Dobrodružství
Koukala jsem se zamyšleně do stropu... přemýšlela jsem o Nahokovi a Niele... a taky Terukim, tomu mému malému chudáčkovi. Proč se rodí lidi jako Nahok? Proč nejsou všichni hodní a mírumilovní?
„Tsunade-sama. Máte nějaké zprávy o Hinatě?“ Tuhle větu opakovala Sakura každý den a ještě ji neomrzela. Stále toužila o Hinatě, své nejlepší kamarádce, cokoliv vědět, i kdyby jí to mělo znovu ranit. Každý den, každou minutu, či sekundu přemýšlela nad tím kde je, co dělá a jak se ji daří. Stále věřila, nebo si to jen namlouvala a každý den se ptala na to stejné, jen protože nevěděla, co jiného dělat?
Dveře se se skřípotem otevřely a modrovláska vkráčela dovnitř. Pověsila si mikinu na dřevěný věšák a vchod za sebou pečlivě zavřela.
Tichými kroky se vydala dlouhou chodbou do obýváku, přičemž se cestou snažila zjistit všelijaké příznaky toho, že je její bratr doma. Domem však vládlo ticho.
Pokrčila rameny a zamířila si to do kuchyně. Měla pořádný hlad. I když sice nějakou malou porci na tréninku snědla, nebylo to to, co by zaplnilo její vybíravý žaludek.
05-První část zkoušky
06-Druhá část zkoušky
,,To jsem se krásně najdel,”liboval si Naruto po dvacáte misce Rámenu.
,,Neměl by ses takhle přejídat,”kárala ho Sakura
,,Víš jak mi Rámen chyběl Sakura-chan?”
,,Já to vzdávám.”
,,Naruto-kun,”oslovil ho Ichigo ,,pojď se mnou,”dodal a Naruto ho následoval. Došli k jedným dvěřím. Ichigo je otevřel a pokynul Narutovi aby vešel. Naruto tedy vstoupil a dvěře se za ním zabouchly.
,,Tohle je první část zkoušky,”ozvalo se za ním.
„Prečo mi to stále nejde? Nech sa snažím akokoľvek, stále to nezvládam. Neviem v čom robím chybu,“ lamentoval Naruto.
„Asi si už dosiahol svoj limit,“ poznamenala.
„Tým to nemôže byť Hin, ja ešte vládzem.“
„Tak to potom musí odmietať tvoje telo,“ vyslovila svoju myšlienku.
„Ale prečo?“
„Asi cíti, že je to už nebezpečná hranica, ktorú nesmie prekročiť,“ odpovedala mu.
„Niečo na tom bude, ale určite to nie je celá pravda. Musím zistiť kde robím chybu a prekonať to!“ rozhodol sa nevzdať ako mnohokrát predtým.
Jeho bílý plášť byl znečištěný blátem, špínou a krví.
„Je v pořádku, v bezpečí?“ zeptal se slábnoucím hlasem.
„Ano, je...“ odpověděla se slzami v očích žena, na jejichž kolenou spočívala jeho hlava.
„To je dobře... postarej se o něj...“ vydechl umírající muž.
Nic více již neřekl a tiše zavřel víčka, pouze zdáli slyšíc hlas své milované ženy:
„Ne, nechoď ještě, prosím ne, vrať se... MINATO!!“
"Měl jsi skvělého otce" řiká Kushina svému synovi.
„Vidím, že naše cesty se opět kříží a Raion ten je kde?“ Poznamenal Černý a Naruto jen svěsil rameny a řekl: „Ten je mrtev!“
Oba dva přátelé se zarazili v němém šoku. Nemohli tomu uvěřit, že ten nejmladší a energický člen je po smrti. Po takové hrůzné smrti.
Tři elitní zabijáci, kteří svůj obor povýšili na úplně jiný stupeň se usídlili v nedaleké jeskyni, kde měli dostatečný komfort.
„To je šok a kdo ho zabil?“ zajímal se Sagi.
Tenshi už se konečně odprostila od svých praštěných příbuzných a vydala se na procházku po vesnici. Už byl večer a po Konoze se rozsvěcovala světla jako vždy na noc.
Mladá modrovláska na sobě měla stále modré kimono se stříbrnou stuhou okolo pasu.
„Tenshi-san!“ ozvalo se najednou za Tenshi. Otočila se a usmála se na přicházejícího blonďáka. V očích měl nesmělý výraz.
„Ahoj, Naruto. Nečekala jsem, že tu ještě někoho potkám,“ usmála se na svého kamaráda Tenshi.
V Naoki to vřelo. Tohle snad ani nebylo možné!
Po třech letech se vrátila do vesnice a jako hodná holčička běžela za svým strýcem, aby mu to oznámila. Protože kdyby to neudělala, tak by to narušilo její plány. A tak za ním šla. A on na ni vybalil něco o tom, jestli trénovala taijutsu. Ona odsekla, že ne, protože neměla moc času a on se naštval.
13. Posel SMRTI
Do kanceláře Kazekageho vešel jeden z ANBU a všiml si kaluže krve, ve které leželo Gaarovo mrtvé tělo. Moc se nerozhlížel a spustil poplach. Jakmile to udělal, seběhlo se do kanceláře velké množství ninjů a začali hledat nějaký náznak, který by jim pomohl určit pachatele.
