Dobrodružství

Takto to byť nemalo. Neustále si opakovala. Takto nie. Malo to byť ťažké, veď ide o členov Akatsuki, ale nie až takto. Prepadala panike. Stála po boku svojej senseiky a obe uprene hľadeli na svojho súpera. Shikamaru s Kakashim im o takejto možnosti povedali, ale nepovažovala ju za reálnu, nechcela.

Vieme, že Naruto dostal informáciu o dvoch útočníkoch a tiež vieme, že svojmu zdroju verí, ale musíme si uvedomiť proti komu stojíme. Pokojne ťa tvoj zdroj mohol oklamať, takže sme pripravili aj plán v prípade, že nás napadnú viacerí.

Pootevřela jsem oči, ale nejdřív jsem neviděla nic jiného než tmu. Párkrát jsem zamrkala a pokusila jsem se zaostřit. Po chvíli jsem ve tmě rozpoznala skříň na konci pokoje, dveře, okno, svou vlastní postel a v rohu pokoje křeslo, ve kterém pravidelně oddechoval Kiba.
Pousmála jsem se a co nejtišeji zapískala. Yasuo, která do teď byla mimo mé zorné pole se zvedla a položila svou velkou hlavu k mé pravé ruce. Pomalu jsem zvedla ruku, která mi přišla aspoň třikrát těžší, než jsem si pamatovala, a pomalu pohladila Yasuo po hlavě.

V poznámkách menší vysvětlení a objasnění takže prosím přečíst

Jmenuji se - Umino Iruka!

Pochmurný, temný les plný skrytého nebezpečí, které se skrývalo za každičkým keříkem a kmenem stromu. Vítr foukal lehce, ale mrazivě. Bylo naprosté ticho … vyčkávající, hrozivé a stupňující. Slunce skrz temné listy stromů neprosvítilo jediný kousek okolí. Tma byla tajemná, ale přesto jistým způsobem nádherná. Byla jako stvořená pro tenhle den…

A ako zvuk vojnových bubnov, znelo srdce jedného ninji, zaveseného nad priepasťou svojich oživnutých lží...

Manželka feudálního pána se mi ani trochu nelíbila. Byla ošklivá, tlustá a příšerně zmalovaná. To bych brala, nemá vkus, a tak, ale k tomu ještě byla nesympatická a protivná. Její jediná zábava je týrání její nebohé kočky. Když jsem viděla, co s ubohou kočkou provedla, měla jsem dost. Kočka byla tlustá, líná, na sobě měla tlustý kabát z hedvábí a mašli na uchu. Ani se nedivím, že se ta kočka snažila celé odpoledne utéct, leč marně. Z obětí manželky f.p. se nikdo nevykroutil. Samozřejmě ani nás nevynechala.

Vzpomínky

V Konoze řádí šílená bouře, všichni jsou v teple u své rodiny až na pár vyjímek. Mezi ně patří Naruto, který se rozhodl jít ven do deště podívat se na úplněk. V hlavě mu lítaly vzpomínky na nejlepšího kamaráda. Vzpomínal na své zážitky s ním a na vše krásné, co spolu prožili.

Ale Naruto nebyl sám, kdo se venku pohyboval. Před branou Konohy stál Sasuke s Konan a spousta poskoků. Šli totiž obhlídnout situaci, protože za hodinu měl přijít osudný úder od celé organizace.

„Co se děje Naruto?“ vyžadoval odpověď Kakashi a v jeho hlase se ozvala netrpělivost.
Naruto neodpovídal. Musel uvažovat jak tuhle situaci zvládne. Hlavně musí být naprosto klidný. Nesmí se tím nechat vykolejit.
„Odpověz mi Naruto sakra!“ rozčílil se Kakashi a zatnul ruce v pěst.
„Jsem slepej! Ku*va!“ zakřičel odpověď Naruto na svého senseie.
„Hlavně v klidu co“ posmíval se v duchu Naruto sám sobě.
„Slepý?“ zeptal se Minato „To není možné!“ snažil se sám sebe ujistit.

Ahojky lidičky! jsem tu zpět po dlouhé době a přnáším vám konečná díl Potomka. Trvalo to dlouho než jsem ho dodělala a kdyby nebylo Karlose možná bystě ho stále neměly. Ano Karlos mě popostrčil a já konečně napsala. Pokud jde o tento díl podlé mého je to nelepší z celé serie, pokud jste jiného názoru napište mi to do komontářů. Myslím že zdržovat vás je už zbytečné protoskvělé zaážitky přeje Kejt.

Po tomto znamení se všichni Akatsuki začali stahovat. Během sekundy po nich nebylo ani vidu ani slechu. Kdyby tu po nich nezůstala taková spoušť, skoro by to vypadalo, že tu nikdo nebyl.
První se z šoku probrala Sakura. Začala se ohlížet kolem sebe. Potom jí padl pohled na nehybně ležící Tenten.
„Tenten!“ vykřikla a přiběhla k ní. Tenten však nejevila žádné známky života. Měla ošklivou ránu na noze, ale hlavně neuvěřitelné množství krve jí vytékalo z rány na břiše.

Jak se chytá žena?

