Série
„Čo je to, Tsunade- sama?“ spýtal sa jej Kakashi a pozeral na Hokage, ako vyjavene pozerá na dva kúsky papiera, ktoré neboli rovné a bolo jasné, že predtým boli zrolované. Jeden z nich bola mierne zvlnený, ako by bol vo vode a potom vyschol. Na oboch bol stručný odkaz, ktorý Tsunade úplne šokoval. Držala ich pevne a od zlosti sa jej triasli ruky.
„Nemôžem tomu uveriť,“ prehovorila cez stisnuté zuby a mala čo robiť, aby neroztrhala, ale to nemohla urobiť.
„Starec?“ prekvapene zvolal Hidan a tiež naňho pozeral s vytreštenými očami, „myslel som si, že...no...že....“ nevedel to povedať tak, aby niečo nedal najavo Itachimu a Deidarovi.
„Že moje schopnosti Hľadača zmizli?“ pomohol mu, ale svoj zrak ani na sekundu nespustil z nepriateľov, „To ti neskôr vysvetlím,“ povedal, vtedy sa Riko prudko nadýchla, čo bolo znakom, že pochopila o čo ide a že si to isto iste prečítala v starcových myšlienkach.
Ebisu byl hrdý ninja. Vždy čestný, silný a nechyběla mu ani odvaha. Dotáhl to až na jounina, a dost si na svém postavení zakládal. A v neposlední řadě byl i elitním učitelem a měl tu čest – kterou občas považoval spíš za beznadějnou snahu – vychovávat z vnuka bývalého Hokageho skvělého ninju.
Na další den se Sasuke probral už časně z rána. Celou noc se převaloval, takže bylo nadmíru jasné, že neměl zrovna klidný spánek.
*Yawn* zívl na uvítání nového dne, což zakončil posazením se na postel.
[i]Tak teď je toho na mě trošku moc....Naomi a unést. To mi zní spíš jako špatný vtip, a ještě horší je že nemám potuchy kde ji hledat..navíc když mi to táta dal jako misi *povzdech*.
Nejdřív se Sasuke, potom jeho vystoupení že se stane hokagem, někam vypaří a ani se neobtěžuje vrátit do vesnice, a teď unesou Naomi, o které nevíme ani ťuk. Teď bych měl nejdřív sestavit tým a pak se pokusit najít Naomi..teď ještě mít aspoň tušení kde začít.
Když se probouzím, cítím v břiše kámen. Dnes je ten velký den. Dnes mám narozeniny a zároveň se dozvím, co se mnou bude dál. Napřimuji se na gauči a protahuji se. Všechno mě bolí, asi jsem včera moc trénoval.
Už jsem mluvil se všemi z týmů a o každém jsem se dozvěděl mnoho nového. Mluvil jsem se všemi sensei a s Yamatem. Trénoval jsem hodně s ostatními. A je to skvělý pocit.
Než mohlo dojít k přípravám na boj mezi bratry, musela se zjistit jedna věc. Prostředí, kde se bitva odehraje. Nikdo z Narutovy skupiny netušil, že boj, na který se tak pilně připravovali dá vzniknout něčemu takovému.
Tento průzkum provedli Maxim, Yamato a Haku.
Temari nakonec zůstala a místo Yamata chystala a kontrolovala zbraně.
Naruto, Itachi, Sanado, Kabuto a Sasori zabezpečovali jisté látky, které by se v boji mohli hodit jako nouzové řešení. Nová loutko-rapa pobíhala okolo. Vrtěla ocasem a neustále se dožadovala Sasoriho pozornosti.
Kancelář v poledne:
„Jsem ráda, že jste všichni dorazili včas. Dokonce i Naruto to zvládl. Teď se dozvíte, kdo nepostoupí nebo postoupí do dalšího kola.“ řekla Tsunade.
„Tak nás nenapínejte.“ skočil jí do řeči Naruto celý rozklepaný strachy, že nepostoupí.
„To bych ráda řekla, kdyby mi pořád někdo neskákal do řeči.“ sjela očima k Narutovi. „Bylo to dlouhé rozhodování. Nakonec jsme se se Shizune rozhodli, že vyloučíme Hinatu a Shikamara.“ oznámila Tsunade. Všichni na ní vyjeveně koukali .
Nakonec Narutovo uvěznění mělo délku času, než se Hinata provdá. Pak bude pod bedlivým dozorem velitele ANBU a pár jouninů.
„Pusťte mě ven!“ řval Naruto, snažíc se rozlomit mříže.
„To nepůjde, musí se na to jinak!“ řekl Kurama.
„Ale jak! Hinata má právě bolesti a já ani u ní nejsem! Sakra práce! Co náš mód? Půjde to?“ zaklel si Naruto.
„V pořádku, bude to dobré. Náš mód by situaci ještě zhoršil.“ Uklidňoval ho Kurama.
„To tvrdíš ty!“ oponoval mu blonďák.
,,Ďakujem ti." zašepkal mi Naruto do ucha, keď sme stáli pred mojím domom v objatí. Vonku sa už začínalo stmievať a Naruto sa musel vrátiť do kancelárie.
,,Za čo?" spýtala som sa prekvapene.
