Humor

Obrad či nočná mora?

Lenivo som sa prevalila na druhý bok a tak sa mi naskytol pohľad na muža predo mnou. Nahlas som vzdychla. Chcelo sa mi strašne spať a práve keď už zaspávam, sa tu objaví on. Nie že by mi to vadilo, vlastne som bola rada že prišiel, ale bola som unavená. Keď sa nad tým zamyslím, vlastne som ho už ani nebrala ako niekoho cudzieho, či ako hrozbu.
"Umm..." zamrmlala som na pozdrav.
"Mám radosť, že ťa moja návšetva tak potešila," uškrnul sa, keď videl moju tvár, ktorá od únavy vyzerala skoro až mŕtvolne.

Ráno ma prebudil buchot na dverách. Zamrmlala som niečo v tom zmysle, "že nemusíš tak trieskať, ja počujem".. Ale ako naschvál, tá osoba začala búchať ešte viac ako bolo treba. To som už naštvaná ako Fúria vyskočila z postele, a so sloním dupotom sa vybrala otvoriť.
"Čo chceš?!" vyjakla som na tú osobu.
"Pre boha, kľud veď," odvetila šokovane Sakura.
"Uh, prepáč, ale prosím ťa, netrieskaj toľko na tie dvere..." povedala som, keď som ju pustila dovnútra.
"Hej, Asura, mám jednu otázku..." začala Sakura.
"Akú?" zdvihla som obočie

Ráno před koupelnou.
„Konan, pohni zadkem!“ přešlapoval Deidara nervózně před koupelnou a drbal se na zádech.
„No dovol Bárbíno? Nejen žes nám včera spotřeboval veškerou teplou vodu, ale navíc seš hrubý k dívkám,“ obdařila ho zmiňovaná pohlavkem a zaujala místo v jeho zorném poli.
„Počkat! Když ty jsi tady...“ tvořil umělec ve své blonďaté hlavě rovnici, „nemůžeš být uvnitř.“
„Ty seš fakt blondýna,“ naoko se usmála.
„Díky,“ usmál se na ni Dei „Ale kdo je pak uvnitř?“ namáhal dál blonďák mozkové závity.

Uběhl den od doby, kdy se domluvily podrobnosti ohledně tanečních a Tokime s Ayano a Hitomi seděly v parku a přemýšlely... ano, opravdu přemýšlely.
„Takže ještě dnes má dorazit Gaara i s ostatníma... ano nebo ne?“ ptala se Hitomi.
„Hit, děláš jako bychom to už pětkrát nerozebíraly... pokud to nestihnou, přijedou až zítra na první hodinu. Pokud to stihnou dneska... tak tu budou dneska,“ poznamenala Tokime.
„Jak originálně řečeno,“ zasmála se Ayano.
„Hej, nech si toho rejpání nebo za tebou pošlu Saie,“ vrátila jí.

„Eee, dobře.“ To bylo jediné co na ten rozruch Naruto řekl.
„Povím ti příběh, ale bude trošku zdlouhavý, otřepaný a nudný,“ načal Iruka, co měl na srdci a zadíval se na Naruta, jakoby čekal na nějaké znamení.
„Musím poslouchat?“ zeptal se Naruto pro jistotu, že by byl toho ušetřen a mohl jít tak svobodně domů.

Jednoho dne se všichni probudili a uviděli, že celá země je pokrytá vodou. Bylo zaplaveno vše, louky, pole, domy a dokonce i základna Akatsuki. Ti, si však ještě pořád užívali zasloužený patnácti-hodinový spánek a o ničem zatím nevěděli.
První se probudil jako obvykle Kisame. Protáhl se, kouknul po spícím kamarádovi, který si cucal palec a vydal se na každodenní cestu do koupelny za vanou, ve které se může alespoň trochu odreagovat.

Varování: Ano je to delší než jste ode mě zvyklí, ve wordu mi to hodilo sedm stránek, ale sekat to na dvě půlky, by pak nedával děj smysl, tak proto.

Pein, Konan, Sasuke a Deidara seděli u snídaně, když do kuchyně vběhl plačící Kakuzu. Nejprve na něj trochu překvapeně zírali, ale když začal smrkat do utěrky, Konan se velice rychle vzpamatovala. S několika pohlavky a jakousi poznámkou o tom, že to ona teda prát nebude zmizela z místnosti.

Moje meno je Asura Yuki Namikaze. Áno, čítate dobre, Namikaze. Som dcéra štvrtého Hokageho Minata Namikazeho. Mám 17 rokov, žijem v malom domčeku v Kohone. Sama. Sama ako vždy. Ľudia ma poznajú ako Dcéru Minata. Krstne meno nepotrebujú vedieť. Veď na čo. Som len decko slávneho a úžasného človeka.

Kap. Kap. Kapity-kap. Kap.
Naruto seděl u okna a pozoroval balet dešťových kapek na okenním skle doprovázený symfonií vytrvalého bubnování na střechu.
Venku bylo pošmourno, chladno, a ulicí proudily řeky bláta, které déšť spláchl z okolních lesů.
Naruto se nudil.

O hodinu později s trhnutím zvedl hlavu a chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že spal.