,,Nemáme čas tu sedět a dohadovat se, když se tu každou chvíli může objevit nepřítel.“zařval Kankuro na schůzi kde se měl vybrat další Kazekage.
Suna, téhož dne, dům Gaary
Gaara se posadil do křesla a Temari hned naproti němu.
Gaara se na ni podíval a nadechl se.
Pak spustil.
Minato si vše srovnal v hlavě a pokračoval v boji, který více méně již skončil, protože kazekage neměl skoro žádnou chakru.
„Vzdávám se.“ Zaúpěl.
„To jste nemohl říct dřív?“ zeptal se Minato.
„Ne, ale uznávám tě jako rovnocenného soupeře.“ Po takovém proslovu se Minato zapýřil a při vzpomínce na bomby rozmístěné na různých částech prostoru se zachvěl a dal se do práce.
„Kam mě to vlečeš?“ zajímal se kazekage.
„Do bezpečí. Za necelé tři hodiny a půl to zde vyletí do vzduchu.“ Svěřil se Minato.
Naruto byl odhodlaný započít plán, který si tak dlouho a pečlivě připravoval. Nyní mu však scházel jeden člen, navíc Denna si z organizace odnesla také tetování na krku, které bylo nezbytné k provedení plánu. Bylo mu jasné, že nejprve musí sehnat nového člena na patřičné úrovni, pak až se bude moct zabývat Dennou. Hned ho ovšem něco napadlo. Konoha byla postavena proti němu a pokud bude potřeba, bude ji muset odstranit z cesty. Proto bylo nejlepší začít hledat spojence mezi nepřáteli.
Upozornění!! Ode dnešního díle se malinko přiblížíme dějové linii jak mangy, tak anime. Ovšem s menšími obměnami. ;)
„Naruto, nech je!“ zahřímal Itachi, když se Sendaini rodiče odklidili.
„Ne, uteč! Já se o ně postarám.“ Naruto mu nabízel únikovou cestu.
„Tak dobře, ale chci…“ byl přerušen Hinatou.
„Nic neříkej, my to víme a teď už běž!“
„Díky a pokud by jste chtěli, tak i květy se dají olámat.“
Kto by si bol kedy pomyslel, že sa raz postavím úplne sám summonovi o sile bijuu. Ja určite nie, a predsa tu dnes stojím. Veje vietor. Plášť okolo mňa povieva a vo vzduchu takmer hmatateľne cítiť chakru. Obrovskú chakru. Len o čosi menšiu ako Kyuubiho. Ale ta môže byť nanič pokiaľ nájdem jeho slabinu. A ja som už mal malé tušenie...
„Fuuzaki…“ začala pomalu Aiko mluvit…
„…mám to. Měl jsi pravdu. Už vím, co to je za podmínku!“
Fuuzaki se na ni překvapeně podíval, načež se rychle zeptal: „a co to je?“
S posledním slovem už Fuuzaki odrážel opětovný útok bílé hadí hlavy. Aiko se mezitím kutálela po podlaze a tak-tak se díky tomu vyhnula několika dalším rychle po sobě jdoucím útokům na ní útočícího hada, které tak šly všechny do podlahy.
„Dokážeš je na chvíli zabavit obě?“ zeptala se Aiko.
Trhla jsem hlavou a podívala se na osobu, která zapříčinila přerušení naší konverzace. Byla to vysoká postava v šedém plášti, stejném, v jakém si pro mě přišli ti dva muži na terasu.
Šedé pláště...dva muži...terasa...únos...
Vyvalila jsem oči a zalapala po dechu. Teprve teď mi pořádně došlo, že jsem se nejspíš vybavovala s jedním z těch lidí, kteří mě unesli. A zřejmě i způsobili i tu hnusnou nevolnost.
Přišoupla jsem se blíž ke stěně, u které byla postel umístěná, přitáhla si kolena těsně k bradě a rukama je objala.
Láska s překážkou 10 – speciál
Tak, je tu speciálek a s ním další zvrat v ději. Tenhle speciál je psaný z Narutova pohledu.
Chtěla jsem nějakou změnu, oživení.
Je to trochu jiné než ostatní kapitolky, ale snažila jsem se...tak doufám, že se vám to i tak bude líbit... ^^
„Jsem tak ráda, že jsem živá i když mě docela mrzí, že si nic nepamatuju... Ale jsem s tebou a to mi stačí... Počkej... Něco si pamatuju.... Baki mi něco říkal a ty jsi se tam objevil a..... potom... jsme si dali pusu a pak..... už si nic nepamatuju...“ řekla Temari.
„To se stalo v celku nedávno. Taky si na to pamatuju, to bylo, jak jsme se pohá.... ehm no nic.“ zakoktal se Shikamaru.
„Co.... Pohádali??“
Holky šly sborově vedle sebe, celou dobu ani necekly. Sakura se jen trochu vzpamatovávala po tý honičce s Nejim. Naopak kluci se táhli za holkama jak pytel brambor a bolestivě si masírovali pohmožděná místa. Při tom všem si ještě stačili stěžovat.
„Myslím, že po tom Raitonu, co na mě Hikari použila nebudu ani muset celej tejden platit za elektřinu. Tahle dávka mi televizi nahodí okamžitě.“ Utrousil Neji, z něhož ještě trošku šlehaly malé výboje.
