Dobrodružství
Přivřu oči před světlem, Deidara mě vzal pevně za ruku a dovedl mě na nedaleký travnatý plácek. Louka, vysoká tráva, okolo stromy a nějaké šutry.
Šéf tam už stál a s ním i dalšími podivíni v černých kabátech s červenými mráčky.
Jeden se zvláštní oranžovou maskou na hlavě a druhý, vzhledem ještě zvláštnějším, černobílá kůže, žluté oči, zelené vlasy a z ramen mu vyrůstala jakási masožravka či co a pořád si pro sebe něco mumlal, zaslechla jsem něco jako svačina a ztráta času.
Vážně zvláštní společnost.
Svit Slunce 03
Naruto se probudil první a celý rozlámaný. Vstal a začal rozdělávat oheň. Připravil si ramen do misek a ohřál vodu. Za chvíli už měl před sebou plné misky ramenu, když se Hinata probudila.
„Ahoj Naruto-kun, ty jsi udělal snídani?“ zeptala se, když spatřila tolik misek.
„Čau,“ odpověděl a podíval se smutně na ramen, „tady máš.“
„Itadakimasu,“ řekl Naruto a pustil se do jídla.
„Můžeme vyrazit?“ zeptala se, když dojedla.
„Jasně, jdeme,“ řekl.
„Tudy,“ řekla Hinata a ukázala rukou a rozběhli se.
Taak, na tomto sa pracuje spoločne s Rikou. Itadakimass ;)
Ja som Krutosť! Hehe
Tma. Nikde nekončiaca tma... Ticho. Desivé, ako pred búrkou... Vtom sa ozvali kroky. Pomalé, ale rozhodné. A s nimi aj ťapkanie...
Vo vzduchu sa vznášalo napätie a strach. Nervozita narastala každou sekundou. Kde skončí? Koho vezme? To napadalo všetkých.
Radostne sa uškŕňal Cítil ten strach. Vzrušovala ho to a poháňalo dopredu. Zbožňoval ten výber. Miloval tie jeho kobky plné pokusných králikov.
„Kakashi-senseii, já...já necítím Narutovu chakru!“ ozval se Kiba
„Neji!“
„Byakugan!“ zvolal oslovený. Žilky mu naběhly kolem očí, které začaly okamžitě pročesávat okolí.
„Také ho nevidím.“ zakřičel Neji.
„Sakra!“ ulevil si Kakashi.
„Pokuste se zničit, zbývající soupeře. Já se pokusím zachránit Naruta.“ řekl Hatake a mocným skokem se vydal směrem k úkrytu Akatsuki.
„Jéé! To jsem ale nacpanej.“ povzdechl si slastně Naruto, když spolu se Sakurou a Saiem odcházeli z Ichiraku Ramen.
„Ale buď si jistej, že polovinu ceny tvýho účtu mi zaplatíš.“ prohlásila Sakura ledabyle, jako by oznamovala nějaký nepodstatný detail.
„A-a-ale Sakura-chan! Ty si mě přece pozvala!“začal zoufale vřískat Naruto, kterému se v očích objevilo zděšení.
„Ale vážně jsem neměla na mysli 5 misek rámenu!“ vyjela na něj Sakura, jejíž klidný a vyrovnaný tón byl tatam.
„No…ale…Sakur-“
„Máš s tim ňákej problém??!!“
Tichá hrozba - 11.díl
Svit měsíce pomalu dopadá na malou louku, posetou květinami. Paprsky se zastavili i na hladině malého jezírka a vlnky líně plynuly od břehu ke břehu. Jedna dvojice, která však nevnímá nic jiného než toho druhého, stojí uprostřed toho dění. Jejich rty se k sobě pomalu přibližují...
,,Carmen! Vstávej!" Vykřikne někdo, kdo mě nedbale probudí z mých snů. Né měsíční, ale ostré sluneční paprsky mě lechtají na tváři a donutímě otevřít očka. Mlhavě zahlídnu nějakou postavu u mé postele.