Probudila se až v tvrdé vyhřáté posteli. Zjistila, že už se může normálně hýbat a rána na boku už je zahojená. Ona ta postel určitě tvrdá nebyla, ale za tu dobu, co byla u Akatsuki, si zvykla na Kisameho vodní postel.
Byla v pokoji sama a dovnitř proudil čerstvý vzduch, který se dovnitř dostával otevřeným oknem. Kdybych chtěla, mohla bych utéct, napadlo ji. Nejsou moc opatrní.

Od rána se ze skrýše Akatsuki ozýval příšerný hluk, který nakonec vzbudil i Peina. Šel se podívat směrem ke kuchyni odkud vycházel, tam spatřil Kisameho pobýhajícího z jednoho místa na druhé kolem stolu a upravujícího zářivě růžový ubrus s modrými mráčky, který mu byl nepříjemně povědomý. Nevěřícně zatřásl hlavou a protřel si oči – nic. Vůbec to nepomohlo, potřeštěný Kisame tam byl stále.
„Co to tu kur*a provádíš?“ obořil se na něj Pein.

Další Jednorázovka z mé dílny kotelmaniac™. Opět se jedná o parodii na Akatsuki a opět doufám, že mě příznivci některých postav neukamenují, neočoudí dýmovnicí, nepostřelí a neuvrhnou v temnotu.

Všem přeji příjemné počteníčko

„Takže, jak bych to asi řekl…“ unaveně začal přednášku Tobi „máme nedostatek lidí. Jistě jste si toho všichni všimli, že nás pár ubylo a proto musíme sehnat náhradu.“
Ukončil úvodní dialog a jen se zeptal, zda všichni chápou.

Zvláštna noc, prípravy na svadbu a únos do izby šialenstva

Sedela som na posteli a pozorovala tmu za oknom, kde sa pred chvíľou niečo pohlo. On, ten o ktorom som teraz snívala. Ale on tam už dávno nebol. Zmizol. Ale prečo sem prišiel? A prečo potom zmizol? Veď ho poznám, on pozná mňa ako tvrdí a už sme sa spolu rozprávali, tak nemal dôvod zdrhnúť, ako keby bol nejaký šopeh. Možno sa cítil trápne, lebo som ho prichitila ako ma sleduje pri spaní. Potichu som sa zasmiala nad tou stupidnou myšlienkou a vstala z postele.

Jedná se o spojení dvou anime sérií – Naruto a Fairy Tail.
Takže by možná nebylo na škodu, kdybyste si FT nejdříve zkoukli než se pustíte do čtení... ale není to podmínkou
_______________________________________________________________________________________

Minule: Všech sedm z FT jsou stále v Naruto světě. Konečně se jim i Narutovi povedlo dostat z díry, ve které se předtím ocitli. A teď? Akorát dorazili do kanceláře Hokage.

Naruto se procházel po chodbách Akademie a jen letmo se snažil najít svoji třídu. Všichni si na chodbách hleděli svého, jako by se neznali. Někteří běželi, další se loudali. Ale všichni věděli, kam jdou. Naruto osaměl a tak si začal připravovat, co by mohl říct na seznámení.

Sen vo sne vo vodopádovej

Sedela som na brehu rieky a sledovala muža, ktorý sa predo mnou práve zjavil.
"Aká je voda?" opýtal sa.
"Poď sem, nech ťa môžem utopiť, hneď budeš vedieť," hnusne som na neho vybafla.
"Si na mňa odporná... ako vždy," povedal normálnym tónom, ale z nejakého dôvodu som vedela, že ho to pobavilo.
Prišiel bližšie a sadol si na druhý breh malej riečky, oproti mne.
"Tak čo Tamiko, chýbal som ti?"

Natsumi se zavřela ve svém pokoji a hned si začala chystat věci do jednoduché tašky přes rameno. Dala si do ní skicář, aby mohla nakreslit mapu Konohy, falešné povolení, kdyby jej po ní chtěli, pár kuniů, shurikenů a výbušných lístků a samozřejmě i nějaké penze. Když byla její taška plná, zaměřila se na svůj zevnějšek. Ze skříně si vytáhla tmavě červené šaty a ozdobila je hnědým páskem. Obula si lehké oranžové sandálky. Vlasy si stáhla do malého culíku a nasadila si tmavé sluneční brýle, aby zakryla své zvláštní oči.

Dívka vyskočila na nohy a opravdu velkou silou nakopla „věc“ do masožravky, že „věc“ skončila s hlavou ve stropě.
„Zuzu…“ zachraptila sklesle „věc“ a vsákla se do stropu.
Šéf opravdu velmi rázně vstal a rychle odešel i s jídlem v ruce. Konan stejně tak a nezapomněla pořádně praštit dveřmi. Airi si toho nevšímala a panicky běhala po místnosti.

Jedná se o spojení dvou anime sérií – Naruto a Fairy Tail.
Takže by možná nebylo na škodu, kdyby ste si FT nejdříve zkoukli než se pustíte do čtení (alespoň část xD). Není to ale podmínkou, protože vypůjčené postavy jsem v první kapitole popsala.
_______________________________________________________________________________________

[center]Hidan v izbe sám je,
v hlave si furt opakuje,
že len peniaze má vziať,