Dobrodružství

Všetci bežali okolnou prírodou, keď zrazu Narutovi začalo švŕkať v bruchu. Poplieskal si po ňom a zakričal: "Hej Neji! Čo takto pauza a obed?"
Neji pootočil hlavou a riekol: "Už sme lén pár kilometrov od mesta. Najeme sa tam," a bežal dalej. Narutovi sa v mysli vynoril rámen. Pridal. Po chvíli už bol o hodný kus cesty pred nimi.
"Narutó! Spomaľ," zakričal za ním Lee.
Naruto ešte chvílku bežal, no zrazu prudko zastavil. Lee, ktorý mu bol v pätách doňho skoro narazil.
"Čo robíš ..." no nedopovedal to, lebo sa pozrel dole. Asi meter od nich začínal útes.

Svět se změnil. Po dlouhých deseti letech konečně skončila největší a nejničivější válka současnosti. Spojení ninjové celého světa konečně porazili svého protivníka, který je neustále ohrožoval a snažil se je vyhubit. Konečně po těch dlouhých letech se začaly obnovovat všechno města do jejich původní krásy. Nikdo nezůstal nepoznamenán válkou. Každý měl v lepším případě poničený majetek v tom horším mu zemřel nějaký blízký přítel, nebo hůř, člen rodiny. Ano válka si nevybírá.

„Pane prehrali sme,” povedal a pokľakol. Hlas sa mu triasol, keď to hovoril.
„Ako ste mohli prehrať!” skríkol. „Bolo vás tam 10 na jedného potulného ninju!”
„Bol to ten najmocnejší ninja, akého som kedy videl, pane,” povedal a chytil si kýpeť ruky, o ktorú prišiel pri boji a keby nebol rýchlejší prišiel by o viac.
Samozvaný kage zúrivo skríkol a udrel svojho poddaného. „Ty neschopný hlupák! Uvedomuješ si, čo to znamená?" zhlboka sa nadýchol a pohŕdavo pozrel na muža na zemi.
„Zistil si aspoň ako sa volá?!”

Dívka se rozhlížela po své rodné vesnici a hledala, kde se skrývá protivník, který se jí právě ztratil z dohledu. Najednou se z jednoho domu ozval výbuch. Dívka okamžitě zpozorněla, vytáhla si kunai a běžela do kouře. Když si sedl prach, zjistila, že našla svého protivníka.
"Takže jsi mě konečně našla?" podíval se na ní plešatý muž s rinneganem v očích.
"Tady končíš… Peine." odpověděla mu Tenten a sundala si ze zad svitek.
"Uvidíme… holčičko." odskočil od ní Pein.

"Konoha senpuu!" ozval se známý hlas, jejíž uživatel zachránil Naruta před jistou ránou, neboť Naruto byl trochu nepozorný.

Ta chakra vycházela z Naruta, byla to Kyuubiho chakra a byla tak silná že, to papíry které používala Konan úplně spálilo, pak se u ní objevil Naruto a pomocí ocasů z chakry kyuubiho jí spoutal a taky zapečetil.

-„Myslel jsem si, že to s ní bude těžší.“- podotknul Naruto a čerpal přírodní energii.

„V tom bude nějaká záhada,“ řekla Hinata a odešla se připravit na cestu.

Ráno čekali Naruto s Hinatou na cvičišti a bavili se o nadcházející cestě. V tom je vyrušil ten cizinec.
„Půjdeme?“ řekl.
„Ano,“ odpověděli Naruto i Hinata společně.
Když už byli nějaký kus od Konohy Naruto zastavil cizince.
„Jak se jmenujete?“ zeptal se nevěřícně.
„Opravdu to chceš vědět?“ řekl cizinec.
„Ano, chci,“ vyhrkl Naruto.
„Jmenuji se Namikaze Kimuto, jsem bratr tvého otce,“ řekl Kimuto.

Zhnusene som dojedol svoj obed. Ma sa na mňa pozrela s úsmevom.
„Výborne." povedal som a prinútil sa k úsmevu. Dokonca som aj zdvihol palec.
Ma zažiarili očičká. Potom odkráčala, odskákala vonku. Môj výraz typu: Nič lepšie ešte som ešte nejedol sa zmenil na výraz typu: BOže prečo ma tak trestáš?

Už jsem to nedokázal zastavit. Moje chidori se střetlo s Narutovým rasenganem.
Exploze.
Překřížil jsem ruce před obličejem, abych si chránil oči před náhlým světlem a letícím prachem. Odstředivá síla výbuchu mě tlačila dozadu. Zapřel jsem se nohama do země, ale i tak jsem nedokázal zůstat stát na místě.
Zachytil jsem se o kmen stromu a vyšvihl se do vzduchu, abych dostal lepší přehled o naší současné situaci.

Zastal som a sústredil sa. Obklopovalo ma veľké množstvo vody. Bola všade. Samozejme okrem vnútra môjho štítu. Voda okolo neho vrela a vyparovala sa. Spomenul som si na súboj s Ramuthorm a na tvári sa mi objavil úškrn. Použil som to isté čo pri súboji s ním.
Netrvalo ani minútku a voda bola preč. Jednoducho sa vyparila. Zrušil som svoju techniku a obzrel sa naokolo. Všade boli mláčky a sem tam horel ohneň. A, že vraj oheň vodu neporazí. Kyuubi sa krátko zasmial.