"Proč mi vlatsně pomáháš?"zeptala se mě po chvíli.
"No ano! Proč jï vlastně pomáhám?!"pomyslela jsem si. Trochu jsem se usmála.
"Ani nevím! Jen možná ti chci dokázat, že můžeme být přátelé i když stále pořádně nerozumým proč mě nenávidíš?! Domyslela jsem si, že to má něco společného s Orochimarem, a že jsi ho opravdu neměla v lásce. A také … také mi někoho připomínáš!"zašeptala jsem na konec a podívala jsem se znovu na ránu. Ona byla zticha.
„Mám strach.“ zašeptala mladá žena s dlouhými růžovými vlasy.
„Já taky Sak, ale všechno je jednou poprvé.“ snažil se ji utěšit jeden z přítomných mužů.
„A tohle je zřejmě i naposledy.“ dodal jiný.
„Nestraš Sasuke a Naruto ty tvoje vtípky se taky zrovna moc nehodí.“ obořila se na ně Sakura nahněvaně.
„Tak jak jsme na tom?“ zeptal se mladý muž, vstoupivší do místnosti.
„Žádná sláva,“ odvětil Naruto, „ale mohlo to být i horší.“ Dodal při pohledu na svou nehybnou ruku.
AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 80 - 85
„Přece tam nemůžete jít všichni najednou!“ děsila se nemocniční sestra.
„Určitě nás není tolik, abychom se tam nevešli,“ prohlásil jeden z návštěvníků. Lianna v něm poznala svého spolubojovníka. Otevřela oči a posadila se. Chvílí trvalo, než se dveře otevřely. Několik osob se postavilo okolo nemocničního lůžka.
„Slečno Maraki?“ nakoukla dovnitř ošetřovatelka. „Dnes už smíte odejít.“
„Děkuji,“ zněla dívčina odpověď.
Vír a květ třešně 11
Tým Kakashi byl nastoupený před Tsunade. Naruto dlouze vyprávěl co dělal. Za půl hodiny skončil a Tsunade začala: „Hlavně, že tě máme zpátky Naruto.“
„Tak a musím ještě ohlásit výsledky chuninské zkoušky, když tu jste,“ řekla.
„Já na to úplně zapomněla,“ vydechla Sakura.
„Chuninem se stali tři lidé,“ začala, když viděla jejich výraz, rozesmála se.
„Ale jen jeden z vás se stal chuninem. A je to Sai,“ dokončila.
„Proč on?“ zeptal se Naruto v duchu.
Hatake Immary 12...
Priateľky navždy...
Sasuke nechápal. Otevřel dveře a to, co viděl, ho naštvalo. Ubohý Daisuke! Zapomněl, že ho pronásledují i Akatsuki. A to, co viděl z dálky, ho šokovalo.
„Půjdeš s námi, jinchuuriki.“ Řekl muž, zahalený v černém plášti s červenými obláčky.
„Takže Akatsuki, jo?“ Ušklíbl se Daisuke.
Muž zahalený v plášti se ještě víc zamračil.
„Z nás si srandu dělat nebudeš!“ Vykřikl a odhalil se.
Plášť mu sjel po ramena. Odhalila ho oranžová maska,ve které byla jedna dírka na oko. Tobi?
"Néééééééééééééééééééééééé!"
Bolest je nesnesitelná. Brání mi dýchat. Brání mi přemýšlet.
"Je tu...ještě on..." špitnu z posledních sil a pak...
...padnu vysílením z té hrozné bolesti, spojené s návratem vzpomínek...
Všude kolem je tma. Všechno už si zase pamatuju!
Ale...Nevím, co tu dělám.
Co dělám tady, v té tmě...?
V tom mimosvětu...?
Musím přece zastavit Hidana...!
Musím zachránit Naruta...!
Musím... prostě musím...!
Ale...jak se odtud dostanu...?!