,,Za celý deň. Za krásny, úžasný deň, ktorý som mohol stráviť s tebou. A za tvoje odpustenie. Alebo je ešte príliš skoro na odpustenie?" odtiahol sa odo mňa, ale len trochu. Stál kúsok odo mňa a hlavu mal len pár centimetrov od mojej. Hľadel mi do očí a hľadal v nich odpoveď.
Byli nedaleko pozůstatků nějaké vesnice, která musela zaniknout již dávnými časy. Všechny domy byly časem tak sešlé, že je šlo rozpoznat jen velmi špatně. Protože zde nebylo nic zajímavého, mohli oba dva pokračovat ve své cestě. Ale když procházeli středem bývalé vesnice, tak Juubi zpozorněl, chtěl zuřit, ale dokázal se udržet v klidu, hlavně kvůli Hinatě. Poznal jeden znak, který zde byl. Jak jenom mohl na ten kruhový vzor zapomenout, nedávalo mu to žádný smysl. Zlost s jeho vnitřním světem lomcovala, chtěl všechno hned zničit.
Jsme v Akatsuki sídle, kde probíhá společná snídaně. Ale dnes je atmosféra jiná, protože tu není žádný hluk. Možná že se členové Akatsuki konečně rozhodli chovat jako zločinci třídy S anebo to je způsobené tím, že v rohu stojí zbylých pět Peinových těl, které drží zabavené věci. Mezi tyto věci patří Hidanova kosa, Kisameho Samehada, Zetsuova kytička, Tobiho lízátka, Itachiho fotka se Sasukem, Kakuzovo prasátko, Deidarovo zrcátko a Sasoriho loutky.
"Dneska tu je ale klid, že jo, zlato?" Přitulila se Konan k Peinovi, který pouze přikývl.
Než vyšli ven, tak se pořádně rozhlédli, jestli je někdo nesleduje. Naštěstí nikdo nebyl poblíž, takže se mohli potichu vyplížit ven. Ale Naruto i Sakura dobře věděli, že je brzo objeví, protože Sasuke byl pouze samuraj, neuměl maskovat svou přítomnost, tak jako shinobi.
„Jsou dva, jeden šermíř, o toho se postarám já se Sasukem a ty se zaměř na toho shinobiho,“ řekl Naruto Sakuře.
Ten Pocit!
Kei a Sasuke vyšli před jeskyni a vydali se do Skryté Oblačné vesnice.
"Jsou ocasí démoni silní?" Zeptal se po chvíli Sasuke.
"Jak pro koho a jak který. Hachibi je, ale druhý nejsilnější." Odpověděla mu Kei a pokračovala v cestě.
"Bojovala jsi už s nějakým?" Snažil se přerušit tu napjatou atmosféru Sasuke.
"Jo." Řekla stručně Kei a dál mlčela.
"Změnila ses. Byla jsi taková veselá a pořád jsi něco říkala, tak co se stalo?" Položil Sasuke otázku, která ho trápila už delší dobu.
„Ano, budeš muset, jinak tě k tomu donutím. K tomu všemu neznám tvoje jméno. Já jsem Kankurou,“ snažil jsem se o to, aby to vyznělo dost přesvědčivě.
„Ovšem nejdřív ten tvůj. Své jméno ti řeknu při vyprávění,“ pociťoval jsem dobrý začátek.
Ale nevím komu.
Ale nepamatuju si jaké.
Ale nevím, kde to místo je.
Ale nevím kvůli čemu, ani proč mi to nevadí.
Ale já dělám jen to, co mi přikážou.
Tanaris vyrazila do ulíc, chodila po obchodoch, všetko a všetkých si zvedavo obzerala. V podstate bola tu naposledy pred vyše pol rokom a nič sa až tak moc nezmenilo.
„Tanaris? “ prehovoril známy mužský hlas, „si to ty? “
Obzrela sa a za ňou stál jeden z obchodníkov, ktorého s Rockom Lee a Tenten doprevádzala z Trávnatej dediny do Piesočnej. Volal sa Onaki, mal dvadsať rokov a práve jeho si zapamätala vďaka jeho skvelému zmyslu pre humor a po túžbe stať sa shinobim. Veľmi jej ukrátil cestu svojimi hláškami a historkami z detstva.
"Vstávat!" Mlátili do hrnců Pein a Orochimaru, kteří se snažili vzbudit už dvě hodiny své podřízené.
"Zlato, proč mlátíš do toho hrnce, když tady nikdo není?" Objala Peina právě příchozí modrovláska.
Jak přežít
Ještě to odpoledne Tým 7 natíral stěny nové plavecké haly. Kakashi chtěl, aby nepoužívali žebříky k dosažení vyšších míst stěny, ale aby na ně vyšli, jako to trénují na stromech. Po hodině a půl byly stěny natřeny a Sakura zase bez chakry. S jejími malými rezervami natření i té menší stěny bylo utrpení. Tak trochu doufala, že pro dnešek už bylo misí dost. Místo toho jim ale Kakashi oznámil, že druhá mise spočívá ve vydláždění bazénu. Vrhli se na to po krátké přestávce a začali v rohu jedné ze zdí.
