Ta-ku-mi,“ zakoktal Kioshi, nevěděl co říct.
„Jdete právě včas, sensei!“ Vykřikla zvesela Miako. „Už to tu vypadalo beznadějně!“
Takumi se usmál a pustil svůj plášť na zem.

„Ale prv sa chcem uistiť. Fakt si ma vtedy, keď nás Tsunade poslala na misiu nespoznal?“ takúto otázku som vôbec nečakal, ale prv, než som si stihol rozmyslieť strategickú odpoveď, som úprimne zavrtel nesúhlasne hlavou. Asi to bola chyba, lebo z očí sa jej vyliali ďalšie slzy.
„Dobre. Dobre, fajn.“ Sama sa upokojila a do očí sa jej opäť vrátila tá stará nenávisť, ktorá ma posledné týždne ničila.

Chvíľu trvalo, kým Ino striasla svojho nového „kamaráta“. Akurát premýšľala, kam sa zašiť, kým nadíde ďalšia fáza misie, keď sa pred ňou na chodbe zjavila trojica chlapov, z ktorých jej jeden kývol na pozdrav. „Snáď to len nie sú nejakí „známi“? To by som sa im mala skúsiť vyhnúť.“ prebehlo Ininou hlavou, no obávala sa zbytočne, boli totiž príliš zabraní do svojho rozhovoru.
„... s tým dievčaťom, čo sme dovliekli?“
„Rečiem vám, mali sme ju prefiknúť, kým bola možnosť.“

Bylo něco po deváté hodině večer, když Sakuru vzbudila hlasitá rána a křik lidí. Sakura vylekaně vykoukla z okna. Už si myslela, že někdo napadl vesnici…Ani si nepomyslela, že by to mohl být jen ohňostroj.
„Kruci! To mi nedělejte,“ zavrčela Sakura mrzutě a zavřela okno. Byla po těžké operaci jednoho ninji a potřebovala se vyspat. Jen stěží dostala Minata a Kushinu do postele a hned zalehla taky. Jen nečekala, že nějací magoři budou o hodinu později pouštět ohňostroj.
O pár hodin později jí znovu vzbudila duna jak z děla.

Tami začala odpočítávat. „tři, dva, jedna, pozor… start!“ Oba kluci se rozběhli směrem k tomu druhému. Masaru provedl pokus o přímý direkt do Kylova obličeje, ale Kyle se při běhu svezl do skluzu a podrazil Masaru nohy, a pak se zvedl, mezitím se Masaru kotoulem dostal z dosahu, oba kluci kolem sebe začali opatrně kroužit, pak Kyle vykročil pravou nohou a při výskoku do vzduchu se napřáhl levou nohou a pak vzápětí vykopl pravou, Masaru kterého falešný výkop zmátl, dostal přímý zásah do hlavy.

Vzdialenosť medzi ním a prenasledovateľmi sa skracovala. Toto nie sú obyčajní gauneri, pred akým unikol včera večer. Títo ho vystopovali a teraz v hustom lese s nim dokážu udržať tempo. Pohybujú sa suverénne a žiadne terénne prekážky ich nedokážu spomaliť. Pomaly ho začínajú obkľučovať, boju sa asi nevyhne. Musí ich zatiaľ odlákať čo najďalej od domčeka na brehu rieky a nájsť také miesto, kde bude aspoň v akej takej výhode. Popri hlave mu preletela bóla a následne uhol ďalšej, ktorá priletela zľava.

Bylo ráno a mladý muž s blonďatými vlasy seděl pod stromem, ve tváři zahloubaný výraz a v očích vzrušení. V ruce držel ostrý klacek a cosi jím čmáral do země.
„Mám to!“ zakřičel z nenadání, až pobudil Shikamara spícího pár metrů od něj. Nevrle se na něj zamračil: „Člověče, to musíš furt tak řvát? To je otrava!“ Naruto ho ale už dávno neposlouchal. Celý svět se mu smrskl do velikosti metru čtverečního a to jediné, co obsahoval, byly kaligrafické znaky pečetí.