"Není jí nic, že ne?" zaslechnu hlas.
Alea se vyspinkala do růžova
Pein zamknul neznámého vetřelce v pokoji loutkáře a „bouchálka“. Dívka si vyzkoušela ležení na obou lůžkách. Sasoriho bylo dost tvrdé, zato Deidarovo měkké jako plyš. Jakmile se zachumlala do peřiny, okamžitě usnula.
Mori se roztržitě točila na kancelářské židli v malém pokoji vybaveném ještě stolem s mnoha lejstry a velkou kosou. V puse opět měla pár černých pramínků. Po chvíli přestala a nad hlavou jí zablikala žárovka. Shrnula ze stolu haldu papírů, které se rozletěly všude možně a přitáhla si k sobě „pevnou linku“, kterou z nich vyhrabala. Vymačkala tam jistá čísla, o kterých s jistotou můžeme říct, že to nebyly tři šestky a zvedla sluchátko, které měla od ucha asi půl metru a držela jej třemi prsty.
AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 80
„Má zakázané návštěvy!“
„Jsem tu kvůli „oné“ záležitosti.“
„Jistě.“ Mladá žena, celá v černém, pustila maskovaného muže do nemocničního pokoje.
„Au, moje hlava. Jste to vy, Kakashi sensei?“ Něco se děje, tváří se tak… zvláštně.
„Obleč si to,“ prohlásil zastřeným hlasem a podal mi černé šaty.
„Co se stalo?“
„Hokage-sama… prohrál boj s mužem jménem Orochimaru. Zemřel, aby chránil Konohu!“
„Ne! To nemůže být pravda!“
„Tak to by Bylo. Střepy máme všechny a od Konohy nás dělí jen jeden den,“ zajásal Kiba.
„Jo. Jeden den není moc a já už bych chtěl mít tuhle misi z krku,“ zahuhlal potichu Sasuke a podíval se na Gaaru. Šel s nimi do Konohy. Zajímali ho všechny novinky a potřeboval vědět k čemu střepy jsou a proč je potřebují.
Neji zpozorněl. Někdo je sleduje! Rychle se otočil, ale nikoho nespatřil.
„Co je?“ zeptal se Nejiho Naruto.
Neji pokrčil rameny a šel dál.
Když se dohodli, postavili se a vykřikli :
„Jdeme na to!!!“
/Co mají za luben?/ pomyslel si schovaný Kakashi. Odkryl si ochrannou čelenku Konohy z oka a tím tak odkryl již aktivovaný Sharingan …………………………………………. .
9.Trénik je tu!;Setkání starých přátel
„Vieš, myslím si, že máme v našich radoch špeha z Akatsuki.“ Zašepkal jej.
„Čože? To... to je šialenstvo! To nemôže byť možné! Ty si zo mňa strieľaš, že Kiba?“
Pokrútil hlavou. „Ako inak vysvetlíš to, že sa dostali tak rýchlo na našu stopu a že nás našli? No?“
„Ja... Ja neviem, prišlo mi to divné, ale až takto som nad tým nepremýšľala.“ Stále tomu neverila. Žeby jeden z nich... Veď sú predsa spolu... Kamaráti, ktorí hľadajú spoločne liek... A jeden by mal byť zradca?
Tým se hned z mise vydal do kanceláře hokage, po vysvětlení se strhla velmi zajímavá scéna.
„Niki prosíííím.“ Udělal Kiba svoje psí očíčka na o hlavu menší blondýnu. Sakura, hned jak to uviděla, vykulila oči.
„ Kiba prosí??“ Pomyslela si udiveně.
„Nech ho ještě chvíli prosit.“ Řekla škodolibě Mikon.
„Noo…já nevím.“ Začala dělat Niki jako že myslí a zlomyslně se přitom šklebila.
„Aspoň na večeři….“ Kleknul si Kiba na kolena a opět udělal ty svoje kukadla. To už kulila oči i Niki. Tomu prostě nešlo říct ne.