„Odešla?“ chtěl se na nemocniční posteli posadit, ale vzmohl se akorát na vetchý pohyb bez žádného určení. „Ano,“ kývla. „Počkala až budeš mimo ohrožení života a pak se přišla rozloučit.“
„Kam šla?“ vlastně ani nevěděl, na co konkrétně se teď má zeptat, protože pocit, že něco důležitého navždy ztratil, se mu pomalu rozléval po těle.

„Tak sa ukážte!“ zakričal Deidara celý natešený z nadchádzajúceho boja. Vznášal sa na svojej sove, ruky mu ťažil íl, ktorý už hodnú chvíľu naberal a spracovával vo svojich vačkoch. Nadišiel moment keď mal svoje prípravy dokončené. Vytiahol končatiny a vrecúška výrazne pochudli. Neváhal ani chvíľu a svoje výtvory rozhodil nad hlavy súperov, z tej výšky to najprv vyzeralo ako sneh, no čím viac sa to približovalo, tým viac bolo vidno čo si na nich pripravil.

Den osmý, den devátý

Další dva dny se vlastně nic moc nedělo, všichni jsme byli ostražití a tiší, až devátý den mise až k večeru se něco stalo.

Najednou se Shino zastavil a zvedl ruku, abychom ho napodobili. Tak se také stalo.
Nervózně jsem se zastavila a stejně jako ostatní jsem vycítila přítomnost dalších osob, nebyla jsem si sice jistá kolik jich je, ale i tak jsem si připravila ruku ke kunaiům.

2.První útok

Hluboko v podzemí Konohy stál Danzou naproti lidem o kterých si myslel, že už je nikdy neuvidí, ale teď tu stáli před ním a on netušil co se bude dít.
,,Dlouho jsme se neviděli viď, Danzou.“ řekl Takeshi, který jako ostatní čekal na to co se bude dít dál.
,,Co tě přivádí po takové době zpátky Nara Takeshi?“ zeptal se Danzou.
,,Zřejmě to samé, jako všechny co se zde nachází. Odplata.“ usmál se Takeshi a na ta slova se každý zasmál, bylo jisté, že každý myslí na to samé.

Pein měl klidný výraz ve tváři. To byl ten hlavní důvod, proč byli všichni ostatní tak nervózní. Sešli se zde, aby se dozvěděli, jaký další šílený plán Pein vymyslel. Čekali, kdy se konečně uráčí prolomit to tíživé ticho. Až konečně promluví.

„Koľkokrát vám to mám povedať, aby ste konečne pochopili, že vás oklamala?! Choďte za ňou a dajte mi už konečne pokoj!“ skríkol už zjavne rozčúlený Sasuke a vyvliekol sa z ich zovretia. Prekvapene som sa naňho otočila.

„Ja som im neklamala!“ odvetila som a vyplazila mu jazyk.

„Ty buď ticho!“ Prevŕtal ma nevrlým pohľadom.

„Nechaj ju na pokoji a nesnaž sa z toho vyvliecť! Nemusíš ju hneď obviňovať a kričať po nej len za to, že je tu nová!“ vložila sa do toho Sakura a káravo naňho pozrela.

„Rasengan!“ s pokrikom smeroval techniku na nepriateľa. Zradil ma? Uvažoval. Nie! Musím mu veriť! Chce pomstiť Sasukeho, tak ako ja. Presviedčal sa. Musel tomu veriť, bola to jeho jediná nádej, že nepriviedol svojich priateľov do pasce. Nebude dobré ak sa niekto pripletie do nášho boja, keď by mohol pomôcť ostatným. Rozhodol sa.
Itachimu žuchlo v rukáve, roztiahol nohy aby získal stabilitu, otočil sa a neúprosne zasiahol Naruta kunaiom.

Den sedmý
Ráno mě probudilo slunce. Vstala jsem z postele a vůbec poprvé jsem si uvědomila, že jsem se včera nepřevlékla. Otráveně jsem si povzdychla a zkontrolovala Yasuo, ležela na stejném místě, na kterém jsem ji viděla naposledy.
Yasuo ještě spala a já tak měla čas ujasnit si včerejšek.
Z pokoje jsme odešly asi za půl hodiny a musím přiznat, že má nálada byla snad ještě černější než včera.

Mé nejhorší obavy se potvrdily, Kiba odešel od stolu ve stejnou chvíli, jako jsem já přišla.

Hodiny právě odbily čtyři hodiny ráno, ale v Tomochiho restauraci to doslova žilo. Všichni už jsou připraveni vyrazit. Matsui přišla dolů ve svých starých šatech. Samotnou jí stále překvapuje, jak jí hezky padnou. Sice si s nimi musela přes noc pohrát, už nebyly tak bílé, jako když jí je Itachi daroval a i když spousta ozdob se už ztratila, stále jí sluší. Matsui připadalo jako by s nimi oblékla i minulost a dávné vzpomínky.
„Takže můžeme vyrazit?“ zeptá se všech Ichiro a upraví si na zádech vak.

[left]„Jmenuji se Toshiro Hiroki, pocházím z malé vesnice, která se nachází uprostřed lesa poblíž Konohy. Narodil jsem se dvoum hodným a skromným lidem, kteří by si nikdy neřekli, že budou mít někdy syna jako jsem já. Po pravdě, ani já jsem nevěděl, co všechno se stane. A na co jsem zapomněl, jsem mrtvý.“

Před několika lety.