Podoprel si bradu dlaňou a zahľadel sa pred seba. Dievčatá ležali na zemi pod jeho nohami, oči mali zatvorené. Občas na ne hodil očkom, no ináč sa o ne nijako obzvlášť nezaujímal. Jeho pozornosť pútalo čosi iné. Zvláštna sila šíriaca sa okolím. Poznal ju, i keď sa s ňou nikdy predtým nestretol. Veľmi dobre vedel, prečo to tak bolo. Vedel, že sa v jeho vnútri nachádzalo niečo, čo sa musel čo najskôr naučiť ovládať.

Kapitola šestnásta: Plamene Listovej

Vzduch bol presýtený vôňami končiaceho sa dňa. Okolie zafarbené do oranžova dávalo celému výjavu nadpozemský nádych. On však mal oči zatvorené, akoby ani táto nádhera nemohla rozochvieť studené srdce, ktoré sa mu nedávno predsa len rozbúchalo tichým tlkotom. On sám by povedal že jeho srdce bolo rozsekané krutosťou sveta ninjov, až prestalo hriať vierou, túžbou, či takmer akýmikoľvek citmi.

Minulý díl
„Protože tě miluje, kdyby zůstal tak by tě ohrozil.“ Řekla konejšivým hlasem Tsunade.

„Neboj, on se vrátí a navíc nešel sám, doprovází ho Jiraya.“ Dodala.

„Já vím, že se vrátí, slíbil mi to, řekl, ať se starám o jeho čelenku, že se pro ni vrátí.“ Řekla Sakura, v jejím hlase bylo znát, že se přesto dostala.

„Tak vidíš.“ Odpověděla Tsunade a usmála se na ni.

„ Pro dnešek si vem volno.“ Řekla, když odcházela.

Byl už pozdní večer, když tajemný kolemjdoucí uviděl toho, koho hledal. Vyskočil za ním na sochu jeho otce.
„Co tu děláš tak sám, Naruto?“ zeptal se.
„Kdo jste? A odkud znáte moje jméno?“ vykřikl Naruto.
„Kdo jsem není důležité, ale tvoje jméno mi prozradil tvoji rodiče.“
„Vy jste znal moje rodiče?“ zeptal se Naruto.
„Ano,“ odpověděl cizinec. „Byl jsem jejich velký přítel.“
„Proč tu jste? A co po mně chcete?" ptal se Naruto.
„Přišel jsem ti dát sílu tvého otce, sílu klanu Uzumaki,“ řekl cizinec.

"Stůj!" zavolala dlouhovlasá blondýna na muže, které už chvíli pronásledovala, ale teprve teď se jí podařilo ho dostihnout.
Muž se však ani neotočil, a utíkal pořád dál, proto po něm dívka hodila dva shurikeny, což ho konečně zastavilo.
"Konečně jsem tě dostihla." vytáhla kunai.
"Yamanaka Ino? Už je to dlouho, co tohle tělo vidělo tvou tvář naposled." otočil se na ní muž s dlouhými oranžovými vlasy, a piercingy z podivného šedého kovu v obličeji.

Vše bylo zahaleno kouřem, který pocházel z ostatních domů i ze zničených polí. Nebylo téměř vidět na krok. Všechny svíral strach. Už nemají šanci. Opevnili se v posledním domě, který ještě vydržel nápor Zetsuů.

V pokoji neznámé dívky
Byla temná noc, hvězdy svítily a v pokoji mladé dívky se děly prapodivné věci.Po pokoji se rozlilo bílé světlo a v malé místnosti se objevila tajuplná postava v dlouhém černém plášti a lehce cvrnkla do ležící osoby.Zajiskřilo to a osobě spadla do náruče jakoby vylepšená silueta ležící dívky.Znovu se objevilo bílé světlo a dvě postavy zmizely a pokoj se opět propadl do bezedné tmy.
Kdesi pod velkým stromem

Mezitím v realném čase

Bylo už ráno, Riki se probudil, proběhl byt a hledal Naruta. Nikde ho však nemohl najít. Tak se rozhodl vzbudit mámu.
„Mamíí, nemůžu najít tátu nevíš kde je?“ zeptal se Maii a zatřásl s ní trošku.

Hinata začala nervově kopat do stromu. Kiba a Shino k tomu jen překvapeně přihlíželi. Nikdy neviděli Hinatu tak naštvanou. Hinata k tomu měla svoje důvody. Hiashi se dnes tak rozčílil, že se vrátila z mise o měsíc dřív, a tak prej nesmí nevlézt do baráku, než uplyne měsíc. Už na zemi měla rozdělaný spacák.

„Umn… Hinato? Opravdu nechceš spát u nás?“ zeptal se vystrašeně Kiba.

Sasuke a Madara se vydali na lov, ale neměli nejmenší tušení, že oni jsou kořistí.
„Madaro, nepřeju si, aby ses mi do boje nějak pletl!“ Zdůraznil Sasuke.
„Neboj se Sasuke, pokud Naruta nebudeš chtít zabít, tak ti do boje zasahovat nebudu.“ Odpověděl.
„Jestli to myslel vážně, tak budu muset Naruta odrovnat rychle a pak se postarat o něj. Vůbec mi to neulehčuješ Madaro.“ Uvažoval Sasuke.