Poté, co Masaru, Kyle a Tami spolu s jejich novým senseiem vyšli ze třídy se Naruto otočil na svůj tým. „Dneska mám dobrou náladu a tak si vyzkouším, jak jste na tom s fyzičkou… takže máte 10 minut na to, aby jste se dostali do Ichiraku Ramen pokud to stihnete, tak platím za vás jinak si zaplatíte sami.“ A pak s úsměvem zmizel v záblesku žlutého světla a nechal ohromeně zírající geniny o samotě.
Jako první se vzpamatoval Kyle a zvolal na místo, kde předtím stál sensei „vždyť je to přes půl vesnice!“

Byl den téměř jako každý jiný. Akorát se slunce schovávalo za mraky před tím, než upadne za obzor úplně a nechalo ovzduší se ochladit s postupnou hodinou. Nejedny vlasy v tento čas zavlály v nabývajícím se větru.

Zo spánku ho prebral štipľavý dym. Horí? Nie, dym stúpa z ohníka založeného pri strome, stojacom na okraji mesta. A ako na potvoru sa vznáša práve k jeho hniezdu. Čo komu urobil, že sa tá trojica ľudí musela rozložiť tu, kde sú v tomto čase iba opustené skladiská? Nech idú preč! Ale nie, namiesto toho uvidel prikrádať sa ďalších, ktorí začali obkľučovať trojicu pri ohni. No pekné! Slušný vták tu už nemá právo na odpočinok?

Sakura s Ayme byli v lese u monumentu Hokagů. Obě měli skoro plný koš bylinek, všech druhů.

Patnáctý díl - Názorná ukázka moci

Probudil se zády naštorc rozvalený na posteli s hlavou stočenou ke straně a polštářem vroucně přitisknutým na hrudníku. Po obhlédnutí slibně se jevících podmínek za nezataženým oknem se zahleděl na rozpraskanou omítku na stropě a pod nastupujícím přívalem šťastného opojení se mu koutky roztáhly do přiblblého úsměvu typického pro jedince opilého láskou.

[i]„Tak co uzavřít další dohodu?“ Orochimarova pobízivá věta zůstala viset ve vzduchu.
Tokime, která doteď hleděla sklesle do země, náhle zvědavě zvedla tvář a zadívala se překvapeně na něj. „O… o co jde?“ zeptala se trochu s bázní v hlase.
Sannin se šťastně usmál, když se na ní zadíval. Náhle mu připadala jako by snad byla nově nalezený poklad nebo v jeho případě, sharingan. „Pustím ho, když mi sem přivedeš někoho jiného.“

Po dlhšom čase som späť. Ospravedlňujem sa vám za zdržanie, užite si nasledovný diel

1

Temný šepot sa nesie prázdnotou naprieč pustou šedou planinou. Víta medzi seba nového brata, ktorý vstúpil do temnoty tak ako kedysi oni.

Myoga Kani už videl počas svojej kariéry mnoho mŕtvol, nájdených po rôzne dlhom čase od úmrtia. Stretol sa tiež s mnohými spôsobmi, ako sa vrahovia snažili mŕtvoly svojich obetí odstrániť, ukryť a vyhnúť sa tým odhaleniu. Preto ním ani ohliadka tejto mŕtvoly nijako zvlášť neotriasla. Skutočne šokujúce bolo miesto, kde bola objavená – pláž v „lepšej“ časti mesta. Nešlo o miesto činu. Tak prečo sem páchateľ, alebo páchatelia, tú ženu – lebo to bola jedna z mála vecí, ktoré sa vôbec dali určiť – priniesli?

Ayano se nějak podařilo dostat se zpět do Konohy, i když se spíše kolébala při své chůzi a měla pohled úplně bez výrazu a téměř mrtvé oči. Civěla do země a dalo se jen takřka říct, že na něco vůbec myslela. Jednoduše vypadala jako pouhá prázdná nádoba bez duše.
Když v tom jakoby do ní uhodil blesk. Náhle se zastavila, rychlostí světla napřímila a živě se zadívala na oblohu. V hlavě ji v tu chvíli zaznělo jediné, Chudáčku.